Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
S novým Ubuntu se roztrhl pytel recenzí screenshotových šílenství a hlavně nadávek na nové rozhraní Unity. Ze všech recenzí a screenshotů mi Unity připadalo lepší než hrůzostrašný prostorem plýtvajcí Gnome-Shell. I téma GTK vypadá v novém Ubuntu mnohem hezčí - úspornější. No prostě mě lákalo Ubuntu k instalaci a vyzkoušet co je na něm špatné a co naopak dobré.
Instalace je tak jednoduchá, že by to zvládl i německý ovčák po transplantaci hlavy. Nevšiml jsem si žádných chyb, disk jsem měl již rozdělený a nebylo co řešit. Za dobrou půlhodinku byl systém nainstalován se všemi aktuálními balíčky. Zbavil jsem se Evolutionu, Empathy a pár dalších neoblíbených aplikací a nahradil je těmi oblíbenými. Pak jsem začal řešit jak je skamarádit s Ubuntím notifikačním systémem v panelu, Pidgin to umí sám od sebe, Thudnerbirdu dopomohlo rozšíření thunderbird-indicator.
Unity jsem ještě trochu doladil v nastavení Compizu - zmenšení ikon a hlavně klávesové zkratka klávesy pro menu mi nevyhovovala, protože blokuje možnost si dát jiné klávesové zkratky s tím legračním okénkem. Po prvotním osahaní jsem si říkal, že to není zase tak špatné, je to přehledné - na rozdíl o Gnome je systray v panelu, notifikace jsou vidět. Celkové je to mnohem jasnější co kde je a k čemu to asi tak je. Také jak už jsem zmiňoval, vizuálně mi přijde Unity vizuálně přitažlivé a menu aplikací schovávané do horního panelu po vzoru OS-X se mi líbí a nikterak mi nevadí, vždyť všechny nejvýznamější webové prohlížeče mají menu schované kdesi za tlačítkem a třeba KDE mělo tuto možnost ve své slavné éře trojkové řady. Obzvláště, když to šetří drahocenné pixely na výšku.
Postranní panel s aplikacemi je šikovný - mám jej nastaven jako vždy viditelný, panely tohoto typu - taskbar-quicklaunch v jednom jsou hodně populární a zde je ještě šikovnější, že zobrazuje vyměnitelná média.
Jediné k čemu mam drobné výhrady je náhrada spouštěče aplikací, u něj je stále vidět, že prapůvodně bylo Unity určeno pro netbooky, texty a ikony jsou zbytečně obrovské, i tak je to šikovný spouštěč aplikací.
Podtrženo a sečteno mám z nového Ubuntu velmi pozitivní pocity a to nejen díky Unity a celkovému ucelenému dojmu z integrace aplikací do něj - všechny potřebné aplikace hezky slušně hází menu do horního panelu - ať už LibreOffice, Mozillí aplikace nebo i QT aplikace. Ale dobrý pocit mám také z konfigurace systému a jednoduché možnosti vyhnout se klikadlům, rychlosti a stability systému, za den a půl se nic nepokazilo a ni nespadlo. No a jen tak naokraj v nastavení systému se kupodivu neztrácím i když jsem neměl s Debianím systémem pořádně tu čest a odrostl jsem prakticky na Slackware a Archu.
Ubuntu se mi na notebooku zřejmě nějaký ten čas ještě ohřeje, rychlost je výtečná, všechno funguje a pokud bude fungovat i dál, není důvod měnit. Na závěr obligátní screenshot :).
Tiskni
Sdílej:
. Snad uz to do pristiho vydani bude dostatecne pouzitelne i na starsim zeleze (viz Unity 2D)
(prehanam, ale cesta k spusteniu aplikacie je dlhsia)