Upgrade Kanashimi

21.1.2012 11:25 | Přečteno: 2402× | Linux | poslední úprava: 27.1.2012 17:08

Po upgradu hardwaru v Hikari, mi tu zbyl starší funkční počítač (A64 2,0 GHz, 1 GB RAM, 80 GB disk). Protože Kanashimi uzavřel již jedenáctý rok své existence a jeho hardware (P4 1,7 GHz, 256 MB RAM a hlavně pomalý 40GB disk) už sotva zvládá přidělené úkoly (ok, zvládá je, ale nároky na naši trpělivost jsou moc veliké), rozhodl jsem se udělat další hardwarovou rošádu.

Jak přesunout OS z notebooku na desktop? DD a SSH!

Pokud by šlo o dva stolní PC, prostě bych přendal HDD z jedno do druhého a pustil DD. Proč něco podobného neudělat i s notebookovým diskem, když je Hikari dost staré na to, aby mělo PATA konektor. Kdesi jsem ale četl, že notebookové disky pracují pod jiným napětím, než desktopové. Jakkoliv by šance odbouchnout si starý hadrware byla dobrou záminkou k tomu koupit něco menšího, novějšího a úspornějšího, rozhodl jsem se to neriskovat. Otázka tedy zní, je něco jako dd přes síť?

Krátké hledání objevilo několik návodů: dd, gzip, ssh a server a dd, ssh a server. Komprimovat nebudeme, u šifrovaných dat to stejně nemá smysl, no a mezičlánek v podobě serveru se mi zdá zbytečný. Modifikací tedy vznikne příkaz (pro zrychlení na použijeme nebezpečné šifrování), který pustíme jako root:

dd if=/dev/sda | ssh -c arcfour root@192.168.1.232 "dd of=/dev/sda"

To bude celkem dlouho trvat, přenáší se 40 GB (čti lžigigabajtů) dat. Konečný čas přenosu byl asi dvě a půl hodiny, za což viním Ubuntu 7.04 LiveCD – které jsem použil, když jsem zjistil, že Arch mám jen na flashce – jež na starém Kanashimi sotva běželo. Výše uvedené předpokládá nabootovat oba stroje z liveCD/USB, zprovoznit na nich síť, na novém Kanashimi pak ještě SSH server a přihlašování roota. Poznámka: na živém Archu nezapomenout zeditovat /etc/hosts.deny (pokud tedy máte ještě starou verzi) a vygenerovat heslo roota, nebo možná povolit něco v nastavení SSH serveru.

Rekonfigurace

Na novém Kanashimi zvětšíme diskový oddíl: Jako u případu s Hikari si připravíme mnoho kvalitních obětin božstvům. Poučeni předchozím nezdarem rovnou přeskočíme fdisk a použijeme parted – to je záludný nástroj, který se vás na nic neptá, a MBR vám rovnou přepíše, takže bacha. Změníme jednotky na sektory: unit s, vypíšeme si MBR: print a zapamatujeme si číslo sektoru, kde oddíl začíná. Smažeme sda2 (teď už není cesty zpět): rm 2, vytvoříme nové sda2 (začátek je číslo, co si pamatujeme, konec je velikost zařízení bez jedné): mkpart primary začátek konec a řekneme partedu, že si přejeme ignorovat zařezávání. Ukončíme parted a oddechneme si. Poté už jen zvětšíme šifrovaný kontejner, LVM a systém souborů:

cryptsetup resize kanashimi_hdd_luks (při odemknutém LUKS oddílu)
pvresize /dev/mapper/kanashimi_hdd_luks
lvextend -l +80%FREE /dev/kanashimi_hdd_lvm/home
resize2fs /dev/kanashimi_hdd_lvm/home

Nyní zbývá nainstalovat ovladače noveau a rozchodit KMS. Zbavíme se starých ovladačů radeon a vyhodíme je i z /etc/rc.conf, tam také zaměníme modul acpi_cpufreq za powernow-k8. Nainstalujeme xf86-video-nouveau a pro 3D (na 7600 GS mám ověřeno, že funguje) nouveau-dri. V /etc/mkinitcpio.conf změníme radeon na nouveau a vyhodíme radeon i z GRUBU a /etc/modprobe.d/modprobe.conf. Kvůli použití bezdrátové klávesnice nezaponeme přidat háček usbinput. Nakonec přegenerujeme initramdisk jádra: mkinitcpio -p linux.

Závěr

Výsledkem je náhrada prastarého, tichého, úsporného notebooku s „vysvíceným“ displayem za zachovalý, hlučný, žravý desktop se stáleslušným větším LCD, na kterém jede nejen E17, ale i uživatelovy aplikace jako zpraku. Dokonce by se dalo uvažovat o nasazení KDE 4. ]:->

       

Komentáře

[BFU]

U toho dd pres sit mas lepsi pouzit netcat ... zere min prostredku a ma vetsi propustnost.

[Nicky726]

Díky to vypadá taky zajímavě. Já vycházel z toho, že mi SSH normálně téměř nasytí 100Mbit linku (pokud disk nedělá jiná čtení/zápisy). Nakonec to bzdil nedostatek RAM pro LiveCD, jsem si měl stáhnout nový Arch a byl by klid…

[Nicky726]

Když jsem nyní kopíroval Kanashimi (Atom 1×1.6GHz) z Arch Live USB, tak jsem dosáhl rychlosti 11,7 MB/s (dd + ssh -c arcfour), což mi vychází na 93% vytížení teoretické 100Mbitové linky (pokud se tu zas nějak nečaruje s předponama).

[Dent]

Jen poznámka k připojování notebookových HDD.

Notebookové sata disky lze normálně připojit ke klasickému desktopovému zdroji, nic se nestane.

U starších pata disků se dá za pár kč zakoupit redukce z "velkého" na "malé" pata. Má to i vstup na napájení, klasický molex.

[Nicky726]

Díky, takže bych ten PATA disk ani nezapojil.

[Kvakor]

Příloha:

• redukce.jpg (48652 bytů)

Ano, i kdyš mají notebookové PATA disky stejný pinout jako desktopové (až na čtveřici pinů pro napájení, motor a logika zvlášť), konektor je menší, takže je třeba mechanícká redukce, viz příloha. Naštěstí to není nic drahéhé, cena je pár desítek korun, ale pokud to člověk často nepotřebuje, nevyplatí se to.

[asfdasdf]

necti lzigigabajtu, ale nauc se predpony

[Nicky726]

:-P

[asfdasdf]

no muj problem to neni, ty ses za blbce

[Vskutečnosti Saýc]

Nekopiruje dd i prazdny misto, zatimco tar by vzal jenom soubory, ale neporusil nic krom bootsektoru, ktery se da obnovit zavolanim grubu?

[Nicky726]

Jo dd kopíruje i prázný místo. Vzhledem k celodiskovému šifrování, si ale tarem nepomůžu. Musel bych kopírovat až z odemknutého šifrovaného kontejneru a připojeného fs, takže bych musel na cílovém stroji vytvořit šifrovaný kontejner, lvm a fs. To by způsobilo mimo jiné to, že bych musel otravovat uživatele se zadáváním hesla a přenastavit fstab a další. Ale hlavně by jeden stroj rozšifrovával a druhý stroj zašifrovával data, takže by to ve výsledku trvalo dýl a ještě s tím bylo víc práce.