Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Protože se blíží vydání GNOME3 rozhodl jsem se ho vyzkoušet na notebooku...
V Archu je to jednoduché, stačí si přidat repositář gnome-unstable, no a nestačil jsem se divit. Ke GNOME jsem přešel po velmi nepříjemných zkušenostech s KDE4, které se ani po několika měsících nezlepšilo, spíše naopak.
Jenže GNOME3 se nijak nepoučilo z chyb při překotném vydání KDE4 s obrovskými plány, jak všechno zahodit a udělat to úplně jinak a ulítle. Po spuštění relace to vypadalo bledě, gnome-panel je prakticky nekonfigurovatelný, vlastně je toho ke konfigurování ještě méně než bylo v GNOME zvykem. Ovšem stejně jsem si za pár posledních týdnů zvykl na Avant-window-navigator, ovšem ouha, po odpálení procesu gnome-panel vyskočilo hlášení, že není něco v pořádku s relací a sezení se odporoučelo k zemi. Ať jsem hledal jak jsme hledal, nenašel jsem jak GNOME vnutit vlastní komponenty.
Tak jsem si řekl, proč nezkusit gnome-shell, ovšem to byl hodně špatný nápad, nedokážu si představit, že bych to měl používat k normální práci. Jednak mi připadá naprosto úchylný způsob používání aktivit, potom se mi nelíbí to navázání na Evolution a další aplikace, které mi tak podstrkují. Všechno je to zkrátka tak nepraktické. Po chvíli přemýšlení jsem se rozhodl, podívat se jinde, pokouknout se po jiném „kompletním“ desktopovém prostředí, protože nač se trápis s něčím, co se mi už od prvního spuštění nelíbí.
Protože jsem chtěl něco méně težkotonážní než KDE a GNOME, zkusil jsem nainstalovat XFCE 4.8. Musím přiznat, že mě velmi příjemně překvapilo, jednoduché, slušně nastavitelné, bleskově rychlé a použitelné. Sice vypadá jako desktop z minulého desetiletí, ale to mu tedy vůbec nevadí. Připomnělo mi staré KDE 3.x, fukncemi se blíží starším GNOME. Do základního XFCE4 jsem jen dodal wicd, thunderbird, firefox, pidgin, exaile, vlc, evince, file-roller, gedit a pár dalších aplikací, které nevisí na celém GNOME.
No nakonec jsem se ještě zbavil gdm a použil Slim. Oprášil jsem staré skripty na přepínaní externího displeje a vypínání touchpadu/trackpointu. Ze systému jsem vykopal všechny balíčky, které jsem zavlekl při používaní GNOME a používám jen komponenty z XFCE.
No a teď jak tedy na to v Archu? Je třeba nainstalovat balíčky XFCE4, jsou ve skupinách xfce4 a xfce4-goodies, správce přihlášení a bude se hodit i xscreensaver:
pacman -S xfce4 xfce4-goodies slim xscreensaver
Poté je vhodné pro init 5 nastavit spouštění Slimu odkomentováním patřičného řádku v /etc/inittab
a vytvořit .xinitrc v domovském adresáři:
xrdb ~/.Xresources xscreensaver -nosplash & exec ck-launch-session startxfce4
Důvod prvního řádku vysvětlím dále, další řádek spouští démona spořiče obrazovky a nakonec se startuje sezení XFCE v prostředí console-kitu aby fungovalo mountování vyměnitelných médií a ostatní vhodné opičárny.
Zpět k prvnímu řádku, ten je pro vypropagování nastavení xscreensaveru, aby odemykací okno vypadalo aspoň trochu hezky. Nastavení je v souboru ~/.Xresources
:
!font settings xscreensaver.Dialog.headingFont: -*-dejavu sans-bold-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* xscreensaver.Dialog.bodyFont: -*-dejavu sans-medium-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* xscreensaver.Dialog.labelFont: -*-dejavu sans-*-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* xscreensaver.Dialog.unameFont: -*-dejavu sans-medium-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* xscreensaver.Dialog.buttonFont: -*-dejavu sans-bold-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* xscreensaver.Dialog.dateFont: -*-dejavu sans-medium-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* xscreensaver.passwd.passwdFont: -*-dejavu sans-bold-r-*-*-12-*-*-*-*-*-*-* !general dialog box (affects main hostname, username, password text) xscreensaver.Dialog.foreground: #ffffff xscreensaver.Dialog.background: #111111 xscreensaver.Dialog.topShadowColor: #111111 xscreensaver.Dialog.bottomShadowColor: #111111 xscreensaver.Dialog.Button.foreground: #666666 xscreensaver.Dialog.Button.background: #ffffff !username/password input box and date text colour xscreensaver.Dialog.text.foreground: #666666 xscreensaver.Dialog.text.background: #ffffff xscreensaver.Dialog.internalBorderWidth:24 xscreensaver.Dialog.borderWidth: 20 xscreensaver.Dialog.shadowThickness: 2 !timeout bar (background is actually determined by Dialog.text.background) xscreensaver.passwd.thermometer.foreground: #ff0000 xscreensaver.passwd.thermometer.background: #000000 xscreensaver.passwd.thermometer.width: 8 !datestamp format--see the strftime(3) manual page for details xscreensaver.dateFormat: %H:%M %d. %m. %Y
Nakonec stačí spustit Správce nastavení a štelovat prostředí dle libosti. V přílohách je výsledek mého štelování :).
Tiskni
Sdílej: