npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
K Linuxu mě někdy v roce 1997 přivedl jeden z členů pověstné skupiny CzERT, který mi na jednom IRC srazu osobně věnoval CD s RedHat 4.1 (zajímavé je na tom i to, že mě pár měsíců předtím přiměl k přechodu z Windows 95 na Windows NT 4.0). Ač jsem si jej (a ještě několik dalších verzí) nainstaloval a zkoušel používat, tak mojí první skutečně používanou distribucí byl až RedHat 6.0. U RedHatu jsem zůstal až do verze 7.3, kterou jsem považoval za poslední použitelnou. Poté jsem po krátkém výběrovém kolečku mezi distribucemi zakotvil u Slackware. Nyní to ale vypadá, že opět nastal čas na změnu...
(Předem poznamenávám, že v tomto případě se jedná o úvahy týkající se především desktopu. V případě serveru mohou být některá kritéria postavena jinak.)
Z mého hlediska jsou u něj problematické v podstatě jen dvě věci.
První je ta, že mám doma již čtyři měsíce 64 bitový hardware (AMD Athlon 64), pro který neexistuje oficiální port Slackware. A co si budeme namlouvat, v dohledné době několika let ani existovat nebude, protože Patrick se neumí množit dělením.
Druhá věc pramení z jeho velké "štíhlosti". V základní instalaci totiž chybí řada mých oblíbených aplikcí a člověk je odkázaný na jejich kompilaci, což není zrovna přímočaré a přeci jen to nějaký čas zabere. Jsou tu sice repozitáře jako například linuxpackages.net, ale ruku na srdce, žádný rozumný člověk se přece větší množství balíčků z nedůvěryhodnho repozitáře instalovat neodváží. V současné době navíc bylo ze Slackware vy
Slackware mám však rád a pokud jej opustím, tak to bude jen na mém desktopu. Stále mi v mnoha případech přijde nenahraditelný.
Přišel jsem v posledních letech do styku s řadou distribucí, ale na každé mi něco vadilo. V tomto případě je navíc výběr dále zúžen, protože ne každá distribuce existuje i pro platformu AMD64. Protože z myšlenek na vlastní distribuci jsem již vyrostl (naštěstí), zbývá prostě vybrat tu, která je nejmenším zlem (nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu v souvislosti s Linuxem).
Mandrake zmiňuji na prvním místě jako odstrašující příklad. Práce lidí z Mandrake si velmi vážím, protože vím, že v oblasti vývoje udělali mnohé, ale Windowsovatění distribuce jim k dobru opravdu připsat nemohu.
Fedora. Od RedHatu jsem už jednou utekl, proč se vracet? Zkoušel jsem FC3 a nenadchla mě, probíhá její postupné Windowsovatění.
SUSE jsem kdysi zkoušel ve verzi 6.4 a některých "vlastností" jsem se tehdy upřímně vyděsil. Byl bych ochoten to znovu zkusit, ale pokud je mi známo, tak v současné době nema SUSE příliš přátelské licenční podmínky (ne že bych nebyl ochoten za OS zaplatit). Navíc nevěřím, že se něco změnilo a nevěřím, že bych po instalaci nenašel něco Windowsoidního. Opět, práce lidí ze SUSE si velmi vážím, protože vím, že například AMD64 port Linuxu je z velké časti jejich práce.
Debian má geniální balíčkovací systém, ale podstatnou závadou je zastaralost distribuce. A ta podle mé předchozí zkušenosti neplatí jen pro stable větev. 
Nebýt jí, možná bych byl ochoten tolerovat i doslova krvavé závislosti (aneb každý balíček je zkompilován s podporou úplně všeho). Dalším proti je fakt, že AMD64 port je zatím poněkud mimo centrum dění.
Ubuntu je moc pěkné, ale počáteční "no root" filozofie na mě nezapůsobila příliš dobře a přiohnutí některých souvisejících věcí do původního stavu není až tak triviální.
A co Gentoo? Příčí se mi kompilovat celý systém ze zdrojáků, souhlasně však pokyvuji hlavou, že je to nejlepší lék proti krvavým závislostem a zajímavé řešení pro nestandardní platformy (nejen mé AMD64). V mém případě se ještě ošívám nad tím, že portage je napsáno v Pythonu, tedy jazyce, který nemám vůbec rád.
Když tak na ten seznam koukám a chci vybrat to nejmenší zlo, volba je vcelku jasná - Gentoo. A to i přesto, že už mě jednou pěkně naštvalo (blog: Jak mě naštvalo Gentoo). Včera jsem si před spaním čmáral barevnými popisovači do vytištěného handbooku a jsem odhodlán to zkusit znovu. Abyste rozuměli, problém není ve znalostech, ale v ochotě Gentoo přijmout za své. Podaří se mi to tentokrát?
Tiskni
Sdílej:
zřejmě je to nějaké nové synonymum ke Zlo(tm)
6.4.2005 16:53
TomCat | skóre: 11
| blog: Proti proudu
| Praha-západ
Mozna bych pred utekem k *BSD dal jeste sanci tomu Gentoo.
6.4.2005 16:59
TomCat | skóre: 11
| blog: Proti proudu
| Praha-západ
7.4.2005 08:26
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
. Dekuju za zajem. Pro prehled toho, co se zmenilo, doporucuju tohle. Muzu te ubezpecit, ze se ji snazim udrzovat co nejaktualnejsi
7.4.2005 08:37
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
7.4.2005 08:37
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.4.2005 15:41
6.4.2005 20:37