Kde nic není, ani smrt nebere

17.11.2005 19:31 | Přečteno: 2030× | poslední úprava: 20.11.2005 00:11

Ti, co věří na hvězdičky, to svádějí na Mars a Saturn. My ostatní hledáme vysvětlení, jak se dá. Jak už tady padlo, tento týden je opravdu příšerný. A co sakryš s ním?

Když se člověku nedaří, měl by se pozitivně motivovat. Zamýšlím se tedy nad tím, co se mi od pondělka podařilo. Není toho úplně málo, namátkou: Povedlo se mi zkompilovat octave s gcc 4.1. (Octave je program místními studenty nejspíš vesměs oblíbený. Já sice taky studuju matiku, ale nenávidím jej až za hrob. Kde jinde člověk potká divoké C++ promíchané s Fortranem, jedna chyba na každém decimetru čtverečním obrazovky?) Nikoho jsem neseřvala, několikrát odolala pokušení propadnou záchvatu zběsilého pláče, partition table jsem zničila jen jednu a ne na svém počítači... a taky vás mám všechny ráda. Jenže to je všechno.

Oproti tomu, smůla se na mě od pondělka lepí jak zběsilá. V pondělí jsem nenapsala písemku z pravděpodobnosti, protože jsem považovala za nepoctivé opsat si vzorce na tahák a v sedm večer už si nic nepamatuju. V úterý jsem si udělala něco s nohou, a tak jsem musela vypustit svou největší radost, tancování (chodím na orientální tanec, pomáhá to duši i páteři zničené sezením u sčotu). Ve středu mi bylo tak blbě, že jsem skoro nešla do práce, takže mám před sebou vyhlídku, že se příští týden skoro nedostanu do školy. Nestíhám vůbec nic. A dneska celý den sedím s hlavou v dlaních, snažím se napsat článek (jako vždy, včera bylo pozdě) a stále mám jen čtyři řádky textu a víc nic... (pokud mě nečekaně nepolíbí múza, bude to důvod k hubnutí vztekem nejen pro mě).

Snažím se s tím bojovat. Dívám se na svůj oblíbený seriál Hikaru no Go (podle něj se jmenuje má oblíbená live distribuce Hikarunix), který je celý o tom, jak překonat sám sebe. Mezitím hraju go na IGS (mimochodem, z jejich webu poznáte, že v Japonsku není Linux žádný menšinový systém .o)), abych se uklidnila - ovšem samozřejmě jak ponocná. (Papírově mám teď myslím 2. kyu, cítím se ale tak na 5. - 6. a má hra tomu odpovídá.) Je to ovšem dobré jen k tomu, že zase začínám rozumět mluvené japonštině. Celkem jasně z toho plyne, že když jsem se na poslední chvíli rozhodovala mezi matfyzem a japonštinou, volila jsem špatně.

Taky máte pocit, že čím víc o něčem víte, tím méně si věříte? Když jsem před nějakým časem začala psát o Linuxu, uměla jsem nainstalovat Mandrake a to bylo všechno. Určitě to bylo znát, ale bylo mi to jedno. A dneska? Linuxem se sice úspěšně živím, ale mám čím dál větší problém o něm dát dohromady pár souvislých vět. Je to všechno otázka vůle... ale nemám, prostě nemám...

       

Komentáře

[Zdeněk Burda]

Taky máte pocit, že čím víc o něčem víte, tím méně si věříte? Když jsem před nějakým časem začala psát o Linuxu, uměla jsem nainstalovat Mandrake a to bylo všechno. Určitě to bylo znát, ale bylo mi to jedno. A dneska? Linuxem se sice úspěšně živím, ale mám čím dál větší problém o něm dát dohromady pár souvislých vět. Je to všechno otázka vůle... ale nemám, prostě nemám...

To znám moc dobře, člověk si číká, že takovou kravinu přece nemůže napsat, že se totálně zesměšní a udělá ze sebe debila. Proto si píšu kraviny na sojí domác stránku, tam mi všichni můžou vlézt na hrb Když už se něco rozhodnu dopsat do podoby článku vhodného pro publikaci, tak mi posledních 10% textu sežere 90% celkového času.

[Michal Kubeček]

Teď zrovna píšu manuál ke školení a sedí to naprosto přesně. Před pár lety bych fork(), waitpid() a exec() popsal za půl hodiny na stránku a bylo by vymalováno. Teď mám neodbytný pocit, že abych to napsal tak, že bych za výsledek autora (sebe) nenakopal do zadní části těla, bylo by dvacet stránek a týden času málo…

[doubleZ]

Znám přesně to samé

[deleted]

Pro OS X není MATLAB?

[anicka]

Nevím, možná. Ale vím, že je třeba, aby v SUSE Linuxu fungovalo Octave .o)))

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

je

[David Watzke]

Určitě jsi pořádně hledal.

[vencour]

Školu dělám nyní na nepoprvé. K PSA - pravděpopdobnosti a statistice - jsem kdysi měl taky nechuť, stejně jako k Elektrickým obvodům, ty teď snad (konečně) zvládám.

Na záda mi dost pamáhají inlajny, slušně se na nich vyřádím, můžu je doporučit. Jsou dost šetrné ke kloubům. Jediné, co jim vadí, je vlhko a prach, stejně jako třeba spadané listí. Čili teď by šlo taky snad jet, do Modřan a zpátky, ale nedostanu se na ně, málo času.

Na soustředění by mohl pomoct zelený čaj? Když mám depku, tak třeba něco hraju, při tom bloumám myslí po "nebesích", všude možně. Tj. sice hraju, ale rekapituluju co se stalo nebo přemýšlím co a jak, když nevnímám tolik okolí, tak mne napadjí souvislosti tak, jako jindy snad ne. Případně si pustim muziku, co znám nazpaměť, nevnímám slova a jen se "hpupám" na vlnách melodie a duchem jsem u problému, co řeším.

Méně si věříš, když o něčem víš hodně? Není to tím, že se Ti posouvá laťka a jsi k sobě náročná, vidíš, kolik toho Tě čeká a máš z toho depku? Tj. zdá se Ti, že ta cesta nemá konce? No, to je ale snad v pořádku, když něco děláš, plníš si své úkoly, je za Tebou vidět dobře udělaná práce, takže jen si věř, buď k sobě upřímná a uvědom si, že "ani Řím nepostavili za den" a nepeskuj se tolik.

Držím palce, ať se Ti daří.

[VícNežNic]

Řím možná za den nepostavili, ale jsou věci které bych už po té době co se jim věnuji měl umět Ach jo.

[brozkeff]

Už několik let mám smělé plány začít na počítači pracovat efektivně, přičemž jsem věřil, že to pravé na to bude pan Tux, čertík nebo okousané jablko. Za těch pár let jsem se moc nehnul -- pořád si na blog dávám nějaký pseudoodborný plácy o linuksech, jako gravatar mám většinou Tuxe, přispívám do nejrůznějších linuxových flamewarů a všem povídám, jak je linux super, a přitom pořád 99% času strávím na Windowsech:)

[vencour]

Co je to efektivně? Co potřebuješ od kompu? Icq, net, editor, muziku? Nějaké programování? Taky drbu občas dost, ale snad se mi to už daří omezovat. Historie si bude pamatovat činy, ne slova. Ovšem někdy slova pomůžou k těm činům.

[VícNežNic]

No, v mém případě jde o věci většinou dosti nepočítačové. Ohledně Linuxu je tu toho taky spousta, ale to zase neberu jako úplně hlavní a neodkladné.

Mimochodem, tvůj web je barevně šílený

[Jan Jílek]

No pozitivně myslet, na to jsem ještě nepřišel co to je. Ale třeba to někdo umí a jde mu to. Mě občas život, ale ne, nebudu sprostej

[Petr]

Tak přesně tenhle pocit řeším tak že se zastavím, na minutu zavřu oči a pak se na celou situaci kouknu s odstupem několika let. Vím že to zní bláznivě a nepovede se to ani napoprvé ani v každé situaci ale fakt to funguje. Často si člověk uvědomí že je ta situace vlastně směšná nebo že má konečné řešení předem dané a je zbytečnost se tím trápit.

[Spike]

A jéje, otaku jsou všude. Hikaru no Go jsem přečetl asi 15 svazků mangy, a pořád to bylo o ničem. ;) Vůbec to jde do háje. Dneska jsem byl na besedě s japonským spisovatelem Nacuo Sekikawou, ten měl k současné situaci pár vtipných poznámek. Vůbec to byl super den, dneska. Přijela priatelka, pak ta beseda, následně obědovečeře v číně (Kachnička. Oišii desu jo! ^_^) a na chvilku jsme se stavili v čajovně, tam jsem vyzunknul konvičku genmaiča a teď jsem přišel domů.

[anicka]

Já jsem před lety dostala první díl Hikaru od jedné profesionálky, protože jsem se s ní snažila mluvit japonsky. Se slovníkem a tabulkou s hiraganou to louskala rychlostí stránku za den. To mi bylo asi čtrnáct, bylo to na juniorském mistrovství v go. Moc mě to nebralo...

Pak jsem se dostala k anime a viděla jsem těch sedmdesát dílů víceméně v kuse. Moc se mi to líbilo, rozhodně to není o ničem. Ale myslím, že nemá cenu na to koukat, když člověk go aspoň trochu neumí.

[tucan]

Ahoj, mohla by si mi poradit jak se k anime dostat?

Btw. gratuluju ke 2. kyu. Pred nekolika lety jsem s tebou hral na Plzenskem turnaji, ale to jsme byli oba nekde kolem 16. kyu. Bohuzel, ja tam zustal (No, taky si me tenkrat porazila )

[anicka]

Zkus kontaktovat lidi z brnenskeho go klubu, nebo se mi ozvi.

16. kyu? To uz musi byt let... to jsem mela v roce 1998. Chybel mi kousek k prvnimu danu, nez jsem prestala mit cas :o(

[nula]

Neni to pocasim? Citim se od pondeli podobne, ne-li hur (i kdyz ja pisemky uz psat nemusim, ja je zadavam ).

Octave: nepomohlo by vzit jinou (starsi/novejsi) verzi Octave? Ja jsem s nim kdysi zapasil na IRIXu. Neslo a neslo to prelozit... Nakonec jsem mel strasnou radost, kdyz se to po letech povedlo... Mimochodem Octave 2.1.67 + gcc 3.3, jestli vam to neco pomuze...

Drzim palce.

[Gustav]

AFAIK si verzi gcc, potazmo Octave vybirat nemuze.

Verejne tajemstvi: We are the RPM. You will be packaged. Resistance is futile. = suse.cz.

Hele, oni uz maji plno. Pred 3-4 tydny tam jeste byly asi 3 pozice...

[nula]

Gcc bych chapal, ale Octave?

[anicka]

octave si samozřejmě vybrat můžu. Ale je to prašť jako uhoď .o)

[nula]

No jo, tak to je tezke S jakym gcc to tedy nekamaradi? S verzi 3.4?

Jen abych vedel, jestli to mam na slacku vubec zkouset Dekuji.

[anicka]

4:1. Ale jde to, jen to je makacka .o) Patch najdes v novem opensuse, az zas vyjde dalsi alfa...

