Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Společnost XTX Markets zabývající se algoritmickým obchodováním pro své potřeby vyvinula a dnes představila a otevřela souborový systém TernFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj TernFS začal počátkem roku 2022. Od léta 2023 jej XTX Markets používá v produkčním prostředí.
Po přečtení článku o přehrávači Amarok jsem se rozhodl ho vyzkoušet v náročném provozu Jak to dopadlo?
Neradostné samozřejmě je, že jde o tvrdě KDE věc, takže potřebuje všechny věci okolo, používá divné fileselectory a podobné ctnosti. Naštěstí zrovna s fileselectory se tam člověk v běžném provozu nesetká, takže se to dá překousnout. Nakonec i pro Qt se dají sehnat nějaké barvičky, ze kterých se mi nedělá špatně.
První dojmy jsou docela pozitivní. Úplně mi tedy nepadl do oka způsob jakým se spravuje kolekce (název pro knihovnu). To je řešeno přidáním adresářů které se sledují, narozdíl od třeba Rhythmboxu, kde se jednorázově projdou adreáře a přidají se z nich skladby. Problém tohoto řešení nastává ve chvíli, kdy z adresáře s hudbou dva nebo tři sledovat nechcete. Nakonec musíte tedy ty adresáře co sledovat chcete nastavit ručně a nové taky přidávat ručně. Celé řešení pak kombinuje nedostatky obou
Kolekce je uložená v SQL databázi, což by mohlo být plus oproti Rhythmboxu, protože předpokládám, že se z toho bude seznam alb generovat pohodlněji než z nějakého XML. Ale to jsem ještě nezkoušel a otázka je mám-li vůbec, když už skript pro Rhythmbox mám
Kolekci se nakonec povedlo naimportovat úspěšně. Zobrazení kolekce se mi ale moc nelíbí. Je to možná otázka zvyku a vkusu, ale použitý rozbalovací strom nepovažuju za pěkný. Opět si dovolím označit způsob použitý v Rhythmboxu za lepší. Je pravda, že si mohu nastavit zobrazení jenom alb jako třeba v Muine, nicméně tím stejně nedosáhnu stejného zobrazení jako v Muine (mrk), které se mi také líbí víc než tohle.
Trochu blbé mi přijde, že se mi nepovedlo přesvědčit Amarok, aby začal po přidání první skladby do playlistu hrát. Možná maličkost, ale přišlo by mi to lepší. Jinak se ale s playlistem pracuje celkem dobře, líbí se mi vestavěná fronta, kde si snadno naklikám skladby které chci přehrát nezávisle na pořadí v playlistu.
Pěkné jsou i režimy přehrávání, opakování i náhodné přehrávání se zapíná přiměřeně užitečnosti této vlastnosti (která je značná ). Tímto se dostáváme i k dynamickému playlistu, což by měla teoreticky být vlastnost nahrazující můj oblíbený Ruffle z Muine, ale v praxi je to spíše tlačítko nahrazující ukončení přehrávače. Je to tak zoufale nestabilní, že je to úplně k ničemu.
Bohužel celý Amarok mi přišel dost nestabilní. Zrovna u přehrávače o který se nechci starat to moc příjemné není. Přehrávač chci pustit a nechat hrát, ne ho každou chvíli sestřelovat a pouštět znova protože se kousl nebo spadl. Amarok to ale dělá skoro neustále.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě, ačkoliv tam na to ovládací prvek je. Prostě to nic nědělá.
Jako skoro k ničemu se ukázala vlastnost na stažení informací o autorovi z wikipedie. K ničemu, protože autory jejichž písničky si přehrávám znám, že Naproti tomu stahování textů skladeb funguje většinou docela dobře a hodí se. Aktuální kontext je taková hezká věc na koukání, dá se z toho vybrat další skladba autora když po ní náhodou zatoužím, ale to je tak vše, žít se bez toho dá bez jakéhokoliv problému.
Je tedy Amarok lepší než jiné přehrávače, jmenovitě Muine a Rhythmbox? Odpověď může znít, že o trochu ano. Umí některé věci co Muine a Rhythmbox ne. Jenže většinu z nich stejně skoro nepoužiju a Muine a Rhythmbox mi nepadají… Uvidíme.
Tiskni
Sdílej:
divné fileselectoryUž jsem svůj názor na gtk fileselectory vyjádřil mockrát. A řeknu to znova. Už ty z gtk1 (podobné byly ve Windows 3.x) stály za ..., ale v porovnání v těmi, co jsou v gtk2 jsou o řád lepší. Naprosto nerozumím tomu, proč mi fileselector z gtk2 zabírá podstatně více místa, než ten z kde a přitom ve výchozím stavu zobrazuje daleko méně informací. Nechápu, jakého ... napadlo zrušit textové pole s adresářem a narvat tam tlačítka! Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.
Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.Ne, v tomto je HIG nevinně. Stačí si jej přečíst. To byla iniciativa nějakého tvůrce (tvůrců?) tohoto dialogu.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě U mě funguje bez problému. Používám arts, jak je to u jiných enginů nevím.S GStreamerem, Xine to jde taky v pohodě.
Možná mam jen štěstí, ale prostě na mém PC s amaroKem nikdy žádné problémy nebylyPředpokládám, že dobře víš co je mi to platné
Předpokládám, že dobře víš co je mi to platnéJasně. Ale může tě hřát u srdce, že chyba je asi u tebe a ne v programu. Já ti taky můžu potvrdit, že mi ještě amaroK nespadl (Debian). I když jednou při zkoušení nějaké betaverze měl problém s UI - nešlo zobrazit levou část okna (kontextové info apod.) - ale to se v žádné ostré verzi neopakovalo.