Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
y) a kdyby se dal občas vypnout GC a člověk by po sobě uklízel sám, to bych se taky nezlobil, nemluvě o podpoře assembleruTělo Go funkce může být (externě) napsáno v assembleru.
Ano, když něco nesnáším, jde o můj subjektivní názor - to snad není třeba komentovat... 
Já často spojuji velké bloky zdrojáků z různých zdrojů a časů a tam přeskok na párovou závorku a letmá kontrola čísla sloupce hodně pomáhá, používám to prakticky denně. A dále - pokud je řádek delší než zobrazený text, pak se tato závorka dostane mimo obrazovku a já pak musím při vizuální kontrole spoléhat na to, že to je dobře odsazené. Jenže pokud se ke mne dostane zdroják, kde jsou mixované tabulátory a mezery a já mám tabulátory nastavené na jinou hodnotu než autor... Prostě python

To ušetření volného řádku nějak nechápu - co přesně se tím ušetří? Možná na malém monitoru, rozlišení.. No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor' 
No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'No, to jo, ale když vidím tu závorku na novém řádku, působí to nemocně. Jinak ať žije autoformater :)
Pro mě je nemocná ta 'schovaná' a "nepodstatná" závorka, která tak ztrácí část své funkčnosti. Ale určitě souhlasím, že čtení je věc zvyku. Problém je v tom, že ve své práci jsem ten autoformater často já sám.
Tonocí ve zdrojáku se i závorky chytá...
if(true) do();
{
//blok kodu
}
A presne v tuhle chvili by dle meho bylo velmi snadne treba prehlidnout nenapadnou metodu do() a myslet si, ze ten blok patri k podmince (zrovna treba ten pripad, kdy by vyraz v podmince byl delsi nez je sirka monitoru). Je to extrem, ale je to vec, ktera me vadi :) navic ta rozlezlost - ten radek navic me proste irituje :) je takovy chudak opusteny a vypada to, ze se k nicemu nevaze... (v tomto pripade se opravdu nevaze, a pokud bys prehledl do() tak si toho tak lehce nevsimnes)
if (true) do();prip. rovnou
if (true)
{
do();
}
coz dost pomaha, pokud nechcete hledat nahodnou chybu ve ctyri rano pred odevzdanim...
ale nikdy na ukor prehlednosti), byl to jen pripad, ktery by mohl nastat a pri tomto zapisu byt problematicky. Ono totiz ne vzdy musime cist kod, ktery jsme sami napsali, a pokud nekdo pise takto a udela neco podobneho, tak muze byt problem na svete. V pripade zapisu s oteviraci zavorkou na konci vyrazu to prakticky nehrozi.
if (neco) { blok; } else prikaz; a pak chtel pred prikaz doplnit ladici vypis, ale zapomnel puvodni prikaz u else dat do bloku, takze vypadl mimo if/else :(
Od te doby jsem opatrny, a - kdyz nejsem rozmarny :) - radeji zavorkuju kde co.
Taky, pokud treba odnekud kopiruju jen kus kodu a neupravuju cizi projekt, pouzivam formatovani v editoru - pak mam jakz-takz jistotu, ze se v tom da vyznat.
Na druhou stranu - treba v jave pisu zavorky na konec, tam je to standard (a NB to tak automaticky formatuji :) ). Naopak MSVS formatuje tak, jak popisuju nahore.
Zatim jsem se z toho jeste nezblaznil. Aspon myslim :)
takze v praci asi budes plateny od poctu riadkov, ze?
Pokud někdo formátuje zdroják takto, pak je jen na místě, aby si problémy s tím spojené pěkně odladil. Nepamatuji si ale, že bych při práci někdy viděl něco podobného v takové pozici, že by to znamenalo programátorovu chybu. Samozřejmě, že tam pro lepší čitelnost patří odřádkování a klidně bych uvítal komentář, proč je tam ten extra blok.
Já, když už při své práci více zasahuju do cizího kódu (oprava chyby), tak ho většinou poměrně dost lokálně asimiluju a tuhle (pozor nasleduje subjektivní názor
) chybu formátování okamžitě opravuju, stejně jako závorky na konci řádků, velmi dlouhé řádky (to si okamžitě zvětším okno, případně zmenším písmo), chybějící odřádkování, někdy dokonce absence formátování...
Dělám v týmu, ve kterém převážně vždy dodržujeme několik jednoduchých pravidel. Jedno z nich je primitivní: za if, for, while... se nemá schovávat NIC.
Mini anketa: já mám běžně nastavenou velikost okna tak, že vidím ze zdrojáku 50 řádků po 150 znacích. Kolik máte vy?
Tiskni
Sdílej: