Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Skončil rok 2010… Ano je to se mnou čím dál tím horší. Dokopat se k sepsání výročního zápisku mi trvalo skoro dva měsíce. Snad se mi tedy aspoň povede vzpomenout si, co zajímavého se pro mě v roce 2010 událo ve světě GNU/Linuxu.
Stále a stále spokojeně používám Arch Linux. Stejně tak zůstávám spokojen s KDE 4.x na hikari, kawagiri, haku a skoro nepoužívaném tsubaki a s E17 na dosluhujícím kanashimi – se tu někdo nedávno ptal na jména strojů… Krátce jsem tedy na kanashimi používal Xfce, ale s 256 MB RAM to bylo docela uptrpení.
Když došlo na to, jaké si zvolit téma diplomky, opět jsem se přiklonil k SELinuxu. Tentokrát v mutaci: Bezpečnostní politiky SELinuxu pro vybrané aplikace prostředí KDE. Z původního cíle naprogramovat vše přes prázdniny sešlo, ale aspoň se mi podařilo stihnout loni většinu toho programování. Jestli se tedy zadaří, měl bych odevzdávat práci v květnu. Na politikách pracuju v tuším třinácté verzi Fedory, s všemocným IDE zvoucím se vim a verzování dělám v gitu.
Vůbec jsem ve vimu a gitu našel poslední dobou nějaké zalíbení. Většinu svých XeLaTeXových dokumentů jsem začal verzovat a ťukat ve vimu namísto v Kile. Nedávno jsem se přistihl, že si ve vimu dokonce i píšu poznámky ve škole.
Zpět k SELinuxu… Od předloni spravuji SELinuxové balíčky pro Arch Linux v AURu. Za ten rok se mi je podařilo značně rozmnožit a dodávám i „kompilovanou“ podobu referenční politiky. Nedávno – to už by teda patřilo do příštího výročního zápisku – jsem začal pracovat na patchi, který přidává Arch Linux jako volbu k sestavení referenční politiky, tak snad je to se SELinuxem v Archu na dobré cestě. Občas člověk dostane nějaký ten mail, že to někdo skutečně používá, a to hodně potěší a hlavně taky nakopne, jak se SELinuxem v Archu dál. Zvažuji také, že bych se ucházel o pozici TU, abych mohl alespoň ty základní SELinuxové balíčky dát do [community] a dále tak použití SELinuxu v Archu ulehčit – to ale asi nechám až na léto, podle toho, jak se vyvine škola.
Loni jsem na hikari přešel z BLOBu NVidia na OSS ovladač nouveau – to se tak blbě píše tohleto… KMS je šikovná věc, navíc je hezké sledovat, jak se ovladač pěkně vyvíjí – experimentální Gallium 3D, nejdřív oblíbená kostka s plochama, nedávno i blur efekt v KDE 4.6, wau :-P. Ještě lépe to vypadá s ovladačem radeon, který mám na haku. No a pak tu máme intel na kawagiri a nehezkou regresi s KDE 4.5 – tak to holt chodí, když říkáte, že umíte něco, co ve skutečnosti neumíte.
Jeden čas jsem také na hikari s nouveau používal dualhead, no ale pak mi odešel jen pár měsíců po skončení záruky 20" 16:10 *VA monitor, tak jsem up/down gradoval na 24" 16:9 TN a na druhý monitor už na stole vpodstatě nezbylo místo.
V červnu mi vyšel první článek na ABC Linuxu: Nepomuk-KDE: Sémantický desktop pro Linux. Nějak mi tehdy nedošlo, že by semestrálka zasloužila trochu víc úprav před zveřejněním mimo skupinu lidí, kteří si prošli kurzem o sémantickém webu, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo. Na druhou stranu tu poslední dobou sleduju, že ať se napíše jakkoliv cokoliv, pravděpodobnost výskytuju nějakého nekonstruktivního rýpala je vždy značná. . Výskyt něčeho týkajícího se KDE 4.x pak tuto pravděpodobnost dále značně zvyšuje…
Od prosince jsem aministrátor zpráviček na zde na ábíčku. Kdosi si kdesi stěžoval, že zprávičky čekají dlouho na schválení, tak snad je to teď o něco lepší. Taky jsem začal psát zprávičky poněkud pravidelněji, válčím sice se svou dysgrafií, ale snad to není až tak hrozné.
Poslední dobou jsem stále silněji rozpolcen mezi dvěma přístupy k práci na desktopu. Jednak je tu skvělé komplexní KDE, které má na spoustu činností vlastní vymakané KDE aplikace, nebo šikovné postupy. Například jsem spolu s KDE 4.5 nahodil na hikari aktivity. Aktivity jsou šikovný způsob organizace práce na desktopu. Člověk jde dělat úkoly do školy, přepne se na aktivitu škola, na ploše se zobrazí plasmoidy týkající se školy, několik náhledů vybraných adresářů je zabijácká fičurka. K tomu přidejme, že s KDE 4.6 by to mělo umět spouštět a vypínat některé aplikace, takže už je to skoro perfektní. Chybí jeden dva plasmoidy (konzole a filtrované TODO z Kontactu) a přepínání aplikací do stavu odpovídajícího aktivitě.
Na druhou stranu já na počítači často sázím dokumenty v XeLaTeXu, upravuju PKBUILDy a koukám na filmy. To lze efektivně dělat s vimem a mplayerem z konzole. Dobře je tu web, maily a hudba, ale i tak trávím v Yakuake/Konzoli hodně velkou část času. A tam moc nějaké vychytávky KDE nevyužiju, což je svým způsobem škoda. KDE přístup se mi pro svojí provázanost a své možnosti líbí, ale konzolový přístup také. A dohromady to není úplně ono.
To byly tedy Linuxově významné události v roce 2010. Příští rok už opravdu musím sepsat výroční zápisek kolem Nového roku a ne tu takhle trapčit v únoru. No a přání nejen linuxově vydařeného roku 2011 zůstává i nadále.
Tiskni Sdílej:
Chybí jeden dva plasmoidy (konzole...
jsem začal pracovat na patchi, který přidává Arch Linux jako volbu k sestavení referenční politiky, tak snad je to se SELinuxem v Archu na dobré cestěTo zní dobře, to jsem si celou dobu přál :)