PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tak jsem se konečně dočkal. 5. června byla v Gentoo většina balíčků souvisejících s Gnome 2.10 přesunuta z ~x86 do x86. Všiml jsem si toho následující den ráno a byl jsem nadšen. Pro mne to byla hlavní událost dne, kterou nemohl zastínit ani Debian, pro který měl ten den už snad také nadejít ten správný čas. Nadšení bohužel netrvalo dlouho.
V podstatě ihned jsem začal s náhradou stávajícího Gnome 2.8.x. Nějaké drobné problémy a chybičky se při instalaci sice vyskytly, ale ta hlavní "chyba" na mne ještě čekala. Uvozovky jsou bohužel na místě, protože se nejedná o chybu, ale vlastnost.
Na internet se připojuji prostřednictvím mobilního telefonu, dříve pomocí klasického analogového modemu, a tak mi po dlouhá léta vždy někde v rožku lišty poblikával modem_applet s balíčku Gnome applets. Docela šikovný applet, jehož dominantou je graf zobrazující vytížení linky a malé tlačítko sloužící k spuštění a ukončení spojení. Od jeho funkce se tak odvíjely možnosti jeho nastavení. Stačilo zadat příkaz, který se má provést pro aktivaci spojení, příkaz pro ukončení spojení a pak odkaz, odkud si má brát applet aktuální informace o stavu připojení. Jednoduché, účelné a přehledné.
Tento můj názor však asi bohužel nesdílí vývojáři Gnome a tak se i modem_applet dočkal přepracování. Nyní se již výše zmiňované parametry nezadávají v nastavení appletu, ale applet si je získává sám na základě informací zadaných pomocí něčeho, co si říká "Nástroj pro nastavení sítě". Trvalo mi docela dlouho, než jsem se dopracoval k tomu, že tahle věcička nejspíš patří do balíku Gnome system tools a stejně tak dlouho, než jsem si všiml, že Gnome system tools je v Gentoo defautlně přeložen s parametrem --disable-network a proto mi applet řádně nefunguje.
Zkusil jsem si tedy Gnome system tools přeložit ještě jednou, abych se dopracoval k tomu, na základě čeho modem_applet teď získává informace. Po spuštění se přede mnou objevilo klasické konfigurační "klikátko". V zásadě proti těmto grafickým konfigurátorům, nebo jak je nazvat, nic nemám, ale tenhle byl přeci jen trošku jiný. PPP připojení, které jsem v něm vytvořil se nevyskytlo na obvyklém místě v /etc/ppp/, ale nejspíš někde v útrobách Gnome. Tam už se mi příliš hrabat nechtělo, rozhodně ne kvůli PPP a tak jsem raději znovu přeložený Gnome system tools s podporou nastavení sítě poslal "do věčných lovišť" a spokojil se s grafem produkovaným appletem "Sledování systému" a nahazováním spojení přes klasický spouštěč.
Celá situace mne znechutila natolik, že jsem začal přemýšlet, jestli nenastal čas pro změnu prostředí. Když jsem se podíval na členy týmu Gnome system tools, tak mi začalo být docela jasné, odkud vítr vane. Drtivá většina má email v doméně ximian.com. Při pokusu kouknout na tuto doménu prostřednictvím http protokolu jsem se ocitl na http://www.novell.com/linux/. Chápu, že se Novell snaží prosadit se svým SUSE LINUXem i na běžných desktopech a tak chce za své peníze dostat maximálně "uživatelsky příjemné prostředí", ale nejsem si zcela jist, jestli je správné takto činit na úkor dlouholetých spokojených uživatelů Gnome.
Tiskni
Sdílej:
Each tool consists of single universal front-end which produces configuration information in XML and passes it to a back-end specific to the underlying operating system. The back-end interprets the XML configuration instructions and applies them to the specific operating system.Takže by to mělo zapisovat do správných konfiguráků...