Server All-In-One na první pokus

28.1.2011 17:08 | Přečteno: 1920× | Arch Linux | | poslední úprava: 29.1.2011 18:18

Už delší dobu jsem přemýšlel nad domácím serverem, ovšem klasické řešení, starší počítač hozený kdovíkde, se mi nechtělo realizovat. Jednak protože je to celkem energeticky náročné a zbytečně ochuzené o možnosti řešení, které jsem nakonec zvolil.

Požadavky byly následující:

• realizace WiFi routeru s firewallem
• samba a sftp server
• print server schopný spolupracovat s obstarožní Canon LBP 2900
• multimediální centrum
• kopec zábavy navíc

Všechno to směřuje k jednomu řešení a to HTPC. Klasické HTPC je vlastně počítač zabalený v bedně která se tváří jako kus nějaké HIFI elektroniky a to se mi taky moc nelíbí. Po krátkém brouzdání po e-shopech jsem našel přesně to, co jsem hledal. Mini PC Zotac ZBOX HD-ND02, dostatečně malý, výkonný, úsporný a tichý zároveň. Navíc vybavený VESA montážní sadou, pomocí které je nakonec připevněný za LCD televizí. Jen pro úplnost samotná krabička neobsahuje pevný disk a paměť, tu je třeba dokoupit podle preferencí každého uživatele. Já jsem přikoupil dostačující 2 GB paměti a 500GB velký disk WD Scorpio Black. Pro případ potřeby ještě bezdrátovou klávesnici Genius Slimstar i820. Po několikadenním ladění a nastavování musím říct, že je to výtečná věc takový počítač, který není vidět ale zkrátka je a dělá všechno co se vám zamane. Ale vezměme to hezky po pořádku.

Po otevření krabice mě nepřekvapily rozměry počítače, jak by se dalo očekávat, protože jsem věděl, že je o něco větší než bývaly přenosné 3,5 palce velké disky. Ale zaujalo mě, že je přiloženo CD i když počítač nemá mechaniku, ovšem není oč stát, na CD jsou jen nějaké ovladače pro Windows, utility a manuály. Zpět k samotnému PC, po rozšroubování, vložení pamětí a disku, jsem začal řešit jak a co instalovat, tedy „co“ bylo jasné, Arch Linux pro x84_64, „jak“ to už je věc jiná, šlo buď zase hezky disk vyndat a nainstalovat systém  na jiném stroji, nebo prostě nějak dostat CD pro net instalaci na flash disk. Protože jsem neviděl instalátor Archu už hodně dlouho padla volba na druhou variantu. S instalačním obrazem jsem si nedělal velké problémy a pomocí dd jsem ho „nasmažil“ na flash disk.

# dd if=/cesta/k/iso of=/dev/sd[x]

Po zasunutí flešky do portu z ní začal počítač bootovat - paráda. Zvolil jsem instalaci ze sítě a příjemně mě překvapilo, že se mi nabídla i WiFi síťovka, inu už je to hodně dávno co jsem měl tu čest s Atheroskou na Linuxu. Samotná instalace proběhla za nějakých 40 minut i se základním nastavením. Po restartu mě velmi příjemně překvapilo jak je systém svižný, inu čtyři thready souběžně jsou znát, záměrně píšu thready, protože procesor má jen dvě jádra s HT. Kde se trochu zadýchal bylo při práci s balíčky - při (de)kompresi je znát, že se vše řeší v jednom vlákně.

Pro vytvoření WiFi access pointu jsem použil ověřenou kombinaci démonů:

• hostapd pro vytvoření bezdrátové sítě pohodlně i s WPA2 a dalšími vymoženostmi
• dhcpd pro DHCP server
• pdnsd pro DNS proxy s keší

Nebudu popisovat nastavení jednotlivých démonů, zájemci mohou najít jejich popis a příklady nastavení na ArchWiki. Co ovšem uvedu je jednoduché nastavení firewallu a maškarády mezi Internetem a domácí sítí.

iptables -P INPUT DROP
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp -m tcp --dport 8822 -m state --state NEW -m recent --update --seconds 60 --hitcount 4 --name DEFAULT --rsource -j DROP
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp -m tcp --dport 8822 -m state --state NEW -m recent --set --name DEFAULT --rsource
iptables -A INPUT -i wlan0 -j ACCEPT
iptables -A INPUT -i lo -j ACCEPT
iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp -m tcp --dport 8822 -j ACCEPT
iptables -A INPUT -m state --state RELATED,ESTABLISHED -j ACCEPT
iptables -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE

Uznávám, že firewall je to primitivní, ale domnívám se, že dostačující :). První dva řádky řeší problém DOS útoku na otevřený port 8822 na kterém mi poslouchá ssh, tyhle pravidla jsem kdesi vygooglil a vypadají, že fungují. Zabraňují útočníkovi vytvořit více než čtyři připojení na tomto portu za minutu. Dále tu je povolení veškerého provozu na wlan0, předpokládám, že se mi hodí, aby mi na vnitřní síti fungovalo všechno, to samé platí pro loopback, pak je tu právě onen port 8822 na vnějším rozhraní eth0, následuje povolení příchozích paketů pro maškarádu a maškaráda. Iptables jsem nikdy moc nestudoval, zběžně jsem přečetl pár článků a nakoukl do manuálové stránky. Tohle se zdá býti funkční, zvenčí se nedá stroj ani pingnout a jediný otevřený port je zabezpečený proti útoku, navíc ssh má nastavené slušné restrikce na připojení.

Tiskový server obstarává obligátní CUPS, jak zprovoznit výše zmíněnou tiskárnu a sdílení přes síť naleznete opět na ArchWiki. Samba už byla otázkou chviličky.

Multimediální a zábavní funkce už vyžadují povětšinou X server, pro jeho běh byly potřeba proprietární ovladače od nVidie, výkon integrované grafiky s těmito ovladači je výtečný, když uvážíme velikost a spotřebu celého zařízení. Takže si můžu z gauče zahrát Quake 3 Arénu ve full HD . Jako základ grafického prostředí jsem použil na kost osekané GNOME, v kombinaci s velkým DPI se dá ovládat bez nutnosti vstávat k displeji, ovšem to by nebylo nějak ono, proto pro příležitostné spuštění nějaké té hudby přibyl ještě MPD démon, který vše obstará a ovládat se dá třeba z mobilního telefonu nebo notebooku. To samé vlastně platí i pro VLC, které má ovládání přes telnet a pro Android existují i aplikace pro ovládání vzdáleně.

Celková investice do tohoto řešení byla trochu přes šest tisíc, ale investici hodnotím jako dobrou. Nám file server, šetří manipulaci s kabely při tisku, nemusím žehrat, že nemám rádio schopné přehrávat mp3, a pohotově se mohu podívat na Internet. Stejně tak jednoduše si mohu pouštět film z disku na telce a nemusím laborovat s připojení notebooku. A nakonec, vždycky se hodí mít nějakou mašinu přístupnou z Internetu.

       

Komentáře

[disorder]

obycajny linksys alebo cokolvek + suspendnuty htpc usetri dost energie