BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
nice a renice sloužící k nastavení priority procesům, a také umask, který umí zjistit či nastavit masku oprávnění pro vytváření souborů.Příkaz nice slouží ke spuštění programu s danou prioritou. Poprvé se objevil v AT&T UNIXu verze 6. Název vznikl z anglického slova nice, které lze přeložit jako hodný nebo milý.
Abych upřesnil první větu, program nenastavuje přímo prioritu, ale tzv. hodnotu „nice“ (niceness value), která prioritu procesu ovlivňuje (o to se stará plánovač v jádře operačního systému).
Hodnota „nice“ může být v rozsahu -20 až 19 (někde 20). Vyšší hodnota znamená nižší prioritu. To si snadno zapamatujete podle toho, že program je méně „hodný“, když má menší hodnotu „nice“.
Tento příkaz přijde vhod ve chvíli, kdy vám v systému běží více procesů, které vyžadují hodně procesorového času. Pomocí nice snadno ovlivníte, který z nich má plánovač upřednostňovat při přidělování procesorového času.
Uživatel se standardními právy zpravidla může nastavovat hodnotu „nice“ pouze za nezáporné hodnoty, a to z bezpečnostních důvodů. Dostane-li nějaký hladový proces vyšší prioritu než jiná kritická součást systému, může to způsobit problémy jako třeba pomalou odezvu, atp.
Příkaz lze použít bez přepínačů tak, že za něj pouze zadáme název příkazu, který chceme spustit, spolu s jeho přepínači:
nice convert -resize 10% -quality 70 hugephoto.png smallphoto.jpg
Pomocí přepínače -n lze zadat konkrétní hodnotu „nice“:
nice -n 3 lame --decode soubor.mp3 soubor.wav
Pokud se programu nice nepodaří nastavit hodnotu „nice“, vypíše pouze varování, ale program spustí a návratová hodnota zůstane neovlivněna.
$ nice -n -20 oggenc soundtrack.wav -o track.ogg nice: hodnotu nice nelze nastavit: Operace zamítnuta
Na GNU/Linuxu je v balíku util-linux(-ng) dostupný program ionice, který slouží k podobnému účelu, ovšem neovlivňuje plánování CPU, ale I/O.
renice slouží ke změně hodnoty „nice“ u běžících procesů. Znáte-li PID procesu a máte dostatečné oprávnění, můžete změnit prioritu daného procesu:
# změní hodnotu nice procesu s PID 1024 na 5 renice -n 5 -p 1024
Kromě PID s přepínačem -p můžete zadávat ještě GID (ID skupiny procesů) s přepínačem -g nebo UID či jméno uživatele s přepínačem -u.
# změní hodnotu nice všech procesů uživatele „hal“ na 2 renice -n 2 -u hal
umask slouží k nastavení masky práv pro vytváření nových souborů (či adresářů) pro daný proces. Název je zkratkou anglického výrazu user mask, což znamená „uživatelská maska“.
Základy unixových práv si můžete osvěžit přečtením relevantní části jednoho z předchozích dílů tohoto seriálu. Chování masky pochopíte rychle, pokud znáte síťovou masku (netmask).
# vypíše si aktuální masku $ umask 0022 # vytvoříme soubor a adresář $ touch xyz $ mkdir zyx # všimneme si jaká práva má soubor (644) a adresář (755) $ ls -ld xyz zyx -rw-r--r-- 1 dave home 0 13. srp 00.15 xyz drwxr-xr-x 2 dave home 4096 13. srp 00.15 zyx
Adresář má práva 755 a vyšší by ani dostat nemohl, protože skupina a ostatní jsou omezeni dvojkami v masce. Ale soubor má 644, i když by maska dovolila 755. Čím to? Je to tím, že tato maska nijak neříká, že nové soubory či adresáře musí mít nějaká konkrétní práva, pouze omezuje horní hranici těchto práv pro nově vytvářené soubory či adresáře. Programy obvykle vytvářejí obyčejné soubory pouze s právy pro čtení a zápis, protože spouštění nebývá třeba (bylo by nesmyslné).
Alternativní způsob zadávání masky je podobný jako u chmod. Přepínač -S umožňuje vypsat masku v tomto tvaru:
$ umask -S u=rwx,g=rx,o=rx
Můžete ji v tomto tvaru i nastavit:
# totéž jako: umask 0037 umask u=rwx,g=r,o=
Vhodný způsob pro nastavení této masky pro shell je přidat příkaz do souboru, který se spouští při spouštění shellu. Pro Bash například ~/.bash_profile.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
nice? Tj. když proces vznikne, aby měl automaticky např. nižší prioritu. Ideálně aby pak uživatel nemohl pomocí renice prioritu zvýšit.
Uvítal bych v rámci
Pak měl jednu poznámku k umask. Reálná využitelnost této metody definice výchozích práv často není možná, protože: 1) nejde mít různá nastavení pro různé adresáře a 2) i při spuštění v rámci přihlašovacího skriptu se neuplatní např. při vytváření souborů přes FTP, Sambu, nebo třeba z PHP skriptů. Potom je lepší zapnout na filesystemu ACL, a pak lze nastavit výchozí práva libovolně pro každý adresář nezávisle na způsobu přístupu. Jistě se ale hodí o příkazu umask vědět.
Uvítal bych v rámciNějak jsem to nedopsal ... už je pozdě. Chtěl jsem navrhnout pro další díly popis příkazu
ulimit, který je pro systémy sdílené více uživateli dost užitečný, a umožňuje např. zamezit shození systému skrze fork-bomb. Ale je okolo toho celá infrastruktura vč. PAM, takže to je skoro na samostatný článek.
Hodnota nice se dědí, takže stačí hodit příkaz do přihlašovacího shellu nebo do pam_exec.
Na nějaké větší čachry jsou ale vhodnější control groups (čistě linuxová věc).
a 2) i při spuštění v rámci přihlašovacího skriptu se neuplatní např. při vytváření souborů přes FTP, Sambu, nebo třeba z PHP skriptů. Potom je lepší zapnout na filesystemu ACL, a pak lze nastavit výchozí práva libovolně pro každý adresář nezávisle na způsobu přístupu. Jistě se ale hodí o příkazu umask vědět.
Někde jsem to už nastavoval, stačí někam do konfigurace pam, která se vztahuje k tomu co ty soubory vytváří přihodit pam_umask.so a dát tam tu masku a fungujeto. Nastavoval jsem to pro sftp a ještě pro něco jiného.
Existuje mechanismus, jak přiřadit procesům určitého uživatele nějakou výchozí hodnotu nice?
Lze použít např. PAM modul pam_limits.
Uživatel se standardními právy zpravidla může nastavovat hodnotu „nice“ pouze za nezáporné hodnoty
Přesnější by bylo napsat, že normální uživatel smí niceness nastavovat pouze vlastním procesům a smí ji pouze zvyšovat. Znaménko nehraje roli vůbec, takže má-li proces niceness např. -5, smím mu ji zvýšit na -4, naopak pokud bude mít niceness 5, nesmím mu ji snížit na 4. Nula je významná jen tím, že je to obvyklá hodnota niceness, se kterou se uživateli spouští jeho login shell nebo desktopové prostředí, takže pod ni se potom sám (bez pomoci roota) nedostane.