Byla vydána nová verze 9.17 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Další rok skončil, jak ten kalendářní, tak i lunární, stejně tak mé zkouškové, takže bych měl využít trochu většího množství volného času k tomu, abych shrnul, co že se to zajímavého během něj stalo. Byl to už druhý rok, kdy na mých počítačích běžel Linux, nebo GNU/Linux? Přikláněl bych se asi spíš k tomu druhému, když už se vyjadřuju písemnou formou. I když jde jen o blog, takže to nebudu přehánět...
Loni touto dobou jsem na svůj testovací notebook nainstaloval Arch Linux. První setkání s touto distribucí bylo poněkud jiné než s dosavadním výčtem zahrnujícím Ubuntu, Fedoru a OpenSUSE. Někoho by nutnost hrabat se v konfigurácích při instalaci dost možná vylekala, ve mně naopak probudila zvídavou část mého já, i jal jsem se tento systém důkladně zkoumat a hrát si s ním.
Zároveň, vzhledem k postarším (no tak dobře tragickým parametrům) mého notebooku, rozhodl jsem se vyzkoušet nějaké lehčí DE a protože jsem si upamatoval, že jsem kdysi narazil na Elive, zvolil jsem na místo tradičních KDE či GNOME, lehké E17.
Během instalace Archu na Northwood a jeho následné konfigrace jsem se naučil mnohem víc o Linuxovém systému, než za celý předešlý rok. Arch Linux se mi za vloženou námahu odvděčil svižným chodem na starém hardwaru, snadnou dostupností nejnovějšího softwaru, a velkou mírou přizpůsobitelnosti daným podmínkám.
Není tedy divu, že se za krátko usídlil na mém hlavním systému, tentokrát vzhledem k silnějšímu hardwaru v plné parádě s desktopovým prostředím KDEmod. I zde se Arch ukázal jako dobrá volba ukazující, že je možné ho provozovat v minimální konfiguraci na starém HW, i v robustní verzi s plnohodnotným desktopovým prostředím KDE. Pro rýpaly, s GNOME to jde taky Jak už jsem dříve psal, využíval jsem GNOME ke spouštění KDE aplikací, tak jsem si řekl, že bude lepší, když k tomu účelu použiju KDE.
Mou migraci k Arch Linuxu završila přeinstalace Newcastlu koncem letních prázdnin, před odjezdem na kolej. I tentokrát jsem se rozhodl pro KDEmod, tentokrát ve verzi 4.1.
Nebudu tu psát výhody/nevýhody. Co je pro jednoho výhodou, je pro jiného nevýhodou a třetímu to je jedno. Takže jen v několika bodech:
Rok používání Archu na třech systémech samozřejmě není procházka růžovým sadem, ale obnáší některá úskalní, zádrhlíčky, nebo taky příležitosti, jak se o některé části systému dozvědět něco víc, než co dosud víme.
Chybka v mkinitcpio
tak je příložitostí jak se naučit chrootovat z živého CD. Problémy s českou diakritikou v názvech souborů na FATu zas výzvou k nastudování man mount
a man /etc/fstab
. Přechodné nejistoty v repozitářích při přechodu z KDE 3.5.x na 4.1.x procvičováním volby IgnorePkg
v /etc/pacman.conf
. A konečně přechod na novou verzi X.org námět ke studiu HALu.
V AURu osobně vidím velký plus Arch Linuxu. Když jsem byl v létě nějakou dobu u Péťi v Brně, instaloval jsem si na jeho notebooku pod OpenSUSE šikový prográmek Anki, abych udržoval a dále prohluboval své znalosti Japonštiny. Bohužel Anki nebylo v repozitářích OpenSUSE ani dostupné přes one-click-install, a nezbylo tedy než si stáhnout tarball a pustit se do kompliace. Trojkombinace configure, make, make install a odchytávání ne úplně zřejmých závislostí je v klasickém podání časově celkem náročná věc.
Oproti tomu v Archu se Anki nachází v AURu a jeho kompilace a instalace je tak možná jediným příkazem yaourt -S anki
, včetně ošetření potřebných závislostí. Kdyby anki v AURu dostupné nebylo, bylo by třeba si PKGBUILD napsat vlastnoručně. I tato činnost je však poněkud příjemnější alespoň v tom, že člověk nezadává příkazy trojkombinace ručně a výsledek nekončí nainstalován kdesi v /usr/local/, ale píše je do PKGBUILDu se všemi potřebnými závislostmi, a PKGBUILD pak testuje jediným příkazem makepkg PKGBUILD
jehož výsledkem je standardní Arší balíček.
Že se člověk může do toho všeho zapojit dokazuje i mých několik balíčků, kdy jsem většinou přejal nějaký neudržovaný program, knihovnu, nebo téma, které používám a snažím se je nějak udržovat. Ano, vím, kdemod3-rkward momentálně nejde zkompilovat, a i přes mou snahu patchovat, jsem momentálně v koncích.
Rok 2008 plný sbližování s Arch Linuxem je tedy zamnou. Protože píšu zápisek tak trochu se zpožděním, Vánoce byly až příliš ve znamení učení se na zkošky, tak už užívám rok 2009, kdy doufám v další příděl podnětů k rozvoji mých znalostí o Linuxu. A snad, pokud to vyjde, tak ve výzvu v podobě nového notebooku, čímž se se přiblížím některým dosud příliš nepoznaným věcem jako WiFi a BlueTooth.
Tiskni
Sdílej: