Bylo představeno all-in-one PC aneb aneb mechanická podsvícená klávesnici s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Dřívější pisatelé sci-fi literatury snili o strojích, které vám dají odpověď na jakoukoliv otázku. Zeptáte se, zatočí se ozubená kola, zarachotí v tom, zakouří z komína a vyletí děrný štítek s příslušnou odpovědí. Takový malý zázrak. Svět se rázem promění a životy lidí se naplní štěstím a bohatstvím. Nebo třeba taky ne, na tom stejně až tak nesejde.
Co je důležité je, že takové stroje nemáme. Máme moc pěkné, malinkaté a do úhledných krabic nacpané počítače, ale žádná černá ani jiná magie v nich není. Jsou to jenom tupé škatule co umí šoupat bajty sem a tam a podle potřeby v nich nějakým způsobem proházet bitíky. Z toho odpověď na všechny otázky moc nekouká.
Abychom mohli odpovědět na všechno, museli bychom všechno vědět. No, a kde se dá najít všechno? No přeci na webu! Informace propojené, informace dostupné z celého světa. S tím už se dá něco dělat.
Něco tomu přeci jenom ale chybí. Víme možná všechno, ale neumíme se na to zeptat. Informace jsou, ale nejsou informace o informacích. Co je tohle a co je toto? Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Jak by pak mohla nějaká přemoudřelá počítací piksla? Těžko, přinejmenším jí to dá práci. Informace buď vůbec nejsou nijak popsané, nebo jsou uzavřené do uzavřených datových formátů. Informace se dají hledat tak, že si je všechny projdeme a aniž bychom tušili co to je, tak si to prostě zapamatujeme a koukneme se co bylo kolem… a něco pak třeba najdeme.
Problém není nikde řešen. Uzavřené formáty a protokoly jenom kvetou. Kamarád sedí v budově naproti vám, je zapojen do stejné IP sítě jako vy, má počítač skoro jako vy a nedovoláte se mu, protože používá nějaký uzavřený a do sebe zahleděný bastl typu Skype. Smůla.
Web má trochu kliku, že takové základní věci jako HTTP a aspoň hruba HTML fungují víceméně všude. Toho se dá využít a dopravme lidem tedy informace takto. Nedávejme jim data nacpaná do všemožných formátů, ukažme jim je rovnou v člověku milé vizuální podobě v okýnku prohlížeče. Krásná myšlenka.
Možnosti co mají webové prohlížeče teď nestačí. Je to takový lepší obarvený text s obrázkama. Chce to víc! Chceme přímo kreslit obrázky, chceme javascriptem aplikaci přímět reagovat rychleji, ne-li okamžitě, chceme dát uživateli stejný komfort jako má s nativními aplikacemi v systému.
Webové aplikace mají vykročeno tímto směrem. Jazyky přestanou popisovat původní data a začnou popisovat čistě uživatelské rozhraní, barvičky a speciální efekty v něm. Ptáte se asi kde je chyba. Pokud budou prohlížeče rozumně kompatibilní, dostane se tahle každý, chudý i bohatý, rudý i modrý ke všem těm aplikacím, vymizí problémy s nekompatibilním softwarem a všem bude dobře.
Jenže co vám naservírovali? Dostali jste okno k datům, ale nedostali jste ta data. Všechno je v barvičkách, dá se na to klikat, ale strojově zpracovatelná data zůstala tam za tím oknem a jsou vám jenom ukazována prostředním prohlížeče. Vidíte co vám ukážou a můžete si to jenom prohlížet.
Až webové aplikace zvítězí, Microsoft a Google si rozdělí všechny poznatky o světě a budou vědět všechno. Jestli bude existovat nějaký open-source software, nebude ho stejně čím krmit. Uživatel bude jenom koukat a klikat na to co se mu dovolí. Ono, pochopme, že ne každá vláda má radost, když se občané koukají na všelijaké ošklivé věci.
Nebo je ještě naděje, že zvítězí otevřené formáty, lidé si budou posílat skutečná data a jejich počítače v nich budou přesouvat byty tak jak budou právě jejich majitelé chtít a potřebovat?
Tiskni
Sdílej:
Mám za to, že budoucnost nebude tak přímočará a jasná. Jen otevřené nebo uzavřené formáty. Kdyby to bylo podle OSI či TCP/IP modelu, tak v aplikační vrstvě možná. A zbytek lze odchytit
Zdá se mi, že je web je hlavně prostředník k něčemu, čili bude následovat či předjímat společnost, ale o tolik zase ne. Nějaké informace jsou dostupné už teď. Snad stále existovali lidé, co "přinášeli pravdu" a ti druzí.
Uvidíme, jak firewally a omezení vydrží a odolají.
Po webovém okně přijde webová realita - možná, nějaké holovize, prostředí s ještě větším zapojením smyslů.
Nejsou všichni lidi stejní, čili nebudou chtít ani to samé a tedy nebudou chtít všechno to barevné a lesklé a třpytivé.
&xml
, který by zajistil zobrazení čistého xml, ze kterého se dají data snadno vytáhnout, by měl být v nějakém RFC Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny co se na internetu píší nepochopí.=> Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Když mi to vadí po tom, co jsem dneska vypil, tak už to asi fakt bije do očí.