Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Leckdo se pohoršuje nad tím, že neoprávněné užívání softwaru je společensky přijatelné, narozdíl od krádeže. Jde o to, že softwaroví piráti nekradou. Krádeží osoba A získá majetek osoby B, o který tímto osoba B přijde.
Pokud si načerno opatřím program za 500 Kč, způsobím škodu 595 Kč (s DPH)? Co když třeba Windows zdraží, stoupnou i škody způsobené piráty? A když zlevní, škody klesnou? BSA si to myslí, já ne.
Skvěle to vystihuje jeden starý vtip:
Postěžování dnoyeba:
Já měl shareware program, který byl tisícerekrát stažen, ale nikdo mi neposlal 20 USD. Touto krádeží jsem přišel o stovky tisíc dolarů!
Cowardova reakce:
Ještě že sis neúčtoval 40 USD, ta krádež by tě stála ještě víc.
Porušování autorských práv prostě není majetková trestná činnost a lidé si to většinou uvědomují. Zároveň to ale nesmyslně označují jako „krádež“ a někteří to pak se skutečnou krádeží srovnávají. Pak vznikají hlody jako „když nemám na auto tak ho taky neukradnu“ a podobně.
Nechci to zlehčovat. Škody na majetku vznikají, i když ne přímo. Neobhajuji piráty. Netvrdím, že softwarové pirátství je v pořádku. Není! Ale připadá mi, že tento problém bývá příliš zveličován – například přirovnáváním k jiné, mnohem závažnější trestné činnosti.
Tiskni
Sdílej:
Máš pravdu. Označení "krádež" budu ale používat dál. Myslím si, že měkčí slova dávají našemu národu pocit něčeho normálního, co je přeci z morálního hlediska naprosto O.K. Otázka: "Máš ty Win koupené, nebo jsi je ukradl?", otevírá oči.
Nikdy jsem netvrdil že ne, naopak jsem sám několikrát upozorňoval přílišné horlivce, že se jedná o různé činy.
budu mít výhodu z práce někoho dalšího, ale jestli to udělám a nebo ne pro něj neznamená žádný rozdíl
To je právě modelový příklad toho způsobu uvažování, proti kterému jsem vystupoval. Vybíral jsem schválně příklady, kde jeden konkrétní "černý pasažér" neznamená nějakou snadno vyčíslitelnou škodu, ale v okamžiku, kdy to bude řekněme 20 procent všech uživatelů (a u software bych často tipoval i výrazně výše), už to pro poskytovatele znamená naprosto reálné náklady navíc.
Jak říkává Altair a já s ním souhlasím, zákoník není Desatero božích přikázání...
To je sice pravda (nestává se mi často, že bych měl příležitost s Altairem v něčem souhlasit :-) ), ale jako ateista se na tu větu asi dívám trochu jinak, než byla myšlena… :-)
Pokud něco kradete, chcete to. Pokud něco chcete a nemůžete to ukrást, koupíte to
to absolutne neni pravda. Pokud si budu muset vsechno kupovat, budu si rozmejslet jestli ano, a nebo to ozelim, ale nekoupim si ani zdaleka vsechno co jsem si prepalil. Prave proto jsou vypocty o kolik ktera firma prisla znacne zkreslene, dobre je tahle situace videt na muzice, minimalni cast lidi, kteri si CD s muzikou prepalili, by si ho, kdyby tu moznost nemelo koupilo.tj stále se jedná o působení škody tedy krádežTo byl vtip? Nepleťte si 2 věci: Každou krádeží způsobím škodu (OK). Každá škoda je krádež (IMO nesmysl).
26.9.2005 14:22
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
To, že publikované odhady jsou nadsazené, ale neznamená, že ten ušlý zisk vůbec neexistuje, jak se někteří aktivisté z opačného konce snaží tvrdit.
Popravdě, vlastně nechápu tu jejich drzost - když si nedokáží ochránit software před kopírováním a přitom se jim to nelíbí, je to jedině *JEJICH* problém. Když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem schopná najít důvod, proč by mělo být kopírování software nemorální.
Aha, takže když si nejsem schopen zabezpečit auto proti krádeži nebo byt proti vloupání (což ani jedno stoprocentně udělat nejde), je to jen můj problém? Tak to pěkně děkuju, ve společnosti založené na takovýchto principech bych opravdu žít nechtěl. Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže. Když mi zákazník nezaplatí fakturu za odvedenou práci, dá se sice tvrdit, že je moje chyba, že jsem si nenechal zaplatit předem, ale nic to nemění na tom, že jeho jednání je nelegální i nemorální.
Co je na nelegálním kopírování software morálně špatného? Totéž co na krádeži: pachatel tím získá neoprávněný zisk a poškozený je poškozen ve svých právech. Že tento zisk není hmotný, neznamená, že neexistuje. Právo uznává existenci nehmotného majeteku stejně jako u majetku hmotného a je pro mne velmi smutné, že ani lidé, kteří se aktivně zabývají tvorbou software, často nejsou schopni akceptovat, že i to, na co si nemohou sáhnout, může mít cenu (a to často i značnou). Tím, že si zkopírujete nelegálně software, získáváte neoprávněnou výhodu oproti lidem, kteří tak volné pojetí morálky nemají. Protože oni mají jen ty dvě legální možnosti: koupit nebo nemít. Zejména v případě využití k výdělečné činnosti je tento rozdíl velmi významný.
A jsem i proti tomu, aby se bagatelizovala škoda, která nelegálním využíváním software vzniká jeho autorovi. Je samozřejmě nesmysl vyčíslit škodu jako součin počtu nelegálních kopií a ceníkové ceny software. Ale stejně tak je nesmyslem tvrdit, že žádná škoda formou ušlého zisku nevzniká.
Nebo třeba to vstupné. Náklady na výstavu (koncert, film, sportovní zápas) se nezvýší tím, že tam přijdete načerno. Nikomu nic neubude. Opravdu máte pocit, že na takovém jednání není vůbec nic nemorálního?
Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže.To sice příklad je, ale mimo téma. Vadilo by vám, kdybyste v hospodě nechal ležet peněženku na stole, odešel na záchod a někdo by si nepozorovaně vytvořil kopii peněz, které jsou uvnitř? A to kopii dokonalou, žádnými prostředky nerozlišitelnou?
Firmy rády sebelítostivě hovoří o ušlém zisku, jejich odhady ale nemají nic společného s realitou.Ušlý zisk se projeví na tom, že se ta firma třeba jednoho dne neuživí a zkrachuje. Co asi tomu pak řeknou uživatelé jejich programu? Začnou vše dělat opět ručně jako před tím, než byly počítače? Jasně máš určitě pocit, že tebe se to netýká, ale já mám pocit, že tohle se týká skoro všech. Takže třeba jednoho dne dospěješ a pochopíš co je špatného na kradení softwaru.
26.9.2005 14:21
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
). A v tomto prípade je to nemorálne. Naproti tomu útek zo Severnej Kórei je nezákonný, ale nie nemorálny, práve naopak. Ak ste myslel na podobný prípad.
Snažil som sa vám iba vysvetliť, že autora ani tak neokrádate/me o opportunity cost (ušlé zisky), ale hlavne o jeho nápad, jeho intelektuálne vlastníctvo a v niektorých prípadoch aj o súkromie.
Keď niekto napíše, že mu kopírovanie ním vytvoreného software nevadí, je to jeho problém a jeho rozhodnutie o jeho výtvore. Prečo ale nechce rešpektovať rovnaké právo iných?
27.9.2005 09:21
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
To není pravda. Nehmotný majetek je vlastnictvím stejně jako hmotný.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
