3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »S novým Ubuntu se roztrhl pytel recenzí screenshotových šílenství a hlavně nadávek na nové rozhraní Unity. Ze všech recenzí a screenshotů mi Unity připadalo lepší než hrůzostrašný prostorem plýtvajcí Gnome-Shell. I téma GTK vypadá v novém Ubuntu mnohem hezčí - úspornější. No prostě mě lákalo Ubuntu k instalaci a vyzkoušet co je na něm špatné a co naopak dobré.
Instalace je tak jednoduchá, že by to zvládl i německý ovčák po transplantaci hlavy. Nevšiml jsem si žádných chyb, disk jsem měl již rozdělený a nebylo co řešit. Za dobrou půlhodinku byl systém nainstalován se všemi aktuálními balíčky. Zbavil jsem se Evolutionu, Empathy a pár dalších neoblíbených aplikací a nahradil je těmi oblíbenými. Pak jsem začal řešit jak je skamarádit s Ubuntím notifikačním systémem v panelu, Pidgin to umí sám od sebe, Thudnerbirdu dopomohlo rozšíření thunderbird-indicator.
Unity jsem ještě trochu doladil v nastavení Compizu - zmenšení ikon a hlavně klávesové zkratka klávesy pro menu mi nevyhovovala, protože blokuje možnost si dát jiné klávesové zkratky s tím legračním okénkem. Po prvotním osahaní jsem si říkal, že to není zase tak špatné, je to přehledné - na rozdíl o Gnome je systray v panelu, notifikace jsou vidět. Celkové je to mnohem jasnější co kde je a k čemu to asi tak je. Také jak už jsem zmiňoval, vizuálně mi přijde Unity vizuálně přitažlivé a menu aplikací schovávané do horního panelu po vzoru OS-X se mi líbí a nikterak mi nevadí, vždyť všechny nejvýznamější webové prohlížeče mají menu schované kdesi za tlačítkem a třeba KDE mělo tuto možnost ve své slavné éře trojkové řady. Obzvláště, když to šetří drahocenné pixely na výšku.
Postranní panel s aplikacemi je šikovný - mám jej nastaven jako vždy viditelný, panely tohoto typu - taskbar-quicklaunch v jednom jsou hodně populární a zde je ještě šikovnější, že zobrazuje vyměnitelná média.
Jediné k čemu mam drobné výhrady je náhrada spouštěče aplikací, u něj je stále vidět, že prapůvodně bylo Unity určeno pro netbooky, texty a ikony jsou zbytečně obrovské, i tak je to šikovný spouštěč aplikací.
Podtrženo a sečteno mám z nového Ubuntu velmi pozitivní pocity a to nejen díky Unity a celkovému ucelenému dojmu z integrace aplikací do něj - všechny potřebné aplikace hezky slušně hází menu do horního panelu - ať už LibreOffice, Mozillí aplikace nebo i QT aplikace. Ale dobrý pocit mám také z konfigurace systému a jednoduché možnosti vyhnout se klikadlům, rychlosti a stability systému, za den a půl se nic nepokazilo a ni nespadlo. No a jen tak naokraj v nastavení systému se kupodivu neztrácím i když jsem neměl s Debianím systémem pořádně tu čest a odrostl jsem prakticky na Slackware a Archu.
Ubuntu se mi na notebooku zřejmě nějaký ten čas ještě ohřeje, rychlost je výtečná, všechno funguje a pokud bude fungovat i dál, není důvod měnit. Na závěr obligátní screenshot :).
Tiskni
Sdílej:
. Snad uz to do pristiho vydani bude dostatecne pouzitelne i na starsim zeleze (viz Unity 2D)
(prehanam, ale cesta k spusteniu aplikacie je dlhsia)