MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Je to tu, svět je v pohybu a nelze zavírat oči, je potřeba se rozhodnout. Je to otázka, která obvykle vede k bouřlivým sporům. Není na ní jedna možná odpověď a názory se různí. Jsou tak odlišné, že lze jen těžko (pokud vůbec) najít jednoznačnou souvislost s jakýmkoliv jiným rozdělením společnosti (ať je to třeba majetek, barva pleti, velikost bot nebo oblíbený večerníček, i když k tomu by ještě stálo za to udělat menší průzkum), takže není jiné cesty, než ještě jednou rozdělit společnost právě podle názoru na tuto otázku. I války by se kvůli tomu daly vést.
Bylo by z toho moře písmen a to i na zdejších blozích, tak co k tomu lze ještě říct?
Dnes jen velmi krátce (upraveno a doplněno, ach jo :-)).
Využiju situace, kdy mám velmi dobrou šanci, že si tento příspěvek přečte pravý, nefalšovaný učitel němčiny. Ostatních se to pochopitelně týká též.
Předesílám, že němčinu mám velmi rád. Němčina je krásný a zcela nezbytný doplněk každého historického a válečného filmu. Člověk nadává a prská když nějakého blba napadne, že je Němci ve filmu nemusí mluvit německy. Film pak nestojí za nic.
Ale, tím to končí. Pokud nejde o srandu, tak němčinu rád nemám. Jak bych mohl, když třeba takové skřípání dveří zní stále pětkrát lépe než člověk mluvící německy? Fuj, mám chuť si po každé německé větě odplivnout.
(Patří to do sekce vyhlášení války, takže účel příspěvku je jasný ;-) Ale vážně, rád bych slyšel důvod, který lidi vede k tomu, že německy mluví i dobrovolně.)
Dneska tam vyšel velmi divný článek, který porovnává můj oblíbený textový editor s nějakou lacinou napodobeninou. Ts, kde na to ten člověk vůbec bere tu odvahu? :o)