Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Zajímavý text o Linuxu, dobré čtení pro zájemce o Linux: Linux is Not Windows.
Nemůžu nereagovat na dnešní článek o zavedení nového hostingu. Ceny vypadají velmi pěkně, skoro se jejich udržitelnosti ani nechce věřit. Ale čemu nevěřím vůbec je bod "neomezený přenos dat do NIX i zahraničí, 100 Mbps".
Tohle garantovat za tuhle cenu jednoduše nemůžou. To MUSÍ být nějaký reklamní trik. Možná tím myslí, že jsou oni sami připojeni 100 Mbps a tato rychlost je pro všechny sdílená, což by bylo ale nechutné zjednodušení. Pro zajímavost - 1Mbps zahraniční konektivity stojí při nákupu cca 500Kč/měsíc. Záleží také na množství a vytíženosti.
Dále mi chybí nějaké další informace o umístění serverovny a přístupu tam (ne všechno řeší restart), garance dostupnosti, něco o druhu připojení (zálohování linek). Je škoda, že se takovýhle odborný server snižuje k nabídkám hostingu jako housky na krámě, bez detailů, bez důležitých informací.
Škoda že pod náborovým článkem není diskuse. Takhle o tom musím napsat do blogu.
Při probírání
minulého zápisu jsme narazili na zajímavý problém selekcí v GIMPu. Protože je na tom dobře vidět myšlení vývojářů software, dovolím si malé ohlédnutí za touto zajímavostí...
Dnes se k nám dostaly dva programy pro úpravu obrázků. GIMP v2.2 a Photoshop v7.0. Oba to jsou velmi kvalitní produkty, jeden je zdarma a druhý za peníze. Jeden produkt je fungl nový, druhý je velmi starý (od té doby přibyly dvě nové verze) a pokud má člověk štěstí, dá se pořídit docela levně. Dokonce existuje i jakási osekaná verze, která se dá získat třeba se scannerem. Vyplatí se zaplatit, anebo uděláme stejnou práci za levno? To se dozvíme v prvním díle nekonečného seriálu. Možná to bude díl poslední, GIMP a Photoshop fanatici se určitě těší na pořádnou bitvu, kterou nemusím do dalšího dílu přežít.
Jak je známo, o rychlosti práce rozhodují blbosti. Takže začneme blbostmi:
Skype se v ubuntu nechce naisntalovat ze staženého .deb balíčku. Píše to něco jako:
skype: Depends: libqt3c102-mt (>= 3:3.3.3.2) but 3:3.3.3-7ubuntu3 is installed
Moc to nechápu, proč to >= nefunguje, ale a) chci skype b) nechci mít bordel v balíčcích.
Tak mě napadlo upravit balíček tak, aby chtěl tu mojí verzi knihovny (jde to udělat nějak jinak??). Podle návodu http://intimate.handhelds.org/PackagingHowTo.html to šlo rychlo a to hlavní - už to funguje.
Tak. Nadešel čas pro další aplikace. Karta ve foťáku už pomalu přetéká, takže co ji vyprázdnit a fotky si prohlédnout? Měla to být sranda, ale skončilo to vraždou. Tak nejdřív stáhnout fotky. Cak. Připojím foťák, ten se automaticky objeví na ploše, přetáhnu fotky. Nečekaně jednoduché. Jen nevím proč jsou na kartě fotky na půl. Kousek všeho v jednom adresáři, druhý kousek v jiném, to jinde nedělá. No ale fotky jsou na disku a teď je jen příslušně otočit. Moje nároky nejsou vysoké, chci aby aplikace uměla fotky prohlížet v náhledech, ukázat EXIF, otočit (bezeztrátově) JPEGy, zobrazit fotky na fullscreen a listovat v nich (v podporu RAW ani nedoufám).
V minulém zápisu jste se dozvěděli mých peripetiích, které provázely chvíle po instalaci distribuce Ubuntu na AMD64.
Rozhodnoutí nainstalovat Linux je pěkné, ale jakou distribuci. Na http://distrowatch.com jsou jich kvanta, ale vyzkoušet je všechny jednu po druhé nemůžu. Požadavky jsou - musí to být použitelné na desktopu, musí to být nějak rozumně konfigurovatelné, nesmí to být komerční přebujelý balík, nesmím u toho strávit moc času (někdy taky musím něco udělat a ne se patlat s konfigurací), musí to mít použitelný balíčkovací systém. Takže:
Jednoho dne jsem se probudil a věděl jsem jistě, že se můj život změnil. Rozhodl jsem se nainstalovat si Linux. A ne na nějakou odstrčenou mašinu, jako jsem to dělal doposud, ale přímo na můj stroj, pracovní desktop.
V mém novém blogu se budete setkávat s mými zkušenostmi. Dozrál už Linux natolik, aby šel použít pro můj počítač? A co víc, dozrál jsem já pro Linux?