Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Zajímavý text o Linuxu, dobré čtení pro zájemce o Linux: Linux is Not Windows.
Nemůžu nereagovat na dnešní článek o zavedení nového hostingu. Ceny vypadají velmi pěkně, skoro se jejich udržitelnosti ani nechce věřit. Ale čemu nevěřím vůbec je bod "neomezený přenos dat do NIX i zahraničí, 100 Mbps".
Tohle garantovat za tuhle cenu jednoduše nemůžou. To MUSÍ být nějaký reklamní trik. Možná tím myslí, že jsou oni sami připojeni 100 Mbps a tato rychlost je pro všechny sdílená, což by bylo ale nechutné zjednodušení. Pro zajímavost - 1Mbps zahraniční konektivity stojí při nákupu cca 500Kč/měsíc. Záleží také na množství a vytíženosti.
Dále mi chybí nějaké další informace o umístění serverovny a přístupu tam (ne všechno řeší restart), garance dostupnosti, něco o druhu připojení (zálohování linek). Je škoda, že se takovýhle odborný server snižuje k nabídkám hostingu jako housky na krámě, bez detailů, bez důležitých informací.
Škoda že pod náborovým článkem není diskuse. Takhle o tom musím napsat do blogu.
Při probírání
minulého zápisu jsme narazili na zajímavý problém selekcí v GIMPu. Protože je na tom dobře vidět myšlení vývojářů software, dovolím si malé ohlédnutí za touto zajímavostí...
Dnes se k nám dostaly dva programy pro úpravu obrázků. GIMP v2.2 a Photoshop v7.0. Oba to jsou velmi kvalitní produkty, jeden je zdarma a druhý za peníze. Jeden produkt je fungl nový, druhý je velmi starý (od té doby přibyly dvě nové verze) a pokud má člověk štěstí, dá se pořídit docela levně. Dokonce existuje i jakási osekaná verze, která se dá získat třeba se scannerem. Vyplatí se zaplatit, anebo uděláme stejnou práci za levno? To se dozvíme v prvním díle nekonečného seriálu. Možná to bude díl poslední, GIMP a Photoshop fanatici se určitě těší na pořádnou bitvu, kterou nemusím do dalšího dílu přežít.
Jak je známo, o rychlosti práce rozhodují blbosti. Takže začneme blbostmi:
Skype se v ubuntu nechce naisntalovat ze staženého .deb balíčku. Píše to něco jako:
skype: Depends: libqt3c102-mt (>= 3:3.3.3.2) but 3:3.3.3-7ubuntu3 is installed
Moc to nechápu, proč to >= nefunguje, ale a) chci skype b) nechci mít bordel v balíčcích.
Tak mě napadlo upravit balíček tak, aby chtěl tu mojí verzi knihovny (jde to udělat nějak jinak??). Podle návodu http://intimate.handhelds.org/PackagingHowTo.html to šlo rychlo a to hlavní - už to funguje.
Tak. Nadešel čas pro další aplikace. Karta ve foťáku už pomalu přetéká, takže co ji vyprázdnit a fotky si prohlédnout? Měla to být sranda, ale skončilo to vraždou. Tak nejdřív stáhnout fotky. Cak. Připojím foťák, ten se automaticky objeví na ploše, přetáhnu fotky. Nečekaně jednoduché. Jen nevím proč jsou na kartě fotky na půl. Kousek všeho v jednom adresáři, druhý kousek v jiném, to jinde nedělá. No ale fotky jsou na disku a teď je jen příslušně otočit. Moje nároky nejsou vysoké, chci aby aplikace uměla fotky prohlížet v náhledech, ukázat EXIF, otočit (bezeztrátově) JPEGy, zobrazit fotky na fullscreen a listovat v nich (v podporu RAW ani nedoufám).
V minulém zápisu jste se dozvěděli mých peripetiích, které provázely chvíle po instalaci distribuce Ubuntu na AMD64.
Rozhodnoutí nainstalovat Linux je pěkné, ale jakou distribuci. Na http://distrowatch.com jsou jich kvanta, ale vyzkoušet je všechny jednu po druhé nemůžu. Požadavky jsou - musí to být použitelné na desktopu, musí to být nějak rozumně konfigurovatelné, nesmí to být komerční přebujelý balík, nesmím u toho strávit moc času (někdy taky musím něco udělat a ne se patlat s konfigurací), musí to mít použitelný balíčkovací systém. Takže:
Jednoho dne jsem se probudil a věděl jsem jistě, že se můj život změnil. Rozhodl jsem se nainstalovat si Linux. A ne na nějakou odstrčenou mašinu, jako jsem to dělal doposud, ale přímo na můj stroj, pracovní desktop.
V mém novém blogu se budete setkávat s mými zkušenostmi. Dozrál už Linux natolik, aby šel použít pro můj počítač? A co víc, dozrál jsem já pro Linux?