Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Po přečtení článku o přehrávači Amarok jsem se rozhodl ho vyzkoušet v náročném provozu Jak to dopadlo?
Neradostné samozřejmě je, že jde o tvrdě KDE věc, takže potřebuje všechny věci okolo, používá divné fileselectory a podobné ctnosti. Naštěstí zrovna s fileselectory se tam člověk v běžném provozu nesetká, takže se to dá překousnout. Nakonec i pro Qt se dají sehnat nějaké barvičky, ze kterých se mi nedělá špatně.
První dojmy jsou docela pozitivní. Úplně mi tedy nepadl do oka způsob jakým se spravuje kolekce (název pro knihovnu). To je řešeno přidáním adresářů které se sledují, narozdíl od třeba Rhythmboxu, kde se jednorázově projdou adreáře a přidají se z nich skladby. Problém tohoto řešení nastává ve chvíli, kdy z adresáře s hudbou dva nebo tři sledovat nechcete. Nakonec musíte tedy ty adresáře co sledovat chcete nastavit ručně a nové taky přidávat ručně. Celé řešení pak kombinuje nedostatky obou
Kolekce je uložená v SQL databázi, což by mohlo být plus oproti Rhythmboxu, protože předpokládám, že se z toho bude seznam alb generovat pohodlněji než z nějakého XML. Ale to jsem ještě nezkoušel a otázka je mám-li vůbec, když už skript pro Rhythmbox mám
Kolekci se nakonec povedlo naimportovat úspěšně. Zobrazení kolekce se mi ale moc nelíbí. Je to možná otázka zvyku a vkusu, ale použitý rozbalovací strom nepovažuju za pěkný. Opět si dovolím označit způsob použitý v Rhythmboxu za lepší. Je pravda, že si mohu nastavit zobrazení jenom alb jako třeba v Muine, nicméně tím stejně nedosáhnu stejného zobrazení jako v Muine (mrk), které se mi také líbí víc než tohle.
Trochu blbé mi přijde, že se mi nepovedlo přesvědčit Amarok, aby začal po přidání první skladby do playlistu hrát. Možná maličkost, ale přišlo by mi to lepší. Jinak se ale s playlistem pracuje celkem dobře, líbí se mi vestavěná fronta, kde si snadno naklikám skladby které chci přehrát nezávisle na pořadí v playlistu.
Pěkné jsou i režimy přehrávání, opakování i náhodné přehrávání se zapíná přiměřeně užitečnosti této vlastnosti (která je značná ). Tímto se dostáváme i k dynamickému playlistu, což by měla teoreticky být vlastnost nahrazující můj oblíbený Ruffle z Muine, ale v praxi je to spíše tlačítko nahrazující ukončení přehrávače. Je to tak zoufale nestabilní, že je to úplně k ničemu.
Bohužel celý Amarok mi přišel dost nestabilní. Zrovna u přehrávače o který se nechci starat to moc příjemné není. Přehrávač chci pustit a nechat hrát, ne ho každou chvíli sestřelovat a pouštět znova protože se kousl nebo spadl. Amarok to ale dělá skoro neustále.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě, ačkoliv tam na to ovládací prvek je. Prostě to nic nědělá.
Jako skoro k ničemu se ukázala vlastnost na stažení informací o autorovi z wikipedie. K ničemu, protože autory jejichž písničky si přehrávám znám, že Naproti tomu stahování textů skladeb funguje většinou docela dobře a hodí se. Aktuální kontext je taková hezká věc na koukání, dá se z toho vybrat další skladba autora když po ní náhodou zatoužím, ale to je tak vše, žít se bez toho dá bez jakéhokoliv problému.
Je tedy Amarok lepší než jiné přehrávače, jmenovitě Muine a Rhythmbox? Odpověď může znít, že o trochu ano. Umí některé věci co Muine a Rhythmbox ne. Jenže většinu z nich stejně skoro nepoužiju a Muine a Rhythmbox mi nepadají… Uvidíme.
Tiskni
Sdílej:
divné fileselectoryUž jsem svůj názor na gtk fileselectory vyjádřil mockrát. A řeknu to znova. Už ty z gtk1 (podobné byly ve Windows 3.x) stály za ..., ale v porovnání v těmi, co jsou v gtk2 jsou o řád lepší. Naprosto nerozumím tomu, proč mi fileselector z gtk2 zabírá podstatně více místa, než ten z kde a přitom ve výchozím stavu zobrazuje daleko méně informací. Nechápu, jakého ... napadlo zrušit textové pole s adresářem a narvat tam tlačítka! Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.
Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.Ne, v tomto je HIG nevinně. Stačí si jej přečíst. To byla iniciativa nějakého tvůrce (tvůrců?) tohoto dialogu.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě U mě funguje bez problému. Používám arts, jak je to u jiných enginů nevím.S GStreamerem, Xine to jde taky v pohodě.
Možná mam jen štěstí, ale prostě na mém PC s amaroKem nikdy žádné problémy nebylyPředpokládám, že dobře víš co je mi to platné
Předpokládám, že dobře víš co je mi to platnéJasně. Ale může tě hřát u srdce, že chyba je asi u tebe a ne v programu. Já ti taky můžu potvrdit, že mi ještě amaroK nespadl (Debian). I když jednou při zkoušení nějaké betaverze měl problém s UI - nešlo zobrazit levou část okna (kontextové info apod.) - ale to se v žádné ostré verzi neopakovalo.