Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
y) a kdyby se dal občas vypnout GC a člověk by po sobě uklízel sám, to bych se taky nezlobil, nemluvě o podpoře assembleruTělo Go funkce může být (externě) napsáno v assembleru.
Ano, když něco nesnáším, jde o můj subjektivní názor - to snad není třeba komentovat... 
Já často spojuji velké bloky zdrojáků z různých zdrojů a časů a tam přeskok na párovou závorku a letmá kontrola čísla sloupce hodně pomáhá, používám to prakticky denně. A dále - pokud je řádek delší než zobrazený text, pak se tato závorka dostane mimo obrazovku a já pak musím při vizuální kontrole spoléhat na to, že to je dobře odsazené. Jenže pokud se ke mne dostane zdroják, kde jsou mixované tabulátory a mezery a já mám tabulátory nastavené na jinou hodnotu než autor... Prostě python

To ušetření volného řádku nějak nechápu - co přesně se tím ušetří? Možná na malém monitoru, rozlišení.. No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor' 
No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'No, to jo, ale když vidím tu závorku na novém řádku, působí to nemocně. Jinak ať žije autoformater :)
Pro mě je nemocná ta 'schovaná' a "nepodstatná" závorka, která tak ztrácí část své funkčnosti. Ale určitě souhlasím, že čtení je věc zvyku. Problém je v tom, že ve své práci jsem ten autoformater často já sám.
Tonocí ve zdrojáku se i závorky chytá...
if(true) do();
{
//blok kodu
}
A presne v tuhle chvili by dle meho bylo velmi snadne treba prehlidnout nenapadnou metodu do() a myslet si, ze ten blok patri k podmince (zrovna treba ten pripad, kdy by vyraz v podmince byl delsi nez je sirka monitoru). Je to extrem, ale je to vec, ktera me vadi :) navic ta rozlezlost - ten radek navic me proste irituje :) je takovy chudak opusteny a vypada to, ze se k nicemu nevaze... (v tomto pripade se opravdu nevaze, a pokud bys prehledl do() tak si toho tak lehce nevsimnes)
if (true) do();prip. rovnou
if (true)
{
do();
}
coz dost pomaha, pokud nechcete hledat nahodnou chybu ve ctyri rano pred odevzdanim...
ale nikdy na ukor prehlednosti), byl to jen pripad, ktery by mohl nastat a pri tomto zapisu byt problematicky. Ono totiz ne vzdy musime cist kod, ktery jsme sami napsali, a pokud nekdo pise takto a udela neco podobneho, tak muze byt problem na svete. V pripade zapisu s oteviraci zavorkou na konci vyrazu to prakticky nehrozi.
if (neco) { blok; } else prikaz; a pak chtel pred prikaz doplnit ladici vypis, ale zapomnel puvodni prikaz u else dat do bloku, takze vypadl mimo if/else :(
Od te doby jsem opatrny, a - kdyz nejsem rozmarny :) - radeji zavorkuju kde co.
Taky, pokud treba odnekud kopiruju jen kus kodu a neupravuju cizi projekt, pouzivam formatovani v editoru - pak mam jakz-takz jistotu, ze se v tom da vyznat.
Na druhou stranu - treba v jave pisu zavorky na konec, tam je to standard (a NB to tak automaticky formatuji :) ). Naopak MSVS formatuje tak, jak popisuju nahore.
Zatim jsem se z toho jeste nezblaznil. Aspon myslim :)
takze v praci asi budes plateny od poctu riadkov, ze?
Pokud někdo formátuje zdroják takto, pak je jen na místě, aby si problémy s tím spojené pěkně odladil. Nepamatuji si ale, že bych při práci někdy viděl něco podobného v takové pozici, že by to znamenalo programátorovu chybu. Samozřejmě, že tam pro lepší čitelnost patří odřádkování a klidně bych uvítal komentář, proč je tam ten extra blok.
Já, když už při své práci více zasahuju do cizího kódu (oprava chyby), tak ho většinou poměrně dost lokálně asimiluju a tuhle (pozor nasleduje subjektivní názor
) chybu formátování okamžitě opravuju, stejně jako závorky na konci řádků, velmi dlouhé řádky (to si okamžitě zvětším okno, případně zmenším písmo), chybějící odřádkování, někdy dokonce absence formátování...
Dělám v týmu, ve kterém převážně vždy dodržujeme několik jednoduchých pravidel. Jedno z nich je primitivní: za if, for, while... se nemá schovávat NIC.
Mini anketa: já mám běžně nastavenou velikost okna tak, že vidím ze zdrojáku 50 řádků po 150 znacích. Kolik máte vy?
Tiskni
Sdílej: