OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
V předchozím dílu seriálu byl představen stále ještě nový (2009) jazyk Go společnosti Google. Dnes se budeme stručně (opravdu) věnovat některým sémantickým konstrukcím jazyka Go.
KParts je jedna ze zajímavých technologií, která umožňuje do aplikací integrovat části z jiných programů. V tomto článku si ukážeme, jak se KParts používají, a v jeho druhé části, jak vytvořit vlastní KPart.
Pokračujeme v úvodu do distribuovaných verzovacích systémů. Ve zkratce si představíme hlavní zástupce DVCS.
Tento seriál je zaměřen zejména na programátory v Qt. Jeho cílem je ukázat, proč psát aplikace pro KDE a nejen pro čisté Qt a představit některé základní technologie KDE jako jsou KParts, Akonadi, Strigi nebo KIO.
Verzovací systémy jsou jedním z nejdůležitějších vývojářských nástrojů a užitečné mohou být i jinde. V současné době jsou v módě distribuované verzovací systémy – nejprve se na ně tedy podíváme teoreticky a v dalších dílech se budeme věnovat prakticky jednotlivým implementacím.
„Do not communicate by sharing memory; instead, share memory by communicating“ – zahajujeme seriál o programovacím jazyku Go.
Doposud jsme si hráli jen s objekty, které nám předalo JNI. Je na čase nabýt samostatnosti a začít s třídami a instancemi pracovat samostatně. Také začneme řešit javovské výjimky.
Tentokrát si předvedeme lokální, globální a slabé globální reference na javovské objekty.
V dalším díle seriálu se podíváme na to, jak si můžete naprogramovat jednoduchý modul do KMyMoney.
V druhém díle seriálu se podíváme na ostatní primitivní datové typy a naučíme se pracovat s objekty typu String.
Java Native Interface (JNI) je rozhraní pro jazyk C, které umožňuje v Java aplikacích využívat nativní knihovny, a naopak také využívat Javu v nativních aplikacích. Tento seriál vám JNI představí a naučí vás jej používat.
V tomto díle se podíváme na možnosti stylování grafického uživatelského rozhraní pomocí jazyka podobného CSS a alternativně implementací vlastního stylu.
Hlavním tématem tohoto dílu je implementace vláknování s využitím objektů QThreadPool a QRunnable. Součástí článku je plnohodnotný program s grafickým uživatelským rozhraním využívající QThreadPool pro paralelizaci zadaných příkazů.
MongoDB patří mezi dokumentové databáze, které nemají schéma, ale brzy uvidíte, že přejímá mnoho konceptů ze světa relačních databází. Pro lidi zvyklé na svět SQL je MongoDB pravděpodobně nejsnazší způsob, jak nahlédnout do světa dokumentových databází a nemuset přitom zahodit všechny svoje znalosti. Databázi Mongo využívá například známý server SourceForge.
Plasmate je nový nástroj pro velmi snadnou tvorbu plasmoidů – programů pro desktop v prostředí KDE 4 – pomocí skriptovacích jazyků (JavaScript, Python, Ruby). Plasmate automatizuje množství netriviálních úkonů a zjednodušuje přípravu plasmoidu na několik kliknutí. Přečtěte si, jak rychle vytvořit první plasmoid, jak se s Plasmate pracuje, i o vynalézavém způsobu integrace správy kódu pomocí nástroje Git.
V minulém díle seriálu o CouchDB jsme si ukázali některé její pokročilejší vlastnosti a dnes se s ní po krátkém příkladu rozloučíme. Zkusíme si nad CouchDB postavit jednoduchý redakční systém, který bude z prohlížeče přes AJAX komunikovat přímo s databází, a nakonec se trochu prakticky zamyslíme.
V závěrečném dílu seriálu o tvorbě plasmoidů si ukážeme, jak lze do plasmoidu posílat vstup pomocí metody drag&drop a jak se přidává konfigurační dialog.
Typickým problémem řešeným při tvorbě internetového obchodu (e-shopu) je komunikace s „vnějším prostředím“. Je potřeba vkládat zboží do nabídky, upravovat ceny, vystavovat faktury atd., a potom toto všechno promítnout do účetních a daňových záznamů – a to ještě obvykle tak, aby to bylo kompatibilní s obchodní činností prováděnou mimo e-shop.
V minulém díle seriálu o CouchDB jsme si popsali většinu základního API. Dnes jeho popis dokončíme ukládáním příloh a podíváme se na trochu pokročilejší techniky: validaci ukládaných dat, generování HTML přímo v databázi a nakonec view collation.
Runner je knihovna, kterou využívá KRunner (dialog (nejen) pro spouštění programů). Když píšete název nějaké aplikace, KRunner postupně volá hlavní funkce všech dostupných runnerů a předává jim zadaný řetězec.
V posledních letech získává na oblibě zejména mezi webovými programátory jistý druh nerelačních databází, které můžeme souhrnně označit jako bezschémové. V tomto trojdílném seriálu si představíme jednu z nich, která se těší poměrně velké popularitě, totiž CouchDB. V prvním díle si na příkladech popíšeme prakticky celé základní API.
V minulém díle jsme si ukázali základy model-view architektury. V díle dnešním se ponoříme do vod relačních databází, oblasti IT milované i proklínané, kde právě architektura model-view nachází elegantní použití.
Dnes si představíme další prostředek pro tvorbu Plasmoidů: DataEngine – a ukážeme si nejen jak vytvořit vlastní DataEngine, ale i jak ho použít v Plasmoidech.
Ovladač Video4Linux2 mají v podstatě relativně jednoduchou úlohu: Naplnit velké buffery v paměti snímky obrazu a přenést je mezi zařízením a uživatelským prostorem. Správa těchto bufferů, i když má své vlastní složitosti, bývá od ovladače k ovladači vcelku podobná. Tento úkol standardizovaným způsobem řeší podpůrná vrstva videobuf.
Po minulém krátkém představení Plasmoidů si dnes ukážeme, jak lze vytvořit vyskakovací Plasmoid a jak v Plasmoidech používat různé ovládací prvky.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz