Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Toto jsem věděl už koncem léta, ale tehdy se mi na KDE 4.1 nedařilo nastavit SCIM pro Qt aplikace a podpora v GTK aplikacích, ze kterých používám v podstatě jen Firefox, Inkscape a čas od času Gimp, mi byla celkem k ničemu. (Nevyřešila by zadávání slovíček do Anki, které je Qt)
Jelikož mám zimní prázdniny a tak i čas se do japonštiny hlouběji ponořit, opět jsem si připomněl, že by se mi hodil funkční SCIM. Pro jistotu jsem se rozhodl čerpat i z jiných zdrojů, než z FAQu o CJK tady na ábíčku a záznamu na wiki Arch Linuxu. (Během psaní zápisku jsem ho dokopal trochu updatovat). Přes Google a blog K. Mandly jsem se dostal na obsáhlé howto pro Mandrivu. Jak teď koukám, tak je zde ve FAQu také linkované.
Postupoval jsem tedy podle něj a výsledkem je funkční SCIM na aktuálním Archu s KDEmod 4.2 a to i v KDE a Qt aplikacích včetně Skypu. Z doporučených balíčků, jsem instaloval vše, až na scim-qtimm, který mi nešel na x86_64 zkompilovat. Těžko říct, zda to je architekturou, nebo je chybka v cvs. Doporučené proměnné jsem vyexportoval v /etc/profile a QT_IM_MODULE nastavil na xim, jak se doporučuje pro chybějící scim-qtimm. Také jsem přidal českou utf locale do /etc/scim/global, jak je doporučeno dále.
Za příznivý výsledek zřejmě může právě nastavení QT_IM_MODULE="xim", nebo tvrdá práce vývojářů KDE na verzi 4.2.
Zatím jsem nezkoušel SKIM, což by měl být KDE frontend namísto současného GTK, poněkud mě odrazuje poslední verze někdy z půlky roku 2006, která asi o KDE4 nikdy neslyšela. Ví někdo z přítomných japanologů, zda a jak funguje?
Tiskni
Sdílej: