Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Prvním nástrojem je taskset, který dokáže omezit běh procesu na vybrané procesory. Považuji jej za nástroj, který v ideálním případě není nikdy zapotřebí, protože jím zpravidla řešíme nějakou překážku nebo problém. Mně osobně slouží ke zkrocení programu, který „záhadně“ funguje bez problémů na jednojádrovém CPU, ale na SMP systému vykazuje zvláštní chyby. Mimo to – což je pro mě informace z doslechu – se může hodit například při provozu databázového serveru Oracle, pokud máte licenci na méně procesorů, než máte v systému.
Obecně ale nemá smysl snažit se docílit méně migrací procesu na jiné CPU pomocí taskset – plánovač Linuxu tak jako tak dělá vše pro to, aby se tak nedělo.
Způsoby použití jsou dva: spouštění procesu s daným nastavením a změna (případně zjištění) nastavení existujícího procesu. V obou případech se zadává seznam povolených procesorů, tedy procesorů, na kterých program může (ale nemusí) běžet. A způsoby, jak povolené procesory vyjádřit, jsou dva. Pro fajnšmekry jsou tu hrátky s jedničkami a nulami, tedy nastavení masky, pro línější je tu výřečnější forma vypsání povolených procesorů.
Chceme-li spustit program pouze na prvním a třetím procesoru, můžeme tak učinit následovně:
# 'program argument' je příklad programu # Za použití masky: # číslo 0x5 = nastaven první a třetí bit taskset 0x5 program argument # To samé za použití výčtu procesorů: # CPU se indexují od nuly taskset -c 0,2 program argument
Ve výčtu je možné určit i neexistující procesory, pokud ale ani jeden povolený procesor nebude platný, obdržíme chybu. Výčet je možné zapsat i rozsahem (např. 0-5).
Potřebujeme-li trochu přidusit existující proces, pomůže nám přepínač -p, pomocí kterého určíme PID procesu.
program & pid=$! taskset -p 0x5 $pid
Povšimněte si zápisu, kdy nedáváme PID za parametr -p, ale nejdříve určíme masku. A pokud masku neurčíme, ale jen zadáme PID, dostaneme informaci o aktuálním nastavení pro proces. Nastavení se při forkování dědí.
# Zjistíme nastavení procesu init $ taskset -p 1 pid 1's current affinity mask: 3 # 3 = povolen první a druhý procesor (spuštěno na CPU se dvěma jádry)
ionice je blízký příbuzný příkazů nice a renice (díl 18), jen se zde nestanovuje priorita při přidělování procesorového času, nýbrž při I/O (tedy čtení a zápisu dat na disky). I/O niceness (priorita) je na současných jádrech ve výchozím stavu odvozována od CPU niceness – pokud tedy potřebujeme zajistit, že něco „proběhne rozumně rychle“, stačí ve většině situací použít jen nice/renice. To nám ale nebrání v tom podívat se i na ionice a poladit si to ručně.
Procesy mohou spadat do tří tříd priority:
V případě tříd běžné priority a reálného času existuje ještě 8 podskupin (hodnoty 0 až 7), které určují prioritu v rámci dané třídy. Nula znamená nejvyšší priorita.
Příklad: potřebujeme udělat nějakou zálohu, ale nechceme, aby měla dopad na ostatní procesy:
# Třídu určíme přepínačem -c ionice -c 3 rsync ...
Příklad: velmi urgentně potřebujeme vytvořit kopii souboru na zatíženém systému:
# Prioritu v rámci skupiny nastavíme přepínačem -n ionice -c 1 -n 0 cp /a/soubor.bin /b/
ionice má ještě dva další přepínače. Prvním je -p, pomocí kterého můžeme určit PID existujícího procesu. Druhým je pak -t, který zajistí ignorování chyby, pokud nelze prioritu nastavit z důvodu příliš starého jádra nebo chybějících práv.
chrt je nástroj pro nastavení priority procesoru, co se procesorového času týče. Od známého nice/renice se liší tím, že zařazuje procesy do zvláštních tříd. Těchto tříd máme několik (přesné informace o nich v man sched_setscheduler):
U realtime tříd se je možné přes chrt nastavit prioritu v rámci dané třídy a na Linuxu může tato priorita nabývat hodnot od 1 do 99 (nejnižší až nejvyšší). U tříd SCHED_OTHER a SCHED_BATCH k nastavení priority slouží nice/renice. Takto spustíme proces s nejvyšší možnou prioritou:
# Třída FIFO, priorita v rámci třídy 99 chrt -f 99 program argument
Takto změníme třídu vybraného existujícího procesu na minimální možnou:
chrt -i -p $pid
Můžeme si například zobrazit prioritu jaderného vlákna migration/0:
$ chrt -p $(pgrep migration/0) pid 6's current scheduling policy: SCHED_FIFO pid 6's current scheduling priority: 99
To je pro tentokrát vše.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
2.5.2012 08:19
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
2.5.2012 09:55
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
tasksetem jedno z CPU a ten je pak věnován onomu vybranému procesu (tj. na jádře nemůže na něm běžet nic jiného, ale ani proces nemůže běžet na jiném jádře), tak by to mělo stačit. Možná by byklo lepší nastavit prioritu spíš na SCHED_FIFO, ale protože na danném CPU nebude nic jiného běžet, tak se to nejspíš nijak neprojeví.
2.5.2012 14:42
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
k taskset se zda byt altrnativou cpuset. Pokud jsem to spravne pochopil (man stranku jsem jen rychle procetl) tak je treba z CPU vytvorit cpuset a tomu se daji prirazovat procesy, popripade se daji procesy prirazovat k jaulum.
altrnativu pro ionice jsem nenasel a zda se ze FreeBSD nema IO scheduler, nebo aspon ne takovy ktery by se dal usmernovat.
pro chrt jsem alternativu take nenasel.
"se může hodit například při provozu databázového serveru Oracle, pokud máte licenci na méně procesorů, než máte v systému."
Bohužel nemůže, Oracle na Intelu uznává prakticky jen dvě licenční bariéry - OracleVM a Solaris kontejnery. Pokud tedy nepoužíváte jedno z toho, taskset, cgroups, vmware, KVM, XEN (od nekoho jineho nez Oraclu) atd. je vám k ničemu a zalicencovat musíte stejně všechna CPU/jádra na boxu. A ještě lepší peklo je to s farmou a migrujícími virtuály. Oracle není dobrý příklad pro podobné techniky.
2.5.2012 14:14
jose17 | skóre: 44
| blog: Joseho_blog
| Bratislava
2.5.2012 14:55
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Obecně ale nemá smysl snažit se docílit méně migrací procesu na jiné CPU pomocí taskset – plánovač Linuxu tak jako tak dělá vše pro to, aby se tak nedělo.Teoreticky. V praxi musím používat taskset na firefox (flashová videa) a mplayer, když se přehrává něco náročnějšího na dekódování. Jinak se to video prostě trhá, protože plánovač čas od času ten dekódovací proces přehodí na jiné jádro CPU, kde je snížený takt (protože do té doby nedělalo nic.)
"Takto změníme třídu vybraného existujícího procesu na minimální možnou: chrt -i -p $pid"Uvedený príkaz mi v Ubuntu 10.04 iba vypíše aktuálnu policy a priority a nič nenastaví. Použité chrt (util-linux-ng 2.17.2) Zmena policy na SCHED_IDLE mi funguje nasledovne:
# chrt -p -i 0 $pid
Zmena policy na SCHED_FIFO s prioritou 50 mi funguje nasledovne:
# chrt -p -r 50 $pid
Zmena policy zo SCHED_OTHER na SCHED_RR ide aj takto:
# chrt -p 50 $pid
Inak SCHED_BATCH policy je podporovaná od Linux 2.6.16 a SCHED_IDLE od Linux 2.6.23.