Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
Dnes spíš jenom do diskuse. Ábíčko si slovy zadejte hodnotu vynucuje titulek zápisu, ale to je těžký něco vymýšlet, když zápis hodnotu nemá
Semtam (nebo také skoro pořád, záleží nakonec na úhlu pohledu) se porůznu na internetu objeví diskuse, zdali je vhodné psát uživatelské aplikace v Céčku nebo už tomu dáno odzvonilo a hodí se to jenom maximálně do kernelu (které už různé skupinky taky iniciativně začínají tvořit v lecčems). Není důvod to vyvolávat znovu, ale taky není důvod proč to neudělat
Po včerejší diskusi o ukazatelích v C jsem neodolal pokušení a dobrou půl hodinu jsem si s tím hrál, což se ukázalo jako docela dobrá zábava. Je hezké, jak lze v céčku poměrně elegantně a nenáročně dělat spoustu zajímavých věcí (může být odlišný pohled na to co je zajímavé). Na druhou stranu je škoda, že zdrojáky glibc jsou takové moc, no, praktické a není tam vždy zcela jasná myšlenka, jako by byla z nějakého hezkého školního příkladu
Každopádně z toho plyne, že správu paměti můžete dělat různými způsoby a na různých úrovních, přičemž z každého plynou nějaké ty výhody a nevýhody. Někde se ovšem soustředili na eleganci z trochu jiného hlediska a co do paměti (nejen) tolik možností nemáte, protože se o ní stará třeba něco trochu jiného. Je zase fakt, že nemáte tolik starostí. Nicméně je zase hezky vidět, že i malloc má nějakou tu režii, nad tím má nějakou tu režii to něco trochu jiného a tak dál, no, müže toho být hafo.
To by asi nerozhodovalo. Další zajímavá věc jsou GObjecty. Místo toho, aby byly objekty dané něčím trochu jiným, máte je napsané přímo v céčku, je do nich celkem hezky vidět a to i z vašeho programu, takže můžete dělat další zajímavé věci, které by jinde třeba tak hezké nebyly. Je zase fakt, že normální určení a použití třeba takových virtuálních metod je v C++ přeci jenom o trochu hezčí.
Ale abychom se k něčemu konečně dostali. Na jakou úroveň máme kdy jít? Vyplatí se nám vzdát se vlastní správy paměti a náhledu do všeho možného výměnou za pěkný jazyk, který nám všechny (možná) potřebné věci nabídne úhledně zabalené přímo v balíčku s interpretrem (zcela konkrétně to bude Python )? Nebo spíš při jakých příležitostech je to lepčí.
Když se podívám na všechny ty diskuse a na aplikace co tu v systému mám, moc mi to nesedí. Spousta grafických aplikací různé velikosti je napsaná přímo v C a přitom fungují docela hezky, stejně hezky jako ty co jsou třeba v C# a pod monem, třeba. A já do nich moc nevidím, jestli to dalo víc práce, jestli s tím nebo tím bylo víc problémů. Udělat hezké demo Gtk.TreeView se zdá být v C# snazší než v C, ale když se na to podíváte podruhé, tak je to nakonec stejné.
Nějak tomu chybí revoluční blogovací zápal, co? Jojo, když nemáte konkrétní věc/osobu co chcete naštvat/shodit, tak se bloguje hrozně špatně
Tiskni Sdílej:
Napodruhé k věci :)
Nedávno jsem narazil (no, vlastně to bylo při zkoušce :) na tzv. Format String Attack. To je tak, když je programátor líný (každý programátor je líný :) a místo printf("%s", str)
volá printf(str)
. Jaké moc pěkné věci se s tím dají dělat si můžete přečíst třeba v tomto pdfku.
Ani jsem se nestihl začíst, jak rána lopatou (nic ve zlém, asi je to mnou :) na mě zapůsobila druhá věta:
Ábíčko si slovy zadejte hodnotu vynucuje titulek zápisu, ale to je těžký něco vymýšlet, když zápis hodnotu nemá
Četl jsem ji asi desetkrát, a nic. Prozraď mi prosím, co znamená. Jinak mi to nedá spát.
#ifdef
a #ifndef
) a to samý ve wxPython, tak mi připadal vývoj v pythonu jednodušší (i když třeba ne tak napínavý ).