Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Čtenář se jmenoval Ing. Ján Vlara a byl ze Slovenska. To jméno dodnes některé z nás straší. Dle svého dopisu to byl bývalý programátor, již několik let důchodu. Měl doma osmibitový počítač Atari, věnoval mu spoustu času, odebíral magazín FLOP a především měl pocit, že něco objevil. Něco genialního. Objevil nový způsob psaní programů v BASICu a chtěl, abychom se k němu vyjádřili...
Snazil se zavést něco, co nazýval "kostra programu", ovšem ta byla navázána zcela chaoticky na konkrétní BASICovské řádky programu. Například:
Řádky od 800 do 880 jsou určeny pro komentáře k programu pomocí příkazu REM.Přiložil také disketu s několika svými (zřejmě zcela vážně míněnými) programy psanými v tomto duchu. Šlo o aplikace stylu "zadej dvě libovolná čísla a ja spočítám součet, rozdíl, součin a podíl". Co s tím? Samotný "systém" jsme nepovažovali za nijak novátorskou myšlenku. I v BASICu bylo bežné udržet jakous takous strukturu, aby se člověk v programu orientoval, a její chaotické navázání na konkrétní čísla řádků bylo velmi nešťastné. Navíc v té době celá redakce už BASICem doslova opovrhovala a jakékoliv číslování řádků nám přišlo zcela mimo mísu. Na Atari jsme psali již téměř výhradně v assembleru, na větších strojích pak v assembleru a "C" (třeba já měl Amigu a používal jsem assembler Trashm'One a kompilátor Lattice C). Po krátké poradě jsme dospěli k závěru, že nejvhodnější bude celý dopis ignorovat. Nechtělo se nám být ani za "ty zlé" (zbořit jeho práci jako domeček z karet, vždyť by mu to mohlo ublížit), ani se nám nechtělo lhát.
Uplynulo několik týdnů (měsíců) a ve schránce jsme našli další dopis od pána Vlary. Stežoval si, že jeho předcházející dopis zůstal bez odezvy a znovu nás žádal o naše vyjádření. Začínalo být jasné, že tak lehce z toho nevybruslíme. Dohodli jsme si tedy termín, sešla se celá "redakční rada" a s neuvěřitelným vypětím jsme sesmolili dopis. Velice slušný dopis, ve kterém jsme jeho představy (částečně i s výše již použitými argumenty) opatrně označili za zcestné...
Již nikdy se neozval...
Tímto tedy s více než desetiletým odstupem opět pozdravujeme Ing. Jána Vlaru, snad je ještě mezi živými. A pokud ho snad někdo ze čtenářů dokonce i zná, dejte mu vědět!
Poznámka: Tento záznam v blogu má sloužit jen jako vzpomínka na jistou, snad poučnou, epizodu z mého života. Rozhodně není míněn jako výsměch starému člověku...
ODPOLEDNÍ UPDATE: Ozvali se mí kamarádi, že pokud to neměl být výsměch, že se mi to moc nepovedlo. Jeden z nich však zcela správně zachytil něco, co mělo být explicitně řečeno, leč nebylo, ač jsem na to myslel:
<robotron> pokud se tomu nevysmivas, je to o nicem
<robotron> tak si vyber
<robotron> mel's to napsat jinak
<robotron> krome toho, ze je ten napad picovina, jsi mel podtrhnout,
<robotron> jaky je to bozi, ze nakej dedula
<robotron> v dobe, kdy pocitac bezne nepouzivali jeste ani vsichni lide prduktivniho veku
<robotron> byl aktivnim uzivatelem atarka
<robotron> a odebiral diskmag nejakejch postpubertalnich hysku
<robotron> clovek, kterej pred tim, nez poprve usedl (nebo si stoupl) k pocitaci,
<robotron> v dobe aerovky cililink,
<robotron> musel nastudovat stohy medu o vysoke matematice a buhvijakejch konstrukcnich detailech...
<robotron> no, to se to radi, co MA kdo napsat, kdyz sam nenapisu ani nelyricky clanek rozsahu haiku
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
. I s typickym dodatkem ,,a to je fakt pravda
?``. Ale pravdu mas v tom, ze s podobnymi typkami si clovec docela uzije a pozdeji se tomu rad zasmeje, ono s duchodci je to kolikrat jako s malymi detmi. Jinak jakkoliv tento napad komentovat nemusis, myslim ze kazdemu je jasne jak v kterem jazyce udrzet poradek, ale zase pokud to dotycnemu pomahalo zavest v hrackach poradek tak proc ne, ze?