V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Po přečtení článku o přehrávači Amarok jsem se rozhodl ho vyzkoušet v náročném provozu
Jak to dopadlo?
Neradostné samozřejmě je, že jde o tvrdě KDE věc, takže potřebuje všechny věci okolo, používá divné fileselectory a podobné ctnosti. Naštěstí zrovna s fileselectory se tam člověk v běžném provozu nesetká, takže se to dá překousnout. Nakonec i pro Qt se dají sehnat nějaké barvičky, ze kterých se mi nedělá špatně.
První dojmy jsou docela pozitivní. Úplně mi tedy nepadl do oka způsob jakým se spravuje kolekce (název pro knihovnu). To je řešeno přidáním adresářů které se sledují, narozdíl od třeba Rhythmboxu, kde se jednorázově projdou adreáře a přidají se z nich skladby. Problém tohoto řešení nastává ve chvíli, kdy z adresáře s hudbou dva nebo tři sledovat nechcete. Nakonec musíte tedy ty adresáře co sledovat chcete nastavit ručně a nové taky přidávat ručně. Celé řešení pak kombinuje nedostatky obou 
Kolekce je uložená v SQL databázi, což by mohlo být plus oproti Rhythmboxu, protože předpokládám, že se z toho bude seznam alb generovat pohodlněji než z nějakého XML. Ale to jsem ještě nezkoušel a otázka je mám-li vůbec, když už skript pro Rhythmbox mám 
Kolekci se nakonec povedlo naimportovat úspěšně. Zobrazení kolekce se mi ale moc nelíbí. Je to možná otázka zvyku a vkusu, ale použitý rozbalovací strom nepovažuju za pěkný. Opět si dovolím označit způsob použitý v Rhythmboxu za lepší. Je pravda, že si mohu nastavit zobrazení jenom alb jako třeba v Muine, nicméně tím stejně nedosáhnu stejného zobrazení jako v Muine (mrk), které se mi také líbí víc než tohle.
Trochu blbé mi přijde, že se mi nepovedlo přesvědčit Amarok, aby začal po přidání první skladby do playlistu hrát. Možná maličkost, ale přišlo by mi to lepší. Jinak se ale s playlistem pracuje celkem dobře, líbí se mi vestavěná fronta, kde si snadno naklikám skladby které chci přehrát nezávisle na pořadí v playlistu.
Pěkné jsou i režimy přehrávání, opakování i náhodné přehrávání se zapíná přiměřeně užitečnosti této vlastnosti (která je značná
). Tímto se dostáváme i k dynamickému playlistu, což by měla teoreticky být vlastnost nahrazující můj oblíbený Ruffle z Muine, ale v praxi je to spíše tlačítko nahrazující ukončení přehrávače. Je to tak zoufale nestabilní, že je to úplně k ničemu.
Bohužel celý Amarok mi přišel dost nestabilní. Zrovna u přehrávače o který se nechci starat to moc příjemné není. Přehrávač chci pustit a nechat hrát, ne ho každou chvíli sestřelovat a pouštět znova protože se kousl nebo spadl. Amarok to ale dělá skoro neustále.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě, ačkoliv tam na to ovládací prvek je. Prostě to nic nědělá.
Jako skoro k ničemu se ukázala vlastnost na stažení informací o autorovi z wikipedie. K ničemu, protože autory jejichž písničky si přehrávám znám, že
Naproti tomu stahování textů skladeb funguje většinou docela dobře a hodí se. Aktuální kontext je taková hezká věc na koukání, dá se z toho vybrat další skladba autora když po ní náhodou zatoužím, ale to je tak vše, žít se bez toho dá bez jakéhokoliv problému.
Je tedy Amarok lepší než jiné přehrávače, jmenovitě Muine a Rhythmbox? Odpověď může znít, že o trochu ano. Umí některé věci co Muine a Rhythmbox ne. Jenže většinu z nich stejně skoro nepoužiju a Muine a Rhythmbox mi nepadají… Uvidíme.
Tiskni
Sdílej:
Ale slysel jsem, ze na SUSE 10.0 je na tom podobne. Neni to GCC4kou? SUSE 10.0 ji pouziva taky, ne?
divné fileselectoryUž jsem svůj názor na gtk fileselectory vyjádřil mockrát. A řeknu to znova. Už ty z gtk1 (podobné byly ve Windows 3.x) stály za ..., ale v porovnání v těmi, co jsou v gtk2 jsou o řád lepší. Naprosto nerozumím tomu, proč mi fileselector z gtk2 zabírá podstatně více místa, než ten z kde a přitom ve výchozím stavu zobrazuje daleko méně informací. Nechápu, jakého ... napadlo zrušit textové pole s adresářem a narvat tam tlačítka! Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.
Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.Ne, v tomto je HIG nevinně. Stačí si jej přečíst. To byla iniciativa nějakého tvůrce (tvůrců?) tohoto dialogu.
Další betaverze a ještě si to sám kompilovat.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě U mě funguje bez problému. Používám arts, jak je to u jiných enginů nevím.S GStreamerem, Xine to jde taky v pohodě.
Možná mam jen štěstí, ale prostě na mém PC s amaroKem nikdy žádné problémy nebylyPředpokládám, že dobře víš co je mi to platné
Předpokládám, že dobře víš co je mi to platnéJasně. Ale může tě hřát u srdce, že chyba je asi u tebe a ne v programu. Já ti taky můžu potvrdit, že mi ještě amaroK nespadl (Debian). I když jednou při zkoušení nějaké betaverze měl problém s UI - nešlo zobrazit levou část okna (kontextové info apod.) - ale to se v žádné ostré verzi neopakovalo.