Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
??? A to proč? Sata ovladač na disketě? Bugovité ovladače ke grafice? Nebo co?
Slackware budu používat do té doby než objevím distro ještě z lepšími parametry než má Slackware. Musím oproti svým předchozím prohlášením o Arch Linu uznat, že má spoustu dobrých vlastností jimiž se Slackwaru vyrovná a v některých i předčí. Je to asi fifty fifty.
Nedavno jsem instaloval OpenSuSE 10.0 dvema lidem a muzu rict, ze instalace pro mne byla pokazde sok. Poprve jsem ani nenasel vyber instalovanych balicku, tak u cloveka, ktery vyuzije jen openofice a firefox bylo zrejme vse co se na tech 5-ti CD nachazi. Ta ceska klavesnice je fakt uchylna, obvzlast pro cloveka, kterej ji prakticky nikdy nepouziva. Start je pomaly (ovsem to mi pripada kazdy system ktery se nenastartuje drive nez za 40s). Vyber balicku znacne chaoticky a kdyz jich vetsinu odznacite tak se stejne nainstalujou.
Ale oba dva uzivatele byli nadseni
Na jeden ze včerejších zápisků jsem se kouknul až dneska (nebylo tam moc komentářů, tak jsem usoudil, že to možná bude i smysluplné) a zjistil, že to vůbec není to co jsem čekal a že jsem to moh s klidem přečíst rovnou
1. Klávesnice se dá přepnout jednak v nastavení na té hlavní obrazovce, jednak klasicky oběma shifty. Default je podle vybraného jazyka.
2. Ten netypický model instalace, kdy si veškerou předinstalační konfiguraci nastavujete z jedné hlavní obrazovky, je tam hlavně proto, aby byla jistota, že se všechny potenciálně destruktivní operace budou dít až po definitivním potvrzení, že se má začít. Celkem jsem si na to zvykl, takže jsem pak byl docela překvapen, když jsem u Mandrake nastavil rozdělení disku a on ho hned rozdělil a začal vytvářet filesystémy.
3. Bootloader se nastavuje, stejně jako většina ostatního pod tou pravou záložkou. Taky mi moc nesedí, že je to od 10.0 rozdělené na "pro blbé" a "pro chytré", ale je fakt, že těch položek už bylo moc.
4. Co se týká výběru balíčků, dá se provádět na třech úrovních. Nejjednodušší je výběr jedné z asi pěti připravených konfigurací. Na druhé úrovni jsou "výběry" - připravené sady balíčků pro vybrané oblasti použití; podle zmínky o tom, že Apache je skoro v každé kategorii, tipuji, že jste zůstal tady. Na třetí úroveň (pro fajnšmekry) se dostanete, když si vlevo nahoře (filtr) vyberete skupiny balíčků. Tam jsou teprve všechny balíčky uspořádané do přehledného stromu, kde se nic nepřekrývá.
5. Jako výhodu YaSTu bych neuvedl ani tak integraci jako spíš konzistenci. Například to, že při instalaci se používají přesně stejné moduly jako v nainstalovaném systému. To bohužel v jiných distribucích nebývá pravidlem.
).
3. Předtím jsem mluvil o předinstalační konfiguraci, tj. tom, co se děje před kopírováním balíčků, tohle je až po něm. Je pravda, že zrovna tohle by mohlo být trochu méně "na ráně", ale na druhou stranu to má dost bezprostřední vliv na následující modul. Možná by pomohl vysvětlující nápis "nevíte-li, na co se vás ptáme, nechte to, jak to je" (možná tam dokonce je).
4. Možná ano, ale ty předvybrané sety se pro základní nástřel docela hodí. Většinou stejně dolaďování na úroveň jednotlivých balíčků provádím až po instalaci. Ale měl by být méně ukrytý ten výběr podle stromu.
Ale určitě jsem si říkal, že právě takový napis by tam měl být, takže tam nejspíše není. Každopádně když to někdo bude chtít měnit, tak si myslím, že bude vědět kde to hledat nebo minimálně bude vědět, že to chce hledat, tak by to nemuselo být tolik na očích. Navíc bych řekl, že takové instalace se mu pak spíš oplatí dělat nějak automatičtěji.
4. No, tady v té betě byl výběr GNOME/KDE/Jiný (netuším co tam bylo pod tím), přičemž volba GNOME znamenala desktop bez KDE (nevím co by znamenala volba KDE, ale celkem bych čekal to samé jenom s prohozenými jmény
). Pak už tam byla jenom ta volba podle kategorií s možností zaškrtnout kategorii celou (což mi přijde docela hloupý, protože kdo by chtěl všechny balíčky třeba z oblasti webových prohlížečů -- chci jeden nebo dva, většinou…).
4. KDE je prostě desktop pro pracovní stanici s KDE, Gnome totéž s Gnome. Ještě jsou tam dvě varianty: minimální grafický systém (systém s X serverem a jednoduššími window managery, žádné KDE, žádné Gnome) a minimální systém (bez X serveru a bez spousty dalších věcí). Ale tím podrobným výběrem jsem myslel tohle.
. A dodržuji pravidla. Svoje.
. Tedy každá cesta byla experiment. A dodržoval jsem na ni pravidla, která jsem si časem vytvořil. Já vůbec používám obdobné metody, na cestě v práci a vůbec v životě. Zatím to funguje. A někteří, včetně mně mají za to že úspěšně.
Už jich tam mají dost…
Tiskni
Sdílej: