Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
y) a kdyby se dal občas vypnout GC a člověk by po sobě uklízel sám, to bych se taky nezlobil, nemluvě o podpoře assembleruTělo Go funkce může být (externě) napsáno v assembleru.
Ano, když něco nesnáším, jde o můj subjektivní názor - to snad není třeba komentovat... 
Já často spojuji velké bloky zdrojáků z různých zdrojů a časů a tam přeskok na párovou závorku a letmá kontrola čísla sloupce hodně pomáhá, používám to prakticky denně. A dále - pokud je řádek delší než zobrazený text, pak se tato závorka dostane mimo obrazovku a já pak musím při vizuální kontrole spoléhat na to, že to je dobře odsazené. Jenže pokud se ke mne dostane zdroják, kde jsou mixované tabulátory a mezery a já mám tabulátory nastavené na jinou hodnotu než autor... Prostě python

To ušetření volného řádku nějak nechápu - co přesně se tím ušetří? Možná na malém monitoru, rozlišení.. No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor' 
No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'No, to jo, ale když vidím tu závorku na novém řádku, působí to nemocně. Jinak ať žije autoformater :)
Pro mě je nemocná ta 'schovaná' a "nepodstatná" závorka, která tak ztrácí část své funkčnosti. Ale určitě souhlasím, že čtení je věc zvyku. Problém je v tom, že ve své práci jsem ten autoformater často já sám.
Tonocí ve zdrojáku se i závorky chytá...
if(true) do();
{
//blok kodu
}
A presne v tuhle chvili by dle meho bylo velmi snadne treba prehlidnout nenapadnou metodu do() a myslet si, ze ten blok patri k podmince (zrovna treba ten pripad, kdy by vyraz v podmince byl delsi nez je sirka monitoru). Je to extrem, ale je to vec, ktera me vadi :) navic ta rozlezlost - ten radek navic me proste irituje :) je takovy chudak opusteny a vypada to, ze se k nicemu nevaze... (v tomto pripade se opravdu nevaze, a pokud bys prehledl do() tak si toho tak lehce nevsimnes)
if (true) do();prip. rovnou
if (true)
{
do();
}
coz dost pomaha, pokud nechcete hledat nahodnou chybu ve ctyri rano pred odevzdanim...
ale nikdy na ukor prehlednosti), byl to jen pripad, ktery by mohl nastat a pri tomto zapisu byt problematicky. Ono totiz ne vzdy musime cist kod, ktery jsme sami napsali, a pokud nekdo pise takto a udela neco podobneho, tak muze byt problem na svete. V pripade zapisu s oteviraci zavorkou na konci vyrazu to prakticky nehrozi.
if (neco) { blok; } else prikaz; a pak chtel pred prikaz doplnit ladici vypis, ale zapomnel puvodni prikaz u else dat do bloku, takze vypadl mimo if/else :(
Od te doby jsem opatrny, a - kdyz nejsem rozmarny :) - radeji zavorkuju kde co.
Taky, pokud treba odnekud kopiruju jen kus kodu a neupravuju cizi projekt, pouzivam formatovani v editoru - pak mam jakz-takz jistotu, ze se v tom da vyznat.
Na druhou stranu - treba v jave pisu zavorky na konec, tam je to standard (a NB to tak automaticky formatuji :) ). Naopak MSVS formatuje tak, jak popisuju nahore.
Zatim jsem se z toho jeste nezblaznil. Aspon myslim :)
takze v praci asi budes plateny od poctu riadkov, ze?
Pokud někdo formátuje zdroják takto, pak je jen na místě, aby si problémy s tím spojené pěkně odladil. Nepamatuji si ale, že bych při práci někdy viděl něco podobného v takové pozici, že by to znamenalo programátorovu chybu. Samozřejmě, že tam pro lepší čitelnost patří odřádkování a klidně bych uvítal komentář, proč je tam ten extra blok.
Já, když už při své práci více zasahuju do cizího kódu (oprava chyby), tak ho většinou poměrně dost lokálně asimiluju a tuhle (pozor nasleduje subjektivní názor
) chybu formátování okamžitě opravuju, stejně jako závorky na konci řádků, velmi dlouhé řádky (to si okamžitě zvětším okno, případně zmenším písmo), chybějící odřádkování, někdy dokonce absence formátování...
Dělám v týmu, ve kterém převážně vždy dodržujeme několik jednoduchých pravidel. Jedno z nich je primitivní: za if, for, while... se nemá schovávat NIC.
Mini anketa: já mám běžně nastavenou velikost okna tak, že vidím ze zdrojáku 50 řádků po 150 znacích. Kolik máte vy?
Tiskni
Sdílej: