Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Diskuse byla administrátory uzamčena.
standardně lze pro účely "sdílení" IP použít vrrp, carp, různé formy natu alá load-balancing atd.To lze, ale jen v případě, že jsou cílové servery v jedné síti. Pokud jsou v různých sítích (nejlépe geograficky vzdálených), pak je to mnohem problematičtější. Nevím jak obecně ve světě, ale mám pocit, že tady v Česku jsou problémy zasahující celý telehouse nebo jeho velkou část (ať už souvisí s napájením, s routery nebo něčím jiným) dost časté na to, aby high availability řešení s tímto mělo počítat.
Pripada mi to zbytecne, muze mi nekdo rici v cem je vyhoda mit MX backup ?Je samozřejmě pravda, že "nejlepší léta" záložních serverů jsou už pryč, protože spolehlivost internetových připojení je dnes už taková, že většinou záloha není potřeba. Nicméně někdo se může rozhodnout, že záložní server používat bude.
kdyz v pripade nedostupnosti mailserveru zustava nedorucena posta ve spoolu na smtp serverech po dobu peti dnu ( default ) se je postak snazi co 30 minut odeslat.Na tohle nelze až tolik spoléhat. Jednak těch 5 dnů je opravdu jen default a nikdo nebrání správci nějakého serveru tu dobu zkrátit třeba na 1 den. Dále neplatí to tvrzení o 30 minutách. Jednak velmi záleží na konkrétním serveru, jeho chování a konfiguraci (např. Postfix standardně doručovací pokusy opakuje v prodlužujících se intervalech). Současně je potřeba brát v úvahu zatížení konkrétních serverů, takže i kdyby byl interval 30 minut, v reálu to může být podstatně víc. Proto se někdo může rozhodnout, že bude raději používat záložní server, který má ve své moci. Další možností je, že záložní server poskytuje ISP v rámci připojení (v ceně služby) a s předem definovanými parametry chování.
Pokud mi (ač normálně dostupný) primární server odpoví z důvodu graylistingu, že je dočasně out, nebude se to odesílající server snažit doručit na ten záložní?Může se pokoušet (nevím, jak který poštovní software vyhodnocuje různé dočasné chyby a jak na ně konkrétně reaguje).
Když na něm bude graylisting také asi se vrátí s dalším pokusem zas na primární, takže to asi zafunguje, ale nebude to dělat nějakou neplechu?Může se tím prodloužit doba doručení. Ovšem vzhledem k tomu, že u greylistingu je obecně problém s tím, že doba doručení pro první komunikaci může být dlouhá (a podle toho, jak moc to vadí, je potřeba rozhodovat, zda greylisting nasadit), za až tak moc velký problém to nepovažuji.
Tiskni
Sdílej: