Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Dřívější pisatelé sci-fi literatury snili o strojích, které vám dají odpověď na jakoukoliv otázku. Zeptáte se, zatočí se ozubená kola, zarachotí v tom, zakouří z komína a vyletí děrný štítek s příslušnou odpovědí. Takový malý zázrak. Svět se rázem promění a životy lidí se naplní štěstím a bohatstvím. Nebo třeba taky ne, na tom stejně až tak nesejde.
Co je důležité je, že takové stroje nemáme. Máme moc pěkné, malinkaté a do úhledných krabic nacpané počítače, ale žádná černá ani jiná magie v nich není. Jsou to jenom tupé škatule co umí šoupat bajty sem a tam a podle potřeby v nich nějakým způsobem proházet bitíky. Z toho odpověď na všechny otázky moc nekouká.
Abychom mohli odpovědět na všechno, museli bychom všechno vědět. No, a kde se dá najít všechno? No přeci na webu! Informace propojené, informace dostupné z celého světa. S tím už se dá něco dělat.
Něco tomu přeci jenom ale chybí. Víme možná všechno, ale neumíme se na to zeptat. Informace jsou, ale nejsou informace o informacích. Co je tohle a co je toto? Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Jak by pak mohla nějaká přemoudřelá počítací piksla? Těžko, přinejmenším jí to dá práci. Informace buď vůbec nejsou nijak popsané, nebo jsou uzavřené do uzavřených datových formátů. Informace se dají hledat tak, že si je všechny projdeme a aniž bychom tušili co to je, tak si to prostě zapamatujeme a koukneme se co bylo kolem… a něco pak třeba najdeme.
Problém není nikde řešen. Uzavřené formáty a protokoly jenom kvetou. Kamarád sedí v budově naproti vám, je zapojen do stejné IP sítě jako vy, má počítač skoro jako vy a nedovoláte se mu, protože používá nějaký uzavřený a do sebe zahleděný bastl typu Skype. Smůla.
Web má trochu kliku, že takové základní věci jako HTTP a aspoň hruba HTML fungují víceméně všude. Toho se dá využít a dopravme lidem tedy informace takto. Nedávejme jim data nacpaná do všemožných formátů, ukažme jim je rovnou v člověku milé vizuální podobě v okýnku prohlížeče. Krásná myšlenka.
Možnosti co mají webové prohlížeče teď nestačí. Je to takový lepší obarvený text s obrázkama. Chce to víc! Chceme přímo kreslit obrázky, chceme javascriptem aplikaci přímět reagovat rychleji, ne-li okamžitě, chceme dát uživateli stejný komfort jako má s nativními aplikacemi v systému.
Webové aplikace mají vykročeno tímto směrem. Jazyky přestanou popisovat původní data a začnou popisovat čistě uživatelské rozhraní, barvičky a speciální efekty v něm. Ptáte se asi kde je chyba. Pokud budou prohlížeče rozumně kompatibilní, dostane se tahle každý, chudý i bohatý, rudý i modrý ke všem těm aplikacím, vymizí problémy s nekompatibilním softwarem a všem bude dobře.
Jenže co vám naservírovali? Dostali jste okno k datům, ale nedostali jste ta data. Všechno je v barvičkách, dá se na to klikat, ale strojově zpracovatelná data zůstala tam za tím oknem a jsou vám jenom ukazována prostředním prohlížeče. Vidíte co vám ukážou a můžete si to jenom prohlížet.
Až webové aplikace zvítězí, Microsoft a Google si rozdělí všechny poznatky o světě a budou vědět všechno. Jestli bude existovat nějaký open-source software, nebude ho stejně čím krmit. Uživatel bude jenom koukat a klikat na to co se mu dovolí. Ono, pochopme, že ne každá vláda má radost, když se občané koukají na všelijaké ošklivé věci.
Nebo je ještě naděje, že zvítězí otevřené formáty, lidé si budou posílat skutečná data a jejich počítače v nich budou přesouvat byty tak jak budou právě jejich majitelé chtít a potřebovat?
Tiskni
Sdílej:
Mám za to, že budoucnost nebude tak přímočará a jasná. Jen otevřené nebo uzavřené formáty. Kdyby to bylo podle OSI či TCP/IP modelu, tak v aplikační vrstvě možná. A zbytek lze odchytit 
Zdá se mi, že je web je hlavně prostředník k něčemu, čili bude následovat či předjímat společnost, ale o tolik zase ne. Nějaké informace jsou dostupné už teď. Snad stále existovali lidé, co "přinášeli pravdu" a ti druzí.
Uvidíme, jak firewally a omezení vydrží a odolají.
Po webovém okně přijde webová realita - možná, nějaké holovize, prostředí s ještě větším zapojením smyslů.
Nejsou všichni lidi stejní, čili nebudou chtít ani to samé a tedy nebudou chtít všechno to barevné a lesklé a třpytivé.
Je fakt, že nějaký přepínač &xml, který by zajistil zobrazení čistého xml, ze kterého se dají data snadno vytáhnout, by měl být v nějakém RFC
. Ale javascript + Ajax ještě nic není, viděl jsem teď kompletní aplikaci ve Flashi a její tvůrce proto Flash v jedné diskusi moc obhajoval. Na otázku, jak z toho autoamticky exportuji data odpověděl, přece kliknu na export ... Je fakt, že na první pohled vypadala hezky, až na ty animace, které musí zákonitě každého člověka po čase přivést k šílenství.
Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny co se na internetu píší nepochopí.=> Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Když mi to vadí po tom, co jsem dneska vypil, tak už to asi fakt bije do očí.