Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Toto jsem věděl už koncem léta, ale tehdy se mi na KDE 4.1 nedařilo nastavit SCIM pro Qt aplikace a podpora v GTK aplikacích, ze kterých používám v podstatě jen Firefox, Inkscape a čas od času Gimp, mi byla celkem k ničemu. (Nevyřešila by zadávání slovíček do Anki, které je Qt)
Jelikož mám zimní prázdniny a tak i čas se do japonštiny hlouběji ponořit, opět jsem si připomněl, že by se mi hodil funkční SCIM. Pro jistotu jsem se rozhodl čerpat i z jiných zdrojů, než z FAQu o CJK tady na ábíčku a záznamu na wiki Arch Linuxu. (Během psaní zápisku jsem ho dokopal trochu updatovat). Přes Google a blog K. Mandly jsem se dostal na obsáhlé howto pro Mandrivu. Jak teď koukám, tak je zde ve FAQu také linkované.
Postupoval jsem tedy podle něj a výsledkem je funkční SCIM na aktuálním Archu s KDEmod 4.2 a to i v KDE a Qt aplikacích včetně Skypu. Z doporučených balíčků, jsem instaloval vše, až na scim-qtimm
, který mi nešel na x86_64 zkompilovat. Těžko říct, zda to je architekturou, nebo je chybka v cvs. Doporučené proměnné jsem vyexportoval v /etc/profile
a QT_IM_MODULE
nastavil na xim
, jak se doporučuje pro chybějící scim-qtimm
. Také jsem přidal českou utf locale do /etc/scim/global
, jak je doporučeno dále.
Za příznivý výsledek zřejmě může právě nastavení QT_IM_MODULE="xim"
, nebo tvrdá práce vývojářů KDE na verzi 4.2.
Zatím jsem nezkoušel SKIM, což by měl být KDE frontend namísto současného GTK, poněkud mě odrazuje poslední verze někdy z půlky roku 2006, která asi o KDE4 nikdy neslyšela. Ví někdo z přítomných japanologů, zda a jak funguje?
Tiskni
Sdílej: