Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Máš pravdu. Označení "krádež" budu ale používat dál. Myslím si, že měkčí slova dávají našemu národu pocit něčeho normálního, co je přeci z morálního hlediska naprosto O.K. Otázka: "Máš ty Win koupené, nebo jsi je ukradl?", otevírá oči.
Nikdy jsem netvrdil že ne, naopak jsem sám několikrát upozorňoval přílišné horlivce, že se jedná o různé činy.
budu mít výhodu z práce někoho dalšího, ale jestli to udělám a nebo ne pro něj neznamená žádný rozdíl
To je právě modelový příklad toho způsobu uvažování, proti kterému jsem vystupoval. Vybíral jsem schválně příklady, kde jeden konkrétní "černý pasažér" neznamená nějakou snadno vyčíslitelnou škodu, ale v okamžiku, kdy to bude řekněme 20 procent všech uživatelů (a u software bych často tipoval i výrazně výše), už to pro poskytovatele znamená naprosto reálné náklady navíc.
Jak říkává Altair a já s ním souhlasím, zákoník není Desatero božích přikázání...
To je sice pravda (nestává se mi často, že bych měl příležitost s Altairem v něčem souhlasit :-) ), ale jako ateista se na tu větu asi dívám trochu jinak, než byla myšlena… :-)
Pokud něco kradete, chcete to. Pokud něco chcete a nemůžete to ukrást, koupíte to
to absolutne neni pravda. Pokud si budu muset vsechno kupovat, budu si rozmejslet jestli ano, a nebo to ozelim, ale nekoupim si ani zdaleka vsechno co jsem si prepalil. Prave proto jsou vypocty o kolik ktera firma prisla znacne zkreslene, dobre je tahle situace videt na muzice, minimalni cast lidi, kteri si CD s muzikou prepalili, by si ho, kdyby tu moznost nemelo koupilo.tj stále se jedná o působení škody tedy krádežTo byl vtip? Nepleťte si 2 věci: Každou krádeží způsobím škodu (OK). Každá škoda je krádež (IMO nesmysl).
To, že publikované odhady jsou nadsazené, ale neznamená, že ten ušlý zisk vůbec neexistuje, jak se někteří aktivisté z opačného konce snaží tvrdit.
Popravdě, vlastně nechápu tu jejich drzost - když si nedokáží ochránit software před kopírováním a přitom se jim to nelíbí, je to jedině *JEJICH* problém. Když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem schopná najít důvod, proč by mělo být kopírování software nemorální.
Aha, takže když si nejsem schopen zabezpečit auto proti krádeži nebo byt proti vloupání (což ani jedno stoprocentně udělat nejde), je to jen můj problém? Tak to pěkně děkuju, ve společnosti založené na takovýchto principech bych opravdu žít nechtěl. Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže. Když mi zákazník nezaplatí fakturu za odvedenou práci, dá se sice tvrdit, že je moje chyba, že jsem si nenechal zaplatit předem, ale nic to nemění na tom, že jeho jednání je nelegální i nemorální.
Co je na nelegálním kopírování software morálně špatného? Totéž co na krádeži: pachatel tím získá neoprávněný zisk a poškozený je poškozen ve svých právech. Že tento zisk není hmotný, neznamená, že neexistuje. Právo uznává existenci nehmotného majeteku stejně jako u majetku hmotného a je pro mne velmi smutné, že ani lidé, kteří se aktivně zabývají tvorbou software, často nejsou schopni akceptovat, že i to, na co si nemohou sáhnout, může mít cenu (a to často i značnou). Tím, že si zkopírujete nelegálně software, získáváte neoprávněnou výhodu oproti lidem, kteří tak volné pojetí morálky nemají. Protože oni mají jen ty dvě legální možnosti: koupit nebo nemít. Zejména v případě využití k výdělečné činnosti je tento rozdíl velmi významný.
A jsem i proti tomu, aby se bagatelizovala škoda, která nelegálním využíváním software vzniká jeho autorovi. Je samozřejmě nesmysl vyčíslit škodu jako součin počtu nelegálních kopií a ceníkové ceny software. Ale stejně tak je nesmyslem tvrdit, že žádná škoda formou ušlého zisku nevzniká.
Nebo třeba to vstupné. Náklady na výstavu (koncert, film, sportovní zápas) se nezvýší tím, že tam přijdete načerno. Nikomu nic neubude. Opravdu máte pocit, že na takovém jednání není vůbec nic nemorálního?
Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže.To sice příklad je, ale mimo téma. Vadilo by vám, kdybyste v hospodě nechal ležet peněženku na stole, odešel na záchod a někdo by si nepozorovaně vytvořil kopii peněz, které jsou uvnitř? A to kopii dokonalou, žádnými prostředky nerozlišitelnou?
Firmy rády sebelítostivě hovoří o ušlém zisku, jejich odhady ale nemají nic společného s realitou.Ušlý zisk se projeví na tom, že se ta firma třeba jednoho dne neuživí a zkrachuje. Co asi tomu pak řeknou uživatelé jejich programu? Začnou vše dělat opět ručně jako před tím, než byly počítače? Jasně máš určitě pocit, že tebe se to netýká, ale já mám pocit, že tohle se týká skoro všech. Takže třeba jednoho dne dospěješ a pochopíš co je špatného na kradení softwaru.
). A v tomto prípade je to nemorálne. Naproti tomu útek zo Severnej Kórei je nezákonný, ale nie nemorálny, práve naopak. Ak ste myslel na podobný prípad.
Snažil som sa vám iba vysvetliť, že autora ani tak neokrádate/me o opportunity cost (ušlé zisky), ale hlavne o jeho nápad, jeho intelektuálne vlastníctvo a v niektorých prípadoch aj o súkromie.
Keď niekto napíše, že mu kopírovanie ním vytvoreného software nevadí, je to jeho problém a jeho rozhodnutie o jeho výtvore. Prečo ale nechce rešpektovať rovnaké právo iných?
To není pravda. Nehmotný majetek je vlastnictvím stejně jako hmotný.
Tiskni
Sdílej: