Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V předchozím dílu seriálu byl představen stále ještě nový (2009) jazyk Go společnosti Google. Dnes se budeme stručně (opravdu) věnovat některým sémantickým konstrukcím jazyka Go.
KParts je jedna ze zajímavých technologií, která umožňuje do aplikací integrovat části z jiných programů. V tomto článku si ukážeme, jak se KParts používají, a v jeho druhé části, jak vytvořit vlastní KPart.
Pokračujeme v úvodu do distribuovaných verzovacích systémů. Ve zkratce si představíme hlavní zástupce DVCS.
Tento seriál je zaměřen zejména na programátory v Qt. Jeho cílem je ukázat, proč psát aplikace pro KDE a nejen pro čisté Qt a představit některé základní technologie KDE jako jsou KParts, Akonadi, Strigi nebo KIO.
Verzovací systémy jsou jedním z nejdůležitějších vývojářských nástrojů a užitečné mohou být i jinde. V současné době jsou v módě distribuované verzovací systémy – nejprve se na ně tedy podíváme teoreticky a v dalších dílech se budeme věnovat prakticky jednotlivým implementacím.
„Do not communicate by sharing memory; instead, share memory by communicating“ – zahajujeme seriál o programovacím jazyku Go.
Doposud jsme si hráli jen s objekty, které nám předalo JNI. Je na čase nabýt samostatnosti a začít s třídami a instancemi pracovat samostatně. Také začneme řešit javovské výjimky.
Tentokrát si předvedeme lokální, globální a slabé globální reference na javovské objekty.
V dalším díle seriálu se podíváme na to, jak si můžete naprogramovat jednoduchý modul do KMyMoney.
V druhém díle seriálu se podíváme na ostatní primitivní datové typy a naučíme se pracovat s objekty typu String.
Java Native Interface (JNI) je rozhraní pro jazyk C, které umožňuje v Java aplikacích využívat nativní knihovny, a naopak také využívat Javu v nativních aplikacích. Tento seriál vám JNI představí a naučí vás jej používat.
V tomto díle se podíváme na možnosti stylování grafického uživatelského rozhraní pomocí jazyka podobného CSS a alternativně implementací vlastního stylu.
Hlavním tématem tohoto dílu je implementace vláknování s využitím objektů QThreadPool a QRunnable. Součástí článku je plnohodnotný program s grafickým uživatelským rozhraním využívající QThreadPool pro paralelizaci zadaných příkazů.
MongoDB patří mezi dokumentové databáze, které nemají schéma, ale brzy uvidíte, že přejímá mnoho konceptů ze světa relačních databází. Pro lidi zvyklé na svět SQL je MongoDB pravděpodobně nejsnazší způsob, jak nahlédnout do světa dokumentových databází a nemuset přitom zahodit všechny svoje znalosti. Databázi Mongo využívá například známý server SourceForge.
Plasmate je nový nástroj pro velmi snadnou tvorbu plasmoidů – programů pro desktop v prostředí KDE 4 – pomocí skriptovacích jazyků (JavaScript, Python, Ruby). Plasmate automatizuje množství netriviálních úkonů a zjednodušuje přípravu plasmoidu na několik kliknutí. Přečtěte si, jak rychle vytvořit první plasmoid, jak se s Plasmate pracuje, i o vynalézavém způsobu integrace správy kódu pomocí nástroje Git.
V minulém díle seriálu o CouchDB jsme si ukázali některé její pokročilejší vlastnosti a dnes se s ní po krátkém příkladu rozloučíme. Zkusíme si nad CouchDB postavit jednoduchý redakční systém, který bude z prohlížeče přes AJAX komunikovat přímo s databází, a nakonec se trochu prakticky zamyslíme.
V závěrečném dílu seriálu o tvorbě plasmoidů si ukážeme, jak lze do plasmoidu posílat vstup pomocí metody drag&drop a jak se přidává konfigurační dialog.
Typickým problémem řešeným při tvorbě internetového obchodu (e-shopu) je komunikace s „vnějším prostředím“. Je potřeba vkládat zboží do nabídky, upravovat ceny, vystavovat faktury atd., a potom toto všechno promítnout do účetních a daňových záznamů – a to ještě obvykle tak, aby to bylo kompatibilní s obchodní činností prováděnou mimo e-shop.
V minulém díle seriálu o CouchDB jsme si popsali většinu základního API. Dnes jeho popis dokončíme ukládáním příloh a podíváme se na trochu pokročilejší techniky: validaci ukládaných dat, generování HTML přímo v databázi a nakonec view collation.
Runner je knihovna, kterou využívá KRunner (dialog (nejen) pro spouštění programů). Když píšete název nějaké aplikace, KRunner postupně volá hlavní funkce všech dostupných runnerů a předává jim zadaný řetězec.
V posledních letech získává na oblibě zejména mezi webovými programátory jistý druh nerelačních databází, které můžeme souhrnně označit jako bezschémové. V tomto trojdílném seriálu si představíme jednu z nich, která se těší poměrně velké popularitě, totiž CouchDB. V prvním díle si na příkladech popíšeme prakticky celé základní API.
V minulém díle jsme si ukázali základy model-view architektury. V díle dnešním se ponoříme do vod relačních databází, oblasti IT milované i proklínané, kde právě architektura model-view nachází elegantní použití.
Dnes si představíme další prostředek pro tvorbu Plasmoidů: DataEngine – a ukážeme si nejen jak vytvořit vlastní DataEngine, ale i jak ho použít v Plasmoidech.
Ovladač Video4Linux2 mají v podstatě relativně jednoduchou úlohu: Naplnit velké buffery v paměti snímky obrazu a přenést je mezi zařízením a uživatelským prostorem. Správa těchto bufferů, i když má své vlastní složitosti, bývá od ovladače k ovladači vcelku podobná. Tento úkol standardizovaným způsobem řeší podpůrná vrstva videobuf.
Po minulém krátkém představení Plasmoidů si dnes ukážeme, jak lze vytvořit vyskakovací Plasmoid a jak v Plasmoidech používat různé ovládací prvky.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz