Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »??? A to proč? Sata ovladač na disketě? Bugovité ovladače ke grafice? Nebo co?
Nedavno jsem instaloval OpenSuSE 10.0 dvema lidem a muzu rict, ze instalace pro mne byla pokazde sok. Poprve jsem ani nenasel vyber instalovanych balicku, tak u cloveka, ktery vyuzije jen openofice a firefox bylo zrejme vse co se na tech 5-ti CD nachazi. Ta ceska klavesnice je fakt uchylna, obvzlast pro cloveka, kterej ji prakticky nikdy nepouziva. Start je pomaly (ovsem to mi pripada kazdy system ktery se nenastartuje drive nez za 40s). Vyber balicku znacne chaoticky a kdyz jich vetsinu odznacite tak se stejne nainstalujou.
Ale oba dva uzivatele byli nadseni
1. Klávesnice se dá přepnout jednak v nastavení na té hlavní obrazovce, jednak klasicky oběma shifty. Default je podle vybraného jazyka.
2. Ten netypický model instalace, kdy si veškerou předinstalační konfiguraci nastavujete z jedné hlavní obrazovky, je tam hlavně proto, aby byla jistota, že se všechny potenciálně destruktivní operace budou dít až po definitivním potvrzení, že se má začít. Celkem jsem si na to zvykl, takže jsem pak byl docela překvapen, když jsem u Mandrake nastavil rozdělení disku a on ho hned rozdělil a začal vytvářet filesystémy.
3. Bootloader se nastavuje, stejně jako většina ostatního pod tou pravou záložkou. Taky mi moc nesedí, že je to od 10.0 rozdělené na "pro blbé" a "pro chytré", ale je fakt, že těch položek už bylo moc.
4. Co se týká výběru balíčků, dá se provádět na třech úrovních. Nejjednodušší je výběr jedné z asi pěti připravených konfigurací. Na druhé úrovni jsou "výběry" - připravené sady balíčků pro vybrané oblasti použití; podle zmínky o tom, že Apache je skoro v každé kategorii, tipuji, že jste zůstal tady. Na třetí úroveň (pro fajnšmekry) se dostanete, když si vlevo nahoře (filtr) vyberete skupiny balíčků. Tam jsou teprve všechny balíčky uspořádané do přehledného stromu, kde se nic nepřekrývá.
5. Jako výhodu YaSTu bych neuvedl ani tak integraci jako spíš konzistenci. Například to, že při instalaci se používají přesně stejné moduly jako v nainstalovaném systému. To bohužel v jiných distribucích nebývá pravidlem.
3. Předtím jsem mluvil o předinstalační konfiguraci, tj. tom, co se děje před kopírováním balíčků, tohle je až po něm. Je pravda, že zrovna tohle by mohlo být trochu méně "na ráně", ale na druhou stranu to má dost bezprostřední vliv na následující modul. Možná by pomohl vysvětlující nápis "nevíte-li, na co se vás ptáme, nechte to, jak to je" (možná tam dokonce je).
4. Možná ano, ale ty předvybrané sety se pro základní nástřel docela hodí. Většinou stejně dolaďování na úroveň jednotlivých balíčků provádím až po instalaci. Ale měl by být méně ukrytý ten výběr podle stromu.
4. KDE je prostě desktop pro pracovní stanici s KDE, Gnome totéž s Gnome. Ještě jsou tam dvě varianty: minimální grafický systém (systém s X serverem a jednoduššími window managery, žádné KDE, žádné Gnome) a minimální systém (bez X serveru a bez spousty dalších věcí). Ale tím podrobným výběrem jsem myslel tohle.
Tiskni
Sdílej: