Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Po přečtení článku o přehrávači Amarok jsem se rozhodl ho vyzkoušet v náročném provozu
Jak to dopadlo?
Neradostné samozřejmě je, že jde o tvrdě KDE věc, takže potřebuje všechny věci okolo, používá divné fileselectory a podobné ctnosti. Naštěstí zrovna s fileselectory se tam člověk v běžném provozu nesetká, takže se to dá překousnout. Nakonec i pro Qt se dají sehnat nějaké barvičky, ze kterých se mi nedělá špatně.
První dojmy jsou docela pozitivní. Úplně mi tedy nepadl do oka způsob jakým se spravuje kolekce (název pro knihovnu). To je řešeno přidáním adresářů které se sledují, narozdíl od třeba Rhythmboxu, kde se jednorázově projdou adreáře a přidají se z nich skladby. Problém tohoto řešení nastává ve chvíli, kdy z adresáře s hudbou dva nebo tři sledovat nechcete. Nakonec musíte tedy ty adresáře co sledovat chcete nastavit ručně a nové taky přidávat ručně. Celé řešení pak kombinuje nedostatky obou 
Kolekce je uložená v SQL databázi, což by mohlo být plus oproti Rhythmboxu, protože předpokládám, že se z toho bude seznam alb generovat pohodlněji než z nějakého XML. Ale to jsem ještě nezkoušel a otázka je mám-li vůbec, když už skript pro Rhythmbox mám 
Kolekci se nakonec povedlo naimportovat úspěšně. Zobrazení kolekce se mi ale moc nelíbí. Je to možná otázka zvyku a vkusu, ale použitý rozbalovací strom nepovažuju za pěkný. Opět si dovolím označit způsob použitý v Rhythmboxu za lepší. Je pravda, že si mohu nastavit zobrazení jenom alb jako třeba v Muine, nicméně tím stejně nedosáhnu stejného zobrazení jako v Muine (mrk), které se mi také líbí víc než tohle.
Trochu blbé mi přijde, že se mi nepovedlo přesvědčit Amarok, aby začal po přidání první skladby do playlistu hrát. Možná maličkost, ale přišlo by mi to lepší. Jinak se ale s playlistem pracuje celkem dobře, líbí se mi vestavěná fronta, kde si snadno naklikám skladby které chci přehrát nezávisle na pořadí v playlistu.
Pěkné jsou i režimy přehrávání, opakování i náhodné přehrávání se zapíná přiměřeně užitečnosti této vlastnosti (která je značná
). Tímto se dostáváme i k dynamickému playlistu, což by měla teoreticky být vlastnost nahrazující můj oblíbený Ruffle z Muine, ale v praxi je to spíše tlačítko nahrazující ukončení přehrávače. Je to tak zoufale nestabilní, že je to úplně k ničemu.
Bohužel celý Amarok mi přišel dost nestabilní. Zrovna u přehrávače o který se nechci starat to moc příjemné není. Přehrávač chci pustit a nechat hrát, ne ho každou chvíli sestřelovat a pouštět znova protože se kousl nebo spadl. Amarok to ale dělá skoro neustále.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě, ačkoliv tam na to ovládací prvek je. Prostě to nic nědělá.
Jako skoro k ničemu se ukázala vlastnost na stažení informací o autorovi z wikipedie. K ničemu, protože autory jejichž písničky si přehrávám znám, že
Naproti tomu stahování textů skladeb funguje většinou docela dobře a hodí se. Aktuální kontext je taková hezká věc na koukání, dá se z toho vybrat další skladba autora když po ní náhodou zatoužím, ale to je tak vše, žít se bez toho dá bez jakéhokoliv problému.
Je tedy Amarok lepší než jiné přehrávače, jmenovitě Muine a Rhythmbox? Odpověď může znít, že o trochu ano. Umí některé věci co Muine a Rhythmbox ne. Jenže většinu z nich stejně skoro nepoužiju a Muine a Rhythmbox mi nepadají… Uvidíme.
Tiskni
Sdílej:
Ale slysel jsem, ze na SUSE 10.0 je na tom podobne. Neni to GCC4kou? SUSE 10.0 ji pouziva taky, ne?
divné fileselectoryUž jsem svůj názor na gtk fileselectory vyjádřil mockrát. A řeknu to znova. Už ty z gtk1 (podobné byly ve Windows 3.x) stály za ..., ale v porovnání v těmi, co jsou v gtk2 jsou o řád lepší. Naprosto nerozumím tomu, proč mi fileselector z gtk2 zabírá podstatně více místa, než ten z kde a přitom ve výchozím stavu zobrazuje daleko méně informací. Nechápu, jakého ... napadlo zrušit textové pole s adresářem a narvat tam tlačítka! Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.
Neznám Gnome, ale pokud HIG znamená vytvářet podobné "příjemné" rozhraní, pak děkuji, nechci :-/.Ne, v tomto je HIG nevinně. Stačí si jej přečíst. To byla iniciativa nějakého tvůrce (tvůrců?) tohoto dialogu.
Další betaverze a ještě si to sám kompilovat.
Dalším nepříjemným nedostatkem (nevím čím je způsoben) je nemožnost přeskakovat v přehrávané skladbě U mě funguje bez problému. Používám arts, jak je to u jiných enginů nevím.S GStreamerem, Xine to jde taky v pohodě.
Možná mam jen štěstí, ale prostě na mém PC s amaroKem nikdy žádné problémy nebylyPředpokládám, že dobře víš co je mi to platné
Předpokládám, že dobře víš co je mi to platnéJasně. Ale může tě hřát u srdce, že chyba je asi u tebe a ne v programu. Já ti taky můžu potvrdit, že mi ještě amaroK nespadl (Debian). I když jednou při zkoušení nějaké betaverze měl problém s UI - nešlo zobrazit levou část okna (kontextové info apod.) - ale to se v žádné ostré verzi neopakovalo.