Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Nejeden uživatel Linuxu zvažující nákup nového notebooku pošilhává po počítačích od Applu, v kterých bije krásný RISCový procesor... Zkusím hodit do placu pár informací, které by měl vědět.
PPC notebooky od Applu nabízejí naprosto jedinečný poměr ceny a výkonu. Při nákupu mimo Evropu vedou velmi přesvědčivě, a dokonce i při českých cenách jsou stále významnou alternativou. Představa, že si koupíme iBook nebo PowerBook a budeme na něm používat Linux je ale velmi optimistická...
Pomineme teď zcela problémy typu "jak se liší instalace Linuxu na x86 a PPC" - o tom existuje tuna dokumentace a většina distribucí to zvládá sama natolik dobře, že o specialitkách bootování a applovských souborových systémů nepotřebujete téměř nic vědět. Místo toho si proto v tomto článku povíme něco o radostech používání applovského hardware s Linuxem.
Začneme hned zkraje u průšvihu největšího, který se jmenuje 3D. V různých laptopech od Applu najdeme karty od ATI i nVidie, linuxové PPC ovladače pro ně ale nejsou a nebudou. Pokud mě paměť neklame, poslední ATI, s kterou chodily open source ovladače, byla 9200SE, a ta už je bohužel příliš stará i pro Apple. Aby těch radostí nebylo málo, na problémy narazíme i při pokusech o připojení externího displeje. Nejnovější iBooky dokáží nadetekovat externí displej při bootu a používají ho nezávisle na Linuxu. Na těch starších (můj PowerBook mezi ně patří) se neobejdeme bez hodně divokých hacků a výsledek je stejně dost rozpačitý.
Na to, že v notebooku máme modem, raději velmi rychle zapomeňme. Slovní spojení "softwarový modem" ve světě x86 evokuje lehkou nepříjemnost, kterou se ale většinou s vyvinutím dostatečného úsilí podaří vyřešit. Applí softwarový modem je ale trochu jiná třída a s ovladači pro Linux je to podobné jako v předchozím odstavci.
Pokud jde o průšvih číslo tři, konečně se blýská na časy. Apple kdysi nahradil svou WiFi kartu AirPort novější AirPort Extreme. Zatímco první jmenovaná bez problémů chodila s ovladačem orinoco (myslím že šlo o chipset od firmy Lucent), druhá používá chipset od Broadcomu. To je firma, od které se ovladačů zřejmě nikdy nedočkáme. Při zaznění jména Broadcom sice naskočí husí kůže i majitelům x86 notebooků, těm ale vytáhne trn z paty ndiswrapper. Uživatelé PPC notebooků se na ně mohli donedávna jen závistivě dívat, ti podnikavější se možná snažili rozchodit kartu skrz mol (Mac On Linux), ale výsledky byly zoufalé.
Díky hrdinství několika reverzních inženýrů trpělivě zkoumající proprietární linuxové ovladače pro MIPS instrukci za instrukcí vznikla dokumentace, podle které byl napsán zbrusu nový ovladač bcm43xx. První aspoň trochu použitelná verze se objevila někdy těsně před vydáním jádra 2.6.15 a stav ovladače odpovídá jeho stáří. Mně to zatím na notebooku umožní jen nahodit zařízení, ale tím to zatím bohužel končí. Každopádně mám v plánu donutit některého kolegu, aby to spravil 
Abyste neměli pocit, že je to úplně ztracené, zkusím taky něco pochválit. Bluetooth funguje bez problémů. Suspend to RAM je úplně pohádkový (ale taky zcela v režii OF, Linux s ním nemá vůbec co do činění). Displej je naprosto fantastický a dá se na něj koukat z libovolného úhlu. Klávesnice a touchpad velmi příjemné. Až na výše popsané problémy jde prostě o pohádkový stroj... A Mac OS X dodávaný zdarma s notebookem má všechny tyto potíže vyřešené.
Předpokládám, že většina uživatelů Linuxu někde v průběhu řešení výše popsaných problémů vztyčí bílý prapor a potupně nabootuje do OS X. (O zajímavostech provozování OS X a Linuxu v dualbootu by mimochodem mohl vzniknout další, velmi dlouhý článek). Časem možná zjistí, že to vlastně není tak špatný systém. Programy, které používají na Linuxu, na něm běží a dokumentace je k němu tuna. Pokud zrovna programově neodmítají proprietární software, zřejmě budou s OS X celkem spokojeni. Ale to už sem nepatří.
Já mám po mnoha měsících s OS X svého Tigera lehce plné zuby (proč, to je dlouhý příběh na někdy jindy) a kdyby to jen trochu šlo, budu na svém PowerBooku používat Linux. Ve světle výše popsaných problémů se ale do toho zatím nepustím. A vy, uživatelé Linuxu, kteří možná pošilháváte po laptopu od Applu, se do toho nepustíte také. Věřte mi. A pokud nejste smířeni s tím, že skončíte na OS X, vyberte si raději jiný notebook.
Tiskni
Sdílej:

Lehčí a s delší spotřebou než x86 byl kdysi taky, dnes už to ale není pravda. Překonává ho hromada výrobců, namátkou třeba Panasonic Y4 nebo Fujitsu-Siemens Lifebook. Lehčí notebooky s nižší spotřebou jsou ale obecně o dost dražší.
Mimochodem, s Linuxem mi PowerBook nikdy nevydržel na baterku déle než dvě hodiny. S OS X to bývalo i pět, ale po dvou tuhých zimách je to mnohem horší.
Skoda ze Apple ted presel na procesory od intelu, protoze kvalita pujde hodne dolu. Kdyby aspon AMD nebo treba ten OpenSPARC co Sun uvolnil.
To je ovšem hodně odvážné tvrzení. Ano, Niagara by asi byla lepší, ale taky pekelně drahá. Nicméně, G4 v posledním roce nedopadá v testech nijak skvěle, už je zastaralá. Ale copak AMD má nějaký nový procesor, který by málo žral a netopil, ergo byl použitelný v notebooku? Obávám se, že G4 nebude mít použitelného nástupce a Intel je tedy takřka jediná alternativa. Možná by připadal v úvahu ještě Cell. A pak už leda nějaký MIPS klon. (Oboje by se mi samozřejmě zamlouvalo víc, taky pořád věřím, že CISC nemá budoucnost.)
Kdyby se do toho chtěl někdo pouštět, tady je návod.