Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
Kromě věcí dlouhodobě neplánovaných jsem se letos tešil na dvě pravidelné akce, hru Bedna a pravidelné setkání ataristů jménem Atariáda. Žel, neužil jsem si ani jedné. A ještě ten mencoder!
Čtrnáct dnů před Bednou mě skolila nějaká podivná choroba a když mi až pouhý den před startem byla ukončena neschopenka, bylo mi jasné, že na celonoční putování v Bedně nemám. Nu což, alespoň udělám radost sestřenici, která prý málem brečela, když zjistila, že nehodlám jít na její svatbu. Chtěla mě a moje auto jako svatební, s panenkou. Místo panenky byly nakonec masivní kovové prsteny a historky kolem nich by vydaly na samostatný zápis do blogu (montáž, chování při akceleraci, chování při brzdění, chování při 120 km/h na silnici druhé třídy (erekce kytice) atd.). Svatba nakonec byla vcelku vydařená, ale podařilo se mi na ní slušně se nachladit (zřejmě v souvislosti s tancem s přítelkyní). Doma jsem spořeboval veškeré zásoby papírových kapesníků, kašlal jsem jak kuřák v posledním tažení, můj hlas ještě teď nikdo nepoznává a teploměr si nad tu sedmatřicítku taky ještě občas vyleze. Strávit celý den na Atariádě v tomto stavu se mi nechtělo, ale chtěl jsem se tam alespoň zajít podívat, jednak pozdravit přátele, které celý rok nevidím, jednak přinést sestříhané video z loňska.
Na doporuční neznámého jsem si zkompiloval kernel 2.6.12rc3 a díky tomu se mi, na rozdíl od minula, podařilo konečně dvgrabem nagrabovat surové video. Sice přes raw1394, protože dv1394 je stále nefunkční, ale čert to vem... Pátek jsem v pyžamu a županu věnoval střihu a enkódování. Pro enkódování jsem se rozhodl opustit mencoder ve prospěch transcode, takže nejdřív jsem se pokusil zkompilovat aktuální libavcodec (ffmpeg) a poté transcode. To první se podařilo, druhé nikoliv. Čas tlačil a se slovy "zůstanu u mencoderu" jsem si stáhl aktuální mplayer (1.0pre7), zkompiloval ho a pustil se do střihu (kino 0.7.5).
Aktuální verze kina mě překvapila svou stabilitou. Poprvé jsem sříhal opravdu s nějakým "větším cílem", takže jsem se v kinu leccos nového naučil. Jen by to ještě chtělo nějakou obecnou příručku ke střihu (i k točení, nevíte o něčem?). Po několika hodinách práce jsem měl 7 minut a 16 sekund videa, které alespoň částečně odpovídalo mým představám. Sice jsem například zjistil, že statický titulek je lepší než ten jedoucí zprava doleva, ale opravovat se mi to už nechtělo. Následoval export, opět do .dv. Ten finální byl asi až na pátý pokus. Z neznámých důvodů (dost možná, že PEBKAC) mi totiž například vypadla jedna scéna, nebo u jiné zmizely titulky. Jediný problém, který lze opravdu svést na kino, přiblížím podrobněji: Jednu scénu jsem otitulkoval jistým způsobem a zjistil, že to není ono. Takže jsem ji otitulkoval jinak a ten první pokus nepoužil. Při preview v Edit módu bylo vše v pořádku, ale po exportu se ve výsledném filmu objevil i ten původní pokus, navíc na jiném místě. Pomocí GUI kina s tím nešlo nic udělat a pomohla až ruční editace XML souboru s uloženým projektem.
Z asi 2.5GB nagrabovaného materiálu jsem tedy měl sedmiminutové 1.4GB video a zbývalo ho jen překódovat do MPEG4. Zvolil jsem záměrně poměrně vysokou kvalitu a tříprůchodovoý encoding (zvuk, obraz, obraz). mencoder 1.0pre7 a lavc. Krátce po půlnoci jsem měl výsledek, měl asi 60MB a vypadal moc pěkně. Dnes nastal čas Atariády. Ráno jsem musel ještě skočit do práce (no řekněte, nezabili byste člověka, kterej nemůže spojit notebook s mobilem, protože mobil pokládá infraportem směrem OD notebooku?), pak si přetáhnul enkódované video do notebooku a chtěl se pokochat. Přehrává, ale ouha, obraz nikde. Že prý neví, jaký kodek použít. Ani manuální -vc nepomáhá... Ale proč? Mplayer přece vždycky všechno přehraje. No, uvidíme, co na to ostatní...
Krátce po příchodu na Atariádu se na mě obrací Ctirad Feřtr, se kterým jsem předchozího večera o videu mluvil, a ptá se po něm. Vydávám DVD s veškerým materiálem a čekám, co bude. "To AVI nejde přehrát", slyším po chvíli. Běžící .dv video zahlédne Petr Svačina, ptá se na něj a po seznámení s problémy s přehrávaním zajásá: "To jsem rád, že mi to někdo potvrdil! Co jsem enkódoval mencoderem 1.0pre7 do mpeg4 pomocí lavc, nejde opravdu ničím jiným přehrát! Musím na enkódování používat předchozí verze." Co na tom, že Ctirad měl taky 1.0pre7, taky viděl prd.
Tak to bychom měli...
A na závěr ještě jednu perličku. Když jsem kdysi dělal první pokusy s enkódováním mencoderem, tak všechno vypadalo taky moc dobře, ale jen do okamžiku, než jsem se pokusil přehrát video ve Windows. Tam to pro změnu hlásilo, že neví, jaký kodek použít na audio. Měl by to prý řešit lavc parametr atag (najdete v man mencoder), ale zatím jsem to nezkoušel. Vygooglovat něco podrobnějšího se mi nepodařilo...
Tiskni
Sdílej: