Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
GCC po dlouhou dobu bylo prakticky jedinou věcí, která by člověka napadla při spojení Linux a kompilátor jazyka C. V posledních letech se ale klidné vody začínají čeřit. Co je to LLVM a co s tím má společného Clang?
Před rokem jsem se ve dvou článcích zaměřených na programovací jazyk Vala věnoval jeho základům a snažil jsem se nastínit, jaké výhody přináší. Původním záměrem bylo postupně ukazovat vlastnosti Valy na jednoduché "ukázkové" aplikaci bez reálného využití.
Naučte se základy reverzování proprietárních ovladačů herních a jiných rozšířených USB HID zařízení a jak z nich sestavit vlastní konfigurační nástroje.
Ukážeme si, jak elegantně kopírovat soubory mezi dvěma otevřenými souborovými deskriptory bez nutnosti kopírovat obsah z jádra do uživatelského prostoru a zpět.
V minulém díle tohoto „měsíčníku“ (omlouvám se, ale dříve jsem další článek napsat nestihl) jsme si ukázali některé zajímavé vlastnosti programovacího jazyka Vala spolu s krátkými vzájemně nesouvisejícími ukázkami kódu. O tom, jaký ve skutečnosti programovací jazyk je, ale jistě nejlépe napoví, když jej člověk vidí „v akci“, tedy jako zdrojový kód programu, který k něčemu slouží.
Už jste vyzkoušeli několik programovacích jazyků, ale od každého jste utekli s tím, že jste objevili nějaký nový zajímavý? Pokud ano, pak jste na tom jako já, pokud ne, určitě se i na vašem oblíbeném jazyce najde něco, co vám tak úplně nevyhovuje. Nebojte, nehodlám vám tvrdit, že mám pro vás spásu v podobě programovacího jazyka Vala, který je naprosto dokonalý. To, s dovolením, jako obyčejný smrtelník přenechám lidem vesmírným.
Doposud jsme se v rámci seriálu o vývoji mobilních aplikací v Qt Quick seznamovali s vývojovým prostředím (Qt SDK a Qt Creatorem) a předvedli jsme si, jak si přeložit svou první aplikaci v QML. O tomhle zajímavém deklarativním jazyce jsme si pak podrobněji pověděli v druhé části seriálu. Probrali jsme strukturu QML a aplikací, do krve se nám snad i dostala syntaxe jazyka a máme i představu, kam Qt Quick patří v rámci frameworku Qt. V následujících dílech budeme pokračovat v rozšiřování našich znalostí a v tomto se zaměříme na komponenty v QML.
V minulém dílu seriálu o vývoji aplikací v QML jsme si ukázali, jak nainstalovat vývojové prostředí, vytvořit projekt a přeložit jednoduchou ukázkovou aplikaci napsanou právě v jazyce QML, a to s využitím Qt Components. Hello World prostě k životu programátora tak nějak patří. V pokračování se dostaneme více do teoretické roviny – představíme si jazyk QML, Qt Quick, možnosti jeho využití a prvky pro tvorbu uživatelského rozhraní.
Na začátek bych se chtěl omluvit, že seriál nějakou dobu neběžel. To bylo z různých důvodů, hlavně tedy různé věci mimo PC. Nyní ale pokračujeme, dnes dokončíme ty funkce, co jsme načali, přidáme si nějaké ty delegáty, pak cykly, podmínky, a přijde řada i na pole a práci s nimi a také trochu pointery, které jsou s poli těsně spjaty.
V našem seriálu nám doposud scházela jedna důležitá věc. Naučili jsme se, jak může Java volat nativní kód. Teď je ale na čase jí to oplatit a zavolat nazpět. Dále se podíváme na přistupování ke členským proměnným a na práci s poli.
Dá se říct, že v dnešní době mobilní aplikace válcují svět. A to nejen klasické „prográmky“, ať již více či méně užitečné, ale také každá významnější akce má svou vlastní mobilní aplikaci, téměř všechna dnešní vydavatelství také nabízí svůj obsah touto formou a do mobilů proniká také televize. Dokonce i herní svět se výrazně proměnil s návratem k původním přenosným zařízením.
Dnes se podíváme zase trochu dál. Nejprve se mrkneme na datové typy v D, pak nějaké ty proměnné, základní matematiku a práci s funkcemi.
Po delší časové pauze pokračuji se seriálem. V dnešní lekci si nainstalujeme kompilátor jazyka D, probereme sestavování programů a zkusíme si napsat nějaké ty prográmy na úvod. Potom bude nějaký "domácí úkol" a to by mělo být dost jako příprava na další lekci. Také zopakuji nějaké základní věci. Každý díl seriálu bude zahrnovat tři lekce a bude vycházet jednou týdně.
V listopadu uplynuly dva roky od oficiálního vydání tehdy nového programovacího jazyka Go. Místo ohlednutí se za těmito dvěma roky se dnes věnujme výhledům do blízké budoucnosti Go.
Na oficiálním blogu jazyka Go se objevil další zajímavý a užitečnými informacemi nabitý článek (Rob Pike: „The Laws of Reflection“), který je níže přeložen do češtiny. Informace o typech dostupné za běhu programu jsou v Go srovnatelné s tím, co poskytují některé jiné programovací jazyky, a podobně též umožňují typy nejenom prozkoumávat, ale, v rámci jistých omezení, také např. vytvářet jejich instance. Tohoto tématu jsme se v seriálu dosud nedotkli.
Odskočíme od „nudných“ témat a vytvoříme si svůj vlastní javovský virtuální stroj. Také si ukážeme, jak se dá v systému najít instalace Javy.
Jedním z již dříve plánovaných (mono)témat tohoto seriálu je všechno kolem ošetřování chyb. Mezitím vyšel shodou příznivých okolností na Go blogu příspěvek člena vývojového týmu Go, Andrewa Gerranda: Error handling and Go. Určitě bych na toto téma nemohl napsat článek lepší a tak s Andrewovým vědomím, souhlasem a v (doufám) souladu s původní licencí textu (Creative Commons Attribution 3.0 License), dnes přinášíme českou verzi tohoto článku, která je jen zcela nepodstatně upraveným překladem z originálu.
D je programovací jazyk, jehož záměrem bylo „C++ done right“, a tak jeho autoři kolem roku 1999 začali s kompletním redesignem jazyka C++ a odstraňováním jeho návrhových chyb. První stabilní specifikace se jazyk dočkal v roce 2007 a momentálně se pracuje na druhé verzi jazyka, o které bude i tento seriál.
V dříve publikovaných článcích na AbcLinuxu bylo zmiňováno, že Go je OOP jazyk, ale přitom nemá/nezná třídy a sémantika dědičnost je v něm atypická, řekněme přinejmenším z pohledu člověka zvyklého na např. C++ či třeba Javu. Tyto jazyky pro mnohé představují, vcelku oprávněně, něco jako současný standard z hlediska implementace OOP technik. Dnes se pokusíme některé obvyklé případy OOP, zhruba v duchu právě zmíněných jazyků, napsat v Go a to způsobem, který je v něm přirozený.
Zahajujeme navazující seriál o programování v Go, tentokrát v příkladech. Ukázky se soustředí na malý (nebo jeden) okruh problémů a budou – i vzhledem k rozsahu článku/dílu seriálu – jen schematické.
Minule jsme si ukázali jednoduchou aplikaci složenou ze dvou aktivit. V tomto díle si příklad dále rozšíříme a ukážeme si nové konstrukty. Celkově probereme množství různých témat vztahujících se k aktivitám.
V minulém díle jsme si pověděli něco o OS Android, vývojových nástrojích a o obecných principech, na jejichž základě je platforma postavena. V tomto díle si ukážeme konkrétní kusy kódu na jednoduché aplikaci.
V předchozím dílu článku jsme načali prohlídku sémantických prvků, ze kterých může programátor v Go skládat svá díla. V dnešní části se opět letmo podíváme na některé další, dosud netknuté „kostky“ stavebnice a tím úvodní Go miniseriál uzavřeme. Případné budoucí další články na téma Go by se již měly nejspíše věnovat konkrétním tématům a jejich řešení v Go.
Operační systém Android se na trhu mobilních telefonů objevil teprve nedávno. Od té doby zaznamenal raketový růst a dnes je jedním z nejpoužívanějších operačních systémů pohánějících chytré telefony. Spolu s rozšířením systému roste také poptávka po zajímavých aplikacích. V krátkém seriálu si ukážeme základy programování aplikací pro Android.
KIO je technologie, která v KDE zahrnuje téměř všechno kolem vstupně-výstupních operací a poskytuje abstrakci pro přístup ke vzdáleným úložištím. Samotnou komunikaci s úložišti pak zajišťují procesy zvané KIO Slaves.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz