Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pouziva google ve sve infrastrukture take tyto prvky? (diskova pole, FC switche...), ja dokazi zajistit, na tolika pocitacich, ze ty data ten konkretni stroj zrovna ma? Nekde jsem cetl, ze servery google jsou "jen" hromada plecen PIII apod, co je na tom pravdy?
Ale z veřejně dostupných informací (např. přednášky lidí z Googlu) je to asi tak: v měřítku systémů Googlu, je i ta nejvíc Enterprise technologie příliš nespolehlivá, resp. nedokáže zaručit potřebnou spolehlivost za reálnou cenu.
Takže alespoň pro infrastrukturu, která posyktuje veřejné služby (hledání, mapy, apps), Google údajně používá "obyčejné" komponenty v obrovkém počtu. Problémem je také spotřeba elektřiny, takže se používá to s nejlepším poměrem výkon/spotřeba. Ve své době to byly P3, dnes už asi ne. Spolehlivost je zajištěna a úrovni aplikací. Data jsou v několika kopiích a nemusí být zrovna na tom stroji, který je zpracovává, jsou síťově sdílená. Systém uložení dat např. zajišťuje, že bude uložen určitý počet kopií v každém z datacenter Googlu, aby se data nepřenášela na dlouhé vzdálenosti.
Ale je třeba říct, že přístup Googlu často nelze v prostředí, kde se používá FC / SAN, dost dobře uplatnit. Zjednodušeně se takový přístup začíná vyplácet až od určité velikosti, což je ještě závislé na druhu služeb.
http://www.youtube.com/watch?v=zRwPSFpLX8I
Jakze je to udelane s tou baterkou?
12V - AKU - ZDROJ - DESKA? (jak se dobiji ta aku?)
220V - ZDROJ - AKU-DESKA? (deska ma na sobe nejaky dalsi "zdroj" pro jine napetove vetve?)
Nebo uplne jinak?
---
"Kazdy stroj ma svojho dvojnika niekde inde vo svete"
Jenom jednoho na svete nebo kazdy stroj ma dvojnika v dane lokalite?
A jak se vlastne rozklada takova obrovska zatez? Geograficky DNS servery hodi pozadavky do spravneho datacentra co je "nejblize", porad nejak nerozumim, kdyz muj dotaz treba gmailu doputuje na konkretni server v konkretnim datacentru, jaky mechnismus zajisti, ze tam ten stroj bude mit na discich zrovno moje potreba data. Nebo snad se konkretni uzivatele vzdy dostavaji na tentyz "par"(n-tici) stroju?
U nekterych vyrobcu poli dokonce plati, ze cim vetsi pole tim vetsi cena za GB.Jo, jenže taky to pole pak umí uplně jiné věci, že... :) Třeba FICON, a když máš mainframe, tak na euro nehledíš, jinak by si už dávno měl otevřené systémy.
Tiskni
Sdílej: