Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Mel bych jen pripominky k ozvuceni, usazeni prekladatelu (ackoliv jsem nesedel uplne vzadu, tak jsem ji slysel velmi zretelne) a posazeni diskutujicich u panelove diskuse - nebylo na ne videt, nechapu proc nesedeli na podiu)
proč bude kyslík i UPC dávat /64 prefix a ne /48?Krátká odpověď: Protože to stačí. Dlouhá odpověď: 1) Chtějí mít větší část pro své vlastní členění. 2) Nechtějí zbytečně plýtvat na lidech (domácnost či kancelář víc než /64 nepotřebuje). 3) Alespoň hrubé napasování do stávající obchodní politiky (další /64 dostaneš, ale za příplatek).
nebo nepochopili základní podstatu ipv6?Obávám se, že chyba není na jejich straně. Základní podstata IPv6 není v tom, že se budou k domácímu zákazníkovi za pár stovek měsíčně chovat jako k velké organizaci. Telefonica prostě dodá domácí router s /64 prefixem. Tak jako předtím dodala domácí router s /32 IPv4 a NATem.
domácnost či kancelář víc než /64 nepotřebuje
Bude-li chtít vlastní firewall, potřebuje aspoň /64 + 1.
To jo, jedině používat ebtables. To si přechodem na nativní IPv6 docela pohorším.To je špatná interpretace... na bridgích můžeš normálně používat iptables, pokud vím. Ebtables potřebuješ jen když chceš chytat informace, které v iptables nejdou.
Bude-li chtít vlastní firewall, potřebuje aspoň /64 + 1.Což o to, domácnost s /64 bude obvykle mít vlastní router, který tu /64 bude rozdávat a zároveň bude realizovat funkci síťového firewallu. Ten se připojí přímo na linku od poskytovatele a tím pádem má vnější transportní IP (tedy v podstatě tu +1 dostanem vždy). Ale jinak, pokud půjde na routeru od poskytovatele vypnout /64 rozsah a zapnout statickou routu na link-local adresu firewallu, pak není ani žádná další IP potřeba. Pokud bychom nemohli zasahovat do routeru, který nám rozdává /64, tak máme problém tak jako tak. Filtrovat lze v pohodě pomocí bridge, ale různé IPsec a další VPN se budou muset trochu obcházet, tam ta jedna vnější IP bude trochu chybět.
Pokud vím, tak Telecom ohlásil konfiguraci přes PPP. Takže předpokládám, že zákaznický konec PPP bude mít adresu z jiného rozsahu (třeb jen link-scope), než delegovaný prefix.
Nicméně mě to taky štve, protože mám jak Ethernet, tak WiFi a chci je mít oddělené. A na obou bezstavovou autokonfiguraci. Tudíž potřebují víc, jak /64.
Což o to, domácnost s /64 bude obvykle mít vlastní router, který tu /64 bude rozdávat a zároveň bude realizovat funkci síťového firewallu. Ten se připojí přímo na linku od poskytovatele a tím pádem má vnější transportní IP (tedy v podstatě tu +1 dostanem vždy).Nejsem si jist, ze to takhle bude fungovat. Nedavno jsem se snazil zjistit neco o tom, jak je to s IPv6 a PPP, a pochopil jsem z toho, ze narozdil od IPv4, kde se spojovaci adresa prideluje v ramci PPP (a PPP tunel typicky nema normalni prefix), tak v IPv6 se v ramci PPP domlouva jen interface ID, ktere se pouzije na konstrukci link-local adresy a pripadne globalni adresy pridelene standardnimi prostredky (RA ci DHCPv6). Takze tech pridelenych /64 se pouzije spis na ten PPP tunel. Takze bych spis tipoval, ze to bude nejaky pseudobridge a lokalni pocitace budou skrz nej prijimat RA od poskytovatele. Ale je to spis castecna spekulace, nevite nekdo o nejakem RFC, ktery by specifikoval standardni zpusob nasazovani treba ADSL?
Nemůže (třeba časem) dojít k tomu, že přenosy přes carrier-grade NAT budou znevýhodněny, např. budou pomalejší?Může dojít k ledasčemu... nejlepší scénář je, že se s přechodem na IPv6 bude zdržovat tak dlouho, až se sesypou routovací tabulky :D (pokud k tomu dojde).
To by možná vytvořilo celkem rozumný "kompromisní" tlak na content providery. Jinak je k IPv6 zatím nic nenutí. IPv6 only zákazníci, to je daleká budoucnost.Já si myslím, že ve chvíli, kdy bude mít IPv6 nějakých 30%-40% zákazníků, kteří budou mít místo domácíhí IPv4 NATu carrier-grade NAT nebo NAT64, tak už budou všichni content provideři koukat po IPv6 kvůli rozlišení jednotlivých domácností (většina bude mít jen /64).
Co mně na té panelové diskuzi nesmírně potěšilo a naplnilo optimizmem bylo, že se vůbec nikdo nezmínil o nějakých "pokročilých" vlastnostech IPv6 jako mobilita, IPSec, atd... Dlouhodobě zastávam názor, že jediná alespoň trochu dobrá věc na IPv6 je právě to, že ten základ je obyčejné IP s většími adresami, a že ty s prominutím ptákoviny navrch si můžu strčit za klobouk.Není se čemu divit, když tam byli poskytovatelé internetu a ne správci firemních sítí a VPN. IPsec funguje velmi dobře už i na IPv4 (i když to stálo hodně úsilí, které na IPv6 nebylo potřeba), a na IPv6 těží právě z absence NATu.
Resp. je považuju za největší brzdu rozovje IPv6, které není schopné se prosadit za 10 let své existence.IPv6 se není schopné vedle IPv4 (samo) prosadit ve větší míře ani teď. Prosazuje ho nedostatek IPv4, jediný pádný argument (vše ostatní jsou jen bonusy). Bylo pouze potřeba počkat, až ty IPv4 opravdu dojdou. Považovat víceméně nezávisle vyvíjený IPsec a mobilitu, které jsou mimochodem už dávno pro IPv6 hotové, za brzdu, mi přijde jaksi... úplně mimo. Tvůrci síťového hardware a software mají IPsec už dlouho a mobilita není nic tak těžkého.
Teď to vypadá, že nám nic jiného nezbyde, tak alespoň udělejme jen to nutné a nepouštějme se do nějakých větších akcíZvětšení adresního prostoru je ta největší akce vůbec :). Vyžaduje upgrade software i hardware na všech úrovních a nedá se dobře dělat pozvolna.
Cítím se poctěn [tvým/jakýmkoli] uznáním mé inteligenceOn se přece necítí poctěn svým vlastním uznáním své inteligence, ne?
Znám několik dalších správců firemních sítí, kteří, když jsem jim ukázal OpenVPN, tak říkali věci typu: "To nemůže fungovat, to není tak komplikovaný jako IPSec", "Proč je IPSec tak složitej?". Někde to dokonce nasadili a jsou značně spokojení. Ale to jen bokem, k tomu IPSecuCo mně na té panelové diskuzi nesmírně potěšilo a naplnilo optimizmem bylo, že se vůbec nikdo nezmínil o nějakých "pokročilých" vlastnostech IPv6 jako mobilita, IPSec, atd... Dlouhodobě zastávam názor, že jediná alespoň trochu dobrá věc na IPv6 je právě to, že ten základ je obyčejné IP s většími adresami, a že ty s prominutím ptákoviny navrch si můžu strčit za klobouk.Není se čemu divit, když tam byli poskytovatelé internetu a ne správci firemních sítí a VPN. IPsec funguje velmi dobře už i na IPv4 (i když to stálo hodně úsilí, které na IPv6 nebylo potřeba), a na IPv6 těží právě z absence NATu.
Ono to jde ruku v ruce. Ano Cisco a spol už mají IPSec a mobilitu a další fičurky hotové a občas se mezi sebou i domluví. Zato jsem neviděl jediný SOHO router, který by to nějak uměl.Resp. je považuju za největší brzdu rozovje IPv6, které není schopné se prosadit za 10 let své existence.IPv6 se není schopné vedle IPv4 (samo) prosadit ve větší míře ani teď. Prosazuje ho nedostatek IPv4, jediný pádný argument (vše ostatní jsou jen bonusy). Bylo pouze potřeba počkat, až ty IPv4 opravdu dojdou. Považovat víceméně nezávisle vyvíjený IPsec a mobilitu, které jsou mimochodem už dávno pro IPv6 hotové, za brzdu, mi přijde jaksi... úplně mimo. Tvůrci síťového hardware a software mají IPsec už dlouho a mobilita není nic tak těžkého.
Ale no takTeď to vypadá, že nám nic jiného nezbyde, tak alespoň udělejme jen to nutné a nepouštějme se do nějakých větších akcíZvětšení adresního prostoru je ta největší akce vůbec :). Vyžaduje upgrade software i hardware na všech úrovních a nedá se dobře dělat pozvolna.
Znám několik dalších správců firemních sítí, kteří, když jsem jim ukázal OpenVPN, tak říkali věci typu: "To nemůže fungovat, to není tak komplikovaný jako IPSec", "Proč je IPSec tak složitej?". Někde to dokonce nasadili a jsou značně spokojení. Ale to jen bokem, k tomu IPSecuVidíš, já jsem teď měl o IPsecu školení... a reakce byly spíše ve smyslu: „No, my používáme OpenVPN, ale tohle vypadá jednodušší, asi to začneme nasazovat taky, aspoň to bude narozdíl od OpenVPN fungovat všude bez nějakých kliček.“ Takže tu máme dva protichůdné pohledy, a co dál?
Ono to jde ruku v ruce. Ano Cisco a spol už mají IPSec a mobilitu a další fičurky hotové a občas se mezi sebou i domluví. Zato jsem neviděl jediný SOHO router, který by to nějak uměl.Pokud SOHO router definuješ tak, že nic neumí, pak je vše v pořádku. Pokud ho definuješ cenou a neznáš Mikrotik, tak je na čase rozšířit svůj přehled o síťových prvcích. Nicméně, ruku v ruce to nejde. IPv6 lze používat i bez IPsec, a IPsec lze používat i bez IPv6.
Ale no takTakže mi dáváš za pravdu? :)Upgrady se dělají pořád, ať už HW nebo SW, prostě nějaká verze už bude podporvat IPv6, pak se "dočasně" bude používat dualstack a pak se časem ta mrtvá IPv4 vypne... Nikde jsem neviděl, že by někdo na všech úrovních vypnul všechno IPv4 a přinesl všecko IPv6 a vyměnil to
„No, my používáme OpenVPN, ale tohle vypadá jednodušší, asi to začneme nasazovat taky, aspoň to bude narozdíl od OpenVPN fungovat všude bez nějakých kliček.“ Takže tu máme dva protichůdné pohledy, a co dál?A dál nic. Nikomu neberu jeho názor, ale je potřeba uvést názory oba, ty jsi uvedl jeden, já druhý, tak je to vyvážené... Ikdyž nechápu, jak někomu IPSec připadá jednodušší a jaké kličky jsou u OpenVPn potřeba, tak to neřeším a až někoho takového potkám, tak ho požádám, ať mi to předvede
Pokud SOHO router definuješ tak, že nic neumí, pak je vše v pořádku.Tady jsem se asi vyjádřil ne úplně přesně... Ne SOHO, ale takové to "SOHO", co si každý v krámě koupí za pár stovek a čeho jsou plné domácnosti a malé firmy...
