Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Říká se, že odpověď na otázku v titulku vždy zní ne. Popravdě - u této otázky si to moc nedokážu představit. :-)
Co řeším? Jestli je lepší u statických metod a vlastností psát nejdřív klíčové slovo "static" a pak omezovač přístupu, nebo naopak.
Doteď jsem psal static public (resp. static protected, static private), připadalo mi to přehlednější. Jenže jsem zřejmě silně v menšině.
Co vy ostatní pisálci v napodobeninách Javy (např. PHP)? Jaký způsob preferujete?
Před puštěním sendmailu nejdřív smazat obsah adresářů /var/spool/mqueue a /var/spool/clientmqueue!
Kvůli pár testům s funkcí mail jsem si pustil sendmail. Krátce po spuštění (/etc/rc.d/rc.sendmail start) začal počítač swapovat a v Gmailu se mi začala hromadit spousta nesmyslů. Ani jsem netušil, kolik jsem toho měl ve frontě...
Několikrát jsem se setkal s tím, že někdo tvrdil, že používá Linux hlavně kvůli jeho filozofii. Tak by mě zajímalo – co si pod tím mám představit (WTF), jaká je filozofie linuxu? Není to jen výmluva pro ty, kterým jde o styl a nechtějí si to přiznat?
Na latrýně to nikdo s určitostí nevěděl, třeba to někdo bude vědět tady.
Je to trochu off-topic, ale když už tu může být politika a ptačí chřipka…
Přemýšlel jsem, jestli existuje nějaký univerzální systém pro jednoznačnou identifikaci filmů a televizních pořadů. Něco jako je ISBN pro knihy a ISSN pro periodika, ale specielně pro hejbací obrázky. Nevíte někdo?
Tenhle spot je zdánlivě o dvou věcech: opět o pirátském software, ale taky o Linuksácích. A vlastně není ani o jednom.
Samozřejmě zdaleka ne většina, ale spousta aktivních uživatelů tohoto serveru takto smýšlí.
Leckdo se pohoršuje nad tím, že neoprávněné užívání softwaru je společensky přijatelné, narozdíl od krádeže. Jde o to, že softwaroví piráti nekradou. Krádeží osoba A získá majetek osoby B, o který tímto osoba B přijde.