Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Leckdo se pohoršuje nad tím, že neoprávněné užívání softwaru je společensky přijatelné, narozdíl od krádeže. Jde o to, že softwaroví piráti nekradou. Krádeží osoba A získá majetek osoby B, o který tímto osoba B přijde.
Pokud si načerno opatřím program za 500 Kč, způsobím škodu 595 Kč (s DPH)? Co když třeba Windows zdraží, stoupnou i škody způsobené piráty? A když zlevní, škody klesnou? BSA si to myslí, já ne.
Skvěle to vystihuje jeden starý vtip:
Postěžování dnoyeba:
Já měl shareware program, který byl tisícerekrát stažen, ale nikdo mi neposlal 20 USD. Touto krádeží jsem přišel o stovky tisíc dolarů!
Cowardova reakce:
Ještě že sis neúčtoval 40 USD, ta krádež by tě stála ještě víc.
Porušování autorských práv prostě není majetková trestná činnost a lidé si to většinou uvědomují. Zároveň to ale nesmyslně označují jako „krádež“ a někteří to pak se skutečnou krádeží srovnávají. Pak vznikají hlody jako „když nemám na auto tak ho taky neukradnu“ a podobně.
Nechci to zlehčovat. Škody na majetku vznikají, i když ne přímo. Neobhajuji piráty. Netvrdím, že softwarové pirátství je v pořádku. Není! Ale připadá mi, že tento problém bývá příliš zveličován – například přirovnáváním k jiné, mnohem závažnější trestné činnosti.
Tiskni
Sdílej:
Máš pravdu. Označení "krádež" budu ale používat dál. Myslím si, že měkčí slova dávají našemu národu pocit něčeho normálního, co je přeci z morálního hlediska naprosto O.K. Otázka: "Máš ty Win koupené, nebo jsi je ukradl?", otevírá oči.
Nikdy jsem netvrdil že ne, naopak jsem sám několikrát upozorňoval přílišné horlivce, že se jedná o různé činy.
budu mít výhodu z práce někoho dalšího, ale jestli to udělám a nebo ne pro něj neznamená žádný rozdíl
To je právě modelový příklad toho způsobu uvažování, proti kterému jsem vystupoval. Vybíral jsem schválně příklady, kde jeden konkrétní "černý pasažér" neznamená nějakou snadno vyčíslitelnou škodu, ale v okamžiku, kdy to bude řekněme 20 procent všech uživatelů (a u software bych často tipoval i výrazně výše), už to pro poskytovatele znamená naprosto reálné náklady navíc.
Jak říkává Altair a já s ním souhlasím, zákoník není Desatero božích přikázání...
To je sice pravda (nestává se mi často, že bych měl příležitost s Altairem v něčem souhlasit :-) ), ale jako ateista se na tu větu asi dívám trochu jinak, než byla myšlena… :-)
Pokud něco kradete, chcete to. Pokud něco chcete a nemůžete to ukrást, koupíte to
to absolutne neni pravda. Pokud si budu muset vsechno kupovat, budu si rozmejslet jestli ano, a nebo to ozelim, ale nekoupim si ani zdaleka vsechno co jsem si prepalil. Prave proto jsou vypocty o kolik ktera firma prisla znacne zkreslene, dobre je tahle situace videt na muzice, minimalni cast lidi, kteri si CD s muzikou prepalili, by si ho, kdyby tu moznost nemelo koupilo.tj stále se jedná o působení škody tedy krádežTo byl vtip? Nepleťte si 2 věci: Každou krádeží způsobím škodu (OK). Každá škoda je krádež (IMO nesmysl).
To, že publikované odhady jsou nadsazené, ale neznamená, že ten ušlý zisk vůbec neexistuje, jak se někteří aktivisté z opačného konce snaží tvrdit.
Popravdě, vlastně nechápu tu jejich drzost - když si nedokáží ochránit software před kopírováním a přitom se jim to nelíbí, je to jedině *JEJICH* problém. Když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem schopná najít důvod, proč by mělo být kopírování software nemorální.
Aha, takže když si nejsem schopen zabezpečit auto proti krádeži nebo byt proti vloupání (což ani jedno stoprocentně udělat nejde), je to jen můj problém? Tak to pěkně děkuju, ve společnosti založené na takovýchto principech bych opravdu žít nechtěl. Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže. Když mi zákazník nezaplatí fakturu za odvedenou práci, dá se sice tvrdit, že je moje chyba, že jsem si nenechal zaplatit předem, ale nic to nemění na tom, že jeho jednání je nelegální i nemorální.
Co je na nelegálním kopírování software morálně špatného? Totéž co na krádeži: pachatel tím získá neoprávněný zisk a poškozený je poškozen ve svých právech. Že tento zisk není hmotný, neznamená, že neexistuje. Právo uznává existenci nehmotného majeteku stejně jako u majetku hmotného a je pro mne velmi smutné, že ani lidé, kteří se aktivně zabývají tvorbou software, často nejsou schopni akceptovat, že i to, na co si nemohou sáhnout, může mít cenu (a to často i značnou). Tím, že si zkopírujete nelegálně software, získáváte neoprávněnou výhodu oproti lidem, kteří tak volné pojetí morálky nemají. Protože oni mají jen ty dvě legální možnosti: koupit nebo nemít. Zejména v případě využití k výdělečné činnosti je tento rozdíl velmi významný.
A jsem i proti tomu, aby se bagatelizovala škoda, která nelegálním využíváním software vzniká jeho autorovi. Je samozřejmě nesmysl vyčíslit škodu jako součin počtu nelegálních kopií a ceníkové ceny software. Ale stejně tak je nesmyslem tvrdit, že žádná škoda formou ušlého zisku nevzniká.
Nebo třeba to vstupné. Náklady na výstavu (koncert, film, sportovní zápas) se nezvýší tím, že tam přijdete načerno. Nikomu nic neubude. Opravdu máte pocit, že na takovém jednání není vůbec nic nemorálního?
Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže.To sice příklad je, ale mimo téma. Vadilo by vám, kdybyste v hospodě nechal ležet peněženku na stole, odešel na záchod a někdo by si nepozorovaně vytvořil kopii peněz, které jsou uvnitř? A to kopii dokonalou, žádnými prostředky nerozlišitelnou?
Firmy rády sebelítostivě hovoří o ušlém zisku, jejich odhady ale nemají nic společného s realitou.Ušlý zisk se projeví na tom, že se ta firma třeba jednoho dne neuživí a zkrachuje. Co asi tomu pak řeknou uživatelé jejich programu? Začnou vše dělat opět ručně jako před tím, než byly počítače? Jasně máš určitě pocit, že tebe se to netýká, ale já mám pocit, že tohle se týká skoro všech. Takže třeba jednoho dne dospěješ a pochopíš co je špatného na kradení softwaru.
). A v tomto prípade je to nemorálne. Naproti tomu útek zo Severnej Kórei je nezákonný, ale nie nemorálny, práve naopak. Ak ste myslel na podobný prípad.
Snažil som sa vám iba vysvetliť, že autora ani tak neokrádate/me o opportunity cost (ušlé zisky), ale hlavne o jeho nápad, jeho intelektuálne vlastníctvo a v niektorých prípadoch aj o súkromie.
Keď niekto napíše, že mu kopírovanie ním vytvoreného software nevadí, je to jeho problém a jeho rozhodnutie o jeho výtvore. Prečo ale nechce rešpektovať rovnaké právo iných?
To není pravda. Nehmotný majetek je vlastnictvím stejně jako hmotný.