Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 9.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Byla vydána nová verze 5.2.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
XLibre Xserver je fork X.Org Serveru. Enrico Weigelt včera oznámil vydání verze 25.0 se slovy "tento fork je nezbytným, protože je výslovným přáním většiny současné skupiny X.Org (IBM / Red Hat) opustit projekt, nechat ho navždy shnít a blokovat jakékoli podstatné příspěvky, natož nové funkce".
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Experti na kybernetickou bezpečnost potvrdili (en) největší dosud zaznamenaný únik dat. Hackeři při něm odkryli skoro 16 miliard přihlašovacích údajů z celého světa včetně účtů společností Google, Apple, Facebook, dalších sociálních sítí nebo některých serverů státní správy.
Společnost Meta ve spolupráci se společností Oakley oznámila řadu chytrých brýlí Oakley. První Oakley Meta HSTN si lze předobjednat za 499 dolarů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyjádřilo podporu předložení projektu AI Gigafactory CZ, který do veřejné konzultace Evropské komise zaslala společnost České Radiokomunikace (CRA) v rámci iniciativy Project AIGF CZ. Jde o významný krok k rozvoji výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci (AI), která je prioritou resortu. Projekt je v souladu s cíli Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 a je již součástí návrhu
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 154 (pdf). S podtitulem Automatizace domácnosti.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který prodlužuje lhůtu pro prodej amerických aktiv aplikace TikTok vlastněné čínskou společností ByteDance do amerických rukou o dalších 90 dnů. Americký Kongres loni v dubnu kvůli bezpečnostním obavám přijal zákon, podle kterého měl vstoupit v platnost zákaz sítě TikTok v USA v případě, že se prodej neuskuteční do 19. ledna. Trump však v lednu lhůtu pro prodej prodloužil o 75 dnů. V dubnu pak přikročil k prodloužení o dalších 75 dnů, lhůta tak měla vypršet dnešním dnem.
Microsoft hodlá zrušit další tisíce pracovních míst, a to především v obchodních odděleních. Předchozí kolo propouštění se uskutečnilo v květnu a dotklo se 6000 zaměstnanců. Vedení firmy již dříve upozornilo, že vzhledem k rozsáhlým investicím do umělé inteligence (AI) se bude snažit omezovat výdaje v jiných oblastech.
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Dřívější pisatelé sci-fi literatury snili o strojích, které vám dají odpověď na jakoukoliv otázku. Zeptáte se, zatočí se ozubená kola, zarachotí v tom, zakouří z komína a vyletí děrný štítek s příslušnou odpovědí. Takový malý zázrak. Svět se rázem promění a životy lidí se naplní štěstím a bohatstvím. Nebo třeba taky ne, na tom stejně až tak nesejde.
Co je důležité je, že takové stroje nemáme. Máme moc pěkné, malinkaté a do úhledných krabic nacpané počítače, ale žádná černá ani jiná magie v nich není. Jsou to jenom tupé škatule co umí šoupat bajty sem a tam a podle potřeby v nich nějakým způsobem proházet bitíky. Z toho odpověď na všechny otázky moc nekouká.
Abychom mohli odpovědět na všechno, museli bychom všechno vědět. No, a kde se dá najít všechno? No přeci na webu! Informace propojené, informace dostupné z celého světa. S tím už se dá něco dělat.
Něco tomu přeci jenom ale chybí. Víme možná všechno, ale neumíme se na to zeptat. Informace jsou, ale nejsou informace o informacích. Co je tohle a co je toto? Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Jak by pak mohla nějaká přemoudřelá počítací piksla? Těžko, přinejmenším jí to dá práci. Informace buď vůbec nejsou nijak popsané, nebo jsou uzavřené do uzavřených datových formátů. Informace se dají hledat tak, že si je všechny projdeme a aniž bychom tušili co to je, tak si to prostě zapamatujeme a koukneme se co bylo kolem… a něco pak třeba najdeme.
Problém není nikde řešen. Uzavřené formáty a protokoly jenom kvetou. Kamarád sedí v budově naproti vám, je zapojen do stejné IP sítě jako vy, má počítač skoro jako vy a nedovoláte se mu, protože používá nějaký uzavřený a do sebe zahleděný bastl typu Skype. Smůla.
Web má trochu kliku, že takové základní věci jako HTTP a aspoň hruba HTML fungují víceméně všude. Toho se dá využít a dopravme lidem tedy informace takto. Nedávejme jim data nacpaná do všemožných formátů, ukažme jim je rovnou v člověku milé vizuální podobě v okýnku prohlížeče. Krásná myšlenka.
Možnosti co mají webové prohlížeče teď nestačí. Je to takový lepší obarvený text s obrázkama. Chce to víc! Chceme přímo kreslit obrázky, chceme javascriptem aplikaci přímět reagovat rychleji, ne-li okamžitě, chceme dát uživateli stejný komfort jako má s nativními aplikacemi v systému.
Webové aplikace mají vykročeno tímto směrem. Jazyky přestanou popisovat původní data a začnou popisovat čistě uživatelské rozhraní, barvičky a speciální efekty v něm. Ptáte se asi kde je chyba. Pokud budou prohlížeče rozumně kompatibilní, dostane se tahle každý, chudý i bohatý, rudý i modrý ke všem těm aplikacím, vymizí problémy s nekompatibilním softwarem a všem bude dobře.
Jenže co vám naservírovali? Dostali jste okno k datům, ale nedostali jste ta data. Všechno je v barvičkách, dá se na to klikat, ale strojově zpracovatelná data zůstala tam za tím oknem a jsou vám jenom ukazována prostředním prohlížeče. Vidíte co vám ukážou a můžete si to jenom prohlížet.
Až webové aplikace zvítězí, Microsoft a Google si rozdělí všechny poznatky o světě a budou vědět všechno. Jestli bude existovat nějaký open-source software, nebude ho stejně čím krmit. Uživatel bude jenom koukat a klikat na to co se mu dovolí. Ono, pochopme, že ne každá vláda má radost, když se občané koukají na všelijaké ošklivé věci.
Nebo je ještě naděje, že zvítězí otevřené formáty, lidé si budou posílat skutečná data a jejich počítače v nich budou přesouvat byty tak jak budou právě jejich majitelé chtít a potřebovat?
Tiskni
Sdílej:
Mám za to, že budoucnost nebude tak přímočará a jasná. Jen otevřené nebo uzavřené formáty. Kdyby to bylo podle OSI či TCP/IP modelu, tak v aplikační vrstvě možná. A zbytek lze odchytit
Zdá se mi, že je web je hlavně prostředník k něčemu, čili bude následovat či předjímat společnost, ale o tolik zase ne. Nějaké informace jsou dostupné už teď. Snad stále existovali lidé, co "přinášeli pravdu" a ti druzí.
Uvidíme, jak firewally a omezení vydrží a odolají.
Po webovém okně přijde webová realita - možná, nějaké holovize, prostředí s ještě větším zapojením smyslů.
Nejsou všichni lidi stejní, čili nebudou chtít ani to samé a tedy nebudou chtít všechno to barevné a lesklé a třpytivé.
&xml
, který by zajistil zobrazení čistého xml, ze kterého se dají data snadno vytáhnout, by měl být v nějakém RFC Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny co se na internetu píší nepochopí.=> Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Když mi to vadí po tom, co jsem dneska vypil, tak už to asi fakt bije do očí.