Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Nejeden uživatel Linuxu zvažující nákup nového notebooku pošilhává po počítačích od Applu, v kterých bije krásný RISCový procesor... Zkusím hodit do placu pár informací, které by měl vědět.
PPC notebooky od Applu nabízejí naprosto jedinečný poměr ceny a výkonu. Při nákupu mimo Evropu vedou velmi přesvědčivě, a dokonce i při českých cenách jsou stále významnou alternativou. Představa, že si koupíme iBook nebo PowerBook a budeme na něm používat Linux je ale velmi optimistická...
Pomineme teď zcela problémy typu "jak se liší instalace Linuxu na x86 a PPC" - o tom existuje tuna dokumentace a většina distribucí to zvládá sama natolik dobře, že o specialitkách bootování a applovských souborových systémů nepotřebujete téměř nic vědět. Místo toho si proto v tomto článku povíme něco o radostech používání applovského hardware s Linuxem.
Začneme hned zkraje u průšvihu největšího, který se jmenuje 3D. V různých laptopech od Applu najdeme karty od ATI i nVidie, linuxové PPC ovladače pro ně ale nejsou a nebudou. Pokud mě paměť neklame, poslední ATI, s kterou chodily open source ovladače, byla 9200SE, a ta už je bohužel příliš stará i pro Apple. Aby těch radostí nebylo málo, na problémy narazíme i při pokusech o připojení externího displeje. Nejnovější iBooky dokáží nadetekovat externí displej při bootu a používají ho nezávisle na Linuxu. Na těch starších (můj PowerBook mezi ně patří) se neobejdeme bez hodně divokých hacků a výsledek je stejně dost rozpačitý.
Na to, že v notebooku máme modem, raději velmi rychle zapomeňme. Slovní spojení "softwarový modem" ve světě x86 evokuje lehkou nepříjemnost, kterou se ale většinou s vyvinutím dostatečného úsilí podaří vyřešit. Applí softwarový modem je ale trochu jiná třída a s ovladači pro Linux je to podobné jako v předchozím odstavci.
Pokud jde o průšvih číslo tři, konečně se blýská na časy. Apple kdysi nahradil svou WiFi kartu AirPort novější AirPort Extreme. Zatímco první jmenovaná bez problémů chodila s ovladačem orinoco (myslím že šlo o chipset od firmy Lucent), druhá používá chipset od Broadcomu. To je firma, od které se ovladačů zřejmě nikdy nedočkáme. Při zaznění jména Broadcom sice naskočí husí kůže i majitelům x86 notebooků, těm ale vytáhne trn z paty ndiswrapper. Uživatelé PPC notebooků se na ně mohli donedávna jen závistivě dívat, ti podnikavější se možná snažili rozchodit kartu skrz mol (Mac On Linux), ale výsledky byly zoufalé.
Díky hrdinství několika reverzních inženýrů trpělivě zkoumající proprietární linuxové ovladače pro MIPS instrukci za instrukcí vznikla dokumentace, podle které byl napsán zbrusu nový ovladač bcm43xx. První aspoň trochu použitelná verze se objevila někdy těsně před vydáním jádra 2.6.15 a stav ovladače odpovídá jeho stáří. Mně to zatím na notebooku umožní jen nahodit zařízení, ale tím to zatím bohužel končí. Každopádně mám v plánu donutit některého kolegu, aby to spravil 
Abyste neměli pocit, že je to úplně ztracené, zkusím taky něco pochválit. Bluetooth funguje bez problémů. Suspend to RAM je úplně pohádkový (ale taky zcela v režii OF, Linux s ním nemá vůbec co do činění). Displej je naprosto fantastický a dá se na něj koukat z libovolného úhlu. Klávesnice a touchpad velmi příjemné. Až na výše popsané problémy jde prostě o pohádkový stroj... A Mac OS X dodávaný zdarma s notebookem má všechny tyto potíže vyřešené.
Předpokládám, že většina uživatelů Linuxu někde v průběhu řešení výše popsaných problémů vztyčí bílý prapor a potupně nabootuje do OS X. (O zajímavostech provozování OS X a Linuxu v dualbootu by mimochodem mohl vzniknout další, velmi dlouhý článek). Časem možná zjistí, že to vlastně není tak špatný systém. Programy, které používají na Linuxu, na něm běží a dokumentace je k němu tuna. Pokud zrovna programově neodmítají proprietární software, zřejmě budou s OS X celkem spokojeni. Ale to už sem nepatří.
Já mám po mnoha měsících s OS X svého Tigera lehce plné zuby (proč, to je dlouhý příběh na někdy jindy) a kdyby to jen trochu šlo, budu na svém PowerBooku používat Linux. Ve světle výše popsaných problémů se ale do toho zatím nepustím. A vy, uživatelé Linuxu, kteří možná pošilháváte po laptopu od Applu, se do toho nepustíte také. Věřte mi. A pokud nejste smířeni s tím, že skončíte na OS X, vyberte si raději jiný notebook.
Tiskni
Sdílej:
5.5.2006 23:06
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Lehčí a s delší spotřebou než x86 byl kdysi taky, dnes už to ale není pravda. Překonává ho hromada výrobců, namátkou třeba Panasonic Y4 nebo Fujitsu-Siemens Lifebook. Lehčí notebooky s nižší spotřebou jsou ale obecně o dost dražší.
Mimochodem, s Linuxem mi PowerBook nikdy nevydržel na baterku déle než dvě hodiny. S OS X to bývalo i pět, ale po dvou tuhých zimách je to mnohem horší.
Skoda ze Apple ted presel na procesory od intelu, protoze kvalita pujde hodne dolu. Kdyby aspon AMD nebo treba ten OpenSPARC co Sun uvolnil.
To je ovšem hodně odvážné tvrzení. Ano, Niagara by asi byla lepší, ale taky pekelně drahá. Nicméně, G4 v posledním roce nedopadá v testech nijak skvěle, už je zastaralá. Ale copak AMD má nějaký nový procesor, který by málo žral a netopil, ergo byl použitelný v notebooku? Obávám se, že G4 nebude mít použitelného nástupce a Intel je tedy takřka jediná alternativa. Možná by připadal v úvahu ještě Cell. A pak už leda nějaký MIPS klon. (Oboje by se mi samozřejmě zamlouvalo víc, taky pořád věřím, že CISC nemá budoucnost.)
Kdyby se do toho chtěl někdo pouštět, tady je návod.
7.5.2006 10:58
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz