Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Máš pravdu. Označení "krádež" budu ale používat dál. Myslím si, že měkčí slova dávají našemu národu pocit něčeho normálního, co je přeci z morálního hlediska naprosto O.K. Otázka: "Máš ty Win koupené, nebo jsi je ukradl?", otevírá oči.
Nikdy jsem netvrdil že ne, naopak jsem sám několikrát upozorňoval přílišné horlivce, že se jedná o různé činy.
budu mít výhodu z práce někoho dalšího, ale jestli to udělám a nebo ne pro něj neznamená žádný rozdíl
To je právě modelový příklad toho způsobu uvažování, proti kterému jsem vystupoval. Vybíral jsem schválně příklady, kde jeden konkrétní "černý pasažér" neznamená nějakou snadno vyčíslitelnou škodu, ale v okamžiku, kdy to bude řekněme 20 procent všech uživatelů (a u software bych často tipoval i výrazně výše), už to pro poskytovatele znamená naprosto reálné náklady navíc.
Jak říkává Altair a já s ním souhlasím, zákoník není Desatero božích přikázání...
To je sice pravda (nestává se mi často, že bych měl příležitost s Altairem v něčem souhlasit :-) ), ale jako ateista se na tu větu asi dívám trochu jinak, než byla myšlena… :-)
Pokud něco kradete, chcete to. Pokud něco chcete a nemůžete to ukrást, koupíte to
to absolutne neni pravda. Pokud si budu muset vsechno kupovat, budu si rozmejslet jestli ano, a nebo to ozelim, ale nekoupim si ani zdaleka vsechno co jsem si prepalil. Prave proto jsou vypocty o kolik ktera firma prisla znacne zkreslene, dobre je tahle situace videt na muzice, minimalni cast lidi, kteri si CD s muzikou prepalili, by si ho, kdyby tu moznost nemelo koupilo.tj stále se jedná o působení škody tedy krádežTo byl vtip? Nepleťte si 2 věci: Každou krádeží způsobím škodu (OK). Každá škoda je krádež (IMO nesmysl).
26.9.2005 14:22
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
To, že publikované odhady jsou nadsazené, ale neznamená, že ten ušlý zisk vůbec neexistuje, jak se někteří aktivisté z opačného konce snaží tvrdit.
Popravdě, vlastně nechápu tu jejich drzost - když si nedokáží ochránit software před kopírováním a přitom se jim to nelíbí, je to jedině *JEJICH* problém. Když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem schopná najít důvod, proč by mělo být kopírování software nemorální.
Aha, takže když si nejsem schopen zabezpečit auto proti krádeži nebo byt proti vloupání (což ani jedno stoprocentně udělat nejde), je to jen můj problém? Tak to pěkně děkuju, ve společnosti založené na takovýchto principech bych opravdu žít nechtěl. Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže. Když mi zákazník nezaplatí fakturu za odvedenou práci, dá se sice tvrdit, že je moje chyba, že jsem si nenechal zaplatit předem, ale nic to nemění na tom, že jeho jednání je nelegální i nemorální.
Co je na nelegálním kopírování software morálně špatného? Totéž co na krádeži: pachatel tím získá neoprávněný zisk a poškozený je poškozen ve svých právech. Že tento zisk není hmotný, neznamená, že neexistuje. Právo uznává existenci nehmotného majeteku stejně jako u majetku hmotného a je pro mne velmi smutné, že ani lidé, kteří se aktivně zabývají tvorbou software, často nejsou schopni akceptovat, že i to, na co si nemohou sáhnout, může mít cenu (a to často i značnou). Tím, že si zkopírujete nelegálně software, získáváte neoprávněnou výhodu oproti lidem, kteří tak volné pojetí morálky nemají. Protože oni mají jen ty dvě legální možnosti: koupit nebo nemít. Zejména v případě využití k výdělečné činnosti je tento rozdíl velmi významný.
A jsem i proti tomu, aby se bagatelizovala škoda, která nelegálním využíváním software vzniká jeho autorovi. Je samozřejmě nesmysl vyčíslit škodu jako součin počtu nelegálních kopií a ceníkové ceny software. Ale stejně tak je nesmyslem tvrdit, že žádná škoda formou ušlého zisku nevzniká.
Nebo třeba to vstupné. Náklady na výstavu (koncert, film, sportovní zápas) se nezvýší tím, že tam přijdete načerno. Nikomu nic neubude. Opravdu máte pocit, že na takovém jednání není vůbec nic nemorálního?
Uvádí se takový příklad: když v hospodě nevalné úrovně nechám na stole ležet peněženku a odejdu na záchod, tak jsem sice blbec, ale nic to nemění na skutečnosti, že ten, kdo ji sebere, se stále dopouští krádeže.To sice příklad je, ale mimo téma. Vadilo by vám, kdybyste v hospodě nechal ležet peněženku na stole, odešel na záchod a někdo by si nepozorovaně vytvořil kopii peněz, které jsou uvnitř? A to kopii dokonalou, žádnými prostředky nerozlišitelnou?
Firmy rády sebelítostivě hovoří o ušlém zisku, jejich odhady ale nemají nic společného s realitou.Ušlý zisk se projeví na tom, že se ta firma třeba jednoho dne neuživí a zkrachuje. Co asi tomu pak řeknou uživatelé jejich programu? Začnou vše dělat opět ručně jako před tím, než byly počítače? Jasně máš určitě pocit, že tebe se to netýká, ale já mám pocit, že tohle se týká skoro všech. Takže třeba jednoho dne dospěješ a pochopíš co je špatného na kradení softwaru.
26.9.2005 14:21
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
). A v tomto prípade je to nemorálne. Naproti tomu útek zo Severnej Kórei je nezákonný, ale nie nemorálny, práve naopak. Ak ste myslel na podobný prípad.
Snažil som sa vám iba vysvetliť, že autora ani tak neokrádate/me o opportunity cost (ušlé zisky), ale hlavne o jeho nápad, jeho intelektuálne vlastníctvo a v niektorých prípadoch aj o súkromie.
Keď niekto napíše, že mu kopírovanie ním vytvoreného software nevadí, je to jeho problém a jeho rozhodnutie o jeho výtvore. Prečo ale nechce rešpektovať rovnaké právo iných?
27.9.2005 09:21
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
To není pravda. Nehmotný majetek je vlastnictvím stejně jako hmotný.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz