Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
/boot mohl být šifrovaný (ideálně by měl být šifrovaný i zavaděč, ale to už bychom se museli vrtat v BIOSu).
Díky, snad se to bude někomu hodit.
Určitě, takových návodů není nikdy dost.
Ještě mi tedy zbývá zazálohovat hlavičky oddílů s klíči LUKSu.
Doufám, že zálohovat budete nějakým způsobem i vlastní data, ne jenom LUKS hlavičky. Vlastní zálohy (dat) by pak měly být také šifrovány, nebo alespoň bezpečně uloženy. Tady mohu doporučit třeba projekt Duplicity, který umí šifrovat zálohy (a umožňuje i rozdílové zálohování).
GRUB 2 dal celkem zabrat, nedařilo se mi najít návod na tu verzi co je v Archu a na wiki nebyly kroky potřebné pro LVM. Nakonec jsem to splácal ještě z nějakých návodů na Ubuntu (kde zas mají novější verzi a generované konfiguráky). Jednu chvíli jsem si celkem nadával, že jsem nenechal ten /boot na normální partici.
On se /boot obvykle dává jako samostatný oddíl... ale tohle alespoň s GRUBem 2 jde. Horší by bylo, kdybyste LVM i s /boot postavil nad šifrovaným oddílem.
scp), takže to lze použít i pro _bezpečné_ vzdálené zálohování. Samozřejmě je možné zálohovat na localhost (protokol file://) a je možné šifrování vypnout (volba --no-encryption).
Podobným nástrojem je rdiff-backup, ale ten neumí šifrovat (AFAIK ani komprimovat). Funguje nicméně poměrně zajímavě - k aktuálním datům se dostanete přímo (ta jsou zrcadlena), rozdíly si zapisuje do vlastní adresářové struktury. K datům se tedy dostanete snadno přímo (tj. k aktuálním) a k dřívějším pomocí příslušného nástroje.
Tyto nástroje je vhodné použít pro zálohování. Pro šifrování dat, ke kterým častěji přistupujete, lze použít Truecrypt pokud chcete multiplatformní přístup (ještě by šel použít LUKS+FreeOTFE, ale ten u LUKS kontejnerů AFAIK neumí LRW/XTS, to byste musel kontejner šifrovat starším módem cbc-essiv), jinak lze uvažovat kromě LUKS o EncFS, šifrovacím souborovém systému (FUSE).
Jinak v souvislosti se šifrováním nemohu nepřipomenout Rubberhose cryptoanalysis (komiks).
Ad komix: to se bohužel v některých západních „vyspělých“ zemích můžeš stát, tam ti neuvěří, že jsi zapomněl heslo.
Špatný ohlas na WD Green Power v Linuxu?
BTW: já jsem to pojal trochu jinak – zašifroval jsem celý disk (kromě /boot) a až nad tím, jsem vytvořil LVM a logické svazky.
Rozhodl jsem se, že radši nebudu riskovat
A dobře jste udělal (viz níže).
. Problém je v tom, že používá tzv. inteligentní parkování, které je ovšem navrženo pouze pro Windows, který na disk zapisuje častěji (hlavičku disk parkuje ve výchozím stavu za 6 sekund nečinnosti).
V Linuxu to dopadá tak, že se šest sekund nic neděje, disk zaparkuje hlavičku, pak systém k disku přistoupí, hlavička se odparkuje, něco málo se přečte/zapíše, a tohle se opakuje, dokud za několik měsíců nedojde k překročení 300000 load/unload cyklů, které by tento disk měl oficiálně zvládat. Jinými slovy, inteligentní parkování v Linuxu funguje tak, že se disk uparkuje k smrti.
Ano, řekneš si, není problém, prostě mu přes hdparm -B 255 vypnu power management, a parkovat se nebude. Jenomže ono to nejde... jde to jedině nástrojem od výrobce, přičemž maximální nastavitelná doba nečinnosti je nějakých 25,5s nebo kolik.
WD na protesty reagoval tak, že podporuje jenom Windows, čímž přilil olej do ohně. Nakonec snad pod tlakem nějakých firem, co prodávaly linuxové NAS s WD Green disky, vydal nějaký nový firmware, který ovšem dle některých způsobuje jen to, že vypíná _počítání_ load/unload cyklů ve SMART, ale disk vesele zběsile parkuje dál.
Bohužel jsem na tohle přišel pozdě (protože jsem dlouho řešil defektní řadič), takže jsem disk vrátil se známkami používání, takže jsem platil 4 stovky, aby si ho ode mne vzali, a já si mohl koupit nějaký jiný. Tím jsem s WD na dost dlouhou dobu skončil.
Narazil jsem na chybu, která se asi dlouho neprojevila, že když mám šifrovaný swap přes cryptoloop a zaberu fyzickou paměť přes mmap, tak v lepším případě mi jádro zabije daný proces, v horším případě upadne správa virtuální paměti a nezbývá než sysrq-boot. Není to ale stroprocentě reprodukovatelný, i když s vysokou pravděpodobností.
Nesetkal jste se s tím někdo? Nevíte, jestli to je vlastnost, nebo chyba cryptoloopu?
Teď už je upgradovat ten můj šrot nad tím diskem.
Tiskni
Sdílej: