Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Dřívější pisatelé sci-fi literatury snili o strojích, které vám dají odpověď na jakoukoliv otázku. Zeptáte se, zatočí se ozubená kola, zarachotí v tom, zakouří z komína a vyletí děrný štítek s příslušnou odpovědí. Takový malý zázrak. Svět se rázem promění a životy lidí se naplní štěstím a bohatstvím. Nebo třeba taky ne, na tom stejně až tak nesejde.
Co je důležité je, že takové stroje nemáme. Máme moc pěkné, malinkaté a do úhledných krabic nacpané počítače, ale žádná černá ani jiná magie v nich není. Jsou to jenom tupé škatule co umí šoupat bajty sem a tam a podle potřeby v nich nějakým způsobem proházet bitíky. Z toho odpověď na všechny otázky moc nekouká.
Abychom mohli odpovědět na všechno, museli bychom všechno vědět. No, a kde se dá najít všechno? No přeci na webu! Informace propojené, informace dostupné z celého světa. S tím už se dá něco dělat.
Něco tomu přeci jenom ale chybí. Víme možná všechno, ale neumíme se na to zeptat. Informace jsou, ale nejsou informace o informacích. Co je tohle a co je toto? Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Jak by pak mohla nějaká přemoudřelá počítací piksla? Těžko, přinejmenším jí to dá práci. Informace buď vůbec nejsou nijak popsané, nebo jsou uzavřené do uzavřených datových formátů. Informace se dají hledat tak, že si je všechny projdeme a aniž bychom tušili co to je, tak si to prostě zapamatujeme a koukneme se co bylo kolem… a něco pak třeba najdeme.
Problém není nikde řešen. Uzavřené formáty a protokoly jenom kvetou. Kamarád sedí v budově naproti vám, je zapojen do stejné IP sítě jako vy, má počítač skoro jako vy a nedovoláte se mu, protože používá nějaký uzavřený a do sebe zahleděný bastl typu Skype. Smůla.
Web má trochu kliku, že takové základní věci jako HTTP a aspoň hruba HTML fungují víceméně všude. Toho se dá využít a dopravme lidem tedy informace takto. Nedávejme jim data nacpaná do všemožných formátů, ukažme jim je rovnou v člověku milé vizuální podobě v okýnku prohlížeče. Krásná myšlenka.
Možnosti co mají webové prohlížeče teď nestačí. Je to takový lepší obarvený text s obrázkama. Chce to víc! Chceme přímo kreslit obrázky, chceme javascriptem aplikaci přímět reagovat rychleji, ne-li okamžitě, chceme dát uživateli stejný komfort jako má s nativními aplikacemi v systému.
Webové aplikace mají vykročeno tímto směrem. Jazyky přestanou popisovat původní data a začnou popisovat čistě uživatelské rozhraní, barvičky a speciální efekty v něm. Ptáte se asi kde je chyba. Pokud budou prohlížeče rozumně kompatibilní, dostane se tahle každý, chudý i bohatý, rudý i modrý ke všem těm aplikacím, vymizí problémy s nekompatibilním softwarem a všem bude dobře.
Jenže co vám naservírovali? Dostali jste okno k datům, ale nedostali jste ta data. Všechno je v barvičkách, dá se na to klikat, ale strojově zpracovatelná data zůstala tam za tím oknem a jsou vám jenom ukazována prostředním prohlížeče. Vidíte co vám ukážou a můžete si to jenom prohlížet.
Až webové aplikace zvítězí, Microsoft a Google si rozdělí všechny poznatky o světě a budou vědět všechno. Jestli bude existovat nějaký open-source software, nebude ho stejně čím krmit. Uživatel bude jenom koukat a klikat na to co se mu dovolí. Ono, pochopme, že ne každá vláda má radost, když se občané koukají na všelijaké ošklivé věci.
Nebo je ještě naděje, že zvítězí otevřené formáty, lidé si budou posílat skutečná data a jejich počítače v nich budou přesouvat byty tak jak budou právě jejich majitelé chtít a potřebovat?
Tiskni
Sdílej:
Mám za to, že budoucnost nebude tak přímočará a jasná. Jen otevřené nebo uzavřené formáty. Kdyby to bylo podle OSI či TCP/IP modelu, tak v aplikační vrstvě možná. A zbytek lze odchytit 
Zdá se mi, že je web je hlavně prostředník k něčemu, čili bude následovat či předjímat společnost, ale o tolik zase ne. Nějaké informace jsou dostupné už teď. Snad stále existovali lidé, co "přinášeli pravdu" a ti druzí.
Uvidíme, jak firewally a omezení vydrží a odolají.
Po webovém okně přijde webová realita - možná, nějaké holovize, prostředí s ještě větším zapojením smyslů.
Nejsou všichni lidi stejní, čili nebudou chtít ani to samé a tedy nebudou chtít všechno to barevné a lesklé a třpytivé.
Je fakt, že nějaký přepínač &xml, který by zajistil zobrazení čistého xml, ze kterého se dají data snadno vytáhnout, by měl být v nějakém RFC
. Ale javascript + Ajax ještě nic není, viděl jsem teď kompletní aplikaci ve Flashi a její tvůrce proto Flash v jedné diskusi moc obhajoval. Na otázku, jak z toho autoamticky exportuji data odpověděl, přece kliknu na export ... Je fakt, že na první pohled vypadala hezky, až na ty animace, které musí zákonitě každého člověka po čase přivést k šílenství.
Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny co se na internetu píší nepochopí.=> Nevíme, ani člověk leckdy ty kraviny, co se na internetu píší, nepochopí. Když mi to vadí po tom, co jsem dneska vypil, tak už to asi fakt bije do očí.