Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Máš pravdu. Označení "krádež" budu ale používat dál. Myslím si, že měkčí slova dávají našemu národu pocit něčeho normálního, co je přeci z morálního hlediska naprosto O.K. Otázka: "Máš ty Win koupené, nebo jsi je ukradl?", otevírá oči.
Nikdy jsem netvrdil že ne, naopak jsem sám několikrát upozorňoval přílišné horlivce, že se jedná o různé činy.
budu mít výhodu z práce někoho dalšího, ale jestli to udělám a nebo ne pro něj neznamená žádný rozdíl
To je právě modelový příklad toho způsobu uvažování, proti kterému jsem vystupoval. Vybíral jsem schválně příklady, kde jeden konkrétní "černý pasažér" neznamená nějakou snadno vyčíslitelnou škodu, ale v okamžiku, kdy to bude řekněme 20 procent všech uživatelů (a u software bych často tipoval i výrazně výše), už to pro poskytovatele znamená naprosto reálné náklady navíc.
Jak říkává Altair a já s ním souhlasím, zákoník není Desatero božích přikázání...
To je sice pravda (nestává se mi často, že bych měl příležitost s Altairem v něčem souhlasit :-) ), ale jako ateista se na tu větu asi dívám trochu jinak, než byla myšlena… :-)
Pokud něco kradete, chcete to. Pokud něco chcete a nemůžete to ukrást, koupíte to
to absolutne neni pravda. Pokud si budu muset vsechno kupovat, budu si rozmejslet jestli ano, a nebo to ozelim, ale nekoupim si ani zdaleka vsechno co jsem si prepalil. Prave proto jsou vypocty o kolik ktera firma prisla znacne zkreslene, dobre je tahle situace videt na muzice, minimalni cast lidi, kteri si CD s muzikou prepalili, by si ho, kdyby tu moznost nemelo koupilo.tj stále se jedná o působení škody tedy krádežTo byl vtip? Nepleťte si 2 věci: Každou krádeží způsobím škodu (OK). Každá škoda je krádež (IMO nesmysl).
To, že publikované odhady jsou nadsazené, ale neznamená, že ten ušlý zisk vůbec neexistuje, jak se někteří aktivisté z opačného konce snaží tvrdit.
Popravdě, vlastně nechápu tu jejich drzost - když si nedokáží ochránit software před kopírováním a přitom se jim to nelíbí, je to jedině *JEJICH* problém. Když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem schopná najít důvod, proč by mělo být kopírování software nemorální.
Aha, takže když si nejsem schopen zabezpečit auto proti krádeži nebo byt proti vloupání (což ani jedno stoprocentně udělat nejde), je to jen můj problém? Tak to pěkně děkuju, ve společnosti založené na takovýchto principech bych opravdu žít nechtěl. Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže. Když mi zákazník nezaplatí fakturu za odvedenou práci, dá se sice tvrdit, že je moje chyba, že jsem si nenechal zaplatit předem, ale nic to nemění na tom, že jeho jednání je nelegální i nemorální.
Co je na nelegálním kopírování software morálně špatného? Totéž co na krádeži: pachatel tím získá neoprávněný zisk a poškozený je poškozen ve svých právech. Že tento zisk není hmotný, neznamená, že neexistuje. Právo uznává existenci nehmotného majeteku stejně jako u majetku hmotného a je pro mne velmi smutné, že ani lidé, kteří se aktivně zabývají tvorbou software, často nejsou schopni akceptovat, že i to, na co si nemohou sáhnout, může mít cenu (a to často i značnou). Tím, že si zkopírujete nelegálně software, získáváte neoprávněnou výhodu oproti lidem, kteří tak volné pojetí morálky nemají. Protože oni mají jen ty dvě legální možnosti: koupit nebo nemít. Zejména v případě využití k výdělečné činnosti je tento rozdíl velmi významný.
A jsem i proti tomu, aby se bagatelizovala škoda, která nelegálním využíváním software vzniká jeho autorovi. Je samozřejmě nesmysl vyčíslit škodu jako součin počtu nelegálních kopií a ceníkové ceny software. Ale stejně tak je nesmyslem tvrdit, že žádná škoda formou ušlého zisku nevzniká.
Nebo třeba to vstupné. Náklady na výstavu (koncert, film, sportovní zápas) se nezvýší tím, že tam přijdete načerno. Nikomu nic neubude. Opravdu máte pocit, že na takovém jednání není vůbec nic nemorálního?
Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže.To sice příklad je, ale mimo téma. Vadilo by vám, kdybyste v hospodě nechal ležet peněženku na stole, odešel na záchod a někdo by si nepozorovaně vytvořil kopii peněz, které jsou uvnitř? A to kopii dokonalou, žádnými prostředky nerozlišitelnou?
Firmy rády sebelítostivě hovoří o ušlém zisku, jejich odhady ale nemají nic společného s realitou.Ušlý zisk se projeví na tom, že se ta firma třeba jednoho dne neuživí a zkrachuje. Co asi tomu pak řeknou uživatelé jejich programu? Začnou vše dělat opět ručně jako před tím, než byly počítače? Jasně máš určitě pocit, že tebe se to netýká, ale já mám pocit, že tohle se týká skoro všech. Takže třeba jednoho dne dospěješ a pochopíš co je špatného na kradení softwaru.
). A v tomto prípade je to nemorálne. Naproti tomu útek zo Severnej Kórei je nezákonný, ale nie nemorálny, práve naopak. Ak ste myslel na podobný prípad.
Snažil som sa vám iba vysvetliť, že autora ani tak neokrádate/me o opportunity cost (ušlé zisky), ale hlavne o jeho nápad, jeho intelektuálne vlastníctvo a v niektorých prípadoch aj o súkromie.
Keď niekto napíše, že mu kopírovanie ním vytvoreného software nevadí, je to jeho problém a jeho rozhodnutie o jeho výtvore. Prečo ale nechce rešpektovať rovnaké právo iných?
To není pravda. Nehmotný majetek je vlastnictvím stejně jako hmotný.
Tiskni
Sdílej: