O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
…tak je tma? Řekli bychom asi, že ano. Normálně tma vznikne tak, že zhasneme a zatáhneme. Jako třeba teď tady v mém pokoji. Luxmetr ukáže krásnou nulu a je vyřešeno, máme tmu. Co kdybychom to ale chtěli udělat nějak definitivněji a rozhodněji? Použijeme tedy německou metodu, jenom místo proudu popřeme existenci světla. Není, neexistuje, nestojíme o něj. Takže jsme ve stavu, kdy není světlo.
Máme tmu. Jenže bytí tmy je možné jenom díky nebytí světla. A to už není, ne že jen není přítomné. Co tedy s naší nebohou tmou? Když teď zkusíme luxmetr, nevyhodí nám nulu, nevíme co udělá, nemáme to definované. Popřu-li tedy světlo, můžu říct, že tu mám tmu? Nedává to teď smysl, tma nic neznamená, nedokážu říct co to je, jak teda můžu říct, že mám tmu? Takže mohu nebo ne?
A když ne, jak se to má jmenovat?
Tiskni
Sdílej:
Ta otázka je prostě nesmyslná a zbytečná.
Čas je jen jednou z dimenzí našeho časoprostoru a vznikl v té době společně s 3 prostorovými dimenzemi (i když možná v té době bylo dimenzí mnohem více a ty "nadbytečné" se kompaktifikovaly, přesněji 10 či 11, viz. teorie superstrun a M-teorie).
Tohle právě používá Grygar.
Čas je jen jednou z dimenzí našeho časoprostoru a vznikl v té době společně s 3 prostorovými dimenzemi (i když možná v té době bylo dimenzí mnohem více a ty "nadbytečné" se kompaktifikovaly, přesněji 10 či 11, viz. teorie superstrun a M-teorie)Mimochodem, četl jsi Elegantní vesmír (Brian Greene)? Dobrá knížka, můžu doporučit.
Jako třeba teď tady v mém pokoji. Luxmetr ukáže krásnou nulu a je vyřešeno, máme tmu.Teď? Nevěřím...
Asi bychom dokázali určit, kolik si ten luxmetr bude svítit a přepočítat to. Ne, že by na tom nějak záleželo, ta nula na luxmetru byla čistě pro ilustraci, asi bychom to nenaměřili a když, tak to nestojí za to s.aní
Spontánně ne. Jen když se pohybuje se zrychlením - to vychází tuším z Maxwellových zákonů.
Ale inak, viete vymyslieť príklad z kvantovej mechaniky, ktorý má s realitou niečo spoločné? IMHO všetky reálne príklady sú tak nechutne zložité, že si to môžeme predstaviť len ako aproximáciu.
) a kdybys z toho prostoru odstranil veškeré záření i veškeré částice, tak bys zjistil že ten prostor není prázdný
Ono totiž i absolutní fyzikální vakuum má svou energii, je to dáno kvantovou mechanikou - Heisenbergovým principem neurčitosti. Ve vakuu neustále vznikají a zanikají páry virtuálních částic a antičástic, energie vakua fluktuuje.
A není to jen nějaká hloupá matematická představa jak by si někdo mohl pomyslet, my jsme schopni toto dokonce v praxi předvést, viz. Casimirův jev.
To se ve vakuu vezmou dva tenké kovové pláty, přiblíží se hodně blízko k sobě a co se nestane? Sami se k sobě smrsknou (a nestojí za tím ani elektrostatická síla, ani gravitace, ani nic takového)
Čím to je? Velmi zjednodušeně řečeno dojde v prostoru mezi těmi dvěma pláty k vyrušení těch kvantových fluktuací vakua, jejichž vlnová délka je větší než prostor mezi těmi pláty. Vakuum mezi těmi pláty tedy pak má menší hustotu energie (tedy se tomu občas populárně říká "negativní energie") než okolní vakuum a okolní vakuum tedy začne pláty tlačit k sobě.
Ale stejně musim upozornit, že studuju jadernou chemii (a teprve ve druháku), ta s těmito jevy moc nesouvisí. Takže muj názor je taky de facto laický (zajímam se o to především proto, že mě to baví a rozumím tomu spíše populárně-vědecky, než po matematické stránce... matematika mi vždy dělá trochu problémy
).
Ale žádný tu nemám…
E? Já nejsem fyzik, tak se ptám.
Zatim prosím nerušit!
Je to dobry!
Mimochodem, za par minut bude dost svetla, ale nebude abicko :-/ Takove zatmeni abicka.
To samo o sobe by mohlo stacit, aby sis to rozmyslel