Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dvoupanelove manazery mam rad prave z toho duvodu, ze se daji ovladat bez mysi.
A třeba bod 7 považuji za zcela splněný navržením integraci virtuálního terminálu. Bod 1 je předmětem kritiky celého toho mého článku, bod 2 považuji za kočkopsí a nelíbí se mi.
Třeba ty části o nevhodnosti drag and dropu jsou úplně pitomé.
btw nedavno zde vysla serie clanku o KDE, a jeden dil byl prave o Konquerorovi, bylo tam zmineno, ze lze i tento defaultne jednopanelovy manager pouzit i jako dvoupanelovy (vicepanelovy) - coz je dle meho spavny koncept, at si kazdy vybere sam.
MC forever!
. A to jsem si v pre MC dobach dokonce napsal svuj dvoupanelovy filemanager, abych si praci ulehcil (jo, to bylo na Sinixu
).
Já mám raději kontrolu. Když jsem dříve ještě používal často MC, tak jsem si několikrát omylem něco smazal. Co na MC kašlu a držím se jen v příkazovém řádku tak jsem nejenom mnohem rychlejší, ale nemůže se mi stát, že bych si něco "omylem" smazal/přejmenoval/zkopíroval apod. Můj desktop nyní vypadá tak, že mám spuštěno několik atermů, v nich vždy screen a v tom pracuju. V X-kách jsem jen kvůli GIMPu a Firefoxu či jinému prohlížeči. Zaručuji Ti, že jakoukoli bežnou operaci, která se dá dělat v TC udělám na příkazovce rychleji a efektivněji.
A dovoluji si trvdit, že na Linuxu neexistuje žádný způsob, jak pracovat rychleji a efektivněji než pracuje windowsák v Total Commanderu.To si tedy dovolujete opravdu příliš. Nikdy nemůžete říci nikdy. Můžete uvést příklady? Midnight Commander umožňuje minimálně 2x více funkcí, než Total Commander, styl práce a ovládání je shodný. Když už se tedy bavíme o commanderech a opomíjíme shell, což jest řešením zpravidla nejrychlejším...
Předně musím říci, že ač je Nautilus taky nějaký korýš či podobná mořská potvora (nevyznám se v tomNo, když se řekne Nautilus, osobně si tedy představím spíš něco jiného (což byl inspirativní vzor pro stavbu SSN-571)), tak pro účely článku je to samozřejmě toto.
cp -r. Nechápu lidi, co jim vyhovuje mít zaplácanou plochu WM spousty okny.
) a určitě další. No, už mě napadlo, že by to třeba bylo také možné řešit přepsáním všech nástrojů jako cp, mv a vlastně i celého shellu tak, aby používaly nějaký ten VFS jako třeba z KDE, ale nejsem sebevrah, tak jsem to raději do článku nenapsal
Navíc spousta BFU (na Windows) pracuje s jednopanelovým manažer v režimu pseudo-dvoupanelového - z adresářového okna přetahují soubory do adresářového stromu, zobrazeného ve stejném okně - který tak plní funkci druhého zmrzačeného panelu.
Já osobně pracuji se soubory většinou tak, že chci přeunout či okopírovat nějaká data odněkud někam. tak si připravím odněkud a někam. Pak zvolím které soubory či adresáře představují ona data, a zvolím požadovanou akci. V jednopanelovém manažeru zvolím soubory, a pak začnu přemýšlet, co bych s nimi asi tak mohl udělat, jestli je třeba přesunu do tohohle adresáře, nebo radši sem? Pravda, můžu je kdekoliv odhodit, a zadívám se na vzniklá uskupení okem umělce, a když se mi to nelíbí, přesunu je o okno dál
Rozumné doupanelové manažery navíc mají funkce záložek, předvolených cest, historie apod., takže mohu efektivně pracovat s více než dvěma adresáři.
Snad se nebudu po nikom opakovat.
Na dvoupanely ale nedam dopustit, ten princip je genialni. Nejde o to, ze pracuju jen se dvema adresari a kdyz chci jinam, ceka me slozite a pomale prechazeni; jde o to, ze pri kazde operaci se soubory mam VZDY zdroj a cil, procez je odpovidajici mit prave dva panely. Nic se na tom nezmeni, ani kdyz budu potrebovat provadet operace v mnoha adresarich, porad bude pro kazdou operaci jeden zdroj a jeden cil. I tohle je ve dvoupanelech uz doresene - napr. v Total Commanderu je mozne otevrit si v kazdem z panelu nekolik zalozek, pamatuje si historii prochazeni adresaru a je mozne nadefinovat si "oblibene" adresare. Mam pocit (netvrdim), ze neco jako oblibene existuje i v mem oblibenem mc (nevim to jiste, protoze to nepotrebuju; navic jsem ted po nedelnim obede liny to zjistovat).
Souhlasim ale s tim, ze by dobry manazer mel fungovat univerzalne nad nejakym VFS, aby byl schopny snadno a transparentne pouzivat vsemozne protokoly.
Jinak bych jednopanelove manazery videl spis jako sikovne nastroje pro jednoduche operace (sam na ty zakladni veci pouzivam Konqueror).
Btw. kdyz ma nekdo 1500 adresaru jen v homediru, tak je to asi nekdo, kdo dela velmi narocne a neobvykle veci (a je jeden z mala takovych jedincu), nebo si svoji praci neumi moc dobre usporadat (neber to osobne Honzo, ale vazne moc takovych lidi neznam).
.
Jelikož naprostá většina operací je mezi dvěma adresáři v jednom čase, je jejich vizuální "propojení" IMO praktické. Pokud potřebuju zároveň pracovat s jinými (nebo stejnými) adresáři, prostě pustím další tab s MC v terminálu (přepínám snadno ALT-Fn), nebo nový terminál.
Tím neříkám, že MC je skvělý, IMHO je to krám. Naopak Nautilus se mi, se zavedením stromového zobrazení (insp. Mac) a tlačítek (insp. GTK filechooser), zamlouvá natolik, že ho snad asi začnu používat
. Stejně bych ale uvítal něco jako nepadavou, zeštíhlenou Zemljanku.
Jinak si myslím, že moje závislost na OFM je daná taky tím, že jsem o pár let starší a zvyk je železná košile...
Tiskni
Sdílej: