Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Na podzim již můj pohár trpělivosti s výkonem Hikari (A64 3000+, 1,5 GB RAM, Nvidia 7600 GS) s definitivní platností přetekl a já se rozhodl stroj po pěti letech upgradovat. Ač je mi sympatická spíše malá AMD, rozhodl jsem se vzhledem k tomu, jak to nyní na poli proceserů vypadá, sáhnout po platformě Intel.
Hikari je pro mě hlavní pracovní stroj, umístěný doma v pokoji. Z toho plyne následující využití: kromě obligátního surfování na webu a posílání emailů, nějaké té „kancelářské práce“ v XeLaTeXu a čtení PDFek to znamená přehrávání hudby, HD filmů, úpravy fotek, občas nějakou kompilaci při upgradu některého z balíčků, jež mám v AURu, celodiskové šifrování a trochu virtualizace, s tím, že té bych rád trochu přibral, jestli se dokopu k vytvoření nějakých SELinuxových virtuálů. Občasným využitím je pak spuštění nějaké hry, kterou může být openTTD, nebo něco z některé Humble Indie Bundle, ač se přiznám, že většinu zakoupených her jsem ještě nehrál. Starému Hikari zde docházel dech u HD filmů, x264 ripy dával jen 720px, vím, že je to nepřesné vyjádření, práce fotkami byla zdlouhavá a provoz na některých rozsáhlých kolejištích v openTTD se cukal. Co však staré Hikari poslední dobou solidně zabíjelo, byla kombinace výše zmíněných lehčích úkolů, jako přehrávání hudby při čtení PDFek a práci s XeLaTeXem (to dokázalo vyvolat pěkné zakousnutí, pokud nebylo již odswapováno), úpravování fotek a přehrávání hudby se také příliš nesnášely, včetně dopadů na plynulost přehrávání. Než jsem si šel pustit HD rip, odhlašoval jsem se z KDE a VLC jsem pouštěl přes qgamex
(OK na Naruta většinou stačil mplayer v KDE), po čtvrt roce na novém kompu mi to přijde nepředstavitelné.
Použité komponenty (necelých 9 000 v říjnových cenách, staré recyklované komponenty nepočítaje):
S deskou jsem se trochu spálil, když jsem koukal po chipsetu H67 (u Z68 se mi nedařilo najít žádnou s pouze jedním slotem na grafiku) zděsilo mě, že hodně desek nemá DVI výstup. Když jsem tedy konečně našel desku s DVI, PCI, USB 3 a SATA 3, zapomněl jsem si ověřit, že má rozumný počet SATA portů – mnou koupená má jen dva trojkové SATA porty a místo čtyř dvojkových má na PCB jen prázdné obdélníčky. Samozřejmě jsem si toho všiml, až když jsem vše složil, přimontoval do bedny a chtěl zapojit mechaniku. Vzhledem k opruzu, jaký by to znamenalo zas rozebrat, vézt do Prahy a doufat, že uznají vrácení rozbaleného výrobku, koupil jsem si radši za pětikilo SATA řadič. Hold zkušenosti s AMD, kde má i nejlevnější deska věškerou běžnou výbavu, člověka zmlsají. OK, příště nebudu kontrolovat nákup dvakrát, ale třikrát. :-/
Vlastní složení počítače byla brnkačka, při rozbalování bedny, kterou přivezla pošta, mě celkem překvapilo, že skoro nic už nebylo ve vlastní krabičce, jak bývalo zvykem ještě před pěti lety, i ta deska byla jen v antielektrostatickém pytlíku. Větráček od Noctuy byl však zabalen luxusně.
Ještě na starém Hikari jsem si prozíravě prohodil ovladače grafiky a přegeneroval initramdisk kvůli časnému KMS. Abych se ale probootoval až ke GRUBu, musel jsem se hezky metodou pokus omyl propracovat ke správným volbám v BIOSu. Magické hodnoty jsou: Chipset Sata Mode: AHCI
a UEFI Boot: Enable
, zvláště ta druhá mě poněkud překvapila. Pak jsem se dostal do GRUBu, ovšem o moc dál ne, neboť se nenašly disky. Takže živá flashka a další přegenerování initramdisku, předpokládám, že za to mohla změna řadiče nebo přechod na SATA 3. Nyní již systém nabootoval až do KDE.
