Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
Další rok skončil, jak ten kalendářní, tak i lunární, stejně tak mé zkouškové, takže bych měl využít trochu většího množství volného času k tomu, abych shrnul, co že se to zajímavého během něj stalo. Byl to už druhý rok, kdy na mých počítačích běžel Linux, nebo GNU/Linux?
Přikláněl bych se asi spíš k tomu druhému, když už se vyjadřuju písemnou formou. I když jde jen o blog, takže to nebudu přehánět...
Loni touto dobou jsem na svůj testovací notebook nainstaloval Arch Linux. První setkání s touto distribucí bylo poněkud jiné než s dosavadním výčtem zahrnujícím Ubuntu, Fedoru a OpenSUSE. Někoho by nutnost hrabat se v konfigurácích při instalaci dost možná vylekala, ve mně naopak probudila zvídavou část mého já, i jal jsem se tento systém důkladně zkoumat a hrát si s ním.
Zároveň, vzhledem k postarším (no tak dobře tragickým parametrům) mého notebooku, rozhodl jsem se vyzkoušet nějaké lehčí DE a protože jsem si upamatoval, že jsem kdysi narazil na Elive, zvolil jsem na místo tradičních KDE či GNOME, lehké E17.
Během instalace Archu na Northwood a jeho následné konfigrace jsem se naučil mnohem víc o Linuxovém systému, než za celý předešlý rok. Arch Linux se mi za vloženou námahu odvděčil svižným chodem na starém hardwaru, snadnou dostupností nejnovějšího softwaru, a velkou mírou přizpůsobitelnosti daným podmínkám.
Není tedy divu, že se za krátko usídlil na mém hlavním systému, tentokrát vzhledem k silnějšímu hardwaru v plné parádě s desktopovým prostředím KDEmod. I zde se Arch ukázal jako dobrá volba ukazující, že je možné ho provozovat v minimální konfiguraci na starém HW, i v robustní verzi s plnohodnotným desktopovým prostředím KDE. Pro rýpaly, s GNOME to jde taky
Jak už jsem dříve psal, využíval jsem GNOME ke spouštění KDE aplikací, tak jsem si řekl, že bude lepší, když k tomu účelu použiju KDE.
Mou migraci k Arch Linuxu završila přeinstalace Newcastlu koncem letních prázdnin, před odjezdem na kolej. I tentokrát jsem se rozhodl pro KDEmod, tentokrát ve verzi 4.1.
Nebudu tu psát výhody/nevýhody. Co je pro jednoho výhodou, je pro jiného nevýhodou a třetímu to je jedno. Takže jen v několika bodech:
Rok používání Archu na třech systémech samozřejmě není procházka růžovým sadem, ale obnáší některá úskalní, zádrhlíčky, nebo taky příležitosti, jak se o některé části systému dozvědět něco víc, než co dosud víme.
Chybka v mkinitcpio tak je příložitostí jak se naučit chrootovat z živého CD. Problémy s českou diakritikou v názvech souborů na FATu zas výzvou k nastudování man mount a man /etc/fstab. Přechodné nejistoty v repozitářích při přechodu z KDE 3.5.x na 4.1.x procvičováním volby IgnorePkg v /etc/pacman.conf. A konečně přechod na novou verzi X.org námět ke studiu HALu.
V AURu osobně vidím velký plus Arch Linuxu. Když jsem byl v létě nějakou dobu u Péťi v Brně, instaloval jsem si na jeho notebooku pod OpenSUSE šikový prográmek Anki, abych udržoval a dále prohluboval své znalosti Japonštiny. Bohužel Anki nebylo v repozitářích OpenSUSE ani dostupné přes one-click-install, a nezbylo tedy než si stáhnout tarball a pustit se do kompliace. Trojkombinace configure, make, make install a odchytávání ne úplně zřejmých závislostí je v klasickém podání časově celkem náročná věc.
Oproti tomu v Archu se Anki nachází v AURu a jeho kompilace a instalace je tak možná jediným příkazem yaourt -S anki, včetně ošetření potřebných závislostí. Kdyby anki v AURu dostupné nebylo, bylo by třeba si PKGBUILD napsat vlastnoručně. I tato činnost je však poněkud příjemnější alespoň v tom, že člověk nezadává příkazy trojkombinace ručně a výsledek nekončí nainstalován kdesi v /usr/local/, ale píše je do PKGBUILDu se všemi potřebnými závislostmi, a PKGBUILD pak testuje jediným příkazem makepkg PKGBUILD jehož výsledkem je standardní Arší balíček.
Že se člověk může do toho všeho zapojit dokazuje i mých několik balíčků, kdy jsem většinou přejal nějaký neudržovaný program, knihovnu, nebo téma, které používám a snažím se je nějak udržovat. Ano, vím, kdemod3-rkward momentálně nejde zkompilovat, a i přes mou snahu patchovat, jsem momentálně v koncích.
Rok 2008 plný sbližování s Arch Linuxem je tedy zamnou. Protože píšu zápisek tak trochu se zpožděním, Vánoce byly až příliš ve znamení učení se na zkošky, tak už užívám rok 2009, kdy doufám v další příděl podnětů k rozvoji mých znalostí o Linuxu. A snad, pokud to vyjde, tak ve výzvu v podobě nového notebooku, čímž se se přiblížím některým dosud příliš nepoznaným věcem jako WiFi a BlueTooth.
Tiskni
Sdílej: