Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
S novým Ubuntu se roztrhl pytel recenzí screenshotových šílenství a hlavně nadávek na nové rozhraní Unity. Ze všech recenzí a screenshotů mi Unity připadalo lepší než hrůzostrašný prostorem plýtvajcí Gnome-Shell. I téma GTK vypadá v novém Ubuntu mnohem hezčí - úspornější. No prostě mě lákalo Ubuntu k instalaci a vyzkoušet co je na něm špatné a co naopak dobré.
Instalace je tak jednoduchá, že by to zvládl i německý ovčák po transplantaci hlavy. Nevšiml jsem si žádných chyb, disk jsem měl již rozdělený a nebylo co řešit. Za dobrou půlhodinku byl systém nainstalován se všemi aktuálními balíčky. Zbavil jsem se Evolutionu, Empathy a pár dalších neoblíbených aplikací a nahradil je těmi oblíbenými. Pak jsem začal řešit jak je skamarádit s Ubuntím notifikačním systémem v panelu, Pidgin to umí sám od sebe, Thudnerbirdu dopomohlo rozšíření thunderbird-indicator.
Unity jsem ještě trochu doladil v nastavení Compizu - zmenšení ikon a hlavně klávesové zkratka klávesy pro menu mi nevyhovovala, protože blokuje možnost si dát jiné klávesové zkratky s tím legračním okénkem. Po prvotním osahaní jsem si říkal, že to není zase tak špatné, je to přehledné - na rozdíl o Gnome je systray v panelu, notifikace jsou vidět. Celkové je to mnohem jasnější co kde je a k čemu to asi tak je. Také jak už jsem zmiňoval, vizuálně mi přijde Unity vizuálně přitažlivé a menu aplikací schovávané do horního panelu po vzoru OS-X se mi líbí a nikterak mi nevadí, vždyť všechny nejvýznamější webové prohlížeče mají menu schované kdesi za tlačítkem a třeba KDE mělo tuto možnost ve své slavné éře trojkové řady. Obzvláště, když to šetří drahocenné pixely na výšku.
Postranní panel s aplikacemi je šikovný - mám jej nastaven jako vždy viditelný, panely tohoto typu - taskbar-quicklaunch v jednom jsou hodně populární a zde je ještě šikovnější, že zobrazuje vyměnitelná média.
Jediné k čemu mam drobné výhrady je náhrada spouštěče aplikací, u něj je stále vidět, že prapůvodně bylo Unity určeno pro netbooky, texty a ikony jsou zbytečně obrovské, i tak je to šikovný spouštěč aplikací.
Podtrženo a sečteno mám z nového Ubuntu velmi pozitivní pocity a to nejen díky Unity a celkovému ucelenému dojmu z integrace aplikací do něj - všechny potřebné aplikace hezky slušně hází menu do horního panelu - ať už LibreOffice, Mozillí aplikace nebo i QT aplikace. Ale dobrý pocit mám také z konfigurace systému a jednoduché možnosti vyhnout se klikadlům, rychlosti a stability systému, za den a půl se nic nepokazilo a ni nespadlo. No a jen tak naokraj v nastavení systému se kupodivu neztrácím i když jsem neměl s Debianím systémem pořádně tu čest a odrostl jsem prakticky na Slackware a Archu.
Ubuntu se mi na notebooku zřejmě nějaký ten čas ještě ohřeje, rychlost je výtečná, všechno funguje a pokud bude fungovat i dál, není důvod měnit. Na závěr obligátní screenshot :).
Tiskni
Sdílej:
. Snad uz to do pristiho vydani bude dostatecne pouzitelne i na starsim zeleze (viz Unity 2D)
(prehanam, ale cesta k spusteniu aplikacie je dlhsia)