Po startu Linuxu jsem si všiml děsivého hučení větráčku na CPU, který si při nastavování BIOSu jen tak tiše vrněl. Zdá se tedy, že hardwarová regulace se nemá s Linuxem moc ráda, ač na starém Hikari nebyl problém. Trocha googlení odhalila možnost řídit PWM větráčky přes démon fancontrol
, jež využívá lm_sensors
. V mém případě to znamená přidat do /etc/rc.conf
moduly coretemp
a w83627ehf
, jak mi poradil příkaz sensors-detect
. Čtení manuálů a trocha pokoušení mě pak dovedla k následující podobě souboru /etc/fancontrol
(základ vygeneroval příkaz pwmconfig
):
# Configuration file generated by pwmconfig, changes will be lost INTERVAL=10 DEVPATH=hwmon0=devices/platform/coretemp.0 hwmon1=devices/platform/w83627ehf.656 DEVNAME=hwmon0=coretemp hwmon1=nct6775 FCTEMPS=hwmon1/device/pwm2=hwmon0/device/temp1_input FCFANS=hwmon1/device/pwm2=hwmon1/device/fan2_input MINTEMP=hwmon1/device/pwm2=25 MAXTEMP=hwmon1/device/pwm2=55 MINSTART=hwmon1/device/pwm2=100 MINSTOP=hwmon1/device/pwm2=50 MINPWM=hwmon1/device/pwm2=50 MAXPWM=hwmon1/device/pwm2=100
V zásadě jde o to propojit ovládání větráčku se senzorem teploty na CPU, nastavit rozsah teplot používaný pro regulaci, meze zastavení a rozběhnutí větráčku a rozsah rychlostí větráčku (proměnná má rozsah 0–255, 0 mi větráček nevypne, ale pustí ho naplno, 50 je hodně potichu, ale ne úplně nejtišší, co jde, čili je tam jistá rezerva, 255 je pak také naplno).
Výsledkem je… TICHO. A to dokonce takové ticho, že slyším bzučení zdroje v monitoru, ale hlavně takové ticho, že u něj dokážu spát! Holt 12cm větráky na 500 otáček dělají svoje, ten co je ve zdroji je také tichý a na Freezeru jde zkrotit výše popsanou metodou. Žádná grafika s turbínou se pak naštěstí nekoná, SSD je úplně zticha a můj dvojplotnový HDD je opravdu velmi tichý.
Dále jsem nahradil modul powernow-k8
modulem acpi-cpufreq
, aby CPU neběželo pořád naplno. Nějak mě nenapadlo zkontrolovat hodnoty v /etc/conf.d/cpufreq
, takže jsem nějaký týden nejel rychleji než na 2,5 GHz. Holt ten šok ze „čtyřjádra“…
Vzhledem k dostatku RAM (běžné využití je kolem dvou giga, když se pustím do fotek blížím se třem), jsem /tmp
konečně přesunul do RAM (/etc/fstab
) – je v něm zároveň dost místa i na sestavení balíčku firefox-kde-opensuse
:
tmpfs /tmp tmpfs nodev,nosuid 0 0
Z tabulky by měl být trochu vidět nárůst výkonu nové sestavy:
Fáze | sezení- | sezení+ | sezení++ | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1×2,0 GHz | 4×3,3 GHz | 1×2,0 GHz | 1×3,3 GHz | 2×3,3 GHz | 4×3,3 GHz | 1×3,3 GHz | 4×3,3 GHz | |
LUKS | 0:27 | 0:22 | 0:27 | 0:22 | 0:22 | 0:22 | 0:22 | 0:22 |
KDM | 0:14 | 0:08 | 0:14 | 0:09 | 0:08 | 0:08 | 0:09 | 0:08 |
KLID | 0:41 | 0:14 | 1:16 | 0:54 | 0:32 | 0:26 | 1:03 | 0:30 |
Suma | 1:22 | 0:44 | 1:57 | 1:25 | 1:02 | 0:56 | 1:34 | 1:00 |
Měřil jsem stopkami v mobilu. LUKS znamená, za jak dlouho po stisknutí tlačítka power se zobrazí výzva pro zadání hesla k šifrovanému oddílu /
. Proběhne tedy POST a pak se 1 s čeká v GRUBu. KDM znamená, za jak dlouho po stisknutí enteru (po napsání korektního hesla) se zobrazí přihlašovací obrazovka KDM. Proběhne tedy zejména odemykání všech při startu připojovaných LUKS oddílů a další ptákoviny jako start služeb a X11. KLID znamená, za jak dlouho po stisknutí enteru (po napsání korektního hesla) klesne vytížení CPU (zobrazuje plasmoid na ploše, viz snímek desktopu) pod 100 %. Proběhne tedy start KDE a obnovení sezení. Nejde tedy o pouhé proběhnutí úvodní „splash screen“.
Případ 1×2,0 GHz je z předchozího měření na starém Hikari. Následující případy jsou měřeny na novém Hikari, kde koeficient udává počet v BIOSu zaplých jader – 2 znamená dvě fyzická jádra, 4 pak dvě fyzická a aktivní hyperthreading.
Varianta sezení- znamená start téměř prázdného sezení. Spouští se jen Yakuake, drobnosti v tray a Akonadi, které spustí KWallet. Na starém Hikari se nespouští Nepomuk, na novém již ano. Varianta sezení+ znamená start obvyklého sezení z dob starého Hikari, tj. to co výše, a navíc Konatact a Rekonq s cca 7 oušky (Ábíčka, ArchWIKIny a nějaké blogy). Varianta sezení++ znamená start obvyklého sezení, které jsem začal používat na novém Hikari, tj. to co předchozí, a navíc Firefox se dvěma oušky, Amarok a Kopete.
Na novém Hikari také funguje STD s časem uspání 0:31 (oproti 0:11 vypnutí a 0:04 STR) a obnovení 0:46 (oproti 0:07 STR s hlubokým C stavy). Staré Hikari se ani s Nouveau ovladačem ze STD neprobudilo.
Musím se přiznat, že jsem byl nárůstem výkonu ohromen, KDE 4 jede jak z praku, včetně Nepomuku a Strigi, na monitoru vytížení CPU jsou vidět jen občasné špičky. Podobně je to při přehrávání full HD ripů, zátěž není skoro vidět. Převádění fotek z JPG do PNG je rychlé (žel digiKam zde nepoužívá vlákna) a načítání miniatur v albech je okamžité. Grafika dává 0 A.D. tak na hraně (podle mapy), zkoušet jak jdou velká kolejiště v openTTD jsem se zatím neodvážil, to bych zas nějaký měsíc nedělal moc jiného. Nejlepší je ale vymanění se ze jha nedostatku RAM, mohu si k úpravě fotek pustit hudbu, potom co se prohrabu jedním albem, můžu plynule přejít k nějakým článkům na webu, aniž bych musel cokoliv vypínat. Tak snad to zas těch pět let vydrží… Nevýhodou je, že se můj atomový netbook zdá opravdu zoufale pomalý.
Tiskni
Sdílej:
kde lidi chodite na ty bludy o dvojnasobne spotrebe ram nabit systemu ...
někdo nepochopil že pokud máš fotku v jpeg tak převod do png fakt ničemu nepomůže
Určitě by všechno mělo být ve vlastních krabicích, mě to přijít jen tak tak to okamžitě vracím, zatím se mi to nestalo (nakupuju u czc.cz)..
4GB paměti je málo, říkám to jako někdo kdo 5 let jel na 1GB a v listopadu upgradoval na 8GB a upřímně řečeno, nestačí mi to, jak bude správná příležitost počítač vypnout, přidám dalších 8GB co mam na stole, paměti není nikdy dost, moc lituju že jsem byl hlupák a nekoupil desku s podporou 24/32GB paměti...
2×RAM A-Data 4GB DDR3 1333MHz CL9;
jsem debil, beru zpátky (ikdyž 8GB je stejně málo :D)
Chrome(ium), důležité taby, taby ke kterých se chci vrátit, sleduju mailing list (atd..) zapnuté třeba několik týdnů, jejich počet se pohybuje tak od 25 to 150.
Eclipse, otevřen jeden můj projekt a Linuxový jádro, občas v tom zkoumám i něco dalšího.
Databázovej server, desítky GB dat.
Lokální mail server.
Mail client, cca 15k mailů, pár desítek otevřených.
Tmpfs.
A samozřejmě kraviny jako jabber client, synergy, několik tunelů, xserver, ftp a spousty dalšího (momentálně mi běží nějakých 600 procesů, 450MB paměti k dispozici).
Když jsem skládal novej pracovní počítač, měl jsem za to že 2GB jako jsem měl na notesu bude stačit, jenže přišel skok z 1280x800 na 1920x1080, najednou mnohem víc místa a jak je známo, s jídlem roste chuť, takže po týdnu jsem byl na 3840x1080, ten luxus (zvlášť když na to člověk nebyl zvyklej) mě úplně dostal, pak přišlo 5760x1080 a 8GB přestává stačit
Dřív jsem byl zvyklej mít spuštěnou 1, maximálně 2 aplikace protože jinak to začalo swapovat a to byl konec, teď prostě minimalizuju a nestarám se, na ten luxus se krásně zvyká, navíc ty paměti teď fakt stojej pár korun...