Benson Leung řeší na people.kernel.org Kolik je druhů USB-C do USB-C kabelů? TL;DR: Je jich 6 a pro uživatele je to docela matoucí.
Richard M. Stallman v rozhovoru pro Opensource.com vysvětluje svou roli v návrhu standardu POSIX a vztah mezi projektem GNU a POSIX. V článku jsou pak vyjmenovány příklady funkcí nástrojů GNU, které byly do standardu přijaty.
Nadace Blender Foundation oznámila, že společnost Epic Games vyvíjející počítačové hry věnuje v rámci svého programu Epic MegaGrants 1,2 milionu dolarů na vývoj svobodného 3D softwaru Blender.
Článek Co je Silverblue? na MojeFedora.cz odpovídá na otázky kolem tohoto projektu. Silverblue je oficiální název pro novou generaci desktopového operačního systému, dříve známého jako Atomic Workstation. Celý základní operační systém je v Silverblue dodáván ve formě obrazů, které jsou vytvářeny za použití projektu rpm-ostree. Hlavními přednostmi jsou jeho rychlost, bezpečnost, atomické aktualizace a neměnnost.
Jak na uživatelsky přívětivý web? Projít si User Inyerface aneb UX peklo a nikdy nic z toho nepoužít.
Byla vydána verze 0.6.0 textového editoru Amp inspirovaného editorem Vim a naprogramovaného v programovacím jazyce Rust. Přehled novinek na GitHubu.
Bylo vydáno OpenHMD 0.3.0 s kódovým názvem Djungelvral. Jedná se o svobodný software pro podporu zařízení s HMD (Head-mounted display) pro pohlcující virtuální a rozšířenou realitu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Boost.
Byla vydána nová verze 2019-07-10 linuxové distribuce Raspbian určené především pro jednodeskové miniaturní počítače Raspberry Pi. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Společně s Raspbianem byl aktualizován také instalační nástroj NOOBS (New Out Of the Box Software). Nejnovější verze Raspbianu opravuje řadu chyb a vylepšuje podporu Raspberry Pi 4 Model B.
Na Steamu lze do pondělí 15. července získat počítačovou hru Age of Wonders III (Wikipedie) běžící také v Linuxu zdarma.
Po čtyřech letech vývoje se blíží vydání verze 2.80 svobodného 3D softwaru Blender. Dnes byl vydán kandidát na vydání. Podrobný přehled novinek v oznámení o vydání. Zcela přepracováno bylo uživatelské rozhraní.
Seriál představující moderní programovací jazyk Google Go.
V listopadu uplynuly dva roky od oficiálního vydání tehdy nového programovacího jazyka Go. Místo ohlednutí se za těmito dvěma roky se dnes věnujme výhledům do blízké budoucnosti Go.
Na oficiálním blogu jazyka Go se objevil další zajímavý a užitečnými informacemi nabitý článek (Rob Pike: „The Laws of Reflection“), který je níže přeložen do češtiny. Informace o typech dostupné za běhu programu jsou v Go srovnatelné s tím, co poskytují některé jiné programovací jazyky, a podobně též umožňují typy nejenom prozkoumávat, ale, v rámci jistých omezení, také např. vytvářet jejich instance. Tohoto tématu jsme se v seriálu dosud nedotkli.
Jedním z již dříve plánovaných (mono)témat tohoto seriálu je všechno kolem ošetřování chyb. Mezitím vyšel shodou příznivých okolností na Go blogu příspěvek člena vývojového týmu Go, Andrewa Gerranda: Error handling and Go. Určitě bych na toto téma nemohl napsat článek lepší a tak s Andrewovým vědomím, souhlasem a v (doufám) souladu s původní licencí textu (Creative Commons Attribution 3.0 License), dnes přinášíme českou verzi tohoto článku, která je jen zcela nepodstatně upraveným překladem z originálu.
V dříve publikovaných článcích na AbcLinuxu bylo zmiňováno, že Go je OOP jazyk, ale přitom nemá/nezná třídy a sémantika dědičnost je v něm atypická, řekněme přinejmenším z pohledu člověka zvyklého na např. C++ či třeba Javu. Tyto jazyky pro mnohé představují, vcelku oprávněně, něco jako současný standard z hlediska implementace OOP technik. Dnes se pokusíme některé obvyklé případy OOP, zhruba v duchu právě zmíněných jazyků, napsat v Go a to způsobem, který je v něm přirozený.
Zahajujeme navazující seriál o programování v Go, tentokrát v příkladech. Ukázky se soustředí na malý (nebo jeden) okruh problémů a budou – i vzhledem k rozsahu článku/dílu seriálu – jen schematické.
V předchozím dílu článku jsme načali prohlídku sémantických prvků, ze kterých může programátor v Go skládat svá díla. V dnešní části se opět letmo podíváme na některé další, dosud netknuté „kostky“ stavebnice a tím úvodní Go miniseriál uzavřeme. Případné budoucí další články na téma Go by se již měly nejspíše věnovat konkrétním tématům a jejich řešení v Go.
V předchozím dílu seriálu byl představen stále ještě nový (2009) jazyk Go společnosti Google. Dnes se budeme stručně (opravdu) věnovat některým sémantickým konstrukcím jazyka Go.
„Do not communicate by sharing memory; instead, share memory by communicating“ – zahajujeme seriál o programovacím jazyku Go.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz