Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
Zajímavý text o Linuxu, dobré čtení pro zájemce o Linux: Linux is Not Windows.
Nemůžu nereagovat na dnešní článek o zavedení nového hostingu. Ceny vypadají velmi pěkně, skoro se jejich udržitelnosti ani nechce věřit. Ale čemu nevěřím vůbec je bod "neomezený přenos dat do NIX i zahraničí, 100 Mbps".
Tohle garantovat za tuhle cenu jednoduše nemůžou. To MUSÍ být nějaký reklamní trik. Možná tím myslí, že jsou oni sami připojeni 100 Mbps a tato rychlost je pro všechny sdílená, což by bylo ale nechutné zjednodušení. Pro zajímavost - 1Mbps zahraniční konektivity stojí při nákupu cca 500Kč/měsíc. Záleží také na množství a vytíženosti.
Dále mi chybí nějaké další informace o umístění serverovny a přístupu tam (ne všechno řeší restart), garance dostupnosti, něco o druhu připojení (zálohování linek). Je škoda, že se takovýhle odborný server snižuje k nabídkám hostingu jako housky na krámě, bez detailů, bez důležitých informací.
Škoda že pod náborovým článkem není diskuse. Takhle o tom musím napsat do blogu.
Při probírání
minulého zápisu jsme narazili na zajímavý problém selekcí v GIMPu. Protože je na tom dobře vidět myšlení vývojářů software, dovolím si malé ohlédnutí za touto zajímavostí...
Dnes se k nám dostaly dva programy pro úpravu obrázků. GIMP v2.2 a Photoshop v7.0. Oba to jsou velmi kvalitní produkty, jeden je zdarma a druhý za peníze. Jeden produkt je fungl nový, druhý je velmi starý (od té doby přibyly dvě nové verze) a pokud má člověk štěstí, dá se pořídit docela levně. Dokonce existuje i jakási osekaná verze, která se dá získat třeba se scannerem. Vyplatí se zaplatit, anebo uděláme stejnou práci za levno? To se dozvíme v prvním díle nekonečného seriálu. Možná to bude díl poslední, GIMP a Photoshop fanatici se určitě těší na pořádnou bitvu, kterou nemusím do dalšího dílu přežít.
Jak je známo, o rychlosti práce rozhodují blbosti. Takže začneme blbostmi:
Skype se v ubuntu nechce naisntalovat ze staženého .deb balíčku. Píše to něco jako:
skype: Depends: libqt3c102-mt (>= 3:3.3.3.2) but 3:3.3.3-7ubuntu3 is installed
Moc to nechápu, proč to >= nefunguje, ale a) chci skype b) nechci mít bordel v balíčcích.
Tak mě napadlo upravit balíček tak, aby chtěl tu mojí verzi knihovny (jde to udělat nějak jinak??). Podle návodu http://intimate.handhelds.org/PackagingHowTo.html to šlo rychlo a to hlavní - už to funguje.
Tak. Nadešel čas pro další aplikace. Karta ve foťáku už pomalu přetéká, takže co ji vyprázdnit a fotky si prohlédnout? Měla to být sranda, ale skončilo to vraždou. Tak nejdřív stáhnout fotky. Cak. Připojím foťák, ten se automaticky objeví na ploše, přetáhnu fotky. Nečekaně jednoduché. Jen nevím proč jsou na kartě fotky na půl. Kousek všeho v jednom adresáři, druhý kousek v jiném, to jinde nedělá. No ale fotky jsou na disku a teď je jen příslušně otočit. Moje nároky nejsou vysoké, chci aby aplikace uměla fotky prohlížet v náhledech, ukázat EXIF, otočit (bezeztrátově) JPEGy, zobrazit fotky na fullscreen a listovat v nich (v podporu RAW ani nedoufám).
V minulém zápisu jste se dozvěděli mých peripetiích, které provázely chvíle po instalaci distribuce Ubuntu na AMD64.
Rozhodnoutí nainstalovat Linux je pěkné, ale jakou distribuci. Na http://distrowatch.com jsou jich kvanta, ale vyzkoušet je všechny jednu po druhé nemůžu. Požadavky jsou - musí to být použitelné na desktopu, musí to být nějak rozumně konfigurovatelné, nesmí to být komerční přebujelý balík, nesmím u toho strávit moc času (někdy taky musím něco udělat a ne se patlat s konfigurací), musí to mít použitelný balíčkovací systém. Takže:
Jednoho dne jsem se probudil a věděl jsem jistě, že se můj život změnil. Rozhodl jsem se nainstalovat si Linux. A ne na nějakou odstrčenou mašinu, jako jsem to dělal doposud, ale přímo na můj stroj, pracovní desktop.
V mém novém blogu se budete setkávat s mými zkušenostmi. Dozrál už Linux natolik, aby šel použít pro můj počítač? A co víc, dozrál jsem já pro Linux?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz