Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Skončil rok 2010… Ano je to se mnou čím dál tím horší. Dokopat se k sepsání výročního zápisku mi trvalo skoro dva měsíce. Snad se mi tedy aspoň povede vzpomenout si, co zajímavého se pro mě v roce 2010 událo ve světě GNU/Linuxu.
Stále a stále spokojeně používám Arch Linux. Stejně tak zůstávám spokojen s KDE 4.x na hikari, kawagiri, haku a skoro nepoužívaném tsubaki a s E17 na dosluhujícím kanashimi – se tu někdo nedávno ptal na jména strojů… Krátce jsem tedy na kanashimi používal Xfce, ale s 256 MB RAM to bylo docela uptrpení.
Když došlo na to, jaké si zvolit téma diplomky, opět jsem se přiklonil k SELinuxu. Tentokrát v mutaci: Bezpečnostní politiky SELinuxu pro vybrané aplikace prostředí KDE. Z původního cíle naprogramovat vše přes prázdniny sešlo, ale aspoň se mi podařilo stihnout loni většinu toho programování. Jestli se tedy zadaří, měl bych odevzdávat práci v květnu. Na politikách pracuju v tuším třinácté verzi Fedory, s všemocným IDE zvoucím se vim a verzování dělám v gitu.
Vůbec jsem ve vimu a gitu našel poslední dobou nějaké zalíbení. Většinu svých XeLaTeXových dokumentů jsem začal verzovat a ťukat ve vimu namísto v Kile. Nedávno jsem se přistihl, že si ve vimu dokonce i píšu poznámky ve škole.
Zpět k SELinuxu… Od předloni spravuji SELinuxové balíčky pro Arch Linux v AURu. Za ten rok se mi je podařilo značně rozmnožit a dodávám i „kompilovanou“ podobu referenční politiky. Nedávno – to už by teda patřilo do příštího výročního zápisku – jsem začal pracovat na patchi, který přidává Arch Linux jako volbu k sestavení referenční politiky, tak snad je to se SELinuxem v Archu na dobré cestě. Občas člověk dostane nějaký ten mail, že to někdo skutečně používá, a to hodně potěší a hlavně taky nakopne, jak se SELinuxem v Archu dál. Zvažuji také, že bych se ucházel o pozici TU, abych mohl alespoň ty základní SELinuxové balíčky dát do [community] a dále tak použití SELinuxu v Archu ulehčit – to ale asi nechám až na léto, podle toho, jak se vyvine škola.
Loni jsem na hikari přešel z BLOBu NVidia na OSS ovladač nouveau – to se tak blbě píše tohleto… KMS je šikovná věc, navíc je hezké sledovat, jak se ovladač pěkně vyvíjí – experimentální Gallium 3D, nejdřív oblíbená kostka s plochama, nedávno i blur efekt v KDE 4.6, wau :-P. Ještě lépe to vypadá s ovladačem radeon, který mám na haku. No a pak tu máme intel na kawagiri a nehezkou regresi s KDE 4.5 – tak to holt chodí, když říkáte, že umíte něco, co ve skutečnosti neumíte.
Jeden čas jsem také na hikari s nouveau používal dualhead, no ale pak mi odešel jen pár měsíců po skončení záruky 20" 16:10 *VA monitor, tak jsem up/down gradoval na 24" 16:9 TN a na druhý monitor už na stole vpodstatě nezbylo místo.
V červnu mi vyšel první článek na ABC Linuxu: Nepomuk-KDE: Sémantický desktop pro Linux. Nějak mi tehdy nedošlo, že by semestrálka zasloužila trochu víc úprav před zveřejněním mimo skupinu lidí, kteří si prošli kurzem o sémantickém webu, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo. Na druhou stranu tu poslední dobou sleduju, že ať se napíše jakkoliv cokoliv, pravděpodobnost výskytuju nějakého nekonstruktivního rýpala je vždy značná.
. Výskyt něčeho týkajícího se KDE 4.x pak tuto pravděpodobnost dále značně zvyšuje…
Od prosince jsem aministrátor zpráviček na zde na ábíčku. Kdosi si kdesi stěžoval, že zprávičky čekají dlouho na schválení, tak snad je to teď o něco lepší. Taky jsem začal psát zprávičky poněkud pravidelněji, válčím sice se svou dysgrafií, ale snad to není až tak hrozné.
Poslední dobou jsem stále silněji rozpolcen mezi dvěma přístupy k práci na desktopu. Jednak je tu skvělé komplexní KDE, které má na spoustu činností vlastní vymakané KDE aplikace, nebo šikovné postupy. Například jsem spolu s KDE 4.5 nahodil na hikari aktivity. Aktivity jsou šikovný způsob organizace práce na desktopu. Člověk jde dělat úkoly do školy, přepne se na aktivitu škola, na ploše se zobrazí plasmoidy týkající se školy, několik náhledů vybraných adresářů je zabijácká fičurka. K tomu přidejme, že s KDE 4.6 by to mělo umět spouštět a vypínat některé aplikace, takže už je to skoro perfektní. Chybí jeden dva plasmoidy (konzole a filtrované TODO z Kontactu) a přepínání aplikací do stavu odpovídajícího aktivitě.
Na druhou stranu já na počítači často sázím dokumenty v XeLaTeXu, upravuju PKBUILDy a koukám na filmy. To lze efektivně dělat s vimem a mplayerem z konzole. Dobře je tu web, maily a hudba, ale i tak trávím v Yakuake/Konzoli hodně velkou část času. A tam moc nějaké vychytávky KDE nevyužiju, což je svým způsobem škoda. KDE přístup se mi pro svojí provázanost a své možnosti líbí, ale konzolový přístup také. A dohromady to není úplně ono.
To byly tedy Linuxově významné události v roce 2010. Příští rok už opravdu musím sepsat výroční zápisek kolem Nového roku a ne tu takhle trapčit v únoru. No a přání nejen linuxově vydařeného roku 2011 zůstává i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Chybí jeden dva plasmoidy (konzole...
jsem začal pracovat na patchi, který přidává Arch Linux jako volbu k sestavení referenční politiky, tak snad je to se SELinuxem v Archu na dobré cestěTo zní dobře, to jsem si celou dobu přál :)
Dokonce jsem kvůli tomu přeměnil kanashimi na „server“. Ale ono by si to možná zasloužilo samostatný zápisek.