Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Říká se, že odpověď na otázku v titulku vždy zní ne. Popravdě - u této otázky si to moc nedokážu představit. :-)
Co řeším? Jestli je lepší u statických metod a vlastností psát nejdřív klíčové slovo "static" a pak omezovač přístupu, nebo naopak.
Doteď jsem psal static public (resp. static protected, static private), připadalo mi to přehlednější. Jenže jsem zřejmě silně v menšině.
Co vy ostatní pisálci v napodobeninách Javy (např. PHP)? Jaký způsob preferujete?
Před puštěním sendmailu nejdřív smazat obsah adresářů /var/spool/mqueue a /var/spool/clientmqueue!
Kvůli pár testům s funkcí mail jsem si pustil sendmail. Krátce po spuštění (/etc/rc.d/rc.sendmail start) začal počítač swapovat a v Gmailu se mi začala hromadit spousta nesmyslů. Ani jsem netušil, kolik jsem toho měl ve frontě...
Několikrát jsem se setkal s tím, že někdo tvrdil, že používá Linux hlavně kvůli jeho filozofii. Tak by mě zajímalo – co si pod tím mám představit (WTF), jaká je filozofie linuxu? Není to jen výmluva pro ty, kterým jde o styl a nechtějí si to přiznat?
Na latrýně to nikdo s určitostí nevěděl, třeba to někdo bude vědět tady.
Je to trochu off-topic, ale když už tu může být politika a ptačí chřipka…
Přemýšlel jsem, jestli existuje nějaký univerzální systém pro jednoznačnou identifikaci filmů a televizních pořadů. Něco jako je ISBN pro knihy a ISSN pro periodika, ale specielně pro hejbací obrázky. Nevíte někdo?
Tenhle spot je zdánlivě o dvou věcech: opět o pirátském software, ale taky o Linuksácích. A vlastně není ani o jednom.
Samozřejmě zdaleka ne většina, ale spousta aktivních uživatelů tohoto serveru takto smýšlí.
Leckdo se pohoršuje nad tím, že neoprávněné užívání softwaru je společensky přijatelné, narozdíl od krádeže. Jde o to, že softwaroví piráti nekradou. Krádeží osoba A získá majetek osoby B, o který tímto osoba B přijde.