V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Skončil rok 2010… Ano je to se mnou čím dál tím horší. Dokopat se k sepsání výročního zápisku mi trvalo skoro dva měsíce. Snad se mi tedy aspoň povede vzpomenout si, co zajímavého se pro mě v roce 2010 událo ve světě GNU/Linuxu.
Stále a stále spokojeně používám Arch Linux. Stejně tak zůstávám spokojen s KDE 4.x na hikari, kawagiri, haku a skoro nepoužívaném tsubaki a s E17 na dosluhujícím kanashimi – se tu někdo nedávno ptal na jména strojů… Krátce jsem tedy na kanashimi používal Xfce, ale s 256 MB RAM to bylo docela uptrpení.
Když došlo na to, jaké si zvolit téma diplomky, opět jsem se přiklonil k SELinuxu. Tentokrát v mutaci: Bezpečnostní politiky SELinuxu pro vybrané aplikace prostředí KDE. Z původního cíle naprogramovat vše přes prázdniny sešlo, ale aspoň se mi podařilo stihnout loni většinu toho programování. Jestli se tedy zadaří, měl bych odevzdávat práci v květnu. Na politikách pracuju v tuším třinácté verzi Fedory, s všemocným IDE zvoucím se vim a verzování dělám v gitu.
Vůbec jsem ve vimu a gitu našel poslední dobou nějaké zalíbení. Většinu svých XeLaTeXových dokumentů jsem začal verzovat a ťukat ve vimu namísto v Kile. Nedávno jsem se přistihl, že si ve vimu dokonce i píšu poznámky ve škole.
Zpět k SELinuxu… Od předloni spravuji SELinuxové balíčky pro Arch Linux v AURu. Za ten rok se mi je podařilo značně rozmnožit a dodávám i „kompilovanou“ podobu referenční politiky. Nedávno – to už by teda patřilo do příštího výročního zápisku – jsem začal pracovat na patchi, který přidává Arch Linux jako volbu k sestavení referenční politiky, tak snad je to se SELinuxem v Archu na dobré cestě. Občas člověk dostane nějaký ten mail, že to někdo skutečně používá, a to hodně potěší a hlavně taky nakopne, jak se SELinuxem v Archu dál. Zvažuji také, že bych se ucházel o pozici TU, abych mohl alespoň ty základní SELinuxové balíčky dát do [community] a dále tak použití SELinuxu v Archu ulehčit – to ale asi nechám až na léto, podle toho, jak se vyvine škola.
Loni jsem na hikari přešel z BLOBu NVidia na OSS ovladač nouveau – to se tak blbě píše tohleto… KMS je šikovná věc, navíc je hezké sledovat, jak se ovladač pěkně vyvíjí – experimentální Gallium 3D, nejdřív oblíbená kostka s plochama, nedávno i blur efekt v KDE 4.6, wau :-P. Ještě lépe to vypadá s ovladačem radeon, který mám na haku. No a pak tu máme intel na kawagiri a nehezkou regresi s KDE 4.5 – tak to holt chodí, když říkáte, že umíte něco, co ve skutečnosti neumíte.
Jeden čas jsem také na hikari s nouveau používal dualhead, no ale pak mi odešel jen pár měsíců po skončení záruky 20" 16:10 *VA monitor, tak jsem up/down gradoval na 24" 16:9 TN a na druhý monitor už na stole vpodstatě nezbylo místo.
V červnu mi vyšel první článek na ABC Linuxu: Nepomuk-KDE: Sémantický desktop pro Linux. Nějak mi tehdy nedošlo, že by semestrálka zasloužila trochu víc úprav před zveřejněním mimo skupinu lidí, kteří si prošli kurzem o sémantickém webu, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo. Na druhou stranu tu poslední dobou sleduju, že ať se napíše jakkoliv cokoliv, pravděpodobnost výskytuju nějakého nekonstruktivního rýpala je vždy značná.
. Výskyt něčeho týkajícího se KDE 4.x pak tuto pravděpodobnost dále značně zvyšuje…
Od prosince jsem aministrátor zpráviček na zde na ábíčku. Kdosi si kdesi stěžoval, že zprávičky čekají dlouho na schválení, tak snad je to teď o něco lepší. Taky jsem začal psát zprávičky poněkud pravidelněji, válčím sice se svou dysgrafií, ale snad to není až tak hrozné.
Poslední dobou jsem stále silněji rozpolcen mezi dvěma přístupy k práci na desktopu. Jednak je tu skvělé komplexní KDE, které má na spoustu činností vlastní vymakané KDE aplikace, nebo šikovné postupy. Například jsem spolu s KDE 4.5 nahodil na hikari aktivity. Aktivity jsou šikovný způsob organizace práce na desktopu. Člověk jde dělat úkoly do školy, přepne se na aktivitu škola, na ploše se zobrazí plasmoidy týkající se školy, několik náhledů vybraných adresářů je zabijácká fičurka. K tomu přidejme, že s KDE 4.6 by to mělo umět spouštět a vypínat některé aplikace, takže už je to skoro perfektní. Chybí jeden dva plasmoidy (konzole a filtrované TODO z Kontactu) a přepínání aplikací do stavu odpovídajícího aktivitě.
Na druhou stranu já na počítači často sázím dokumenty v XeLaTeXu, upravuju PKBUILDy a koukám na filmy. To lze efektivně dělat s vimem a mplayerem z konzole. Dobře je tu web, maily a hudba, ale i tak trávím v Yakuake/Konzoli hodně velkou část času. A tam moc nějaké vychytávky KDE nevyužiju, což je svým způsobem škoda. KDE přístup se mi pro svojí provázanost a své možnosti líbí, ale konzolový přístup také. A dohromady to není úplně ono.
To byly tedy Linuxově významné události v roce 2010. Příští rok už opravdu musím sepsat výroční zápisek kolem Nového roku a ne tu takhle trapčit v únoru. No a přání nejen linuxově vydařeného roku 2011 zůstává i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Chybí jeden dva plasmoidy (konzole...
jsem začal pracovat na patchi, který přidává Arch Linux jako volbu k sestavení referenční politiky, tak snad je to se SELinuxem v Archu na dobré cestěTo zní dobře, to jsem si celou dobu přál :)
Dokonce jsem kvůli tomu přeměnil kanashimi na „server“. Ale ono by si to možná zasloužilo samostatný zápisek.