Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Rozhodnoutí nainstalovat Linux je pěkné, ale jakou distribuci. Na http://distrowatch.com jsou jich kvanta, ale vyzkoušet je všechny jednu po druhé nemůžu. Požadavky jsou - musí to být použitelné na desktopu, musí to být nějak rozumně konfigurovatelné, nesmí to být komerční přebujelý balík, nesmím u toho strávit moc času (někdy taky musím něco udělat a ne se patlat s konfigurací), musí to mít použitelný balíčkovací systém. Takže:
Red Hat, Fedora - mám vůči nim averzi z minulosti, špatné zkušenosti s podporou (zkušenosti, diskusní fóra) - NE.
Mandriva (Mandrake) - přebujelé a moc komerční - NE
SUSE - ad Mandriva - NE
Gentoo - pro hračičky se spoustou času - NE
Slackware - pro desktop? - NE
Debian - mám rád, ale moc konzervativní - NE
Ubuntu - módní, ale dobrý kompromis - ANO
Takže volba padla na poslední Ubuntu. Když jsem vybíral instalační CD, padlo moje oko na na nativní AMD64. Proč to nezkusit, Linux jako Linux, tohle aspoň poběží krásně nativně. Přišlo mi to jako dobrý nápad. To jsem ale ještě nevěděl, že mi tohle drobné rozhodnutí způsobí týdenní zdržení a totální znechucení.
Instalace proběhla skvěle, prostředí Gnome vypadalo k světu. Jenže se začínali vynořovat různí kostlivci. AMD64 platforma je totiž hezká, ale nejdou kombinovat 32b a 64b programy a knihovny. Tedy, abych byl přesný, lze spouštět 32b programy. Jenže programy nebývají linkovány staticky, ale s dynamickými knihovnami a ty musí "sedět", tedy 32b program musí mít jím používané knihovny také 32 bitové. Balíčkovací systém s tímto problémem nepočítá (úprava je slibována, ale já to potřeboval mít funkční teď). Takže se problém musí řešit různými bastly. Jednak existují návody, jak vytvořit kompletní 32b systém v chroot prostředí, jenže takový návod může napsat jenom chorobný mozek. Kdo by měl dobrovolně nainstalovaný prakticky ještě jeden systém vedle svého stávajícího? Pak je možnost ručně vytvořit vlastní adresář pro knihovny a tam skladovat pouze 32b verze. Jenže mezi různými knihovnami a programy jsou různé závislosti, takže se může stát, že tento adresář výrazně naroste a bude hrdinně konkurovat tomu 64b. Chtěl jsem tuhle nevýhodu překousnout, domníval jsem se, že 32b programů nebudu potřebovat tolik. Jenže jich přibývalo - skype, flash player. java, wine....
Jenže další problémy se začaly nabalovat. Gnome používá pro mixování zvuku skvělý systém esd. Aby programy, které ho nepodporují (ale umí normální dsp) zvučily, potřebují speciální wrapper esddsp. Pořád je tu ale ten problém s 32b a 64b. Aby wrapper správně pracoval, musí všechny knihovny sedět. Přečetl jsem nespočet návodů, ale rozchodit se mi to stejně nepodařilo. Skype fungovalo, ale ne přes esd. Takže když bylo používano, nefungoval zvuk jinde. Pro hovor se musel shodit esd, spustit skype, pohovořit, vypnout skype, nahodit esd. K ničemu.
Těmto problémům se zvukem ještě předcházelo to, že zvuk vůbec nefungoval a už jeho rozchození byla záležitost dvou dní. Zvuková karta integrovaná v chipsetu nForce 3, nVidia nabízí ovladač ale správně, je pouze pro 32b. Po mnoha a mnoha pokusech, čtení "zaručené funkčních" návodů, zmateném přepínání všeho v alsamixeru, zapínání a vypínání esd, nastavování a spouštění různých programů a nastavovacích gnome hejblátek zvuk najednou začal fungovat. Jenže pořád nešlo jeho nahrávání. Nebo ono vlastně šlo, ale strááášně potichu. Po nekonečném zoufalství mě napadlo přepojit kablík mikrofonu zezadu do počítače. A nahrávání najedou bylo ok. Ano, hádáte správně. Použil jsem headset (sluchátka s mikrofonem) a ten zapojil do počítače zepředu. Mnoho nových počítačových skříní tu možnost má. Vždycky jsem myslel, že tyto vývody jsou rovnocenné těm zezadu ("paralelně"), ale není tomu tak. Musí je podporovat ovladač. Což je v našem případě alsa, jehož vývojáři to ale asi netuší, takže přední vývod v případě nahrávání zvuku použít nejde. Vůbec zvuk v Linuxu je zajímavé téma a ještě se k němu v budoucnu jistě dostaneme.
Další program a další problém. Flash player. Nelze kombinovat 64b Mozillu a 32b flash player. Jak ale správně (s podporou balíčkovacího systému) nainstalovat druhou, 32b Mozillu? To samozřejmě nejde. Lze to nějak ručně nabastlit, ale je rozumné mít pak dva prohlížeče? Také při počet knihoven, na kterých Mozilla závisí je závratný. Celé se mi to začalo vymykat z rukou a moje barva začínala nápadně přípomínat sovětskou vlajku. Už vím proč jsou uživatelé Linuxu přirovnáváni ke komunistům. Další velké rozhodnutí se začalo blížit.
V dalším díle najdete: bitva 32b vs. 64b pokračuje..., kde a gnome - možnost si vybrat nebo povinnost mít vše dvakrát? a další zábavné příhody.
Tiskni
Sdílej:
), tak bys to bral jako samozrejme, ze binarky pro jinou architekturu ti nejedou.
Nedá mi to, musím si rejpnout: kdyby kolega šmahem nezavrhl některé distribuce z čistě citových důvodů, mohl si podobné problémy ušetřit a nevynášel by tu tak kategorické soudy o tom, co jde a co nejde…
Prešiel som z Debianu na Gentoo(čo bolo takisto premňa vyhovujúce distro, ale žiada si to proste viac voľného času)To je velice relativni. Treba vzhledem k tomu, ze ten dlouhy cas kompilace (po doladeni stejne uz provadim jen zridka) neni muj, ale comp si tise maka sam a nezavisle na tom, co delam v tu dobu ja, a naopak ze ten cas, co stravim shanenim a rucni instalaci starsi verze Nvidia ovladacu v Archu (kde pacman nabizi ke stazeni pouze jednu nejnovejsi), je zatracene muj...
24.7.2005 22:19
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Já vybíral moje distro podle toho, co bylo v okolí používáno - abych se měl kde chytit při případných trablech, takže mám Mandrake 10.1 a zatím mi stačí.
Mám za to, že patřím mezi ty lidi, co stačí nainstalovat a pochopit a pak si teprve až někdy časem začnou hrát - stačí mi, že to fachá, co potřebuju, to si najdu na netu, nějaká nová verze mi zatim netrhá žíly.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.7.2005 16:06