Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »V minulém zápisu jste se dozvěděli mých peripetiích, které provázely chvíle po instalaci distribuce Ubuntu na AMD64. Ještě ale nebyl všemu konec. Krátce po instalaci jsem potřeboval cosi vytisknout. Tisk ale nefungoval. Tiskárna není z nejlepších, ale mé nároky splňuje, byla velmi levná (Minolta 1200W, USB). Z Linuxu by měla tisknout bez zvláštních problémů. Přesto ale netiskla. Dva dny pročítání příruček (to co jsem akutně potřeboval vytisknout jsem nakonec vyřešil jinak) ale pořád byl nejlepší stav ten, kdy byla detekována, přijala požadavek na tisk, ale hned poté přešla do stavu offline a nic ji nepřesvědčilo, aby se z něj vrátila. V poslední křeči jsem vyzkoušel totéž nastavení z nabootované live distribuce. Tisk šel. V tu chvíli jsem ze začal smiřovat s tím, že si procesor svých nativních 64b neužije. Netuším kdo psal potřebné ovladače, ale pravděpodobně je otestoval pouze na x86 a tím to pro něj skončilo. Možná někde počítal s velikostí nějakého operandu jen 32b a tím to zabil pro jinou architekturu, nevím. Pro mě je důležité že tiskárna na 64b systému nefunguje, hlavně že mám zdrojáky.
Problémy 32b a 64b jsem prozatím hodil za hlavu a začal instalovat nějaké programy. Ubuntu používá jako default prostředí Gnome. Hodně dávno jsem ho zkoušel, ale moc se mi nelíbilo. Asi už ta nová verze bude odladěná, když ji dávají jako výchozí. Můj další omyl. Prostředí Gnome odladěné je, ale jeho funkčnost a použitelnost je velmi nízká. Kdo se například někdy pokoušel přidat vlastní ikonku do menu aplikací, chápe moji rozmrzelost. Nevím, kdo mohl podezírat autory, že se snaží kopírovat prostředí Mac OS, nebo MS Windows.
Rozhodl jsem se ignorovat i Gnome a zaměřil jsem se na odpudivé fonty v Mozille. Co je to za chybu, proč je to tak hnusné? Po krátkém googlování bylo jasné. To není žádná chyba, to je normální stav. Nechápu. Nečitelné a hnusné fonty a to mám považovat za normální? Ano. Kdo chce mít hezké fonty, může si stáhnout jakousi kdysi uvolněnou sadu MS fontů. Aneb jak MS podporuje Linux, aby byl aspoň trošku použitelný i pro lidi.
Tiskni
Sdílej: