Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Toto jsem věděl už koncem léta, ale tehdy se mi na KDE 4.1 nedařilo nastavit SCIM pro Qt aplikace a podpora v GTK aplikacích, ze kterých používám v podstatě jen Firefox, Inkscape a čas od času Gimp, mi byla celkem k ničemu. (Nevyřešila by zadávání slovíček do Anki, které je Qt)
Jelikož mám zimní prázdniny a tak i čas se do japonštiny hlouběji ponořit, opět jsem si připomněl, že by se mi hodil funkční SCIM. Pro jistotu jsem se rozhodl čerpat i z jiných zdrojů, než z FAQu o CJK tady na ábíčku a záznamu na wiki Arch Linuxu. (Během psaní zápisku jsem ho dokopal trochu updatovat). Přes Google a blog K. Mandly jsem se dostal na obsáhlé howto pro Mandrivu. Jak teď koukám, tak je zde ve FAQu také linkované.
Postupoval jsem tedy podle něj a výsledkem je funkční SCIM na aktuálním Archu s KDEmod 4.2 a to i v KDE a Qt aplikacích včetně Skypu. Z doporučených balíčků, jsem instaloval vše, až na scim-qtimm
, který mi nešel na x86_64 zkompilovat. Těžko říct, zda to je architekturou, nebo je chybka v cvs. Doporučené proměnné jsem vyexportoval v /etc/profile
a QT_IM_MODULE
nastavil na xim
, jak se doporučuje pro chybějící scim-qtimm
. Také jsem přidal českou utf locale do /etc/scim/global
, jak je doporučeno dále.
Za příznivý výsledek zřejmě může právě nastavení QT_IM_MODULE="xim"
, nebo tvrdá práce vývojářů KDE na verzi 4.2.
Zatím jsem nezkoušel SKIM, což by měl být KDE frontend namísto současného GTK, poněkud mě odrazuje poslední verze někdy z půlky roku 2006, která asi o KDE4 nikdy neslyšela. Ví někdo z přítomných japanologů, zda a jak funguje?
Tiskni
Sdílej: