Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »V jednom z minulých newsletterů Arch Linuxu jsem narazil na odkaz týkající se zrychlení startu Arch Linuxu. Rozhodl jsem se něco podobného také zkusit. Dnešní odpoledne jsem tedy strávil úpravou inicializačních skriptů a měřením rychlosti startu.
Pokusy jsem prováděl na svém starém notebooku (Pentium 4M 1,7 GHz, 256 MB RAM). Mám tu nainstalovaný aktuální Arch Linux doplněný o E17. Dosavadní nastavení systému týkající se startu zahrnovalo pouze spouštěštění většiny daemonů napozadí. Start tedy trval dohomady 75 vteřin, z toho 8 vteřin POST, 55 vteřin vlastní boot systému až k úvodní obrazovce Entrance a pak 12 vteřin start E17.
První úprava se týkala souboru /etc/rc.sysinit, podle výše uvedeného vlákna jsem se zaměřil na odstranění věcí týkajících se podpory šifrovaných souborových systémů, RAIDu a kontroly TIMEZONE. Můj notebook RAID mít nemůže a má paranoia ještě není tak velká, abych nasadil šifrování.
Výsledkem bylo až překvapivé zrychlení doby bootování do X11 z 55 na 42 vteřin.
Dále jsem se inspirován příspěvkem na blogu zmíňeném ve vlákně zaměřil na úpravu souboru /etc/rc.conf. Zkusil jsem odstranit automatické načítání jaderných modulů. Nejprve jsem si zjistil, jaké moduly jsou pro můj hardware potřeba a v jakém pořadí se mají načítat:
[nik@northwood ~]$ hwdetect --show-modules-order MODULES ORDER: ac battery button container dock fan processor thermal video wmi cdrom agpgart intel-agp intel-rng lp ppdev evdev joydev pcspkr psmouse serio_raw parport parport_pc pci_hotplug shpchp rtc-cmos rtc-core rtc-lib output crc-ccitt ac97_bus snd-mixer-oss snd-pcm-oss snd snd-page-alloc snd-pcm snd-timer snd-ac97-codec snd-intel8x0 soundcore pata_acpi ata_generic scsi_mod ata_piix eepro100 e100 irtty-sir sir-dev mii irda pcmcia_core rsrc_nonstatic yenta_socket usbcore ehci-hcd ohci-hcd sd_mod sr_mod
Některé z těchto modulů byly také explicitně zmíněny v poli modules souboru rc.conf, oproti vypsaným tam byl navíc modul acpi_cpufreq, který jsem zařadil nakonec seznamu. O spuštění ostatních modulů se staral autoload. Nyní jsem s pomocí Googlu a Mandlova blogu začal zjišťovat, k čemu jednotlivé moduly slouží, bohužel se mi to nepodařilo u všech, takže je možné, že se mi stále načítá několik modulů, které ve skutečnosti nepotřebuji (nevyužívám).
Pomocí ! jsem zakázal následující moduly: intel-rng (nevím, k čemu slouží, vracel ale při zkušebním spuštění Fatal Error), lp, ppdev (modem), serio_raw (externí myš nepoužívám), parport (paralelní port), parport_pc, shpchp, irtty-sir (infraport), sir-dev mii (infraport), irda (infraport), pcmcia_core (PCMCIA), rsrc_nonstatic (PCMCIA), yenta_socket(PCMCIA).
Pak jsem vypnul autoload a restartoval. Tentokrát už nebylo zrychlení tolik výrazné: ze 41 na 37 vteřin. Poznámka: Vypnutí autoloadu způsobí, že se nebudou načítat moduly pro zařízení připojená zaběhu, jako například flashky. Je tedy dobré všechna požadovaná zařízení před spuštěním příkazu připojit.
Posledním dnešním cílem byl soubor mkinitcpio.conf. Tady jsem trochu zápasil s nastavením, které by bylo spustitelné. Nakonec jsem z pole HOOKS odstranil pouze sata a scsi a ponechal base, udev, autodetect, pata, keymap a filesystems.
Na rychlosti startu se toto opatření už nijak neprojevilo, budu se muset na tento soubor zaměřit ještě jednou.
Celkově se mi tedy podařilo zkrátit start celého systému z minuty a čtvrt na něco málo pod minutu, což je nějakých 20%. Pro srovnání Windows XP bootovaly v defaultním nastavení po čerstvé instalaci dvě minuty. Na takto starém stroji jsem s Arch Linuxem velmi spokojen a právě jeho rychlost a vysokou konfigurovatelnost považuji za největší výhodu.
Tiskni
Sdílej:
Dík za zápisek.
.
. Zvlášť, když je ve slacku už nějakou dobu i compiz.
. Popřípadě dělat to jako já. Pc zapínám ráno když jsem rozspalej, takže než si vyčistím zuby už jede. No a vypínám ho občas večer, někdy ho ani nevypínám.
Už se to nebude opakovat. Ale mám aspoň chabou výmluvu – mohl jsem myslet všechny čtenáře
Díky za nápad, odstranil jsem z rc.sysinit modprobe rtc_cmos (mám ho v jádře). Už mnš to štvalo delší dobu, ale vždycky jsem na to tak nějak zapomněl.
Taky jsem si změřil rychlost bootu. Takže samotný boot včetně initscriptů do bashe mi trvá přesně 20 s. Spuštění KDM dalších 10 s. Rychlost spuštění e16KDE jsem zapomněl změřit.
)
A pak taky samozřejmě kompilace jádra na míru.To bych udelal jako uplne prvni krok optimalizace. Dost velkou cast bootovani zabiraji celkem zbytecne veci jako detekce hardwaru, pokus zavest moduly na neexistujici zarizeni nebo jenom obycejny
depmod -a pri kazdem bootu. Pokud clovek nemeni hardware jako ponozky, tak se to vyplati i pri zahrnuti casu na nastaveni a prelozeni jadra.
POST: 08:20 Systém: 20:04 X: 4:50 Výsledek: 32:74 sekund do plne funkcniho systému.Jinak komp mam slabej je to asi 5 let stara mozna i vic sestava je tam 256 RAM a nejakej hodne obranej celeron ktery o sobe tvrdi ze ma 2.4 GHz, ale kdyz jsem ho ruzne testoval tak stezi dosahoval vysledku pentia na kmitoctu 1.8 GHz.
akorat sem neprisel na to, proc nebyl ten modul na mys v tom seznamu, kdyz jsem ji v tu chvili mel pripojenou. Co se te webky tice, tak i kdyz mam natazenej modul uvcvideo tak protestuje. No ale vzhledem k tomu, ze sem ji za celou dobu, co mam notebook pouzil asi jen jednou a navic ve windows tam me ani netrapi; ta mys je vetsi problem, na touchpadu se blbe hraje Wowko :)