Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
Po upgradu hardwaru v Hikari, mi tu zbyl starší funkční počítač (A64 2,0 GHz, 1 GB RAM, 80 GB disk). Protože Kanashimi uzavřel již jedenáctý rok své existence a jeho hardware (P4 1,7 GHz, 256 MB RAM a hlavně pomalý 40GB disk) už sotva zvládá přidělené úkoly (ok, zvládá je, ale nároky na naši trpělivost jsou moc veliké), rozhodl jsem se udělat další hardwarovou rošádu.
Pokud by šlo o dva stolní PC, prostě bych přendal HDD z jedno do druhého a pustil DD. Proč něco podobného neudělat i s notebookovým diskem, když je Hikari dost staré na to, aby mělo PATA konektor. Kdesi jsem ale četl, že notebookové disky pracují pod jiným napětím, než desktopové. Jakkoliv by šance odbouchnout si starý hadrware byla dobrou záminkou k tomu koupit něco menšího, novějšího a úspornějšího, rozhodl jsem se to neriskovat. Otázka tedy zní, je něco jako dd přes síť?
Krátké hledání objevilo několik návodů: dd, gzip, ssh a server a dd, ssh a server. Komprimovat nebudeme, u šifrovaných dat to stejně nemá smysl, no a mezičlánek v podobě serveru se mi zdá zbytečný. Modifikací tedy vznikne příkaz (pro zrychlení na použijeme nebezpečné šifrování), který pustíme jako root:
dd if=/dev/sda | ssh -c arcfour root@192.168.1.232 "dd of=/dev/sda"
To bude celkem dlouho trvat, přenáší se 40 GB (čti lžigigabajtů) dat. Konečný čas přenosu byl asi dvě a půl hodiny, za což viním Ubuntu 7.04 LiveCD – které jsem použil, když jsem zjistil, že Arch mám jen na flashce – jež na starém Kanashimi sotva běželo. Výše uvedené předpokládá nabootovat oba stroje z liveCD/USB, zprovoznit na nich síť, na novém Kanashimi pak ještě SSH server a přihlašování roota. Poznámka: na živém Archu nezapomenout zeditovat /etc/hosts.deny (pokud tedy máte ještě starou verzi) a vygenerovat heslo roota, nebo možná povolit něco v nastavení SSH serveru.
Na novém Kanashimi zvětšíme diskový oddíl: Jako u případu s Hikari si připravíme mnoho kvalitních obětin božstvům. Poučeni předchozím nezdarem rovnou přeskočíme fdisk a použijeme parted – to je záludný nástroj, který se vás na nic neptá, a MBR vám rovnou přepíše, takže bacha. Změníme jednotky na sektory: unit s, vypíšeme si MBR: print a zapamatujeme si číslo sektoru, kde oddíl začíná. Smažeme sda2 (teď už není cesty zpět): rm 2, vytvoříme nové sda2 (začátek je číslo, co si pamatujeme, konec je velikost zařízení bez jedné): mkpart primary začátek konec a řekneme partedu, že si přejeme ignorovat zařezávání. Ukončíme parted a oddechneme si. Poté už jen zvětšíme šifrovaný kontejner, LVM a systém souborů:
cryptsetup resize kanashimi_hdd_luks (při odemknutém LUKS oddílu) pvresize /dev/mapper/kanashimi_hdd_luks lvextend -l +80%FREE /dev/kanashimi_hdd_lvm/home resize2fs /dev/kanashimi_hdd_lvm/home
Nyní zbývá nainstalovat ovladače noveau a rozchodit KMS. Zbavíme se starých ovladačů radeon a vyhodíme je i z /etc/rc.conf, tam také zaměníme modul acpi_cpufreq za powernow-k8. Nainstalujeme xf86-video-nouveau a pro 3D (na 7600 GS mám ověřeno, že funguje) nouveau-dri. V /etc/mkinitcpio.conf změníme radeon na nouveau a vyhodíme radeon i z GRUBU a /etc/modprobe.d/modprobe.conf. Kvůli použití bezdrátové klávesnice nezaponeme přidat háček usbinput. Nakonec přegenerujeme initramdisk jádra: mkinitcpio -p linux.
Výsledkem je náhrada prastarého, tichého, úsporného notebooku s „vysvíceným“ displayem za zachovalý, hlučný, žravý desktop se stáleslušným větším LCD, na kterém jede nejen E17, ale i uživatelovy aplikace jako zpraku. Dokonce by se dalo uvažovat o nasazení KDE 4. ]:->
Tiskni
Sdílej:
dd + ssh -c arcfour), což mi vychází na 93% vytížení teoretické 100Mbitové linky (pokud se tu zas nějak nečaruje s předponama).
dd kopíruje i prázný místo. Vzhledem k celodiskovému šifrování, si ale tarem nepomůžu. Musel bych kopírovat až z odemknutého šifrovaného kontejneru a připojeného fs, takže bych musel na cílovém stroji vytvořit šifrovaný kontejner, lvm a fs. To by způsobilo mimo jiné to, že bych musel otravovat uživatele se zadáváním hesla a přenastavit fstab a další. Ale hlavně by jeden stroj rozšifrovával a druhý stroj zašifrovával data, takže by to ve výsledku trvalo dýl a ještě s tím bylo víc práce.