Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Tiskni
Sdílej:
Link 2 (wlp1s2)
Current Scopes: DNS
Protocols: +DefaultRoute -LLMNR -mDNS -DNSOverTLS DNSSEC=no/unsupported
Current DNS Server: 10.1.1.1
DNS Servers: 10.1.1.1 10.1.1.2
Link 2 (vpn0)
Current Scopes: DNS
Protocols: +DefaultRoute -LLMNR -mDNS -DNSOverTLS DNSSEC=no/unsupported
Current DNS Server: 10.100.1.1
DNS Servers: 10.100.1.1 10.100.1.2
DNS Domain: domena.local
Linux kopiroval velmi pokrokovy Digital Tru64 - ktery mel mnoho vylepseni a tez se ravlo, jak to neni cisty pristup
Problem systemd je problem lidi, co se neumi nic naucit - nic vic, nic min.
Je to jak NetApp - Ontap do v7 a cluster - do v7 bylo vse hezky v jednom soubory, kazdy vfiler mel svuj export soubor na NFS - slozte veci sly delat jen editaci, neb dlouhy retec to znicilo
a OS i VLANy sly pouze editovat ... unixaci s tim nemeli zadny problem, lidi co nepochopili, ze guy se musi na netappu vypnout nadavali
... pak prisle cluster mod - vse v jeho databzich, kde si skryte uklada XML a jine veci, ale proste se na ne uz nedostanes, zato predtim jsi dal prikaz a pokud jis to nedal do rc souboru, tak to po rebootu zmizlo - ted se da prikaz a ten to i ulozi - neskutecne ukacane, v case kupa zmen
a nekompatibilit
ale nakonec clovek uzna, ze to bylo potreba, je to lepsi, konecne uz funguje rest-api - ne ze bych jej pouzival, ale funguje a pro lidi co nejsou hardcore unix admini je clustermod vyrazne lepsi - stejne tomu stale nerozumi
takze je to dal system pro unux/linux adminy, nmebot stale se tam konfiguruje hlavne samba a NFS - obcas LUN a obcas object storage - S3
Zde je to stejne systemd je proste lepsi
Ne, ukolem initu neni sprava uzivatelu, mountovani, NTP, sitovani, binarni logy, samorestartovani sluzeb a milion dalsich nesmyslu, ktere systemd implementuje.To jsou samostatné programy, v distribucích navíc typicky balíčkované v samostatných balíčcích a vůbec je nemusíš mít nainstalované (natož pak spuštěné). Z tebou uvedených se jedná například o balíčky
systemd-timesyncd a systemd-networkd. Timesyncd sice používám (ale musel jsem ho explicitně doinstalovat - v Debianu defaultně vůbec nebyl), networkd nemám a nikdy jsem neměl.
samorestartovani sluzebTo si myslím že docela funkce initu je, ne?
binarni logySmutné je, že ještě nikdo nenapsal textovou alternativu. Opět, jedná se o samostatný program (journald), a ten protokol, pokud tomu dobře rozumím (nezkoumal jsem to), ti nebrání, aby logy přijímal někdo jiný a zapisoval je do textových souborů. (Journald mi také přijde dementní, ten binární formát bych ještě prominul, ale je to příšerně velké, pomalé a má to špatné UX které neumožňuje třeba při spuštění s pagerem jednoduše seeknout na konec)
vůbec je nemusíš mít nainstalovanéTreba zrovna -journald mit musis... A dalsi hromadu ti da distribuce v zavislostech protoze proto.
To si myslím že docela funkce initu je, ne?To je funkce init scriptu, jestli sluzbu pustit jednou a dost, nebo v do-while(1). To ze sluzba spadla muze znamenat problem, ktery se opetovnym spustenim zmeni v pruser. Funkce initu je jako PID=0 spustit vsechno v init.d a pak sam sebe umrit.