86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Když jsem tady koncem října naťukala svůj první článeček, v kterém jsem oznámila úmysl dočasně blogovat na abíčku, netušila jsem, že to bude trvat skoro rok. Nakonec jsem se ale dokopala k tomu, abych si zas vytvořila vlastní internetové doupátko: pokračování tohoto blogu najdete tam, kde jste možná byli zvyklí: weblog.anicka.net.
Slzy utírat nemusíte, velké loučení se nekoná. Až se po dovolené vrátím pořádně k netu, jistě zas zabiju spoustu času sledováním místních diskusí čekajíc na líný kompilátor. Jen ty články teď porostou o pár hopů dál...
Odjakživa mě pronásleduje smutná skutečnost, že co si neudělám sama, to nemám. A i když jsem se díky tomu naučila spoustu věcí, je mi občas líto, že nemám čas na nic jiného.
Vzpomínám, jak nám kdysi Jindra povídal o kompilování kernelu s ifconfigem. Zdálo se to být tak uhozené, že si to našlo cestu i do licence k JXP-bloggerovi. Ale když se chce, všechno jde: Napsali jsme Jindrovi na památku shellový skript na kompilování kernelu, používající ifconfig. To aby aspoň některý z jeho veselých nápadů zůstal s námi...
Před několika málo dny jsem si dala schůzku s jedním kamarádem, bývalým kolegou ze SUSE. Ptal se mě, jestli s sebou může ještě někoho přivést. Odkývala jsem mu to, aniž bych tušila, kdo to bude, a proč...
Někdy na základní škole jsem pochopila, že ze mě jednou bude matfyzačka. Spoustu dalších let jsem se potom snažila vymyslet, který studijní program si mám vlastně vybrat. Nakonec jsem skončila na matematice, a že to ve skutečnosti nechci dělat, jsem zjistila až ve druhém ročníku. Protože neexistuje způsob, jak mezi programy normálně přestoupit, musela jsem se dnes vypravit na přijímačky...
Tento článek nebude o školnících ani instalatérech. Místo toho přinese pár kapitol z příběhu o životě (nejen) binárního balíčku v linuxové distribuci.
Uživatelé celkem pravidelně nadávají, že nová verze jejich oblíbené distribuce obsahuje historický software. Setkala jsem se s tím u Mandraku i u SUSE a předpokládám, že s výjimkou Gentoo a Debianu to u dalších nebude jiné. Tento článek si prosím přečtěte, pokud se taky vztekáte, že např. nová verze SUSE neobsahuje nejnovější GNOME.
Nejeden uživatel Linuxu zvažující nákup nového notebooku pošilhává po počítačích od Applu, v kterých bije krásný RISCový procesor... Zkusím hodit do placu pár informací, které by měl vědět.
Stejně jako pokaždé na jaře, i letos nás v dohledné době čeká Bedna. A v rámci oslav úspěšné kvalifikace stejně jako každý rok přihodím pár veselých historek z natáčení. A možná dojde i na Linux...
Abychom si vážili svobody a nenechali se o ni připravit bez boje. A kdoví, jednou možná vyjde slunce i nad Tibetem. (Wtf? 10. března.)
Kdysi dávno jsem prohlásila, že pro propagaci Linuxu udělám cokoliv, klidně i sobě ostudu. To jsem ještě netušila, že mé chvástání se brzy stane realitou, a že si časem budu marně lámat hlavu, jak z toho průšvihu ven, a pokud možno se ctí. Ale pořád nevím.
K tomuto zápisku mě inspirovalo mozartovské povídání pana Otta: pod vlivem jeho článku jsem vyhrabala nějakou hudbu od Mozarta a po deseti minutách jsem pochopila, že tak nic neudělám. Nedokážu vysvětlit proč, ta hudba se mi líbí. Možná ji jen nedokážu vnímat na pozadí. Jak vlastně správně vybrat vhodnou hudbu pro programování?
Upozornění pro linuxuchtivé: Tento článek je zcela offtopic.
Přestože jsem dlouho žila v Liberci, kde je zima jak v psírně, pár let v Praze mě změnilo v zimomřivou květinku. Letošní dlouhé zimě tak čelím pořádným oblečením. Kupodivu to má zajímavé komplikace.
Říká se, že Apple se ze všech IT firem chová nejvíc tajnůstkářsky. Mírně mi vrtalo hlavou, jak lze tuto politiku skloubit s celkem příznivým postojem k otevřenému software. Jde to, ale působí to docela komicky.
Zkoušeli jste někdy sednout do stroje času? Pokud ne, ráda vás pozvu na jednu takovou jízdu. Držte si klobouky, pojedeme z kopce!
Tentokrát jen stručně. Obvykle se mé zápisky neskládají z jednoho linku na vtip, ale tohle mě rozesmálo jako nikdy: nádherný vtip o blondýnkách.
Toto je další z kategorie zápisků, které píšu kvůli sobě, a ne kvůli čtenářům. Ale nemůžu si pomoct.
Smazáno z osobních důvodů. Děkuji vám všem za komentáře a rady, některé jsem si vzala k srdci .o)
Před nějakým časem jsme tady svorně nadávali na jeden papírový časopis zveřejnivší neskutečný FUD na téma "Linux je jen pro počítačové šílence, ale ne pro použití ve firmách." Objevilo se tu pár podnětných nápadů, co by v tom článku mělo být místo toho. Docela se to hodí .o)
Google je můj přítel a věrný pomocník. Ale někdy se chová jak bestie převlečená za kamaráda .o)
Co se škádlívá, to se rádo mívá. Znám spoustu párů, které jsou občas jak hrdličky, jindy po sobě házejí talíře. To ale není nic pro geeky - my se pošťuchujeme po síti.
Ti, co věří na hvězdičky, to svádějí na Mars a Saturn. My ostatní hledáme vysvětlení, jak se dá. Jak už tady padlo, tento týden je opravdu příšerný. A co sakryš s ním?
Je to poněkud absurdní představa. Server o Linuxu a navazování partnerských vztahů? Jenže kde jinde má linuxář hledat linuxářku a naopak? .o)
Jsem přesvědčená o tom, že svoboda slova je právem, na které by se občanům nemělo sahat. Na slovech a myšlenkách přece není nic závadného - proč se tedy některé věci říkat smějí a jiné ne? A co na to pan Orwell?
Můžete se jich zastávat, ale mě nepřesvědčíte. Počítačoví bohové jsou prostě mrchy. Máte-li spoustu času, ani si vás nevšimnou, v poslední den dovolené vám ale dají sežrat úplně všechno. Jen tak, pro radost.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz