Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
y) a kdyby se dal občas vypnout GC a člověk by po sobě uklízel sám, to bych se taky nezlobil, nemluvě o podpoře assembleruTělo Go funkce může být (externě) napsáno v assembleru.
Ano, když něco nesnáším, jde o můj subjektivní názor - to snad není třeba komentovat...
Já často spojuji velké bloky zdrojáků z různých zdrojů a časů a tam přeskok na párovou závorku a letmá kontrola čísla sloupce hodně pomáhá, používám to prakticky denně. A dále - pokud je řádek delší než zobrazený text, pak se tato závorka dostane mimo obrazovku a já pak musím při vizuální kontrole spoléhat na to, že to je dobře odsazené. Jenže pokud se ke mne dostane zdroják, kde jsou mixované tabulátory a mezery a já mám tabulátory nastavené na jinou hodnotu než autor... Prostě python
To ušetření volného řádku nějak nechápu - co přesně se tím ušetří? Možná na malém monitoru, rozlišení.. No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'
No a ten dojem, že řádky následující za začátkem bloku do něj nepatří, tak to bude nejspíš ten 'dost subjektivní názor'No, to jo, ale když vidím tu závorku na novém řádku, působí to nemocně. Jinak ať žije autoformater :)
Pro mě je nemocná ta 'schovaná' a "nepodstatná" závorka, která tak ztrácí část své funkčnosti. Ale určitě souhlasím, že čtení je věc zvyku. Problém je v tom, že ve své práci jsem ten autoformater často já sám.
Tonocí ve zdrojáku se i závorky chytá...
if(true) do();
{
//blok kodu
}
A presne v tuhle chvili by dle meho bylo velmi snadne treba prehlidnout nenapadnou metodu do() a myslet si, ze ten blok patri k podmince (zrovna treba ten pripad, kdy by vyraz v podmince byl delsi nez je sirka monitoru). Je to extrem, ale je to vec, ktera me vadi :) navic ta rozlezlost - ten radek navic me proste irituje :) je takovy chudak opusteny a vypada to, ze se k nicemu nevaze... (v tomto pripade se opravdu nevaze, a pokud bys prehledl do() tak si toho tak lehce nevsimnes)
if (true) do();prip. rovnou
if (true) { do(); }coz dost pomaha, pokud nechcete hledat nahodnou chybu ve ctyri rano pred odevzdanim...
if (neco) { blok; } else prikaz;a pak chtel pred prikaz doplnit ladici vypis, ale zapomnel puvodni prikaz u else dat do bloku, takze vypadl mimo if/else :( Od te doby jsem opatrny, a - kdyz nejsem rozmarny :) - radeji zavorkuju kde co. Taky, pokud treba odnekud kopiruju jen kus kodu a neupravuju cizi projekt, pouzivam formatovani v editoru - pak mam jakz-takz jistotu, ze se v tom da vyznat. Na druhou stranu - treba v jave pisu zavorky na konec, tam je to standard (a NB to tak automaticky formatuji :) ). Naopak MSVS formatuje tak, jak popisuju nahore. Zatim jsem se z toho jeste nezblaznil. Aspon myslim :)
takze v praci asi budes plateny od poctu riadkov, ze?
Pokud někdo formátuje zdroják takto, pak je jen na místě, aby si problémy s tím spojené pěkně odladil. Nepamatuji si ale, že bych při práci někdy viděl něco podobného v takové pozici, že by to znamenalo programátorovu chybu. Samozřejmě, že tam pro lepší čitelnost patří odřádkování a klidně bych uvítal komentář, proč je tam ten extra blok.
Já, když už při své práci více zasahuju do cizího kódu (oprava chyby), tak ho většinou poměrně dost lokálně asimiluju a tuhle (pozor nasleduje subjektivní názor ) chybu formátování okamžitě opravuju, stejně jako závorky na konci řádků, velmi dlouhé řádky (to si okamžitě zvětším okno, případně zmenším písmo), chybějící odřádkování, někdy dokonce absence formátování...
Dělám v týmu, ve kterém převážně vždy dodržujeme několik jednoduchých pravidel. Jedno z nich je primitivní: za if, for, while... se nemá schovávat NIC.
Mini anketa: já mám běžně nastavenou velikost okna tak, že vidím ze zdrojáku 50 řádků po 150 znacích. Kolik máte vy?
Tiskni
Sdílej: