Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
AmaroK není klasická unixová aplikace pro práci s multimédii typu programu play, nebo mpg123/321. I přesto, že jeho hlavním účelem je prostě přehrávat hudbu, nabízí tolik ostatních funkcí a doplňků pro ovládání, že bych jej spíš nazval multimediálním systémem, který poskytuje uživateli téměř veškerý komfort, který si lze při přehrávání hudby vůbec představit.
Instalaci programu lze provést klasicky buď stažením zdrojových kódů, nebo lze stáhnout již předkompilované balíčky pro více než 20 distribucí. Novinkou je projekt amaroklive, což je bootovatelné CD s GNU/Linuxem, KDE a samozřejmě funkčním amaroKem. V článku je popisovaná verze 1.3.5.
Základní a velmi užitečnou funkcí amaroKu je tzv. kolekce. Jde o to, že programu se řekne, kde se nacházejí vaše hudební soubory a on poté posbírá do své lokální databázi informace o všech souborech, které spadají do zvoleného adresářového prostoru. Informace se načítají z tagů "uvnitř souborů", je tedy poměrně důležité mít soubory s hudbou kvalitně "otagované". Kolekce se vytváří standardně při prvním spuštění programu (přes Průvodce prvního spuštění), při dalším spuštění se již jen případně aktualizuje podle změn na disku, popř. přes menu Nastavení. AmaroK je při výchozím nastavení uzpůsoben tak, že sleduje změny v adresářovém prostoru tzv. on-the-fly, neboli za běhu. Změna libovolného hudebního souboru uvnitř kolekce tedy vyvolá obnovení kolekce amaroKu do aktuálního stavu. Vytvořená kolekce není podmínkou, aby program fungoval, ale bez ní budou možnosti amaroKu poměrně omezené.
Dostáváme se k popisu grafického rozložení, které je velmi intuitivní. Program může fungovat buď ve dvou oknech, z nichž jedno je okno s přehráváním (ve stylu winampu či xmms) a druhé obsahuje seznam skladeb a další informace, nebo v jednom celkovém okně, které obsahuje obojí (styl iTunes); pro další popis budu používat tento druhý typ rozhraní.
Okno je rozděleno na dvě hlavní části, nalevo je informační panel (viz níže), přes který se dá dostat k mnoha funkcím amaroKu, a napravo je pak seznam skladeb. Osvědčilo se mi rozdělení obrazovky v poměru zhruba 1:2. Pod seznamem skladeb jsou obligátní tlačítka pro ovládání, pěkně graficky provedená lišta pro ovládání hlasitosti, ekvalizér s možností volby rychlosti snímků (pravé tlačítko myši) a několika analyzátory (levé tlačítko), dál tlačítko pro vymazání seznamu skladeb a tlačítka pro funkce zpět a znovu. Když připočteme lištu pro rychlé vyhledávání v seznamu skladeb (playlistu) v horní části, tak jsme popsali všechny základní prvky rozhraní amaroKu.
Informační panel amaroKu obsahuje úplně nalevo pět vertikálních záložek (sidebar), které byly ve verzi 1.3 velmi pěkně předělány a zvlášť přechody mezi nimi jsou teď graficky perfektní. Jsou to Kontext, Kolekce, Seznamy skladeb, Zařízení a Soubory.
Kontext je zásobárna informací o celé kolekci, jednotlivých albech i skladbách. Obsahuje další čtyři záložky - Domů, Aktuální, Text a Interpret, které si zaslouží svůj vlastní popis.
Záložka Domů zobrazuje seznam naposledy hraných skladeb (zobrazené s názvem interpreta a albem (pakliže jsou tyto informace dostupné)). Dál jsou zobrazeny oblíbené skladby. Oblíbené skladby je velice pěkná funkce amaroKu, díky které má každá jednotlivá skladba svoje tzv. skóre, které se zvyšuje úměrně s tím, jak často je píseň hraná. Naposled jsou v této záložce ukázány nejnověji přidané (nebo upravené) skladby do kolekce. Celé to funguje podobně jako hypertextové odkazy na webu, kliknutím na položku dojde k jejímu vložení do seznamu skladeb napravo (samozřejmě pokud tam ještě není) a začne hrát. Ostatní záložky jsou aktivní pouze při přehrávání.
Druhá v pořadí - Aktuální - zobrazuje informace k právě přehrávané skladbě. V téhle a dalších dvou záložkách se tráví při přehrávání nejvíc času, protože program je zobrazí pří každé změně přehrávané skladby automaticky. AmaroK si může ke každému albu pamatovat jeho obal, ten je pak zobrazen právě tady. Dál nám amaroK okamžitě nabízí všechna alba toho interpreta a naše oblíbené písně a spoustu dalších informací (jako např. kdy byla skladba naposledy a poprvé přehrána, její skóre a kolikrát již byla přehrána).
Text je jedna z opravdu užitečných funkcí, která přibyla s příchodem verze 1.2. Je to možnost stahovat on-line texty k právě přehrávaným skladbám. Tato funkce posunula amaroK o pořádný kus dopředu. Hlavně u anglických textů je velmi vysoká pravděpodobnost, že amaroK text najde, u českých je to o něco horší, ale každý má možnost přidat text do databáze přes tlačítka v horní části záložky.
Na záložce Interpret je další z neobyčejných funkcí amaroKu. Od verze 1.3 amaroK umí přistupovat přímo k on-line znalostní databázi Wikipedia a vyhledá během vteřiny třeba kompletní životopis nebo diskografii skupiny. Při přechodu na další skladbu, třeba jiného interpreta, se informace v těchto popsaných záložkách aktualizují, takže není třeba nijak zasahovat.
Celý kontext je snadno skinovatelný, např. na amarok.kde.org/amarokwiki/index.php/Themes se dá najít spousta CSS skinů, funkční je i rozhraní přímo v nastavení amaroKu, přes které se dají skiny stáhnout a rovnou aplikovat.
Kolekce je zobrazená struktura hudebních souborů tak, jak je amaroK má zaindexované. Všechny informace pocházejí z tagů uvnitř souborů, v případě, že tagy nejsou k dispozici, použijí se názvy souborů. Kolekci je možné velmi efektivně filtrovat a zobrazovat v různých režimech. Výhodné je např. zobrazení interpretů v první úrovni a alb na druhé. Pravým kliknutím na interpreta/album/skladbu je možné všechny skladby "uvnitř" dostat vpravo do seznamu skladeb (funkcí Načíst se smaže dosavadní seznam skladeb). Právě kolekce je část amaroKu, díky které je tak snadné si udržet přehled i v tisících souborů. Navíc v minulosti byla tato část poměrně hodně zoptimalizovaná, a tak je procházení kolekce a přidávání tisíců skladeb do playlistu otázkou chvilky.
Záložka Seznamy skladeb rozšiřuje možnosti, kterak lze vložit soubory do seznamu přehrávaných skladeb napravo. Jsou zde načteny seznamy skladeb obsažené v prostoru kolekce, které jsou tvořené soubory (pls, m3u atp.) a dají se jednoduše přiložit do přehrávání. Zajímavější jsou však seznamy, které amaroK vytváří sám ze své databáze, tzv. chytré seznamy skladeb (z anglického smart playlists). Pomocí těchto generovaných seznamů lze jednoduše přidat do přehrávání seznam 15 naposledy hraných skladeb, nejčastěji přehrávané skladby, nejnovější skladby, nikdy nehrané a další. Možností je v tomto směru nepřeberné množství právě díky systému kolekce. Chcete např. přehrát všechny soundtracky z kolekce? Není problém, přes typ kolekce vyberte Žánry a Soundtrack. Chytré, jednoduché a rychlé. Zajímavá může být ještě funkce 50 náhodných skladeb. Pakliže chcete jít ještě dál, zapněte si Dynamický režim. AmaroK v tomto režimu automaticky průběžně přidává další skladby do seznamu tak, jak probíhá přehrávání. O dalších možnostech v této záložce a také o dynamických seznamech skladeb podrobněji bude některý z dalších článků o amaroKu.
Zařízení je rozhraní pro přenos souborů mezi přehrávačem firmy Apple iPod a PC. Zatím nevím o možnosti, jak program nastavit, aby bylo možné přes toto okno přistupovat k libovolnému externímu připojenému přehrávači, resp. synchronizovat hudební soubory ve frontě s libovolným adresářem v souborovém systému. Určitě se to dá udělat přes různé utility a externí nástroje, ale bylo by příjemné mít tuto možnost přímo zabudovanou v amaroKu. Ostatně to není úplně nová myšlenka, téma bylo nadneseno už někdy v dubnu 05 v blogu jednoho z hlavních vývojářů amaroKu, takže se necháme překvapit, jak se to dál vyvine.
Soubory je záložka s klasickým procházečem souborovým systémem. Dá se tak přistupovat přímo z amaroKu i k souborům mimo kolekci a vkládat je např. do seznamu skladeb a podobně. Šikovné je vyhledávání hudebních souborů (přes Zobrazit panel s hledáním). AmaroK začne ihned po prvním napsaném znaku vyhledávat soubory v aktuálním adresáři podle názvu a průběžně zobrazuje výsledek. Po přechodu do jiného adresáře se výsledek aktualizuje.
Na začátku článku jsem položil otázku, jestli je přehrávání hudby skutečně jednodušší než kdy předtím. Odpověď samozřejmě není jednoznačná. AmaroK s sebou přináší pečlivě propracované, srozumitelně a jednoduše použitelné prostředí, netušený komfort a možnosti v podobě kolekce a všech výhod s tím spojených. Na druhou stranu je nutno podotknout, že pro prosté přehrávání hudby může pro někoho být pověstným kanónem na vrabčáky. Poslední soud tedy nechávám na čtenáři.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Amarok je skvely. Uz som pridal par textov do internetovej databazy a tie sa okamzite objavia v Amaroku.Já tam přidal 3 texty a žádnej se neobjevil.
tím, že amaroK používá interní databázi s informacemi o skladbách (nejen tagy,ale i skóre skladby, datum posledního přehrání, počet přehrání), je možné vytvářet automaticky takové playlisty, které prostě v xmms vytvoříš pouze ručně. AmaroK to za tebe udělá.
Je libo rock? amaroK ti naservíruje rock třeba z 500 alb 500 skupin, vybere z toho třeba to, co přehráváš nejčastěji, nebo vůbec nepřehráváš apod. a to ti nabídne do playlistu.
Dependencies Resolved ============================================================================= Package Arch Version Repository Size ============================================================================= Installing: amarok i386 1.3.5-1.fc4 extras 8.0 M Installing for dependencies: kdebase i386 6:3.4.2-0.fc4.1 updates-released 26 M kdelibs i386 6:3.4.2-0.fc4.1 updates-released 17 M kdemultimedia i386 6:3.4.2-0.fc4.1 updates-released 6.9 M Transaction Summary ============================================================================= Install 4 Package(s) Update 0 Package(s) Remove 0 Package(s) Total download size: 59 M
kdemultimedia
je nějaká podezřelá závislost. Obyčejně to bývá meta-balík, který obsahuje všechno možné z multimédií pro KDE -- a to určitě není potřeba pro amaroK.
-přesunout soubory/adresáře mimo adresářový prostor kolekce, pak po přeskenování skladby zmizí
-upravit nastavení kolekce tak, aby daný adresář nebyl vybraný do kolekce, to může jít poměrně snadno, ale taky poměrně složitě, záleží na struktuře, jakou máš kolekci tvořenou. Já mám adresář hudba a pod ním všechna alba v samostatných adresářích, pak by to asi moc jednoduše nešlo, protože bych musel odebrat adr. hudba a pak přidat všechny subadresáře, až na ten, který nechci v kolekci. Na tohle by se hodila inverzní funkce, kdy vybrané adresáře v prostoru kolekce NECHCI do kolekce zahrnout, taková funkce tam podle mě není, takže bych zkusil požadovat tuhle featuru, lépe udělat patch a poslat autorům...
Ale řekl, bych, že schůdnější bude ta první varianta (i když přesun adresáře v NTFS ti zřejmě nativně z linuxu nepůjde)