Pokud ho definuješ cenou a neznáš Mikrotik, tak je na čase rozšířit svůj přehled o síťových prvcích.Zajímavé tvrzení, ale částečně s ním souhlasím. Dokud neznám všecho, je čas si znalosti rozšiřovat. Ovšem, co se týče Mikrotiku, resp. routerboardů, tak nějaké povědomí bych měl. Jenže z mně nepochopitelného důvodu nexistuje nic jako 750 s jednou wifi, takže pokud chci nahradit onen výsě uvedený "SOHO" za něco lepšího, tak se dostávam na tisíce korun. Nebo snad existuje něco, co má 5x ETH a 1x wifi a licenci, která umí AP a krabičku a adaptér? A btw: podpora IPv6 v Mirkotiku je sice uspokojivá, ale rozhodně tomu (alespoň ve 4.x) spousta věcí chyběla - třeba DHCPServer,EoIP. A zrovna z té přednášky jsem se snažil připojit přes Winbox na IPv6 a hle, prý co je to za divný port :2. Nakonec jsem ale našel na jejich stránkách verzi, která už to pobrala.
Tak daleko bych nešelAle no takTakže mi dáváš za pravdu? :)Upgrady se dělají pořád, ať už HW nebo SW, prostě nějaká verze už bude podporvat IPv6, pak se "dočasně" bude používat dualstack a pak se časem ta mrtvá IPv4 vypne... Nikde jsem neviděl, že by někdo na všech úrovních vypnul všechno IPv4 a přinesl všecko IPv6 a vyměnil to
Ikdyž nechápu, jak někomu IPSec připadá jednodušší a jaké kličky jsou u OpenVPn potřebaChceš mi snad říct, že přijdu třeba k Windows Vista, stáhnu OpenVPN, a jedu? Možná jsem blbej já, ale zabralo mi to docela dost času to vůbec rozjet.
Nebo snad existuje něco, co má 5x ETH a 1x wifi a licenci, která umí AP a krabičku a adaptér?Pokud vím, tak mezi tisícovkou a dvěma (budiž to vcelku přiměřená cena) se dá SOHO řešení od Mikrotiku vybrat.
A btw: podpora IPv6 v Mirkotiku je sice uspokojivá, ale rozhodně tomu (alespoň ve 4.x) spousta věcí chybělaUž nějakou dobu se používá řada 5.x, právě kvůli IPv6.
Tak daleko bych nešelTedy nejsme ve sporu... alespoň pokud ignoruješ pár drobných problémků, které při přechodu z IPv4 na IPv6 vyplouvají. Já o nich bohužel vím, takže vím, že je tam pár starostí navíc, a nelze prostě ignorovat vše, co na IPv6 ještě nechceš. Tzn, ano, jde to postupně, ale ne tak hladce, jako ten IPsec, se kterým jsi to pokud vím srovnával, už jen proto, že IPsec nevyžaduje změny na všech zařízeních v síti.Souhlasím, že je potřeba výměna HW a SW, o tom snad není potřeba diskutovat. Pokud mám něco, co IPv6 neumí a já IPv6 chci/potřebuju, tak to musím vyměnit... Já ale říkám, že se ty výměny dělají průběžne a z různých důvodů a často se tam to IPv6 prostě vetře tím, že to prostě umí verze, kterou nasazují kvůli něčemu jinému. A zároveň říkám, že pak se to dá dělat postupně a nikoliv najednou...
Chceš mi snad říct, že přijdu třeba k Windows Vista, stáhnu OpenVPN, a jedu? Možná jsem blbej já, ale zabralo mi to docela dost času to vůbec rozjet.To je samozřejmě otázka, co myslíš tím přijdu, stáhnu, rozjedu. Já, když jsem poprvé OpenVPN zkoušel, tak jsem stáhl, napsal jednoduchej config a během (nekecám) 5ti minut jsem měl funkční tunel mezi dvěma WinXP. Můžu doporučit pěkný článek http://www.root.cz/clanky/openvpn-vpn-jednoduse/
Pokud vím, tak mezi tisícovkou a dvěma (budiž to vcelku přiměřená cena) se dá SOHO řešení od Mikrotiku vybrat.Nezbývá, než odpovědět, že si budeš muset trochu rozšířit obzory
Už nějakou dobu se používá řada 5.x, právě kvůli IPv6.Pokud mně paměť neklame, tak zařízení s dodanou licencí na 3.x nejde upgradovat na 5.x. Navíc 5.x je poměrně nová a někteří lidé na síťové infrastruktuře jsou spíše konzervativní
To je samozřejmě otázka, co myslíš tím přijdu, stáhnu, rozjedu. Já, když jsem poprvé OpenVPN zkoušel, tak jsem stáhl, napsal jednoduchej config a během (nekecám) 5ti minut jsem měl funkční tunel mezi dvěma WinXP. Můžu doporučit pěkný článek http://www.root.cz/clanky/openvpn-vpn-jednoduse/Rozjet OpenVPN mezi XPčkama umí s prominutím každej blbec.
Nezbývá, než odpovědět, že si budeš muset trochu rozšířit obzoryKdyž už, tak bych si je musel zůžit :), ale myslím, že to nebude potřeba. I kdybysme jen znásilnili tu klientskou jednotku, tak kolik může stát krabice a zdroj? ETH porty se dají rozšířit switchem za dvě stovky. K tomu 500 za upgrade. A máš SOHO řešení i s IPsec. Jestli to přesáhne 2000, tak jen o málo. Při troše snahy člověk jistě najde něco lepšího. Já tyhle věci nehledám na i4, ale zeptám se u poskytovatele a ten vždycky něco vytáhne ze skříně :). Já osobně jsem trochu větší hračička, takže asi brzo budu kupovat nějakého TP-Linka, ale za účelem instalace OpenWRT. Takže se mi nechce věnovat víc času dokazování, že lze sehnat dostačující Mikrotik, když jsem výše ukázal, že cca za dva tisíce jde to řešení poskládat alespoň nějak. IPsec jsem potřeboval nasazovat zatím akorát ve firemním prostředí, kde na mé doporučení koupili RB-1100 nebo něco podobného, tam zase nebyl tak ostrý požadavek na cenu.
i tak jsem to psal, že až od 5.x je ta podpora IPv6 slušná.Tak tak.
I kdybysme jen znásilnili tu klientskou jednotku, tak kolik může stát krabice a zdroj? ETH porty se dají rozšířit switchem za dvě stovky. K tomu 500 za upgrade. A máš SOHO řešení i s IPsec. Jestli to přesáhne 2000, tak jen o málo.Co se člověk nedozví
Když už, tak bych si je musel zůžit :),Á, pán je suterén
Chceš mi snad říct, že přijdu třeba k Windows Vista, stáhnu OpenVPN, a jedu? Možná jsem blbej já, ale zabralo mi to docela dost času to vůbec rozjet.
Rozjet OpenVPN mezi XPčkama umí s prominutím každej blbec.Můžu se zeptat, co je na těch Vistách tak zvláštního, čím se odlišují od těch XP, že tvrdíš tak odlišné věci? Já vím jen o tom UAC... Jinak tomu opravdu nerozumím
Zato jsem neviděl jediný SOHO router, který by to nějak uměl.Levné krabičky pro koncové zákazníky, kam výrobce nedá nic, co opravdu nemusí, aby ušetřil, opravdu nejsou tím správným měřítkem...
Zvětšení adresního prostoru je ta největší akce vůbec :). Vyžaduje upgrade software i hardware na všech úrovních a nedá se dobře dělat pozvolna.Nesouhlasím. Pokud by se IPv6 bylo vyvíjelo rozumně, tak se nejdřív udělalo jen to naprosto nejnutnější a namapoval by se adresní prostor IPv6 - IPv6 na přechodné období 1:1 (tj. vydalo by se RFC, že např. prvních 10 let by se mohlo používat jen 2^32 IPv6 adres namapovatelných na IPv4). Takže nemusel být vůbec žádný problém s routováním, jen by se podle jednoduchého schématu namapoval adresní prostor IPv6 - IPv4. No a po přechodné době by se povolily i další IPv6 rozsahy, což by velmi rychle přechod na IPv4 vpodstatě vynutilo. Jenže problém je ve tvůrcích IPv6, kteří museli za každou cenu nacpat do nové verze protokolu tolik nekompatibilních novinek, že už to pak takto nebylo možné. A je to škoda, protože kdyby se na to šlo chytřeji a nebyla snaha naráz všechno změnit, tak už tu IPv6 mohlo být dávno...
Takže nemusel být vůbec žádný problém s routováním, jen by se podle jednoduchého schématu namapoval adresní prostor IPv6 - IPv4.Je to asi zbytečné, protože prostě nechceš chápat a radši ze sebe děláš pitomce, ale jeden pokus tomu dám: problém s routováním by samozřejmě byl i podle tohohle schématu, protože s IPv6 se mění struktura paketu, přinejmenším musíš použít víc místa na adresu, takže to stejně znamená nutnost vyměnit HW/SW.
Ad a) není pravda, že se struktura musí změnit. Máme různé options a tak, kam by se dala uložit, pokud by to za to stálo.Fíha, tak od tud vítr vane... ty bys chtěl totálně vše sprasit, jenom abysme mohli předstírat, že se nic nezměnilo. Ale fuj.
Ad b) já jsem to pochopil tak, že by to bylo "normální" IPv6, ale pouze s rozsahy z IPv4.Já tě chápu, ale tohle „normální IPv6“ by způsobilo dvojí přechod místo jednoho, takže by vyšlo zbytečně draho.
Pak bych si dovedl představit, že se na nějaké gateway udělá mapování 1:1, něco jako teď ten NAT64. Ve vnitřní sítí mám IPv6 stroje a routery dělají ten "NAT" na IPv4. A postupně by se sítě s IPv6 zvětšovaly až by byly dost velké a to by byl ten moment, kdy by se to rozjelo řetězovou reakcí...Tedy vlastně bys chtěl, aby vymysleli něco jako NAT64, aby se mohlo postupně přecházet. Fajn, potěším tě, oni vymysleli dokonce přímo NAT64. Tudíž můžeš realizovat přesně to, po čem toužíš.
Ad c) Zmíněné řešení je sice kostrbaté, ale aspoň nějaké. Přiznám se, že první imho rozumné "oficiální" přechodové řešení, které jsem viděl je právě ten NAT64. Viz ta přednáška na IT11, kde byla většina těch řešení shrnuta...NAT64 má historii sice o něco kratší než IPv6, ale i tak je to schéma, které je známé už deset let. Nejmenovalo se to celou dobu NAT64 (to je relativně nový název), ale ten princip už je vymyšlený dlouho. Potíž je v tom, že firmy se začaly zajímat o IPv6 až na začátku roku 2011. Překvapuje mě, že se stále snažíš hledat problém někde jinde.
Fíha, tak od tud vítr vane... ty bys chtěl totálně vše sprasit, jenom abysme mohli předstírat, že se nic nezměnilo. Ale fuj.Nenapsal jsem, že to je možnost, ale že se mi to také moc nezdá? Jen jsem psal, že je možné to udělat, aniž by se ten formát změnil.
NAT64 má historii sice o něco kratší než IPv6, ale i tak je to schéma, které je známé už deset let. Nejmenovalo se to celou dobu NAT64 (to je relativně nový název), ale ten princip už je vymyšlený dlouho. Potíž je v tom, že firmy se začaly zajímat o IPv6 až na začátku roku 2011. Překvapuje mě, že se stále snažíš hledat problém někde jinde.No, kdyby se s tím řešením přislo před pár lety, tak by se mi to právě líbílo víc. Sice se mi to řešení moc nelíbí, protože je to prasárna, ale z nabízených možností je dle mně nejlepší. A proč to považuju za prasárnu? a) moc to připomíná to řešení s IP options b) nekombí se to zrovna nejlíp s DNSSECem... A můžu poprosit o nějaký odkaz, jak se to jmenovalo před tím, a třeba i na nějaké rok, dva tři staré howto, jak to na Linuxu/Mikrotiku nastavit? Opravdu v této problematice nemám kompletní znalosti, ale zatím jsem zaregistroval všechny tunely nebo tak, tak měly různé problémy. Ostatně i na té přednášce to bylo zmíněno. A nesnažím se problémy někde jinde. Jen zmiňuju ty věci, které se mi nelíbí. Věci, které se mi líbí nezmiňuju a používám (ano i já používám IPv6
Jen jsem psal, že je možné to udělat, aniž by se ten formát změnil.Jenže nakonec bys stejně buď musel udělat skutečný přechod, ve kterém by ta adresa byla normálně, tedy v jednom kuse na daném místě v paketu, nebo obětovat rychlost kvůli nutnosti každý paket analyzovat v podstatě softwarově. V konečném důsledku by ses přechodu nevyhnul a ještě by to stálo víc. A nebo vyhnul, ale pak by to furt stálo víc a ještě bychom s sebou na věky táhly tu prasáckou variantu...
Nenapsal jsem, že to je možnost, ale že se mi to také moc nezdá?Ne. Ale je dobře, že jsi to tak myslel.
No, kdyby se s tím řešením přislo před pár lety, tak by se mi to právě líbílo víc. Sice se mi to řešení moc nelíbí, protože je to prasárna, ale z nabízených možností je dle mně nejlepší.Ono se s tím řešením přišlo právě cca před deseti lety. Dokonce z roku 2002 podle mě najdeš i nějaké prvotní implementace pro Linux a BSD (nepamatuju si názvy). Kdo chtěl, mohl v té době daný software doladit a uvést do praxe. V tu dobu o to ale z pochopitelných důvodů nebyl zájem.
A proč to považuju za prasárnu? a) moc to připomíná to řešení s IP options b) nekombí se to zrovna nejlíp s DNSSECem...Tak ona to samozřejmě prasárna je. Ale je to vyváženo tím, že: 1) Je to jediná metoda (ten způsob, ne konkrétní standard či implementace) zpřístupnění starého protokolu, která se dá udělat na jednom místě v síti (oproti metodám, co vyžadují podporu na každém stroji). 2) Ta prasárna bude po letech s časem mizet, ne přibývat. 3) Není to o moc větší prasárna než praktické nasazení stávajícího protokolu (jenom o quirky při překladu mezi protokoly, kterým se stejně nedá vyhnout).
nekombí se to zrovna nejlíp s DNSSECem...Já myslím, že se to kombí s DNSSECem velmi dobře. Ne bez úpravy, ale rozhodně dobře. DNS64 překladač lze spojit s validátorem (ať už na cílovém stroji nebo na síti). Přirozenější možnost bude obohatit validátory na koncových strojích o zpětný překlad a validaci A záznamu.
A můžu poprosit o nějaký odkaz, jak se to jmenovalo před tím, a třeba i na nějaké rok, dva tři staré howto, jak to na Linuxu/Mikrotiku nastavit? Opravdu v této problematice nemám kompletní znalosti, ale zatím jsem zaregistroval všechny tunely nebo tak, tak měly různé problémy. Ostatně i na té přednášce to bylo zmíněno.Zkusím si vzpomenout / vygooglit / zeptat se. Mikrotik to určitě neuměl, šlo o experimentální záležitost, o kterou se nikdo z dodavatelů krabiček pro lidi nezajímal (není se čemu divit, když se nezajímali o celé IPv6).
A nesnažím se problémy někde jinde. Jen zmiňuju ty věci, které se mi nelíbí. Věci, které se mi líbí nezmiňuju a používám (ano i já používám IPv6Já si osobně myslím, že hledat v tomto konkrétním případě chybu u tvůrců IPv6 je chyba. Samozřejmě, během vývoje udělali spoustu různých chyb, proto jsou taky ty RFC v několikáté generaci. Ale pozdní nasazení IPv6 podle mě padá na hlavu těm, co se pozdě rozhodli se jím vůbec zabývat. Všichni ISP, poskytovatelé hostingů a obsahu, výrobci hardware a software, správci sítí, a další zainteresovaní, měli možnost se zabývat IPv6 už cca 15 let a mohli včas připomínkovat všechny problémové části IPv6. Kdo se tím začal zabývat až 2010/2011, ať se laskavě smíří s dosavadním vývojem. Je pár věcí, kterým se v IPv6 mohlo zamezit včas, ale v době hotových implementací nezbývá než si vyžrat, co jsme si nechali uvařit.), ale nad nimi nemám potřebu filozofovat/diskutovat ve fórech...
Pokud by se IPv6 bylo vyvíjelo rozumně, tak se nejdřív udělalo jen to naprosto nejnutnější a namapoval by se adresní prostor IPv6 - IPv6 na přechodné období 1:1 (tj. vydalo by se RFC, že např. prvních 10 let by se mohlo používat jen 2^32 IPv6 adres namapovatelných na IPv4). Takže nemusel být vůbec žádný problém s routováním, jen by se podle jednoduchého schématu namapoval adresní prostor IPv6 - IPv4.To ale vůbec nepíšeš o vývoji IPv6, ale o nasazování IPv6, a to by vyžadovalo, aby všichni dobrovolně migrovali na IPv6 (byť s kratšími adresami) v době, kdy to ještě není potřeba. A kdo se trošku v globální síti pohybuje, musí vědět, že to je naprostá utopie.
Jenže problém je ve tvůrcích IPv6, kteří museli za každou cenu nacpat do nové verze protokolu tolik nekompatibilních novinek, že už to pak takto nebylo možné.V tvůrcích žádný problém není, tvůrce nikdo poslouchat nemusí. Tvůj přístup by fungoval, kdyby Internet byl centrálně řízený komunismus nebo alespoň firma. Nicméně, tvůj názor je přinejmenším docela zajímavý a opravdu by to takhle v malém měřítku (například ve firmě) udělat šlo. Ale je štěstí, že IPv6 vzniklo na míru globálnímu Internetu, kde funguje nejlíp ta metoda, s jakou se teď IPv6 v reálu nasazuje. A vzhledem k tomu, že je IPv6 z pricipu nekompatibilní délkou adresy (vynechme prosím utopii s mapovanými adresami), je nejlepší ty nekompatibilní změny udělat všechny najednou. Později už to vzhledem k decentralizaci (mimojiné i výroby) moc nepůjde.
A je to škoda, protože kdyby se na to šlo chytřeji a nebyla snaha naráz všechno změnit, tak už tu IPv6 mohlo být dávno...Ano, to je pravda, ale s tím nemají tvůrci nic společného. To bylo rozhodnutí manažerů, že se IPv6 nebude nasazovat, dokud to nebude vyloženě nutné. A nemůžeš chtít po manažerech a technicích z celého světa, aby se dohodli na nějakém postupu. Oni jsou rádi, když se vůbec dohodou v rámci jediné firmy.
V tvůrcích žádný problém není, tvůrce nikdo poslouchat nemusí. Tvůj přístup by fungoval, kdyby Internet byl centrálně řízený komunismus nebo alespoň firma.A tohle je to jádro pudla, na kterém se neshodnem
A tohle je to jádro pudla, na kterém se neshodnemSpolutvůrcem IPv6 může být kdokoli, kdo napíše kus dokumentace nebo třeba jen důležitou připomínku Já, ty, kdokoli. Kdyby se o protokol při jeho tvorbě zajímali ti, kteří loni tvrdili, že není potřeba, a teď ho „narychlo“ uvádějí do provozu, leccos by se tím vyřešilo.Ne, že by měli někoho poslouchat, ale měli by se trochu krotit a mít trochu pokoru a ponaučení z minulosti.
Celkový přístup Telefónicy není „hurá, nasadíme IPv6“, nýbrž „dochází nám adresy, tak nám nic nezbývá“.No, až tak bych to neviděl. Jejich přístup je rozhodně pozitivní. Lepší než u hromady jiných "ISP", kteří si před mnoha lety řekli "dochází na adresy, dáme klienty za NAT, a veřejnou IP na žádost / za příplatek, tak na co IPv6". A mnohým tento postoj ještě pár let vydrží. A stejně to mohli udělat u O2. Nic by se nestalo. Stejně jako se nic nestalo na jejich mobilní síti, kde to tak už je.
První věc se týká NATu.Vždycky když slyším nějakého zastánce IPv6 mluvit o NATu, tak mám pocit, že mu NAT minimálně vyvraždil půl rodiny, jak nenávistně o něm mluvíNe, pouze nás stál hromadu peněz, protože nebýt jeho, tak bysme už před mnoha lety telefonovali po internetu. Tím pádem by pravděpodobně i veškeré ceny volání byly nižší, a to nejen pro nás, co tomu rozumíme. Taky bysme v mnohých případech ušetřili pěkný kus cesty, protože bysme někomu po telefonu prostě řekli, co má na firewallu jak povolit a mohli bysme daný stroj opravit na dálku. Takhle tam musíme buď dojet, nebo musíme mít nakonfigurovaný nějaký tunel, což většina z těch krabiček navíc ani neumí.
Ale co jsem u IPv6 nenašel je ta nezávislost na poskytovateli(-ích), kterou mi NAT nabízí. Dokud nemám stovky počítačů, pak je přeci ideální mít svoje vlastní adresy, které při opouštění mé sítě najěkým způsobem namapuju na přidělené vnější.Nezávislost na poskytovateli řeší AS a BGP. Pokud na to nemáš, tak lze na IPv6 používat 1:1 NAT, který je stále ještě mnohem lepším řešením než NAT 1:N.
A to mně přivádí k druhému dotazu. Existuje nějaký protokol/software (DHCP6?), který přiděluje adresy nějak sekvenčně bez EUI64? EUI64 se mi moc nelíbí a všiml jsem si, že i hodně serverů ho nepoužívá (2002:d91f:cd32::1 www.nic.cz,Příští díl článku o IPv6 bude obsahovat odpověď na tvoji otázku :). Krátká odpověď: Jde to a jmenuje se to DHCPv6.
Nezávislost na poskytovateli řeší AS a BGP. Pokud na to nemáš, tak lze na IPv6 používat 1:1 NAT, který je stále ještě mnohem lepším řešením než NAT 1:N.Osobně si myslím, že to není jen o tom, jestli na to mám, ale i o tom, jestli je to efektivní. Mít AS a BGP na každých pár počítačů je nejenom složité na správu, ale asi by to slušně zabordelilo i globální routovací tabulky. To mapování 1:1 je přesně to, co by mi stačilo.
Jde to a jmenuje se to DHCPv6.Já jsem si to myslel a počkám si na ten slibovaný díl
Osobně si myslím, že to není jen o tom, jestli na to mám, ale i o tom, jestli je to efektivní. Mít AS a BGP na každých pár počítačů je nejenom složité na správu, ale asi by to slušně zabordelilo i globální routovací tabulky.Ne na každých pár počítačů, samozřejmě :). Pár počítačů je velmi často za jedním routerem, který sám tvoří single point of failure. Pak už je potřeba myslet na to, co se vlastně má pokazit.
To mapování 1:1 je přesně to, co by mi stačilo.Ještě aby ne :). Samo o sobě to slouží jako důkaz, že nějaká forma překladu adres se v IPv6 hodí.
ale nevidim v man ip6tables možnost jakéhokoliv netmapu nebo něčeho podobného. Tzn. asi moc běžná záležitost to nebude?Však taky dost lidí prohlašuje, že NAT není v IPv6 potřeba. Musíš počkat, až se přijde na to, že potřeba je :).
CZ.NIC má veřejný 6to4 relay, super, jenže pokaždé, když se mi změní veřejná IPv4 adresa,Můžeš používat veřejnou IPv4 adresu, která netrpí změnami, nebo používat tunel, který se nemění podle IPv4 adresy. Možností je spousta, například SixXS tunel přes Ignum.
změní se mi adresy v celé síti (auvajs).V IPv6 se přečíslování sítě nepovažuje za až takový průšvih, pokud nemáš stroje v DNS. Pokud ano, viz výše.
Můžu si pořídit nějaký tunel, kde se předem zaregistruju atd... ale ty jsou zase zbytečně daleko.Ignum/SixXS je daleko? Ideální varianta je samozřejmě nativní konektivita.
Ne na každých pár počítačů, samozřejmě :). Pár počítačů je velmi často za jedním routerem, který sám tvoří single point of failure. Pak už je potřeba myslet na to, co se vlastně má pokazit.Jo, jenže tenhle spof je tak nějak v dosahu. Jinak řečeno, jak jsem psal, typický příklad: Zákazník má dvě pidi kanceláře a 5 počítačů. Má ADSL a cca 99% času mu funguje. Jenže je na internetu hodně závislý, takže má ještě anténu namířenou na nějaký CZ.FREE AP. Tam má domluvenou poměrně malou konektivitu, ale přeci. Přehodí se mu to automaticky a on jen pozná, že mu to jede pomalejc, tak přestane stahovat hambatinky, ať mu ty emaily projdou. A čistě statisticky, ten router mu ještě neodešel, ADSL vypadává cca jednou do měsíce. A pokud nepomůže restart modemu, tak se dovolá dřív na lampárnu než na O2
V IPv6 se přečíslování sítě nepovažuje za až takový průšvihI když se nepoužijí ty link specific adresy? Výše zmíněný zákazník má v síti lokální SMB server. Pokud by se síť přečíslovávala, tak lokální spojení spadnou také, ne? A zase mít na každém stroji dvě IP (lokální a globální), to se mi moc nechce...
Ideální varianta je samozřejmě nativní konektivita.Chápu-li to správně, tak ta výše zmíněný problém nevyřeší. A přiznám se, že rád vyzkouším i různé ty tunely a spol, ať s tím mám co nejvíc zkušeností...
I když se nepoužijí ty link specific adresy? Výše zmíněný zákazník má v síti lokální SMB server. Pokud by se síť přečíslovávala, tak lokální spojení spadnou také, ne? A zase mít na každém stroji dvě IP (lokální a globální), to se mi moc nechce...Proč? Vždyť to je správné a logické řešení! A kdyby IPv4 adres byl dostatek a k ADSLku by jich byl třeba blok /24, tak byste nakonec jistě také používal ještě lokální adresy právě z tohoto důvodu...
A čistě statisticky, ten router mu ještě neodešel, ADSL vypadává cca jednou do měsíce. A pokud nepomůže restart modemu, tak se dovolá dřív na lampárnu než na O2Chápu. A výpadky jsou i u lepších poskytovatelů. Takže pokud to nutně musí být, tak IPv6 NAT rozsah na rozsah :).
I když se nepoužijí ty link specific adresy? Výše zmíněný zákazník má v síti lokální SMB server. Pokud by se síť přečíslovávala, tak lokální spojení spadnou také, ne?Proč by měla spadnout? Přečíslování na IPv6 je plynulé, prostě se začne preferovat jiný prefix a ten starý se nechá pro stávající (lokální) spojení.
A zase mít na každém stroji dvě IP (lokální a globální), to se mi moc nechce...Mít na IPv6 několik IP adres se považuje za normální stav. Preference zdrojových adres odchozí komunikace je specifikována včetně možnosti ji doladit.
Chápu-li to správně, tak ta výše zmíněný problém nevyřeší.To byla jenom poznámka na okraj :).
Chápu. A výpadky jsou i u lepších poskytovatelů. Takže pokud to nutně musí být, tak IPv6 NAT rozsah na rozsah :).Ok, zeptám se tedy takto. Jakým způsob je nyní možné řešit s IPv6 nastíněnou situaci? Tedy mám síť s cca 5-50 počítači a mám 2-5 připojení k internetu, které chci přepínat (dejme tomu, že nepotřebuju sdílet). Ať to nekomplikuju, tak mám jen jeden router, který má připojené ty jednotlivé konektivity k sobě. V lokální síti mám server, který chtějí lidé využívat bez ohledu na internet. Přepnutí musí ovšem fungovat v řádu desítek sekund. Nevadí mi, že popadají vnější spojení při přehazování, ale chtěl bych, aby nepopadaly lokální spojení.
Jinak řečeno, v současné době není poměrně běžný problém (alespoň u mně) snadno a elegatně řešitelný, zatímco na IPv4 je (ač s použitím proklínaného NATu).To se samozřejmě u nového protokolu může stát. Ale v tomto případě s tebou nesouhlasím, protože se mi současné řešení v IPv6 zdá z mnoha důvodů elegantnější než současné řešení v IPv4. Takže za mě, pouze není k dispozici stejné řešení.
Zapomněl jste dodat, že vaše hypotetická síť, kde 50 stanic má připojení zálohováno 5 různými způsoby neprovozuje vůbec žádný veřejný server, protože ten byste za NAT schovával těžko.
Bez dynamického směrování (či podvodů ve stylu křížených domácích agentů mobilního IP u poskytovatelů) se tento problém řeší velmi obtížně, protože vždy musíte obětovat jednu funkcionalitu za jinou.
Možná by vás zajímala sisifosská snaha pojmenovaná shim6, která se snaží o nemožné.
Asi se shodnem na tom, že NAT není bezpečnostní prvek, ten se dá na IPv6 udělat prostě firewallemJenom pro upřesnění: na IPv4 to zabezpečení musíš udělat firewallem taky, ten NAT je tam (mluvím o náročnostni na CPU) navíc.
Jasně, ale pokud NAT i stavový firewall sdílejí Connection Tracking mechanismy (což oba potřebují), pak se jedna práce dělá jen jednou. A firewall pak obsahuje něco jako "--state new -i wan -j DROP" a to udělá většinu práce.Asi se shodnem na tom, že NAT není bezpečnostní prvek, ten se dá na IPv6 udělat prostě firewallemJenom pro upřesnění: na IPv4 to zabezpečení musíš udělat firewallem taky, ten NAT je tam (mluvím o náročnostni na CPU) navíc.
Jasně, ale pokud NAT i stavový firewall sdílejí Connection Tracking mechanismy (což oba potřebují), pak se jedna práce dělá jen jednou. A firewall pak obsahuje něco jako "--state new -i wan -j DROP" a to udělá většinu práce.Pokud se použije pouze firewall, tak se jedna práce dělá taky jen jednou. Navíc tabulka musí mít kvůli NATu další sloupce.
Však ano, já píšu, že firewall a firewall+NAT dělají téměř stejně složitou práci.O tom se nechci hádat, ale myslím si, že NAT (se stavovým firewallem) je složitější implementačně, paměťově i výpočetně, než jednoduchý stavový firewall, a zároveň je náchylnější na chyby a různé problémy. Zvlášť, pokud se jedná o NAT 1:N. Ale nejsem to schopný nijak kvantifikovat, v podstatě je to spíš můj pocit než cokoli jiného.
S IPv4 jim nastavím nějaké pěkné adresy typu 10.0.0.x, router bude mít dvě vnější rozhraní, jedno do ADSL modemu, druhé WiFi. Na každém z nich se nastaví NAT a stačí volit defaultní gateway (mikrotik umí sám podle pingu např). Jedinou cestu, jak by se to dalo udělat bez NATu, vidím v získání bloku nezávislém na poskytovateli a účastnění se routingu. Nebo při každé změně připojení přeadresovat všechny počítače.Já jen dodám, že nikdo vám nebrání těm počítačům napevno nastavit lokální adresy, jako je to u IPv4. Já mám třeba server na fd00:1::1. Pro komunikaci v rámci místní sítě nemusíte používat veřejné adresy.
To sice jde, ale musím si dát setsakra pozor, aby žádný stroj tu adresu nepoužil při komunikaci ven. Přičemž u IPv4 tam funguje NAT jako někdo, kdo to v takovém případě alespoň částečně zachrání.... A samozřejmě, já chci komunikovat dovnitř i ven a v současné době je NAT to, co mi nabízí zdání, že to můžuS IPv4 jim nastavím nějaké pěkné adresy typu 10.0.0.x, router bude mít dvě vnější rozhraní, jedno do ADSL modemu, druhé WiFi. Na každém z nich se nastaví NAT a stačí volit defaultní gateway (mikrotik umí sám podle pingu např). Jedinou cestu, jak by se to dalo udělat bez NATu, vidím v získání bloku nezávislém na poskytovateli a účastnění se routingu. Nebo při každé změně připojení přeadresovat všechny počítače.Já jen dodám, že nikdo vám nebrání těm počítačům napevno nastavit lokální adresy, jako je to u IPv4. Já mám třeba server na fd00:1::1. Pro komunikaci v rámci místní sítě nemusíte používat veřejné adresy.
To sice jde, ale musím si dát setsakra pozor, aby žádný stroj tu adresu nepoužil při komunikaci ven.IPv6 má vytvořený docela dobrý mechanismus pro výběr zdrojové adresy. Je na to samostatné RFC, jinak na linuxu
man gai.conf
.
všiml jsem si, že i hodně serverů ho nepoužíváNo, servery budou obvykle konfigurovane staticky, takze autokonfigurace je vcelku zbytecna. Me se pristup s RA/SLAAC pro koncove pocitace vcelku libi (nebot zajisti relativne staticke adresy aniz by clovek musel cokoliv kdekoliv nastavoval. Akorat dost netusim, jak se pocita s napojenim na DNS. Bud se clovek vykasle na reverzy, nebo stejne bude muset nekde shromazdovat informace o pouzivanych adresach (a pak uz si moc prace neusetri). Nebo treba pri delegaci /64 na domaciho uzivatele. To se na nej deleguje i prislusny poddomena reverzniho DNS a ceka se, ze si to uzivatel nastavi?
U serverů to je jasné. Ale mně se to právě líbí i u "klientských" počítačů.Tak pokud budeš mít pevný prefix, můžeš si AFAIK klientské počítače nakonfigurovat podle libosti. Akorát budeš muset všechno dělat ručně nebo na síti rozběhat DHCP (a to konfigurovat ručně, aby se párovaly MAC a IP)
Přesně, buď si to nakonfiguruju ručně anebo se ptám, zda to DHCPv6 umí nebo zda existuje něco jiného, co dělá přesně to, co dělá DHCP pro IPv4. T.j. přijde dotaz a on se podívá do tabulky, zjistí, že téhle MAC ještě nic nedal, tak jí dá prefix::100, pak přijde další dotaz, dá mu prefix::101 a když se první znovu zeptá, tak dostane prefix::100. A samozřejmě to něco musí být podporováno ve Win klientech, jinak to ztrácí efekt...U serverů to je jasné. Ale mně se to právě líbí i u "klientských" počítačů.Tak pokud budeš mít pevný prefix, můžeš si AFAIK klientské počítače nakonfigurovat podle libosti. Akorát budeš muset všechno dělat ručně nebo na síti rozběhat DHCP (a to konfigurovat ručně, aby se párovaly MAC a IP)
Tiskni
Sdílej: