Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Na WhatsAppu budou postupně v průběhu následujících měsíců zavedena uživatelská jména. Telefonní čísla tak mohou zůstat soukromá. Aktuálně si lze uživatelské jméno rezervovat.
Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovací jazyk Rust se poprvé dostal do první desítky tohoto žebříčku popularity programovacích jazyků. Vede Python následovaný C, C++, Java, C#, …
Proton (Wikipedie), tj. fork Wine integrovaný ve Steamu umožňující na Linuxu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 11.0-1. Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled všech podporovaných her na stránkách ProtonDB
Byly publikovány zdrojové kódy počítačové hry Unturned. Pro nekomerční účely. V plánu je přelicencování pod MIT. Hra Unturned je postavena nad multiplatformním herním enginem Unity.
První česká družice navržená a sestavená výhradně studenty se dostala na oběžnou dráhu Země. Družice KOSTKA, kterou vyvinul studentský tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně (VUT), dnes odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX v rámci mise Transporter-17 z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base.
Po nákresech ovladače Steam Controller a puku společnost Valve na svém GitLabu publikovala projekt Inkterface, tj. podrobný návod (PDF, video v mp4) na sestavení předního panelu s e-papírovým displejem pro Steam Machine pro zobrazování systémových informací. Použity jsou součástky od společnosti Adafruit.
V jádře Linux byla nalezena a v dubnu letošního roku v upstreamu opravena kritická zranitelnost Bad Epoll aneb CVE-2026-46242. Jedná se o zranitelnost typu "race-condition use-after-free", která běžnému uživateli umožňuje získat práva roota. Na distribucích Linuxu i na Androidu. Dokonce i zevnitř sandboxu prohlížeče Chrome. Chyba byla do Linuxu zavedena v dubnu 2023, tj. Linux 6.4.
Byla vydána nová verze 10.4 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Vyzkoušet lze experimentální podporu postkvantového algoritmu mldsa44-ed25519.
Open Printer je otevřená kompaktní tiskárna od Open Tools. Brzy by měla být spuštěna kampaň na její podporu na Crowd Supply. Současně by měly být uvolněny zdrojové kódy. Postavena je na Raspberry Pi Zero W a STM32. Používá inkoustové kazety HP 302.
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Dřívější pisatelé sci-fi literatury snili o strojích, které vám dají odpověď na jakoukoliv otázku. Zeptáte se, zatočí se ozubená kola, zarachotí v tom, zakouří z komína a vyletí děrný štítek s příslušnou odpovědí. Takový malý zázrak. Svět se rázem promění a životy lidí se naplní štěstím a bohatstvím. Nebo třeba taky ne, na tom stejně až tak nesejde.
Co je důležité je, že takové stroje nemáme. Máme moc pěkné, malinkaté a do úhledných krabic nacpané počítače, ale žádná černá ani jiná magie v nich není. Jsou to jenom tupé škatule co umí šoupat bajty sem a tam a podle potřeby v nich nějakým způsobem proházet bitíky. Z toho odpověď na všechny otázky moc nekouká.
Abychom mohli odpovědět na všechno, museli bychom všechno vědět. No, a kde se dá najít všechno? No přeci na webu! Informace propojené, informace dostupné z celého světa. S tím už se dá něco dělat.
Něco tomu přeci jenom ale chybí. Víme možná všechno, ale neumíme se na to zeptat. Informace jsou, ale nejsou informace o informacích. Co je tohle a co je toto? Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Jak by pak mohla nějaká přemoudřelá počítací piksla? Těžko, přinejmenším jí to dá práci. Informace buď vůbec nejsou nijak popsané, nebo jsou uzavřené do uzavřených datových formátů. Informace se dají hledat tak, že si je všechny projdeme a aniž bychom tušili co to je, tak si to prostě zapamatujeme a koukneme se co bylo kolem… a něco pak třeba najdeme.
Problém není nikde řešen. Uzavřené formáty a protokoly jenom kvetou. Kamarád sedí v budově naproti vám, je zapojen do stejné IP sítě jako vy, má počítač skoro jako vy a nedovoláte se mu, protože používá nějaký uzavřený a do sebe zahleděný bastl typu Skype. Smůla.
Web má trochu kliku, že takové základní věci jako HTTP a aspoň hruba HTML fungují víceméně všude. Toho se dá využít a dopravme lidem tedy informace takto. Nedávejme jim data nacpaná do všemožných formátů, ukažme jim je rovnou v člověku milé vizuální podobě v okýnku prohlížeče. Krásná myšlenka.
Možnosti co mají webové prohlížeče teď nestačí. Je to takový lepší obarvený text s obrázkama. Chce to víc! Chceme přímo kreslit obrázky, chceme javascriptem aplikaci přímět reagovat rychleji, ne-li okamžitě, chceme dát uživateli stejný komfort jako má s nativními aplikacemi v systému.
Webové aplikace mají vykročeno tímto směrem. Jazyky přestanou popisovat původní data a začnou popisovat čistě uživatelské rozhraní, barvičky a speciální efekty v něm. Ptáte se asi kde je chyba. Pokud budou prohlížeče rozumně kompatibilní, dostane se tahle každý, chudý i bohatý, rudý i modrý ke všem těm aplikacím, vymizí problémy s nekompatibilním softwarem a všem bude dobře.
Jenže co vám naservírovali? Dostali jste okno k datům, ale nedostali jste ta data. Všechno je v barvičkách, dá se na to klikat, ale strojově zpracovatelná data zůstala tam za tím oknem a jsou vám jenom ukazována prostředním prohlížeče. Vidíte co vám ukážou a můžete si to jenom prohlížet.
Až webové aplikace zvítězí, Microsoft a Google si rozdělí všechny poznatky o světě a budou vědět všechno. Jestli bude existovat nějaký open-source software, nebude ho stejně čím krmit. Uživatel bude jenom koukat a klikat na to co se mu dovolí. Ono, pochopme, že ne každá vláda má radost, když se občané koukají na všelijaké ošklivé věci.
Nebo je ještě naděje, že zvítězí otevřené formáty, lidé si budou posílat skutečná data a jejich počítače v nich budou přesouvat byty tak jak budou právě jejich majitelé chtít a potřebovat?
Tiskni
Sdílej:
Mám za to, že budoucnost nebude tak přímočará a jasná. Jen otevřené nebo uzavřené formáty. Kdyby to bylo podle OSI či TCP/IP modelu, tak v aplikační vrstvě možná. A zbytek lze odchytit 
Zdá se mi, že je web je hlavně prostředník k něčemu, čili bude následovat či předjímat společnost, ale o tolik zase ne. Nějaké informace jsou dostupné už teď. Snad stále existovali lidé, co "přinášeli pravdu" a ti druzí.
Uvidíme, jak firewally a omezení vydrží a odolají.
Po webovém okně přijde webová realita - možná, nějaké holovize, prostředí s ještě větším zapojením smyslů.
Nejsou všichni lidi stejní, čili nebudou chtít ani to samé a tedy nebudou chtít všechno to barevné a lesklé a třpytivé.
Je fakt, že nějaký přepínač &xml, který by zajistil zobrazení čistého xml, ze kterého se dají data snadno vytáhnout, by měl být v nějakém RFC
. Ale javascript + Ajax ještě nic není, viděl jsem teď kompletní aplikaci ve Flashi a její tvůrce proto Flash v jedné diskusi moc obhajoval. Na otázku, jak z toho autoamticky exportuji data odpověděl, přece kliknu na export ... Je fakt, že na první pohled vypadala hezky, až na ty animace, které musí zákonitě každého člověka po čase přivést k šílenství.
Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny co se na internetu píší nepochopí.=> Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Když mi to vadí po tom, co jsem dneska vypil, tak už to asi fakt bije do očí.