FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Další rok skončil, jak ten kalendářní, tak i lunární, stejně tak mé zkouškové, takže bych měl využít trochu většího množství volného času k tomu, abych shrnul, co že se to zajímavého během něj stalo. Byl to už druhý rok, kdy na mých počítačích běžel Linux, nebo GNU/Linux?
Přikláněl bych se asi spíš k tomu druhému, když už se vyjadřuju písemnou formou. I když jde jen o blog, takže to nebudu přehánět...
Loni touto dobou jsem na svůj testovací notebook nainstaloval Arch Linux. První setkání s touto distribucí bylo poněkud jiné než s dosavadním výčtem zahrnujícím Ubuntu, Fedoru a OpenSUSE. Někoho by nutnost hrabat se v konfigurácích při instalaci dost možná vylekala, ve mně naopak probudila zvídavou část mého já, i jal jsem se tento systém důkladně zkoumat a hrát si s ním.
Zároveň, vzhledem k postarším (no tak dobře tragickým parametrům) mého notebooku, rozhodl jsem se vyzkoušet nějaké lehčí DE a protože jsem si upamatoval, že jsem kdysi narazil na Elive, zvolil jsem na místo tradičních KDE či GNOME, lehké E17.
Během instalace Archu na Northwood a jeho následné konfigrace jsem se naučil mnohem víc o Linuxovém systému, než za celý předešlý rok. Arch Linux se mi za vloženou námahu odvděčil svižným chodem na starém hardwaru, snadnou dostupností nejnovějšího softwaru, a velkou mírou přizpůsobitelnosti daným podmínkám.
Není tedy divu, že se za krátko usídlil na mém hlavním systému, tentokrát vzhledem k silnějšímu hardwaru v plné parádě s desktopovým prostředím KDEmod. I zde se Arch ukázal jako dobrá volba ukazující, že je možné ho provozovat v minimální konfiguraci na starém HW, i v robustní verzi s plnohodnotným desktopovým prostředím KDE. Pro rýpaly, s GNOME to jde taky
Jak už jsem dříve psal, využíval jsem GNOME ke spouštění KDE aplikací, tak jsem si řekl, že bude lepší, když k tomu účelu použiju KDE.
Mou migraci k Arch Linuxu završila přeinstalace Newcastlu koncem letních prázdnin, před odjezdem na kolej. I tentokrát jsem se rozhodl pro KDEmod, tentokrát ve verzi 4.1.
Nebudu tu psát výhody/nevýhody. Co je pro jednoho výhodou, je pro jiného nevýhodou a třetímu to je jedno. Takže jen v několika bodech:
Rok používání Archu na třech systémech samozřejmě není procházka růžovým sadem, ale obnáší některá úskalní, zádrhlíčky, nebo taky příležitosti, jak se o některé části systému dozvědět něco víc, než co dosud víme.
Chybka v mkinitcpio tak je příložitostí jak se naučit chrootovat z živého CD. Problémy s českou diakritikou v názvech souborů na FATu zas výzvou k nastudování man mount a man /etc/fstab. Přechodné nejistoty v repozitářích při přechodu z KDE 3.5.x na 4.1.x procvičováním volby IgnorePkg v /etc/pacman.conf. A konečně přechod na novou verzi X.org námět ke studiu HALu.
V AURu osobně vidím velký plus Arch Linuxu. Když jsem byl v létě nějakou dobu u Péťi v Brně, instaloval jsem si na jeho notebooku pod OpenSUSE šikový prográmek Anki, abych udržoval a dále prohluboval své znalosti Japonštiny. Bohužel Anki nebylo v repozitářích OpenSUSE ani dostupné přes one-click-install, a nezbylo tedy než si stáhnout tarball a pustit se do kompliace. Trojkombinace configure, make, make install a odchytávání ne úplně zřejmých závislostí je v klasickém podání časově celkem náročná věc.
Oproti tomu v Archu se Anki nachází v AURu a jeho kompilace a instalace je tak možná jediným příkazem yaourt -S anki, včetně ošetření potřebných závislostí. Kdyby anki v AURu dostupné nebylo, bylo by třeba si PKGBUILD napsat vlastnoručně. I tato činnost je však poněkud příjemnější alespoň v tom, že člověk nezadává příkazy trojkombinace ručně a výsledek nekončí nainstalován kdesi v /usr/local/, ale píše je do PKGBUILDu se všemi potřebnými závislostmi, a PKGBUILD pak testuje jediným příkazem makepkg PKGBUILD jehož výsledkem je standardní Arší balíček.
Že se člověk může do toho všeho zapojit dokazuje i mých několik balíčků, kdy jsem většinou přejal nějaký neudržovaný program, knihovnu, nebo téma, které používám a snažím se je nějak udržovat. Ano, vím, kdemod3-rkward momentálně nejde zkompilovat, a i přes mou snahu patchovat, jsem momentálně v koncích.
Rok 2008 plný sbližování s Arch Linuxem je tedy zamnou. Protože píšu zápisek tak trochu se zpožděním, Vánoce byly až příliš ve znamení učení se na zkošky, tak už užívám rok 2009, kdy doufám v další příděl podnětů k rozvoji mých znalostí o Linuxu. A snad, pokud to vyjde, tak ve výzvu v podobě nového notebooku, čímž se se přiblížím některým dosud příliš nepoznaným věcem jako WiFi a BlueTooth.
Tiskni
Sdílej: