V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Spolek vpsFree.cz vydal statistiky týkající se distribucí nasazených na serverech členů. V dlouhodobém pohledu je zřejmé, že většina uživatelů z původního CentOS přechází na Rocky Linux. Pozoruhodný je také nárůst obliby distribuce NixOS, která dnes zaujímá třetí místo po Debianu a Ubuntu.
Další rok skončil, jak ten kalendářní, tak i lunární, stejně tak mé zkouškové, takže bych měl využít trochu většího množství volného času k tomu, abych shrnul, co že se to zajímavého během něj stalo. Byl to už druhý rok, kdy na mých počítačích běžel Linux, nebo GNU/Linux? Přikláněl bych se asi spíš k tomu druhému, když už se vyjadřuju písemnou formou. I když jde jen o blog, takže to nebudu přehánět...
Loni touto dobou jsem na svůj testovací notebook nainstaloval Arch Linux. První setkání s touto distribucí bylo poněkud jiné než s dosavadním výčtem zahrnujícím Ubuntu, Fedoru a OpenSUSE. Někoho by nutnost hrabat se v konfigurácích při instalaci dost možná vylekala, ve mně naopak probudila zvídavou část mého já, i jal jsem se tento systém důkladně zkoumat a hrát si s ním.
Zároveň, vzhledem k postarším (no tak dobře tragickým parametrům) mého notebooku, rozhodl jsem se vyzkoušet nějaké lehčí DE a protože jsem si upamatoval, že jsem kdysi narazil na Elive, zvolil jsem na místo tradičních KDE či GNOME, lehké E17.
Během instalace Archu na Northwood a jeho následné konfigrace jsem se naučil mnohem víc o Linuxovém systému, než za celý předešlý rok. Arch Linux se mi za vloženou námahu odvděčil svižným chodem na starém hardwaru, snadnou dostupností nejnovějšího softwaru, a velkou mírou přizpůsobitelnosti daným podmínkám.
Není tedy divu, že se za krátko usídlil na mém hlavním systému, tentokrát vzhledem k silnějšímu hardwaru v plné parádě s desktopovým prostředím KDEmod. I zde se Arch ukázal jako dobrá volba ukazující, že je možné ho provozovat v minimální konfiguraci na starém HW, i v robustní verzi s plnohodnotným desktopovým prostředím KDE. Pro rýpaly, s GNOME to jde taky Jak už jsem dříve psal, využíval jsem GNOME ke spouštění KDE aplikací, tak jsem si řekl, že bude lepší, když k tomu účelu použiju KDE.
Mou migraci k Arch Linuxu završila přeinstalace Newcastlu koncem letních prázdnin, před odjezdem na kolej. I tentokrát jsem se rozhodl pro KDEmod, tentokrát ve verzi 4.1.
Nebudu tu psát výhody/nevýhody. Co je pro jednoho výhodou, je pro jiného nevýhodou a třetímu to je jedno. Takže jen v několika bodech:
Rok používání Archu na třech systémech samozřejmě není procházka růžovým sadem, ale obnáší některá úskalní, zádrhlíčky, nebo taky příležitosti, jak se o některé části systému dozvědět něco víc, než co dosud víme.
Chybka v mkinitcpio
tak je příložitostí jak se naučit chrootovat z živého CD. Problémy s českou diakritikou v názvech souborů na FATu zas výzvou k nastudování man mount
a man /etc/fstab
. Přechodné nejistoty v repozitářích při přechodu z KDE 3.5.x na 4.1.x procvičováním volby IgnorePkg
v /etc/pacman.conf
. A konečně přechod na novou verzi X.org námět ke studiu HALu.
V AURu osobně vidím velký plus Arch Linuxu. Když jsem byl v létě nějakou dobu u Péťi v Brně, instaloval jsem si na jeho notebooku pod OpenSUSE šikový prográmek Anki, abych udržoval a dále prohluboval své znalosti Japonštiny. Bohužel Anki nebylo v repozitářích OpenSUSE ani dostupné přes one-click-install, a nezbylo tedy než si stáhnout tarball a pustit se do kompliace. Trojkombinace configure, make, make install a odchytávání ne úplně zřejmých závislostí je v klasickém podání časově celkem náročná věc.
Oproti tomu v Archu se Anki nachází v AURu a jeho kompilace a instalace je tak možná jediným příkazem yaourt -S anki
, včetně ošetření potřebných závislostí. Kdyby anki v AURu dostupné nebylo, bylo by třeba si PKGBUILD napsat vlastnoručně. I tato činnost je však poněkud příjemnější alespoň v tom, že člověk nezadává příkazy trojkombinace ručně a výsledek nekončí nainstalován kdesi v /usr/local/, ale píše je do PKGBUILDu se všemi potřebnými závislostmi, a PKGBUILD pak testuje jediným příkazem makepkg PKGBUILD
jehož výsledkem je standardní Arší balíček.
Že se člověk může do toho všeho zapojit dokazuje i mých několik balíčků, kdy jsem většinou přejal nějaký neudržovaný program, knihovnu, nebo téma, které používám a snažím se je nějak udržovat. Ano, vím, kdemod3-rkward momentálně nejde zkompilovat, a i přes mou snahu patchovat, jsem momentálně v koncích.
Rok 2008 plný sbližování s Arch Linuxem je tedy zamnou. Protože píšu zápisek tak trochu se zpožděním, Vánoce byly až příliš ve znamení učení se na zkošky, tak už užívám rok 2009, kdy doufám v další příděl podnětů k rozvoji mých znalostí o Linuxu. A snad, pokud to vyjde, tak ve výzvu v podobě nového notebooku, čímž se se přiblížím některým dosud příliš nepoznaným věcem jako WiFi a BlueTooth.
Tiskni
Sdílej: