Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Free Software Foundation (FSF) spustila projekt Librephone, jehož cílem je vytvoření svobodného operačního systému pro mobilní telefony. Bez binárních blobů.
Byla vydána verze 7 s kódovým název Gigi linuxové distribuce LMDE (Linux Mint Debian Edition). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Linux Mint vychází z Ubuntu. LMDE je postaveno na Debianu.
Byl vydán Mozilla Firefox 144.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze lepší správu profilů. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 144 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Discord potvrdil únik osobních údajů přibližně 70 000 uživatelů. Incident se týká uživatelů po celém světě, především těch, kteří v rámci ověřování svého věku nahráli do aplikace doklad totožnosti. Únik informací se netýkal systémů samotné platformy, ale došlo k němu přes kompromitovaný účet pracovníka zákaznické podpory u externího poskytovatele služeb.
Americká společnost OpenAI, která provozuje chatbota ChatGPT, kvůli výrobě vlastních procesorů pro umělou inteligenci (AI) spojí síly s firmou Broadcom. Firmy o tom informovaly (en) ve svém včerejším sdělení. OpenAI se snaží zajistit si výpočetní výkon potřebný k uspokojení rostoucí poptávky po svých službách. Akcie Broadcomu po zprávě výrazně zpevnily.
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Dřívější pisatelé sci-fi literatury snili o strojích, které vám dají odpověď na jakoukoliv otázku. Zeptáte se, zatočí se ozubená kola, zarachotí v tom, zakouří z komína a vyletí děrný štítek s příslušnou odpovědí. Takový malý zázrak. Svět se rázem promění a životy lidí se naplní štěstím a bohatstvím. Nebo třeba taky ne, na tom stejně až tak nesejde.
Co je důležité je, že takové stroje nemáme. Máme moc pěkné, malinkaté a do úhledných krabic nacpané počítače, ale žádná černá ani jiná magie v nich není. Jsou to jenom tupé škatule co umí šoupat bajty sem a tam a podle potřeby v nich nějakým způsobem proházet bitíky. Z toho odpověď na všechny otázky moc nekouká.
Abychom mohli odpovědět na všechno, museli bychom všechno vědět. No, a kde se dá najít všechno? No přeci na webu! Informace propojené, informace dostupné z celého světa. S tím už se dá něco dělat.
Něco tomu přeci jenom ale chybí. Víme možná všechno, ale neumíme se na to zeptat. Informace jsou, ale nejsou informace o informacích. Co je tohle a co je toto? Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Jak by pak mohla nějaká přemoudřelá počítací piksla? Těžko, přinejmenším jí to dá práci. Informace buď vůbec nejsou nijak popsané, nebo jsou uzavřené do uzavřených datových formátů. Informace se dají hledat tak, že si je všechny projdeme a aniž bychom tušili co to je, tak si to prostě zapamatujeme a koukneme se co bylo kolem… a něco pak třeba najdeme.
Problém není nikde řešen. Uzavřené formáty a protokoly jenom kvetou. Kamarád sedí v budově naproti vám, je zapojen do stejné IP sítě jako vy, má počítač skoro jako vy a nedovoláte se mu, protože používá nějaký uzavřený a do sebe zahleděný bastl typu Skype. Smůla.
Web má trochu kliku, že takové základní věci jako HTTP a aspoň hruba HTML fungují víceméně všude. Toho se dá využít a dopravme lidem tedy informace takto. Nedávejme jim data nacpaná do všemožných formátů, ukažme jim je rovnou v člověku milé vizuální podobě v okýnku prohlížeče. Krásná myšlenka.
Možnosti co mají webové prohlížeče teď nestačí. Je to takový lepší obarvený text s obrázkama. Chce to víc! Chceme přímo kreslit obrázky, chceme javascriptem aplikaci přímět reagovat rychleji, ne-li okamžitě, chceme dát uživateli stejný komfort jako má s nativními aplikacemi v systému.
Webové aplikace mají vykročeno tímto směrem. Jazyky přestanou popisovat původní data a začnou popisovat čistě uživatelské rozhraní, barvičky a speciální efekty v něm. Ptáte se asi kde je chyba. Pokud budou prohlížeče rozumně kompatibilní, dostane se tahle každý, chudý i bohatý, rudý i modrý ke všem těm aplikacím, vymizí problémy s nekompatibilním softwarem a všem bude dobře.
Jenže co vám naservírovali? Dostali jste okno k datům, ale nedostali jste ta data. Všechno je v barvičkách, dá se na to klikat, ale strojově zpracovatelná data zůstala tam za tím oknem a jsou vám jenom ukazována prostředním prohlížeče. Vidíte co vám ukážou a můžete si to jenom prohlížet.
Až webové aplikace zvítězí, Microsoft a Google si rozdělí všechny poznatky o světě a budou vědět všechno. Jestli bude existovat nějaký open-source software, nebude ho stejně čím krmit. Uživatel bude jenom koukat a klikat na to co se mu dovolí. Ono, pochopme, že ne každá vláda má radost, když se občané koukají na všelijaké ošklivé věci.
Nebo je ještě naděje, že zvítězí otevřené formáty, lidé si budou posílat skutečná data a jejich počítače v nich budou přesouvat byty tak jak budou právě jejich majitelé chtít a potřebovat?
Tiskni
Sdílej:
Mám za to, že budoucnost nebude tak přímočará a jasná. Jen otevřené nebo uzavřené formáty. Kdyby to bylo podle OSI či TCP/IP modelu, tak v aplikační vrstvě možná. A zbytek lze odchytit
Zdá se mi, že je web je hlavně prostředník k něčemu, čili bude následovat či předjímat společnost, ale o tolik zase ne. Nějaké informace jsou dostupné už teď. Snad stále existovali lidé, co "přinášeli pravdu" a ti druzí.
Uvidíme, jak firewally a omezení vydrží a odolají.
Po webovém okně přijde webová realita - možná, nějaké holovize, prostředí s ještě větším zapojením smyslů.
Nejsou všichni lidi stejní, čili nebudou chtít ani to samé a tedy nebudou chtít všechno to barevné a lesklé a třpytivé.
&xml
, který by zajistil zobrazení čistého xml, ze kterého se dají data snadno vytáhnout, by měl být v nějakém RFC Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny co se na internetu píší nepochopí.=> Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Když mi to vadí po tom, co jsem dneska vypil, tak už to asi fakt bije do očí.