Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Příkaz at
slouží k naplánování pozdějšího spuštění příkazů. Anglický název příkazu v tomto kontextu překládáme jako předložku „v“ (ve významu v kolik hodin).
Implementace v Unix-like systémech obvykle sestává ze služby (démona) atd
a uživatelského příkazu at
. Služba běží neustále a spouští naplánované úlohy, když přijde čas. Tím se uživatel nemusí zabývat. Podstatné je pro nás, jak to naplánovat. Proto si popíšeme použití příkazu at
.
Ve výchozím režimu čte at
seznam příkazů, které má spustit, ze standardního vstupu (stdin) a jako argument očekává čas, kdy je má spustit. Chceme-li tedy spustit příkaz pokus
přesně za hodinu, můžeme to naplánovat takto:
echo pokus | at now + 1 hour
Tím jsme si ukázali, že čas spuštění lze zadávat i relativně. Zadávání času spuštění je velice obecné a když si vymyslíte něco, co dává aspoň trochu smysl, at
to pravděpodobně pochopí.
# spustí ,echo $USER >> /tmp/users‘ zítra v 18:00 echo 'echo $USER >> /tmp/users' | at 1800 tomorrow # spustí ,paludis -s‘ v 17:00 (pokud tento čas ještě nenastal, tak dnes, jinak zítra) echo 'paludis -s' | at 17:00 # spustí zadané příkazy 20. července v 17:00 at 5pm jul 20 <<! updatedb sync !
Přepínač -f umožňuje zadat cestu k souboru obsahujícímu seznam příkazů, jejichž spuštění má at
naplánovat. Místo standardního vstupu se tedy čte z daného souboru.
# spustí příkazy ze souboru za týden v tento čas at -f soubor.at next week
Přepínač -m zajistí odeslání e-mailu danému uživateli po dokončení jeho příkazů. Pokud výstup příkazů nebyl přesměrován jinam, bude přiložen v e-mailu.
Nyní bych se měl zmínit o frontách a manipulaci s nimi. Všechna dosavadní ukázková volání příkazu at
přidávají příkazy do výchozí fronty (zvané „a“). Chceme-li vypsat seznam položek ve frontě, použijeme přepínač -l (a chceme-li vypsat jinou frontu než výchozí, tak ještě -q).
# přidá daný příkaz do fronty „x“ echo lsmod | at -m -q x now + 1 minute # vypíše položky všech front at -l # vypíše položky fronty zvané „x“ at -l -q x
Další věc je odebírání položek z fronty. Když se spleteme a naplánujeme nesmysl nebo si časem rozmyslíme spouštění dané věci, tak se bude hodit přepínač -r. Problém je, že verze at
, která je obvykle k nalezení na linuxových systémech, se zde trochu rozchází se standardem Single UNIX Specification a žádný přepínač -r nemá. Používáme proto příkaz atrm
, kterému zadáme ID položek, jež chceme z fronty smazat. ID položek zjistíme výše zmiňovaným příkazem at -l
(příp. nestandardně pomocí atq
).
# smaže z fronty položky s ID 10, 12 a 15 atrm 10 12 15
Mimochodem, Windows NT/2000/XP/7 mají také příkaz at
(podobný cron
u), ten je ovšem zastaralý – nahradil jej schtasks (resp. GUI nadstavba Task Scheduler).
Program sleep
nedělá nic (čeká) po uživatelem danou dobu. Název vychází z anglického slova, které v překladu znamená „spát“.
Nezasvěcenému uživateli se takový popis může zdát zvláštní a řekne si: „K čemu je příkaz, který nic nedělá?“ Představte si kupříkladu situaci, kdy je třeba spouštět nějaký příkaz každých 10 minut. Vyřešit to lze takto:
while true; do příkaz sleep 600 # čas v sekundách done
Chceme-li třeba za 15 sekund ukončit proces X serveru (to se někdy hodí při řešení problémů se vstupními zařízeními), můžeme také použít sleep
:
# za 15 sekund pošle signál SIGKILL všem běžícím instancím X serveru sleep 15 ; killall -9 X
Tolik k praktickému využití. Ještě by se slušelo zmínit, že verze programu sleep
, se kterou se setkáte, se může (a pravděpodobně bude) lišit od té standardní (dle SUS). Standard totiž říká, že program by měl pracovat s jedním celočíselným nezáporným argumentem, který udává, kolik sekund se má čekat. Jenže třeba sleep
z GNU coreutils podporuje i zadávání minut, hodin a dnů (připojením písmene „m“, „h“ nebo „d“ za číslo). Další odlišností této verze je možnost zadat desetinné číslo.
# spí 1 den, 5 hodin, 2 minuty, 10 sekund, 200 milisekund sleep 1d 5h 2m 10.2s # spí 6 sekund a 300 milisekund sleep 0.1m 0.3s
Příkaz wait
čeká, dokud se neukončí proces s daným PID běžící na pozadí daného shellu a poté se sám ukončí. Název programu je opět anglické slovo, která znamená „čekat“.
Jak jsem naznačil, wait
umí čekat pouze na procesy spuštěné na pozadí shellu, ze kterého wait
spouštíme. Předvedeme si spuštění programu na pozadí:
sleep 100 &
Představte si, že jsme místo programu sleep
spustili na pozadí něco smysluplného. Teď když spustíme wait
bez argumentů, tak bude čekat na ukončení všech procesů běžících na pozadí shellu. Když jako argumenty zadáme jednotlivé PID, bude se čekat pouze na jim odpovídající procesy. Pokud proces s daným PID neexistuje, wait
by se měl chovat jako kdyby proces existoval a okamžitě vracel návratovou hodnotu 127. Návratová hodnota programu je obecně ta, kterou vrátí proces, jehož PID je uvedeno jako poslední v seznamu argumentů. Je-li spuštěn bez argumentů, vrací 0.
V Bashi se PID posledního procesu spuštěného na pozadí shellu uchovává v proměnné $!
, takže lze provést následující:
lame --decode nejaka.mp3 nejaky.wav &> /dev/null & echo -n "Převádím MP3 na WAV… " wait $! && echo "OK" || echo 'chyba!'
V praxi se tento příkaz používá převážně neinteraktivně, tedy ve skriptech.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
while sleep x; do ...; done
while true
. Kdyby tam byl nekonečný for, tedy for((;;))
, tak by to bylo o něčem jiném.
for((;;))
občas nebyla sranda a musel jsem držet ctrl+c, zatímco u while true
to stačilo jen zmáčknout.
Teď sem si i uvědomil že jsem reagoval docela zcestně na tvůj původní komentář, takže si mě radši nevšímej lame --decode nejaka.mp3 nejaky.wav &> /dev/null & echo -n "Převádím MP3 na WAV… " wait $! && echo "OK" || echo 'chyba!'tohle je blbost $! vrati pid prikazu echo .... spravne melo byt
lame --decode nejaka.mp3 nejaky.wav &> /dev/null & PID=$! ... echo -n "Převádím MP3 na WAV… " wait $PID && echo "OK" || echo 'chyba!'
$!
obsahuje ID procesu, který byl naposledy spuštěn na pozadí (tedy s &
).
echo -n Převádím... lame ... >/dev/null && echo hotovo || echo chybaTedy alespoň pokud není třeba dělat mezitím něco dalšího.
wait $! && echo "OK" || echo 'chyba!' protože to je wait $! && (echo "OK" || echo 'chyba!') nikoliv "klasické" if then else wait $! && (echo "OK") || (echo 'chyba!')takže teoreticky pokud selže echo OK, objeví se "chyba!", ovšem nikoliv chyba v převodu mp3, ale chyba ve výpisu na obrazovku, což nemusí být to, co autor zamýšlel. V praxi echo OK většinou neselže, ale nepřipadá mi vhodné to takto psát...
Problém je, že verze at, která je obvykle k nalezení na linuxových systémech, se zde trochu rozchází se standardem Single UNIX Specification a žádný přepínač -r nemá.
Až tak obvyklé to nebude - v SuSE ho podporuje, v Red Hatu ho podporuje, ve Slackware IIRC taky (nebo aspoň podporovala, když jsem ho používal). Vlastně si nevzpomínám na žádnou konkrétní distribuci, kde by defaultní implementace at přepínač -r
nepodporovala.