[vencour]

Tohle jsem kdysi našel na stránkách pana Herouta:

Jednoho dne odbornik na hospodareni s casem hovoril pred skupinou
obchodnich studentu, a aby vypichl svou myslenku, pouzil ilustrativni
priklad, na ktery oni studenti nikdy nezapomenou. Kdyz tak stal pred
skupinou tech vyjimecnych lamacu rekordu, rekl: "OK, je cas na kviz," a
vytahl petilitrovou zavarovaci sklenici se sirokym hrdlem a postavil ji
pred ne na stul.
Pak vyhrabal jeste asi tucet kamenu zvici pesti a peclive je vyskladal
jeden po druhem do sklenice. Kdyz byla sklenice plna az po hrdlo a zadny
dalsi kamen se do ni jiz nevesel, zeptal se: "Je ta sklenice plna?" a
kazdy v tride zvolal: "Ano." Expert na hospodareni s casem opacil:
"Skutecne?" a sahl pod stul a vytahl sacek sterku, ktery nasypal na
sklenici a poradne s ni zatrepal. Sterk se propadl do mezer mezi kameny.
Zeptal se znova: "Je ta sklenice plna?" Tentokrat trida pochopila a jeden
rekl: "Pravdepodobne ne."  "Spravne!" odpovedel a zpoza stolu vzal sacek s
piskem a vmestnal ho vsude do mezer mezi kameny a sterkem.
Opet se zeptal: "Je ta sklenice plna?" "Ne!" zarvala trida. "Spravne,"
odpovedel a vytahl dzbanek vody a naplnil sklenici az pod okraj. Pak se
podival na tridu a zeptal se: "Co je pointou teto ilustrace?" Jeden
snazivec zvedl ruku a povida: "Pointou je, ze bez ohledu na to, jak plny
je vas program, kdyz se snazite skutecne poradne, vzdycky se tam jeste
vejdou nejake veci!" "Ne," rekl prednasejici, "to neni pointa. Pravda,
kterou nas ilustrace nas uci, je ta, ze pokud tam nedame ty velke kameny
napred, tak uz je tam nedostaneme nikdy. Co jsou ty velke kameny vaseho
zivota? Cas, ktery travite se svymi milovanymi, vase sny, smysluplne
aktivity, uceni ci vedeni druhych? Pamatujte, abyste dali dovnitr nejprve
tyto dulezite kameny, jinak je tam uz nedate nikdy."

Tedy dnes vecer nebo rano, kdyz budete premyslet o tomto kratkem pribehu,
zeptejte se sami sebe: Co je temi "velkymi kameny" v mem zivote? A pak je
dejte do sve sklenice jako prvni.

Tím jsem chtěl řéci, tím, že jsem tohle tady uvedl, abyste se vážně trápili jen těmi většími kameny.

[Johanka]

Moc pekne, myslim si naprosto totez, ale tak dobre bych to nikdy nedokazala rict.

Dulezity je hlavne si uvedomovat, ze zdravi mame jen jedno, nevzdavat se svych snu pro lokalni pozitky a netrapit sebe ani svoje blizke silenim kvuli kravinam. Kdyz totalne nestiham, je opravdu nejlepsi se zamyslet a nektere veci z zivota uplne vypustit. Pak je cas pekne preskladat ty velke kameny a obalit treba zase necim uplne novym.

Podivat se na vec s odstupem taky pomaha - uvedomit si jeji pomijivost. Kdyz vim, ze za N dnu budu mit zkousku, tak zaroven vim, ze za N+1 dnu to budu mit (alespon protentokrat, kdyz uz treba ne na furt) za sebou a budu v klidu :)

[Martin Vidner]

Ten pribeh je myslim od Stephena Coveyho.

[YYY]

Todle je sice trochu offtopic sdeleni, ale presto se Te na to musim zeptat. Kdy bude zase bernardynek v chodu? Abclinuxu je sice fajn, ale precejonm mi anicka.net uz trosku chybi. :)

[Stanley]

Taky bych se chtěl přimluvit za brzké rozchození anicka.net už je to víc jak měsíc. Chtěl jsem si hodit na PowerBook linux a vzpoměl jsem si že jsi tam psala o tom dual bootu. Bohužel server KO :( Měj se