Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Je to tu, svět je v pohybu a nelze zavírat oči, je potřeba se rozhodnout. Je to otázka, která obvykle vede k bouřlivým sporům. Není na ní jedna možná odpověď a názory se různí. Jsou tak odlišné, že lze jen těžko (pokud vůbec) najít jednoznačnou souvislost s jakýmkoliv jiným rozdělením společnosti (ať je to třeba majetek, barva pleti, velikost bot nebo oblíbený večerníček, i když k tomu by ještě stálo za to udělat menší průzkum), takže není jiné cesty, než ještě jednou rozdělit společnost právě podle názoru na tuto otázku. I války by se kvůli tomu daly vést.
Bylo by z toho moře písmen a to i na zdejších blozích, tak co k tomu lze ještě říct?
Dnes jen velmi krátce (upraveno a doplněno, ach jo :-)).
Využiju situace, kdy mám velmi dobrou šanci, že si tento příspěvek přečte pravý, nefalšovaný učitel němčiny. Ostatních se to pochopitelně týká též.
Předesílám, že němčinu mám velmi rád. Němčina je krásný a zcela nezbytný doplněk každého historického a válečného filmu. Člověk nadává a prská když nějakého blba napadne, že je Němci ve filmu nemusí mluvit německy. Film pak nestojí za nic.
Ale, tím to končí. Pokud nejde o srandu, tak němčinu rád nemám. Jak bych mohl, když třeba takové skřípání dveří zní stále pětkrát lépe než člověk mluvící německy? Fuj, mám chuť si po každé německé větě odplivnout.
(Patří to do sekce vyhlášení války, takže účel příspěvku je jasný ;-) Ale vážně, rád bych slyšel důvod, který lidi vede k tomu, že německy mluví i dobrovolně.)
Dneska tam vyšel velmi divný článek, který porovnává můj oblíbený textový editor s nějakou lacinou napodobeninou. Ts, kde na to ten člověk vůbec bere tu odvahu? :o)