Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
K Linuxu mě někdy v roce 1997 přivedl jeden z členů pověstné skupiny CzERT, který mi na jednom IRC srazu osobně věnoval CD s RedHat 4.1 (zajímavé je na tom i to, že mě pár měsíců předtím přiměl k přechodu z Windows 95 na Windows NT 4.0). Ač jsem si jej (a ještě několik dalších verzí) nainstaloval a zkoušel používat, tak mojí první skutečně používanou distribucí byl až RedHat 6.0. U RedHatu jsem zůstal až do verze 7.3, kterou jsem považoval za poslední použitelnou. Poté jsem po krátkém výběrovém kolečku mezi distribucemi zakotvil u Slackware. Nyní to ale vypadá, že opět nastal čas na změnu...
(Předem poznamenávám, že v tomto případě se jedná o úvahy týkající se především desktopu. V případě serveru mohou být některá kritéria postavena jinak.)
Z mého hlediska jsou u něj problematické v podstatě jen dvě věci.
První je ta, že mám doma již čtyři měsíce 64 bitový hardware (AMD Athlon 64), pro který neexistuje oficiální port Slackware. A co si budeme namlouvat, v dohledné době několika let ani existovat nebude, protože Patrick se neumí množit dělením.
Druhá věc pramení z jeho velké "štíhlosti". V základní instalaci totiž chybí řada mých oblíbených aplikcí a člověk je odkázaný na jejich kompilaci, což není zrovna přímočaré a přeci jen to nějaký čas zabere. Jsou tu sice repozitáře jako například linuxpackages.net, ale ruku na srdce, žádný rozumný člověk se přece větší množství balíčků z nedůvěryhodnho repozitáře instalovat neodváží. V současné době navíc bylo ze Slackware vy
Slackware mám však rád a pokud jej opustím, tak to bude jen na mém desktopu. Stále mi v mnoha případech přijde nenahraditelný.
Přišel jsem v posledních letech do styku s řadou distribucí, ale na každé mi něco vadilo. V tomto případě je navíc výběr dále zúžen, protože ne každá distribuce existuje i pro platformu AMD64. Protože z myšlenek na vlastní distribuci jsem již vyrostl (naštěstí), zbývá prostě vybrat tu, která je nejmenším zlem (nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu v souvislosti s Linuxem).
Mandrake zmiňuji na prvním místě jako odstrašující příklad. Práce lidí z Mandrake si velmi vážím, protože vím, že v oblasti vývoje udělali mnohé, ale Windowsovatění distribuce jim k dobru opravdu připsat nemohu.
Fedora. Od RedHatu jsem už jednou utekl, proč se vracet? Zkoušel jsem FC3 a nenadchla mě, probíhá její postupné Windowsovatění.
SUSE jsem kdysi zkoušel ve verzi 6.4 a některých "vlastností" jsem se tehdy upřímně vyděsil. Byl bych ochoten to znovu zkusit, ale pokud je mi známo, tak v současné době nema SUSE příliš přátelské licenční podmínky (ne že bych nebyl ochoten za OS zaplatit). Navíc nevěřím, že se něco změnilo a nevěřím, že bych po instalaci nenašel něco Windowsoidního. Opět, práce lidí ze SUSE si velmi vážím, protože vím, že například AMD64 port Linuxu je z velké časti jejich práce.
Debian má geniální balíčkovací systém, ale podstatnou závadou je zastaralost distribuce. A ta podle mé předchozí zkušenosti neplatí jen pro stable větev.
Nebýt jí, možná bych byl ochoten tolerovat i doslova krvavé závislosti (aneb každý balíček je zkompilován s podporou úplně všeho). Dalším proti je fakt, že AMD64 port je zatím poněkud mimo centrum dění.
Ubuntu je moc pěkné, ale počáteční "no root" filozofie na mě nezapůsobila příliš dobře a přiohnutí některých souvisejících věcí do původního stavu není až tak triviální.
A co Gentoo? Příčí se mi kompilovat celý systém ze zdrojáků, souhlasně však pokyvuji hlavou, že je to nejlepší lék proti krvavým závislostem a zajímavé řešení pro nestandardní platformy (nejen mé AMD64). V mém případě se ještě ošívám nad tím, že portage je napsáno v Pythonu, tedy jazyce, který nemám vůbec rád.
Když tak na ten seznam koukám a chci vybrat to nejmenší zlo, volba je vcelku jasná - Gentoo. A to i přesto, že už mě jednou pěkně naštvalo (blog: Jak mě naštvalo Gentoo). Včera jsem si před spaním čmáral barevnými popisovači do vytištěného handbooku a jsem odhodlán to zkusit znovu. Abyste rozuměli, problém není ve znalostech, ale v ochotě Gentoo přijmout za své. Podaří se mi to tentokrát?
Tiskni
Sdílej:
zřejmě je to nějaké nové synonymum ke Zlo(tm)
Mozna bych pred utekem k *BSD dal jeste sanci tomu Gentoo.
. Dekuju za zajem. Pro prehled toho, co se zmenilo, doporucuju tohle. Muzu te ubezpecit, ze se ji snazim udrzovat co nejaktualnejsi