Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Toto jsem věděl už koncem léta, ale tehdy se mi na KDE 4.1 nedařilo nastavit SCIM pro Qt aplikace a podpora v GTK aplikacích, ze kterých používám v podstatě jen Firefox, Inkscape a čas od času Gimp, mi byla celkem k ničemu. (Nevyřešila by zadávání slovíček do Anki, které je Qt)
Jelikož mám zimní prázdniny a tak i čas se do japonštiny hlouběji ponořit, opět jsem si připomněl, že by se mi hodil funkční SCIM. Pro jistotu jsem se rozhodl čerpat i z jiných zdrojů, než z FAQu o CJK tady na ábíčku a záznamu na wiki Arch Linuxu. (Během psaní zápisku jsem ho dokopal trochu updatovat). Přes Google a blog K. Mandly jsem se dostal na obsáhlé howto pro Mandrivu. Jak teď koukám, tak je zde ve FAQu také linkované.
Postupoval jsem tedy podle něj a výsledkem je funkční SCIM na aktuálním Archu s KDEmod 4.2 a to i v KDE a Qt aplikacích včetně Skypu. Z doporučených balíčků, jsem instaloval vše, až na scim-qtimm, který mi nešel na x86_64 zkompilovat. Těžko říct, zda to je architekturou, nebo je chybka v cvs. Doporučené proměnné jsem vyexportoval v /etc/profile a QT_IM_MODULE nastavil na xim, jak se doporučuje pro chybějící scim-qtimm. Také jsem přidal českou utf locale do /etc/scim/global, jak je doporučeno dále.
Za příznivý výsledek zřejmě může právě nastavení QT_IM_MODULE="xim", nebo tvrdá práce vývojářů KDE na verzi 4.2.
Zatím jsem nezkoušel SKIM, což by měl být KDE frontend namísto současného GTK, poněkud mě odrazuje poslední verze někdy z půlky roku 2006, která asi o KDE4 nikdy neslyšela. Ví někdo z přítomných japanologů, zda a jak funguje?
Tiskni
Sdílej: