Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Zrejmě v souvislosti s přípravami na vydání dalšího čísla disketového magazínu FLOP jsem si vzpomněl na dopis jednoho našeho tehdejšího čtenáře. Bylo to tuším v roce 1994 a traumata si užily obě strany...
Čtenář se jmenoval Ing. Ján Vlara a byl ze Slovenska. To jméno dodnes některé z nás straší. Dle svého dopisu to byl bývalý programátor, již několik let důchodu. Měl doma osmibitový počítač Atari, věnoval mu spoustu času, odebíral magazín FLOP a především měl pocit, že něco objevil. Něco genialního. Objevil nový způsob psaní programů v BASICu a chtěl, abychom se k němu vyjádřili...
Snazil se zavést něco, co nazýval "kostra programu", ovšem ta byla navázána zcela chaoticky na konkrétní BASICovské řádky programu. Například:
Řádky od 800 do 880 jsou určeny pro komentáře k programu pomocí příkazu REM.Přiložil také disketu s několika svými (zřejmě zcela vážně míněnými) programy psanými v tomto duchu. Šlo o aplikace stylu "zadej dvě libovolná čísla a ja spočítám součet, rozdíl, součin a podíl". Co s tím? Samotný "systém" jsme nepovažovali za nijak novátorskou myšlenku. I v BASICu bylo bežné udržet jakous takous strukturu, aby se člověk v programu orientoval, a její chaotické navázání na konkrétní čísla řádků bylo velmi nešťastné. Navíc v té době celá redakce už BASICem doslova opovrhovala a jakékoliv číslování řádků nám přišlo zcela mimo mísu. Na Atari jsme psali již téměř výhradně v assembleru, na větších strojích pak v assembleru a "C" (třeba já měl Amigu a používal jsem assembler Trashm'One a kompilátor Lattice C). Po krátké poradě jsme dospěli k závěru, že nejvhodnější bude celý dopis ignorovat. Nechtělo se nám být ani za "ty zlé" (zbořit jeho práci jako domeček z karet, vždyť by mu to mohlo ublížit), ani se nám nechtělo lhát.
Uplynulo několik týdnů (měsíců) a ve schránce jsme našli další dopis od pána Vlary. Stežoval si, že jeho předcházející dopis zůstal bez odezvy a znovu nás žádal o naše vyjádření. Začínalo být jasné, že tak lehce z toho nevybruslíme. Dohodli jsme si tedy termín, sešla se celá "redakční rada" a s neuvěřitelným vypětím jsme sesmolili dopis. Velice slušný dopis, ve kterém jsme jeho představy (částečně i s výše již použitými argumenty) opatrně označili za zcestné...
Již nikdy se neozval...
Tímto tedy s více než desetiletým odstupem opět pozdravujeme Ing. Jána Vlaru, snad je ještě mezi živými. A pokud ho snad někdo ze čtenářů dokonce i zná, dejte mu vědět!
Poznámka: Tento záznam v blogu má sloužit jen jako vzpomínka na jistou, snad poučnou, epizodu z mého života. Rozhodně není míněn jako výsměch starému člověku...
ODPOLEDNÍ UPDATE: Ozvali se mí kamarádi, že pokud to neměl být výsměch, že se mi to moc nepovedlo. Jeden z nich však zcela správně zachytil něco, co mělo být explicitně řečeno, leč nebylo, ač jsem na to myslel:
<robotron> pokud se tomu nevysmivas, je to o nicem
<robotron> tak si vyber
<robotron> mel's to napsat jinak
<robotron> krome toho, ze je ten napad picovina, jsi mel podtrhnout,
<robotron> jaky je to bozi, ze nakej dedula
<robotron> v dobe, kdy pocitac bezne nepouzivali jeste ani vsichni lide prduktivniho veku
<robotron> byl aktivnim uzivatelem atarka
<robotron> a odebiral diskmag nejakejch postpubertalnich hysku
<robotron> clovek, kterej pred tim, nez poprve usedl (nebo si stoupl) k pocitaci,
<robotron> v dobe aerovky cililink,
<robotron> musel nastudovat stohy medu o vysoke matematice a buhvijakejch konstrukcnich detailech...
<robotron> no, to se to radi, co MA kdo napsat, kdyz sam nenapisu ani nelyricky clanek rozsahu haiku
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
3.3.2005 11:10