Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Pokud jste Martin Kocourek, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: TomCat
Moje domovská stránka: http://www.deltix.cz/
O mně:
V současnosti pracuji jako administrátor, konzultant a developer na volné noze (jinak také nezávislý profesionál čili freelancer), přičemž úspěšně uplatňuji v praxi své více než dvacetileté zkušenosti s operačním systémem Linux hlavně na serverech, ale i na desktopu (instalace, správa, vývoj). V drtivé většině případů pracuji převážně s open source a free aplikacemi a systémy (FOSS). Specializuji se hlavně na Linuxové servery, ale v případě nutnosti umím spravovat i servery postavené na jiných technologiích (MS Windows, komerční Unixy, BSD).
Zabývam se převážně konzultační činností, návrhem a správou serverové infrastruktury, systémovou správou několika stovek Linuxových serverů. Ve "volném čase" se bavím návrhem a vývojem aplikací hlavně v jazycích Go, Rust, Java/Groovy, Javascript, Python a Bash a jejich integrací s informačními a jinými systémy. Intenzívně se věnuji problematice serverové virtualizace na open source platformách (Xen/XCPng, Proxmox, Docker).
Provozuji mj. full service managed hosting pro náročnější klienty, kterým nevyhovují běžné sdílené LAMPy. Kromě nabídky virtuálních i fyzických managed serverů podporuji hostování a správu webových aplikací postavených na nejrůznějších technologiích (Go, NodeJS, Java, Python apod.).
Při realizaci projektů obvykle spolupracuji také s dalšími nezávislými profesionály (grafiky, developery, kodéry).
První setkání s osmibitovými mikroprocesory a mikropočítači jsem absolvoval někdy v roce 1981; postupem času jsem měl v rukou různé stroje převážně s CPU 8080 a Z80 (PMI-80, Intelka, TRS-80, JPR-1/SAPI-1, ZX-81, ZX-Spectrum, TNS, IQ-151, PMD-85, Amstrad CPC6128 a PCW8512, SHARP MZ-800 a další, včetně vlastních konstrukcí) a s CPU řady 65xx (Commodore 64 a 128D, Atari 65XE). Na 16/32 bitů jsem povýšil mj. přes stroje Commodore Amiga 1200 a 4000 nebo Atari ST a TT. Celou řadu těchto báječných a nádherných technických skvostů stále ještě mám ve svém malém "muzeu" a často jsou kupodivu ještě funkční (dokážete si u dnešních počítačů vůbec představit, že by dokázaly fungovat ještě po 30+ letech???)
"Pécéčka" jsem si prošel hezky od píky počínaje klasickými PC řady XT, přes 286, 386, 486 a Pentia (od prvních 60 MHz modelů) a taktéž mnoho z nich stále ještě mám, byť některé už nefungují. Aby toho nebylo málo, potkal jsem se zblízka také se stroji ze stáje Apple - MacIntosh Quadra, MacMini a MacBookPro, ovšem jakožto ostříleného pragmatika mě jablečné náboženství nechává zcela chladným...
Mám za sebou téměř 30 let praktických zkušeností se správou stanic i serverů a vývojem aplikací na platformě DOS, MS Windows, Novell Netware, Unixware, SCO Unix, Solaris a samozřejmě Linux a FreeBSD. Za zmínku stojí taktéž dlouholeté praktické zkušenosti s aplikacemi jednočipových mikrokontrolérů (8048, 8051, PIC, AVR) a mikroprocesorů (8080, 65xx, 68xx, Z80, M68k, x86, PPC, ARM), včetně vývoje softwaru v C a assembleru (hlavně Z80, 8051, PIC a x86, v současnosti spíše ARM a VHDL/Verilog pro FPGA). K tomu patří také samotné "bastlení" elektronických zařízení a samozřejmě i oficiální elektrotechnické vzdělání...
Jako pracovní desktop v současné době používám odlehčený správce oken Awesome na distribuci Manjaro/Arch Linux a výjimečně také MS Windows 7/10 ve VirtualBoxu (podle toho, co zrovna dělám). Z vývojářských prostředí upřednostňuji Netbeans, případně VS Codium a dále různé specializované nástroje (např. pro Arduino nebo VHDL/Verilog).
Co se týče Linuxových distribucí, vystřídal jsem jich poměrně dost: začal jsem kdysi pradávno s prvním Slackwarem, i když v průběhu let jsem z různých důvodů prostřídal také RedHat, Mandrake, SuSE a Gentoo. Poměrně dlouho jsem používal Fedoru (verze 9-14), Ubuntu LTS (10.04-18.04), Mint a dnes mám na notebooku opět důkladně vyladěný 64bitový Manjaro/Arch. Na serverech používám hlavně Oracle Linux (klon RHEL) a Debian.
Na serveru ABC Linuxu patřím mezi dinosaury - čtu jej od jeho založení, podobně jako "konkurenční" server Root. Mezi mé oblíbené české magazíny patří také LinuxExpress.
Profil na LinkedIn: http://cz.linkedin.com/in/kocourek/
E-mail: mkocourek {zavináč} deltix.cz
Telegram: https://t.me/kocour_mikes
Mohu poskytnout konzultace a nabídnout své znalosti a zkušenosti převážně (ale nejen) v následujících vybraných oblastech:
Rok narození: 1970
Bydliště: Praha-západ
Kraj: Středočeský
Země: Česká republika
Linux používám od roku: 1996
Patička: Lazarus Long: Hloupost nelze vyléčit penězi, výchovou a dokonce ani zákony. (Robert Anson Heinlein - Dost času na lásku)
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 11