Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
standardně lze pro účely "sdílení" IP použít vrrp, carp, různé formy natu alá load-balancing atd.To lze, ale jen v případě, že jsou cílové servery v jedné síti. Pokud jsou v různých sítích (nejlépe geograficky vzdálených), pak je to mnohem problematičtější. Nevím jak obecně ve světě, ale mám pocit, že tady v Česku jsou problémy zasahující celý telehouse nebo jeho velkou část (ať už souvisí s napájením, s routery nebo něčím jiným) dost časté na to, aby high availability řešení s tímto mělo počítat.
Pripada mi to zbytecne, muze mi nekdo rici v cem je vyhoda mit MX backup ?Je samozřejmě pravda, že "nejlepší léta" záložních serverů jsou už pryč, protože spolehlivost internetových připojení je dnes už taková, že většinou záloha není potřeba. Nicméně někdo se může rozhodnout, že záložní server používat bude.
kdyz v pripade nedostupnosti mailserveru zustava nedorucena posta ve spoolu na smtp serverech po dobu peti dnu ( default ) se je postak snazi co 30 minut odeslat.Na tohle nelze až tolik spoléhat. Jednak těch 5 dnů je opravdu jen default a nikdo nebrání správci nějakého serveru tu dobu zkrátit třeba na 1 den. Dále neplatí to tvrzení o 30 minutách. Jednak velmi záleží na konkrétním serveru, jeho chování a konfiguraci (např. Postfix standardně doručovací pokusy opakuje v prodlužujících se intervalech). Současně je potřeba brát v úvahu zatížení konkrétních serverů, takže i kdyby byl interval 30 minut, v reálu to může být podstatně víc. Proto se někdo může rozhodnout, že bude raději používat záložní server, který má ve své moci. Další možností je, že záložní server poskytuje ISP v rámci připojení (v ceně služby) a s předem definovanými parametry chování.
Pokud mi (ač normálně dostupný) primární server odpoví z důvodu graylistingu, že je dočasně out, nebude se to odesílající server snažit doručit na ten záložní?Může se pokoušet (nevím, jak který poštovní software vyhodnocuje různé dočasné chyby a jak na ně konkrétně reaguje).
Když na něm bude graylisting také asi se vrátí s dalším pokusem zas na primární, takže to asi zafunguje, ale nebude to dělat nějakou neplechu?Může se tím prodloužit doba doručení. Ovšem vzhledem k tomu, že u greylistingu je obecně problém s tím, že doba doručení pro první komunikaci může být dlouhá (a podle toho, jak moc to vadí, je potřeba rozhodovat, zda greylisting nasadit), za až tak moc velký problém to nepovažuji.
Tiskni
Sdílej: