Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
S novým Ubuntu se roztrhl pytel recenzí screenshotových šílenství a hlavně nadávek na nové rozhraní Unity. Ze všech recenzí a screenshotů mi Unity připadalo lepší než hrůzostrašný prostorem plýtvajcí Gnome-Shell. I téma GTK vypadá v novém Ubuntu mnohem hezčí - úspornější. No prostě mě lákalo Ubuntu k instalaci a vyzkoušet co je na něm špatné a co naopak dobré.
Instalace je tak jednoduchá, že by to zvládl i německý ovčák po transplantaci hlavy. Nevšiml jsem si žádných chyb, disk jsem měl již rozdělený a nebylo co řešit. Za dobrou půlhodinku byl systém nainstalován se všemi aktuálními balíčky. Zbavil jsem se Evolutionu, Empathy a pár dalších neoblíbených aplikací a nahradil je těmi oblíbenými. Pak jsem začal řešit jak je skamarádit s Ubuntím notifikačním systémem v panelu, Pidgin to umí sám od sebe, Thudnerbirdu dopomohlo rozšíření thunderbird-indicator.
Unity jsem ještě trochu doladil v nastavení Compizu - zmenšení ikon a hlavně klávesové zkratka klávesy pro menu mi nevyhovovala, protože blokuje možnost si dát jiné klávesové zkratky s tím legračním okénkem. Po prvotním osahaní jsem si říkal, že to není zase tak špatné, je to přehledné - na rozdíl o Gnome je systray v panelu, notifikace jsou vidět. Celkové je to mnohem jasnější co kde je a k čemu to asi tak je. Také jak už jsem zmiňoval, vizuálně mi přijde Unity vizuálně přitažlivé a menu aplikací schovávané do horního panelu po vzoru OS-X se mi líbí a nikterak mi nevadí, vždyť všechny nejvýznamější webové prohlížeče mají menu schované kdesi za tlačítkem a třeba KDE mělo tuto možnost ve své slavné éře trojkové řady. Obzvláště, když to šetří drahocenné pixely na výšku.
Postranní panel s aplikacemi je šikovný - mám jej nastaven jako vždy viditelný, panely tohoto typu - taskbar-quicklaunch v jednom jsou hodně populární a zde je ještě šikovnější, že zobrazuje vyměnitelná média.
Jediné k čemu mam drobné výhrady je náhrada spouštěče aplikací, u něj je stále vidět, že prapůvodně bylo Unity určeno pro netbooky, texty a ikony jsou zbytečně obrovské, i tak je to šikovný spouštěč aplikací.
Podtrženo a sečteno mám z nového Ubuntu velmi pozitivní pocity a to nejen díky Unity a celkovému ucelenému dojmu z integrace aplikací do něj - všechny potřebné aplikace hezky slušně hází menu do horního panelu - ať už LibreOffice, Mozillí aplikace nebo i QT aplikace. Ale dobrý pocit mám také z konfigurace systému a jednoduché možnosti vyhnout se klikadlům, rychlosti a stability systému, za den a půl se nic nepokazilo a ni nespadlo. No a jen tak naokraj v nastavení systému se kupodivu neztrácím i když jsem neměl s Debianím systémem pořádně tu čest a odrostl jsem prakticky na Slackware a Archu.
Ubuntu se mi na notebooku zřejmě nějaký ten čas ještě ohřeje, rychlost je výtečná, všechno funguje a pokud bude fungovat i dál, není důvod měnit. Na závěr obligátní screenshot :).
Tiskni
Sdílej:
. Snad uz to do pristiho vydani bude dostatecne pouzitelne i na starsim zeleze (viz Unity 2D)
(prehanam, ale cesta k spusteniu aplikacie je dlhsia)