V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Když jsem tady koncem října naťukala svůj první článeček, v kterém jsem oznámila úmysl dočasně blogovat na abíčku, netušila jsem, že to bude trvat skoro rok. Nakonec jsem se ale dokopala k tomu, abych si zas vytvořila vlastní internetové doupátko: pokračování tohoto blogu najdete tam, kde jste možná byli zvyklí: weblog.anicka.net.
Slzy utírat nemusíte, velké loučení se nekoná. Až se po dovolené vrátím pořádně k netu, jistě zas zabiju spoustu času sledováním místních diskusí čekajíc na líný kompilátor. Jen ty články teď porostou o pár hopů dál...
Odjakživa mě pronásleduje smutná skutečnost, že co si neudělám sama, to nemám. A i když jsem se díky tomu naučila spoustu věcí, je mi občas líto, že nemám čas na nic jiného.
Vzpomínám, jak nám kdysi Jindra povídal o kompilování kernelu s ifconfigem. Zdálo se to být tak uhozené, že si to našlo cestu i do licence k JXP-bloggerovi. Ale když se chce, všechno jde: Napsali jsme Jindrovi na památku shellový skript na kompilování kernelu, používající ifconfig. To aby aspoň některý z jeho veselých nápadů zůstal s námi...
Před několika málo dny jsem si dala schůzku s jedním kamarádem, bývalým kolegou ze SUSE. Ptal se mě, jestli s sebou může ještě někoho přivést. Odkývala jsem mu to, aniž bych tušila, kdo to bude, a proč...
Někdy na základní škole jsem pochopila, že ze mě jednou bude matfyzačka. Spoustu dalších let jsem se potom snažila vymyslet, který studijní program si mám vlastně vybrat. Nakonec jsem skončila na matematice, a že to ve skutečnosti nechci dělat, jsem zjistila až ve druhém ročníku. Protože neexistuje způsob, jak mezi programy normálně přestoupit, musela jsem se dnes vypravit na přijímačky...
Tento článek nebude o školnících ani instalatérech. Místo toho přinese pár kapitol z příběhu o životě (nejen) binárního balíčku v linuxové distribuci.
Uživatelé celkem pravidelně nadávají, že nová verze jejich oblíbené distribuce obsahuje historický software. Setkala jsem se s tím u Mandraku i u SUSE a předpokládám, že s výjimkou Gentoo a Debianu to u dalších nebude jiné. Tento článek si prosím přečtěte, pokud se taky vztekáte, že např. nová verze SUSE neobsahuje nejnovější GNOME.
Nejeden uživatel Linuxu zvažující nákup nového notebooku pošilhává po počítačích od Applu, v kterých bije krásný RISCový procesor... Zkusím hodit do placu pár informací, které by měl vědět.
Stejně jako pokaždé na jaře, i letos nás v dohledné době čeká Bedna. A v rámci oslav úspěšné kvalifikace stejně jako každý rok přihodím pár veselých historek z natáčení. A možná dojde i na Linux...
Abychom si vážili svobody a nenechali se o ni připravit bez boje. A kdoví, jednou možná vyjde slunce i nad Tibetem. (Wtf? 10. března.)
Kdysi dávno jsem prohlásila, že pro propagaci Linuxu udělám cokoliv, klidně i sobě ostudu. To jsem ještě netušila, že mé chvástání se brzy stane realitou, a že si časem budu marně lámat hlavu, jak z toho průšvihu ven, a pokud možno se ctí. Ale pořád nevím.
K tomuto zápisku mě inspirovalo mozartovské povídání pana Otta: pod vlivem jeho článku jsem vyhrabala nějakou hudbu od Mozarta a po deseti minutách jsem pochopila, že tak nic neudělám. Nedokážu vysvětlit proč, ta hudba se mi líbí. Možná ji jen nedokážu vnímat na pozadí. Jak vlastně správně vybrat vhodnou hudbu pro programování?
Upozornění pro linuxuchtivé: Tento článek je zcela offtopic.
Přestože jsem dlouho žila v Liberci, kde je zima jak v psírně, pár let v Praze mě změnilo v zimomřivou květinku. Letošní dlouhé zimě tak čelím pořádným oblečením. Kupodivu to má zajímavé komplikace.
Říká se, že Apple se ze všech IT firem chová nejvíc tajnůstkářsky. Mírně mi vrtalo hlavou, jak lze tuto politiku skloubit s celkem příznivým postojem k otevřenému software. Jde to, ale působí to docela komicky.
Zkoušeli jste někdy sednout do stroje času? Pokud ne, ráda vás pozvu na jednu takovou jízdu. Držte si klobouky, pojedeme z kopce!
Tentokrát jen stručně. Obvykle se mé zápisky neskládají z jednoho linku na vtip, ale tohle mě rozesmálo jako nikdy: nádherný vtip o blondýnkách.
Toto je další z kategorie zápisků, které píšu kvůli sobě, a ne kvůli čtenářům. Ale nemůžu si pomoct.
Smazáno z osobních důvodů. Děkuji vám všem za komentáře a rady, některé jsem si vzala k srdci .o)
Před nějakým časem jsme tady svorně nadávali na jeden papírový časopis zveřejnivší neskutečný FUD na téma "Linux je jen pro počítačové šílence, ale ne pro použití ve firmách." Objevilo se tu pár podnětných nápadů, co by v tom článku mělo být místo toho. Docela se to hodí .o)
Google je můj přítel a věrný pomocník. Ale někdy se chová jak bestie převlečená za kamaráda .o)
Co se škádlívá, to se rádo mívá. Znám spoustu párů, které jsou občas jak hrdličky, jindy po sobě házejí talíře. To ale není nic pro geeky - my se pošťuchujeme po síti.
Ti, co věří na hvězdičky, to svádějí na Mars a Saturn. My ostatní hledáme vysvětlení, jak se dá. Jak už tady padlo, tento týden je opravdu příšerný. A co sakryš s ním?
Je to poněkud absurdní představa. Server o Linuxu a navazování partnerských vztahů? Jenže kde jinde má linuxář hledat linuxářku a naopak? .o)
Jsem přesvědčená o tom, že svoboda slova je právem, na které by se občanům nemělo sahat. Na slovech a myšlenkách přece není nic závadného - proč se tedy některé věci říkat smějí a jiné ne? A co na to pan Orwell?
Můžete se jich zastávat, ale mě nepřesvědčíte. Počítačoví bohové jsou prostě mrchy. Máte-li spoustu času, ani si vás nevšimnou, v poslední den dovolené vám ale dají sežrat úplně všechno. Jen tak, pro radost.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz