Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře děti v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Pokud jste Martin Kocourek, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: TomCat
Moje domovská stránka: http://www.deltix.cz/
O mně:
V současnosti pracuji jako administrátor, konzultant a developer na volné noze (jinak také nezávislý profesionál čili freelancer), přičemž úspěšně uplatňuji v praxi své více než dvacetileté zkušenosti s operačním systémem Linux hlavně na serverech, ale i na desktopu (instalace, správa, vývoj). V drtivé většině případů pracuji převážně s open source a free aplikacemi a systémy (FOSS). Specializuji se hlavně na Linuxové servery, ale v případě nutnosti umím spravovat i servery postavené na jiných technologiích (MS Windows, komerční Unixy, BSD).
Zabývam se převážně konzultační činností, návrhem a správou serverové infrastruktury, systémovou správou několika stovek Linuxových serverů. Ve "volném čase" se bavím návrhem a vývojem aplikací hlavně v jazycích Go, Rust, Java/Groovy, Javascript, Python a Bash a jejich integrací s informačními a jinými systémy. Intenzívně se věnuji problematice serverové virtualizace na open source platformách (Xen/XCPng, Proxmox, Docker).
Provozuji mj. full service managed hosting pro náročnější klienty, kterým nevyhovují běžné sdílené LAMPy. Kromě nabídky virtuálních i fyzických managed serverů podporuji hostování a správu webových aplikací postavených na nejrůznějších technologiích (Go, NodeJS, Java, Python apod.).
Při realizaci projektů obvykle spolupracuji také s dalšími nezávislými profesionály (grafiky, developery, kodéry).
První setkání s osmibitovými mikroprocesory a mikropočítači jsem absolvoval někdy v roce 1981; postupem času jsem měl v rukou různé stroje převážně s CPU 8080 a Z80 (PMI-80, Intelka, TRS-80, JPR-1/SAPI-1, ZX-81, ZX-Spectrum, TNS, IQ-151, PMD-85, Amstrad CPC6128 a PCW8512, SHARP MZ-800 a další, včetně vlastních konstrukcí) a s CPU řady 65xx (Commodore 64 a 128D, Atari 65XE). Na 16/32 bitů jsem povýšil mj. přes stroje Commodore Amiga 1200 a 4000 nebo Atari ST a TT. Celou řadu těchto báječných a nádherných technických skvostů stále ještě mám ve svém malém "muzeu" a často jsou kupodivu ještě funkční (dokážete si u dnešních počítačů vůbec představit, že by dokázaly fungovat ještě po 30+ letech???)
"Pécéčka" jsem si prošel hezky od píky počínaje klasickými PC řady XT, přes 286, 386, 486 a Pentia (od prvních 60 MHz modelů) a taktéž mnoho z nich stále ještě mám, byť některé už nefungují. Aby toho nebylo málo, potkal jsem se zblízka také se stroji ze stáje Apple - MacIntosh Quadra, MacMini a MacBookPro, ovšem jakožto ostříleného pragmatika mě jablečné náboženství nechává zcela chladným...
Mám za sebou téměř 30 let praktických zkušeností se správou stanic i serverů a vývojem aplikací na platformě DOS, MS Windows, Novell Netware, Unixware, SCO Unix, Solaris a samozřejmě Linux a FreeBSD. Za zmínku stojí taktéž dlouholeté praktické zkušenosti s aplikacemi jednočipových mikrokontrolérů (8048, 8051, PIC, AVR) a mikroprocesorů (8080, 65xx, 68xx, Z80, M68k, x86, PPC, ARM), včetně vývoje softwaru v C a assembleru (hlavně Z80, 8051, PIC a x86, v současnosti spíše ARM a VHDL/Verilog pro FPGA). K tomu patří také samotné "bastlení" elektronických zařízení a samozřejmě i oficiální elektrotechnické vzdělání...
Jako pracovní desktop v současné době používám odlehčený správce oken Awesome na distribuci Manjaro/Arch Linux a výjimečně také MS Windows 7/10 ve VirtualBoxu (podle toho, co zrovna dělám). Z vývojářských prostředí upřednostňuji Netbeans, případně VS Codium a dále různé specializované nástroje (např. pro Arduino nebo VHDL/Verilog).
Co se týče Linuxových distribucí, vystřídal jsem jich poměrně dost: začal jsem kdysi pradávno s prvním Slackwarem, i když v průběhu let jsem z různých důvodů prostřídal také RedHat, Mandrake, SuSE a Gentoo. Poměrně dlouho jsem používal Fedoru (verze 9-14), Ubuntu LTS (10.04-18.04), Mint a dnes mám na notebooku opět důkladně vyladěný 64bitový Manjaro/Arch. Na serverech používám hlavně Oracle Linux (klon RHEL) a Debian.
Na serveru ABC Linuxu patřím mezi dinosaury - čtu jej od jeho založení, podobně jako "konkurenční" server Root. Mezi mé oblíbené české magazíny patří také LinuxExpress.
Profil na LinkedIn: http://cz.linkedin.com/in/kocourek/
E-mail: mkocourek {zavináč} deltix.cz
Telegram: https://t.me/kocour_mikes
Mohu poskytnout konzultace a nabídnout své znalosti a zkušenosti převážně (ale nejen) v následujících vybraných oblastech:
Rok narození: 1970
Bydliště: Praha-západ
Kraj: Středočeský
Země: Česká republika
Linux používám od roku: 1996
Patička: Lazarus Long: Hloupost nelze vyléčit penězi, výchovou a dokonce ani zákony. (Robert Anson Heinlein - Dost času na lásku)
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 11