Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
y) a kdyby se dal občas vypnout GC a člověk by po sobě uklízel sám, to bych se taky nezlobil, nemluvě o podpoře assembleruTělo Go funkce může být (externě) napsáno v assembleru.
Ano, když něco nesnáším, jde o můj subjektivní názor - to snad není třeba komentovat...
Já často spojuji velké bloky zdrojáků z různých zdrojů a časů a tam přeskok na párovou závorku a letmá kontrola čísla sloupce hodně pomáhá, používám to prakticky denně. A dále - pokud je řádek delší než zobrazený text, pak se tato závorka dostane mimo obrazovku a já pak musím při vizuální kontrole spoléhat na to, že to je dobře odsazené. Jenže pokud se ke mne dostane zdroják, kde jsou mixované tabulátory a mezery a já mám tabulátory nastavené na jinou hodnotu než autor... Prostě python
To ušetření volného řádku nějak nechápu - co přesně se tím ušetří? Možná na malém monitoru, rozlišení.. No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'
No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'No, to jo, ale když vidím tu závorku na novém řádku, působí to nemocně. Jinak ať žije autoformater :)
Pro mě je nemocná ta 'schovaná' a "nepodstatná" závorka, která tak ztrácí část své funkčnosti. Ale určitě souhlasím, že čtení je věc zvyku. Problém je v tom, že ve své práci jsem ten autoformater často já sám.
Tonocí ve zdrojáku se i závorky chytá...
if(true) do();
{
//blok kodu
}
A presne v tuhle chvili by dle meho bylo velmi snadne treba prehlidnout nenapadnou metodu do() a myslet si, ze ten blok patri k podmince (zrovna treba ten pripad, kdy by vyraz v podmince byl delsi nez je sirka monitoru). Je to extrem, ale je to vec, ktera me vadi :) navic ta rozlezlost - ten radek navic me proste irituje :) je takovy chudak opusteny a vypada to, ze se k nicemu nevaze... (v tomto pripade se opravdu nevaze, a pokud bys prehledl do() tak si toho tak lehce nevsimnes)
if (true) do();prip. rovnou
if (true) { do(); }coz dost pomaha, pokud nechcete hledat nahodnou chybu ve ctyri rano pred odevzdanim...
if (neco) { blok; } else prikaz;a pak chtel pred prikaz doplnit ladici vypis, ale zapomnel puvodni prikaz u else dat do bloku, takze vypadl mimo if/else :( Od te doby jsem opatrny, a - kdyz nejsem rozmarny :) - radeji zavorkuju kde co. Taky, pokud treba odnekud kopiruju jen kus kodu a neupravuju cizi projekt, pouzivam formatovani v editoru - pak mam jakz-takz jistotu, ze se v tom da vyznat. Na druhou stranu - treba v jave pisu zavorky na konec, tam je to standard (a NB to tak automaticky formatuji :) ). Naopak MSVS formatuje tak, jak popisuju nahore. Zatim jsem se z toho jeste nezblaznil. Aspon myslim :)
takze v praci asi budes plateny od poctu riadkov, ze?
Pokud někdo formátuje zdroják takto, pak je jen na místě, aby si problémy s tím spojené pěkně odladil. Nepamatuji si ale, že bych při práci někdy viděl něco podobného v takové pozici, že by to znamenalo programátorovu chybu. Samozřejmě, že tam pro lepší čitelnost patří odřádkování a klidně bych uvítal komentář, proč je tam ten extra blok.
Já, když už při své práci více zasahuju do cizího kódu (oprava chyby), tak ho většinou poměrně dost lokálně asimiluju a tuhle (pozor nasleduje subjektivní názor ) chybu formátování okamžitě opravuju, stejně jako závorky na konci řádků, velmi dlouhé řádky (to si okamžitě zvětším okno, případně zmenším písmo), chybějící odřádkování, někdy dokonce absence formátování...
Dělám v týmu, ve kterém převážně vždy dodržujeme několik jednoduchých pravidel. Jedno z nich je primitivní: za if, for, while... se nemá schovávat NIC.
Mini anketa: já mám běžně nastavenou velikost okna tak, že vidím ze zdrojáku 50 řádků po 150 znacích. Kolik máte vy?
Tiskni
Sdílej: