Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Kromě věcí dlouhodobě neplánovaných jsem se letos tešil na dvě pravidelné akce, hru Bedna a pravidelné setkání ataristů jménem Atariáda. Žel, neužil jsem si ani jedné. A ještě ten mencoder!
Čtrnáct dnů před Bednou mě skolila nějaká podivná choroba a když mi až pouhý den před startem byla ukončena neschopenka, bylo mi jasné, že na celonoční putování v Bedně nemám. Nu což, alespoň udělám radost sestřenici, která prý málem brečela, když zjistila, že nehodlám jít na její svatbu. Chtěla mě a moje auto jako svatební, s panenkou. Místo panenky byly nakonec masivní kovové prsteny a historky kolem nich by vydaly na samostatný zápis do blogu (montáž, chování při akceleraci, chování při brzdění, chování při 120 km/h na silnici druhé třídy (erekce kytice) atd.). Svatba nakonec byla vcelku vydařená, ale podařilo se mi na ní slušně se nachladit (zřejmě v souvislosti s tancem s přítelkyní). Doma jsem spořeboval veškeré zásoby papírových kapesníků, kašlal jsem jak kuřák v posledním tažení, můj hlas ještě teď nikdo nepoznává a teploměr si nad tu sedmatřicítku taky ještě občas vyleze. Strávit celý den na Atariádě v tomto stavu se mi nechtělo, ale chtěl jsem se tam alespoň zajít podívat, jednak pozdravit přátele, které celý rok nevidím, jednak přinést sestříhané video z loňska.
Na doporuční neznámého jsem si zkompiloval kernel 2.6.12rc3 a díky tomu se mi, na rozdíl od minula, podařilo konečně dvgrabem nagrabovat surové video. Sice přes raw1394, protože dv1394 je stále nefunkční, ale čert to vem... Pátek jsem v pyžamu a županu věnoval střihu a enkódování. Pro enkódování jsem se rozhodl opustit mencoder ve prospěch transcode, takže nejdřív jsem se pokusil zkompilovat aktuální libavcodec (ffmpeg) a poté transcode. To první se podařilo, druhé nikoliv. Čas tlačil a se slovy "zůstanu u mencoderu" jsem si stáhl aktuální mplayer (1.0pre7), zkompiloval ho a pustil se do střihu (kino 0.7.5).
Aktuální verze kina mě překvapila svou stabilitou. Poprvé jsem sříhal opravdu s nějakým "větším cílem", takže jsem se v kinu leccos nového naučil. Jen by to ještě chtělo nějakou obecnou příručku ke střihu (i k točení, nevíte o něčem?). Po několika hodinách práce jsem měl 7 minut a 16 sekund videa, které alespoň částečně odpovídalo mým představám. Sice jsem například zjistil, že statický titulek je lepší než ten jedoucí zprava doleva, ale opravovat se mi to už nechtělo. Následoval export, opět do .dv. Ten finální byl asi až na pátý pokus. Z neznámých důvodů (dost možná, že PEBKAC) mi totiž například vypadla jedna scéna, nebo u jiné zmizely titulky. Jediný problém, který lze opravdu svést na kino, přiblížím podrobněji: Jednu scénu jsem otitulkoval jistým způsobem a zjistil, že to není ono. Takže jsem ji otitulkoval jinak a ten první pokus nepoužil. Při preview v Edit módu bylo vše v pořádku, ale po exportu se ve výsledném filmu objevil i ten původní pokus, navíc na jiném místě. Pomocí GUI kina s tím nešlo nic udělat a pomohla až ruční editace XML souboru s uloženým projektem.
Z asi 2.5GB nagrabovaného materiálu jsem tedy měl sedmiminutové 1.4GB video a zbývalo ho jen překódovat do MPEG4. Zvolil jsem záměrně poměrně vysokou kvalitu a tříprůchodovoý encoding (zvuk, obraz, obraz). mencoder 1.0pre7 a lavc. Krátce po půlnoci jsem měl výsledek, měl asi 60MB a vypadal moc pěkně. Dnes nastal čas Atariády. Ráno jsem musel ještě skočit do práce (no řekněte, nezabili byste člověka, kterej nemůže spojit notebook s mobilem, protože mobil pokládá infraportem směrem OD notebooku?), pak si přetáhnul enkódované video do notebooku a chtěl se pokochat. Přehrává, ale ouha, obraz nikde. Že prý neví, jaký kodek použít. Ani manuální -vc nepomáhá... Ale proč? Mplayer přece vždycky všechno přehraje. No, uvidíme, co na to ostatní...
Krátce po příchodu na Atariádu se na mě obrací Ctirad Feřtr, se kterým jsem předchozího večera o videu mluvil, a ptá se po něm. Vydávám DVD s veškerým materiálem a čekám, co bude. "To AVI nejde přehrát", slyším po chvíli. Běžící .dv video zahlédne Petr Svačina, ptá se na něj a po seznámení s problémy s přehrávaním zajásá: "To jsem rád, že mi to někdo potvrdil! Co jsem enkódoval mencoderem 1.0pre7 do mpeg4 pomocí lavc, nejde opravdu ničím jiným přehrát! Musím na enkódování používat předchozí verze." Co na tom, že Ctirad měl taky 1.0pre7, taky viděl prd.
Tak to bychom měli...
A na závěr ještě jednu perličku. Když jsem kdysi dělal první pokusy s enkódováním mencoderem, tak všechno vypadalo taky moc dobře, ale jen do okamžiku, než jsem se pokusil přehrát video ve Windows. Tam to pro změnu hlásilo, že neví, jaký kodek použít na audio. Měl by to prý řešit lavc parametr atag (najdete v man mencoder), ale zatím jsem to nezkoušel. Vygooglovat něco podrobnějšího se mi nepodařilo...
Tiskni
Sdílej: