Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Čtenář se jmenoval Ing. Ján Vlara a byl ze Slovenska. To jméno dodnes některé z nás straší. Dle svého dopisu to byl bývalý programátor, již několik let důchodu. Měl doma osmibitový počítač Atari, věnoval mu spoustu času, odebíral magazín FLOP a především měl pocit, že něco objevil. Něco genialního. Objevil nový způsob psaní programů v BASICu a chtěl, abychom se k němu vyjádřili...
Snazil se zavést něco, co nazýval "kostra programu", ovšem ta byla navázána zcela chaoticky na konkrétní BASICovské řádky programu. Například:
Řádky od 800 do 880 jsou určeny pro komentáře k programu pomocí příkazu REM.Přiložil také disketu s několika svými (zřejmě zcela vážně míněnými) programy psanými v tomto duchu. Šlo o aplikace stylu "zadej dvě libovolná čísla a ja spočítám součet, rozdíl, součin a podíl". Co s tím? Samotný "systém" jsme nepovažovali za nijak novátorskou myšlenku. I v BASICu bylo bežné udržet jakous takous strukturu, aby se člověk v programu orientoval, a její chaotické navázání na konkrétní čísla řádků bylo velmi nešťastné. Navíc v té době celá redakce už BASICem doslova opovrhovala a jakékoliv číslování řádků nám přišlo zcela mimo mísu. Na Atari jsme psali již téměř výhradně v assembleru, na větších strojích pak v assembleru a "C" (třeba já měl Amigu a používal jsem assembler Trashm'One a kompilátor Lattice C). Po krátké poradě jsme dospěli k závěru, že nejvhodnější bude celý dopis ignorovat. Nechtělo se nám být ani za "ty zlé" (zbořit jeho práci jako domeček z karet, vždyť by mu to mohlo ublížit), ani se nám nechtělo lhát.
Uplynulo několik týdnů (měsíců) a ve schránce jsme našli další dopis od pána Vlary. Stežoval si, že jeho předcházející dopis zůstal bez odezvy a znovu nás žádal o naše vyjádření. Začínalo být jasné, že tak lehce z toho nevybruslíme. Dohodli jsme si tedy termín, sešla se celá "redakční rada" a s neuvěřitelným vypětím jsme sesmolili dopis. Velice slušný dopis, ve kterém jsme jeho představy (částečně i s výše již použitými argumenty) opatrně označili za zcestné...
Již nikdy se neozval...
Tímto tedy s více než desetiletým odstupem opět pozdravujeme Ing. Jána Vlaru, snad je ještě mezi živými. A pokud ho snad někdo ze čtenářů dokonce i zná, dejte mu vědět!
Poznámka: Tento záznam v blogu má sloužit jen jako vzpomínka na jistou, snad poučnou, epizodu z mého života. Rozhodně není míněn jako výsměch starému člověku...
ODPOLEDNÍ UPDATE: Ozvali se mí kamarádi, že pokud to neměl být výsměch, že se mi to moc nepovedlo. Jeden z nich však zcela správně zachytil něco, co mělo být explicitně řečeno, leč nebylo, ač jsem na to myslel:
<robotron> pokud se tomu nevysmivas, je to o nicem
<robotron> tak si vyber
<robotron> mel's to napsat jinak
<robotron> krome toho, ze je ten napad picovina, jsi mel podtrhnout,
<robotron> jaky je to bozi, ze nakej dedula
<robotron> v dobe, kdy pocitac bezne nepouzivali jeste ani vsichni lide prduktivniho veku
<robotron> byl aktivnim uzivatelem atarka
<robotron> a odebiral diskmag nejakejch postpubertalnich hysku
<robotron> clovek, kterej pred tim, nez poprve usedl (nebo si stoupl) k pocitaci,
<robotron> v dobe aerovky cililink,
<robotron> musel nastudovat stohy medu o vysoke matematice a buhvijakejch konstrukcnich detailech...
<robotron> no, to se to radi, co MA kdo napsat, kdyz sam nenapisu ani nelyricky clanek rozsahu haiku
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
. I s typickym dodatkem ,,a to je fakt pravda
?``. Ale pravdu mas v tom, ze s podobnymi typkami si clovec docela uzije a pozdeji se tomu rad zasmeje, ono s duchodci je to kolikrat jako s malymi detmi. Jinak jakkoliv tento napad komentovat nemusis, myslim ze kazdemu je jasne jak v kterem jazyce udrzet poradek, ale zase pokud to dotycnemu pomahalo zavest v hrackach poradek tak proc ne, ze?