Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Toto jsem věděl už koncem léta, ale tehdy se mi na KDE 4.1 nedařilo nastavit SCIM pro Qt aplikace a podpora v GTK aplikacích, ze kterých používám v podstatě jen Firefox, Inkscape a čas od času Gimp, mi byla celkem k ničemu. (Nevyřešila by zadávání slovíček do Anki, které je Qt)
Jelikož mám zimní prázdniny a tak i čas se do japonštiny hlouběji ponořit, opět jsem si připomněl, že by se mi hodil funkční SCIM. Pro jistotu jsem se rozhodl čerpat i z jiných zdrojů, než z FAQu o CJK tady na ábíčku a záznamu na wiki Arch Linuxu. (Během psaní zápisku jsem ho dokopal trochu updatovat). Přes Google a blog K. Mandly jsem se dostal na obsáhlé howto pro Mandrivu. Jak teď koukám, tak je zde ve FAQu také linkované.
Postupoval jsem tedy podle něj a výsledkem je funkční SCIM na aktuálním Archu s KDEmod 4.2 a to i v KDE a Qt aplikacích včetně Skypu. Z doporučených balíčků, jsem instaloval vše, až na scim-qtimm, který mi nešel na x86_64 zkompilovat. Těžko říct, zda to je architekturou, nebo je chybka v cvs. Doporučené proměnné jsem vyexportoval v /etc/profile a QT_IM_MODULE nastavil na xim, jak se doporučuje pro chybějící scim-qtimm. Také jsem přidal českou utf locale do /etc/scim/global, jak je doporučeno dále.
Za příznivý výsledek zřejmě může právě nastavení QT_IM_MODULE="xim", nebo tvrdá práce vývojářů KDE na verzi 4.2.
Zatím jsem nezkoušel SKIM, což by měl být KDE frontend namísto současného GTK, poněkud mě odrazuje poslední verze někdy z půlky roku 2006, která asi o KDE4 nikdy neslyšela. Ví někdo z přítomných japanologů, zda a jak funguje?
Tiskni
Sdílej: