Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Čtenář se jmenoval Ing. Ján Vlara a byl ze Slovenska. To jméno dodnes některé z nás straší. Dle svého dopisu to byl bývalý programátor, již několik let důchodu. Měl doma osmibitový počítač Atari, věnoval mu spoustu času, odebíral magazín FLOP a především měl pocit, že něco objevil. Něco genialního. Objevil nový způsob psaní programů v BASICu a chtěl, abychom se k němu vyjádřili...
Snazil se zavést něco, co nazýval "kostra programu", ovšem ta byla navázána zcela chaoticky na konkrétní BASICovské řádky programu. Například:
Řádky od 800 do 880 jsou určeny pro komentáře k programu pomocí příkazu REM.Přiložil také disketu s několika svými (zřejmě zcela vážně míněnými) programy psanými v tomto duchu. Šlo o aplikace stylu "zadej dvě libovolná čísla a ja spočítám součet, rozdíl, součin a podíl". Co s tím? Samotný "systém" jsme nepovažovali za nijak novátorskou myšlenku. I v BASICu bylo bežné udržet jakous takous strukturu, aby se člověk v programu orientoval, a její chaotické navázání na konkrétní čísla řádků bylo velmi nešťastné. Navíc v té době celá redakce už BASICem doslova opovrhovala a jakékoliv číslování řádků nám přišlo zcela mimo mísu. Na Atari jsme psali již téměř výhradně v assembleru, na větších strojích pak v assembleru a "C" (třeba já měl Amigu a používal jsem assembler Trashm'One a kompilátor Lattice C). Po krátké poradě jsme dospěli k závěru, že nejvhodnější bude celý dopis ignorovat. Nechtělo se nám být ani za "ty zlé" (zbořit jeho práci jako domeček z karet, vždyť by mu to mohlo ublížit), ani se nám nechtělo lhát.
Uplynulo několik týdnů (měsíců) a ve schránce jsme našli další dopis od pána Vlary. Stežoval si, že jeho předcházející dopis zůstal bez odezvy a znovu nás žádal o naše vyjádření. Začínalo být jasné, že tak lehce z toho nevybruslíme. Dohodli jsme si tedy termín, sešla se celá "redakční rada" a s neuvěřitelným vypětím jsme sesmolili dopis. Velice slušný dopis, ve kterém jsme jeho představy (částečně i s výše již použitými argumenty) opatrně označili za zcestné...
Již nikdy se neozval...
Tímto tedy s více než desetiletým odstupem opět pozdravujeme Ing. Jána Vlaru, snad je ještě mezi živými. A pokud ho snad někdo ze čtenářů dokonce i zná, dejte mu vědět!
Poznámka: Tento záznam v blogu má sloužit jen jako vzpomínka na jistou, snad poučnou, epizodu z mého života. Rozhodně není míněn jako výsměch starému člověku...
ODPOLEDNÍ UPDATE: Ozvali se mí kamarádi, že pokud to neměl být výsměch, že se mi to moc nepovedlo. Jeden z nich však zcela správně zachytil něco, co mělo být explicitně řečeno, leč nebylo, ač jsem na to myslel:
<robotron> pokud se tomu nevysmivas, je to o nicem
<robotron> tak si vyber
<robotron> mel's to napsat jinak
<robotron> krome toho, ze je ten napad picovina, jsi mel podtrhnout,
<robotron> jaky je to bozi, ze nakej dedula
<robotron> v dobe, kdy pocitac bezne nepouzivali jeste ani vsichni lide prduktivniho veku
<robotron> byl aktivnim uzivatelem atarka
<robotron> a odebiral diskmag nejakejch postpubertalnich hysku
<robotron> clovek, kterej pred tim, nez poprve usedl (nebo si stoupl) k pocitaci,
<robotron> v dobe aerovky cililink,
<robotron> musel nastudovat stohy medu o vysoke matematice a buhvijakejch konstrukcnich detailech...
<robotron> no, to se to radi, co MA kdo napsat, kdyz sam nenapisu ani nelyricky clanek rozsahu haiku
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
3.3.2005 11:10