Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Čtenář se jmenoval Ing. Ján Vlara a byl ze Slovenska. To jméno dodnes některé z nás straší. Dle svého dopisu to byl bývalý programátor, již několik let důchodu. Měl doma osmibitový počítač Atari, věnoval mu spoustu času, odebíral magazín FLOP a především měl pocit, že něco objevil. Něco genialního. Objevil nový způsob psaní programů v BASICu a chtěl, abychom se k němu vyjádřili...
Snazil se zavést něco, co nazýval "kostra programu", ovšem ta byla navázána zcela chaoticky na konkrétní BASICovské řádky programu. Například:
Řádky od 800 do 880 jsou určeny pro komentáře k programu pomocí příkazu REM.Přiložil také disketu s několika svými (zřejmě zcela vážně míněnými) programy psanými v tomto duchu. Šlo o aplikace stylu "zadej dvě libovolná čísla a ja spočítám součet, rozdíl, součin a podíl". Co s tím? Samotný "systém" jsme nepovažovali za nijak novátorskou myšlenku. I v BASICu bylo bežné udržet jakous takous strukturu, aby se člověk v programu orientoval, a její chaotické navázání na konkrétní čísla řádků bylo velmi nešťastné. Navíc v té době celá redakce už BASICem doslova opovrhovala a jakékoliv číslování řádků nám přišlo zcela mimo mísu. Na Atari jsme psali již téměř výhradně v assembleru, na větších strojích pak v assembleru a "C" (třeba já měl Amigu a používal jsem assembler Trashm'One a kompilátor Lattice C). Po krátké poradě jsme dospěli k závěru, že nejvhodnější bude celý dopis ignorovat. Nechtělo se nám být ani za "ty zlé" (zbořit jeho práci jako domeček z karet, vždyť by mu to mohlo ublížit), ani se nám nechtělo lhát.
Uplynulo několik týdnů (měsíců) a ve schránce jsme našli další dopis od pána Vlary. Stežoval si, že jeho předcházející dopis zůstal bez odezvy a znovu nás žádal o naše vyjádření. Začínalo být jasné, že tak lehce z toho nevybruslíme. Dohodli jsme si tedy termín, sešla se celá "redakční rada" a s neuvěřitelným vypětím jsme sesmolili dopis. Velice slušný dopis, ve kterém jsme jeho představy (částečně i s výše již použitými argumenty) opatrně označili za zcestné...
Již nikdy se neozval...
Tímto tedy s více než desetiletým odstupem opět pozdravujeme Ing. Jána Vlaru, snad je ještě mezi živými. A pokud ho snad někdo ze čtenářů dokonce i zná, dejte mu vědět!
Poznámka: Tento záznam v blogu má sloužit jen jako vzpomínka na jistou, snad poučnou, epizodu z mého života. Rozhodně není míněn jako výsměch starému člověku...
ODPOLEDNÍ UPDATE: Ozvali se mí kamarádi, že pokud to neměl být výsměch, že se mi to moc nepovedlo. Jeden z nich však zcela správně zachytil něco, co mělo být explicitně řečeno, leč nebylo, ač jsem na to myslel:
<robotron> pokud se tomu nevysmivas, je to o nicem
<robotron> tak si vyber
<robotron> mel's to napsat jinak
<robotron> krome toho, ze je ten napad picovina, jsi mel podtrhnout,
<robotron> jaky je to bozi, ze nakej dedula
<robotron> v dobe, kdy pocitac bezne nepouzivali jeste ani vsichni lide prduktivniho veku
<robotron> byl aktivnim uzivatelem atarka
<robotron> a odebiral diskmag nejakejch postpubertalnich hysku
<robotron> clovek, kterej pred tim, nez poprve usedl (nebo si stoupl) k pocitaci,
<robotron> v dobe aerovky cililink,
<robotron> musel nastudovat stohy medu o vysoke matematice a buhvijakejch konstrukcnich detailech...
<robotron> no, to se to radi, co MA kdo napsat, kdyz sam nenapisu ani nelyricky clanek rozsahu haiku
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
. I s typickym dodatkem ,,a to je fakt pravda
?``. Ale pravdu mas v tom, ze s podobnymi typkami si clovec docela uzije a pozdeji se tomu rad zasmeje, ono s duchodci je to kolikrat jako s malymi detmi. Jinak jakkoliv tento napad komentovat nemusis, myslim ze kazdemu je jasne jak v kterem jazyce udrzet poradek, ale zase pokud to dotycnemu pomahalo zavest v hrackach poradek tak proc ne, ze?