Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »V jednom z minulých newsletterů Arch Linuxu jsem narazil na odkaz týkající se zrychlení startu Arch Linuxu. Rozhodl jsem se něco podobného také zkusit. Dnešní odpoledne jsem tedy strávil úpravou inicializačních skriptů a měřením rychlosti startu.
Pokusy jsem prováděl na svém starém notebooku (Pentium 4M 1,7 GHz, 256 MB RAM). Mám tu nainstalovaný aktuální Arch Linux doplněný o E17. Dosavadní nastavení systému týkající se startu zahrnovalo pouze spouštěštění většiny daemonů napozadí. Start tedy trval dohomady 75 vteřin, z toho 8 vteřin POST, 55 vteřin vlastní boot systému až k úvodní obrazovce Entrance a pak 12 vteřin start E17.
První úprava se týkala souboru /etc/rc.sysinit, podle výše uvedeného vlákna jsem se zaměřil na odstranění věcí týkajících se podpory šifrovaných souborových systémů, RAIDu a kontroly TIMEZONE. Můj notebook RAID mít nemůže a má paranoia ještě není tak velká, abych nasadil šifrování.
Výsledkem bylo až překvapivé zrychlení doby bootování do X11 z 55 na 42 vteřin.
Dále jsem se inspirován příspěvkem na blogu zmíňeném ve vlákně zaměřil na úpravu souboru /etc/rc.conf. Zkusil jsem odstranit automatické načítání jaderných modulů. Nejprve jsem si zjistil, jaké moduly jsou pro můj hardware potřeba a v jakém pořadí se mají načítat:
[nik@northwood ~]$ hwdetect --show-modules-order MODULES ORDER: ac battery button container dock fan processor thermal video wmi cdrom agpgart intel-agp intel-rng lp ppdev evdev joydev pcspkr psmouse serio_raw parport parport_pc pci_hotplug shpchp rtc-cmos rtc-core rtc-lib output crc-ccitt ac97_bus snd-mixer-oss snd-pcm-oss snd snd-page-alloc snd-pcm snd-timer snd-ac97-codec snd-intel8x0 soundcore pata_acpi ata_generic scsi_mod ata_piix eepro100 e100 irtty-sir sir-dev mii irda pcmcia_core rsrc_nonstatic yenta_socket usbcore ehci-hcd ohci-hcd sd_mod sr_mod
Některé z těchto modulů byly také explicitně zmíněny v poli modules souboru rc.conf, oproti vypsaným tam byl navíc modul acpi_cpufreq, který jsem zařadil nakonec seznamu. O spuštění ostatních modulů se staral autoload. Nyní jsem s pomocí Googlu a Mandlova blogu začal zjišťovat, k čemu jednotlivé moduly slouží, bohužel se mi to nepodařilo u všech, takže je možné, že se mi stále načítá několik modulů, které ve skutečnosti nepotřebuji (nevyužívám).
Pomocí ! jsem zakázal následující moduly: intel-rng (nevím, k čemu slouží, vracel ale při zkušebním spuštění Fatal Error), lp, ppdev (modem), serio_raw (externí myš nepoužívám), parport (paralelní port), parport_pc, shpchp, irtty-sir (infraport), sir-dev mii (infraport), irda (infraport), pcmcia_core (PCMCIA), rsrc_nonstatic (PCMCIA), yenta_socket(PCMCIA).
Pak jsem vypnul autoload a restartoval. Tentokrát už nebylo zrychlení tolik výrazné: ze 41 na 37 vteřin. Poznámka: Vypnutí autoloadu způsobí, že se nebudou načítat moduly pro zařízení připojená zaběhu, jako například flashky. Je tedy dobré všechna požadovaná zařízení před spuštěním příkazu připojit.
Posledním dnešním cílem byl soubor mkinitcpio.conf. Tady jsem trochu zápasil s nastavením, které by bylo spustitelné. Nakonec jsem z pole HOOKS odstranil pouze sata a scsi a ponechal base, udev, autodetect, pata, keymap a filesystems.
Na rychlosti startu se toto opatření už nijak neprojevilo, budu se muset na tento soubor zaměřit ještě jednou.
Celkově se mi tedy podařilo zkrátit start celého systému z minuty a čtvrt na něco málo pod minutu, což je nějakých 20%. Pro srovnání Windows XP bootovaly v defaultním nastavení po čerstvé instalaci dvě minuty. Na takto starém stroji jsem s Arch Linuxem velmi spokojen a právě jeho rychlost a vysokou konfigurovatelnost považuji za největší výhodu.
Tiskni
Sdílej:
Dík za zápisek.
.
. Zvlášť, když je ve slacku už nějakou dobu i compiz.
. Popřípadě dělat to jako já. Pc zapínám ráno když jsem rozspalej, takže než si vyčistím zuby už jede. No a vypínám ho občas večer, někdy ho ani nevypínám.
Už se to nebude opakovat. Ale mám aspoň chabou výmluvu – mohl jsem myslet všechny čtenáře
Díky za nápad, odstranil jsem z rc.sysinit modprobe rtc_cmos (mám ho v jádře). Už mnš to štvalo delší dobu, ale vždycky jsem na to tak nějak zapomněl.
Taky jsem si změřil rychlost bootu. Takže samotný boot včetně initscriptů do bashe mi trvá přesně 20 s. Spuštění KDM dalších 10 s. Rychlost spuštění e16KDE jsem zapomněl změřit.
)
A pak taky samozřejmě kompilace jádra na míru.To bych udelal jako uplne prvni krok optimalizace. Dost velkou cast bootovani zabiraji celkem zbytecne veci jako detekce hardwaru, pokus zavest moduly na neexistujici zarizeni nebo jenom obycejny
depmod -a pri kazdem bootu. Pokud clovek nemeni hardware jako ponozky, tak se to vyplati i pri zahrnuti casu na nastaveni a prelozeni jadra.
POST: 08:20 Systém: 20:04 X: 4:50 Výsledek: 32:74 sekund do plne funkcniho systému.Jinak komp mam slabej je to asi 5 let stara mozna i vic sestava je tam 256 RAM a nejakej hodne obranej celeron ktery o sobe tvrdi ze ma 2.4 GHz, ale kdyz jsem ho ruzne testoval tak stezi dosahoval vysledku pentia na kmitoctu 1.8 GHz.
akorat sem neprisel na to, proc nebyl ten modul na mys v tom seznamu, kdyz jsem ji v tu chvili mel pripojenou. Co se te webky tice, tak i kdyz mam natazenej modul uvcvideo tak protestuje. No ale vzhledem k tomu, ze sem ji za celou dobu, co mam notebook pouzil asi jen jednou a navic ve windows tam me ani netrapi; ta mys je vetsi problem, na touchpadu se blbe hraje Wowko :)