Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Na pristup k nejakym hroznym zdrojom ktore maju nepredvidatelne spravanie takze aj ten C/C++ bude mat nepredvidatelne (chybne) spravanie.Tak to ano, ale v takové situaci by se dělalo oddělení stranou i u nativních aplikací. Já využití vidím v přístupu k nativním knihovnám jako SQLite (bylo by hloupé to reimplementovat v Javě, ano, znám JDBC, je to jen příklad), Qt, GTK+, ffmpeg nebo různým platformně specifickým věcem (XVideo).
Take zamyslenie. Na co by som potreboval spustat nativny kod?Odpověď je naprosto triviální. Volitelná integrace s určitýma nativníma knihovnama/frameworkama. Konkrétní příklad z praxe? AddressBook.framework - volání jeho API z Javy je jednoduché a efektivní. Dvě otázky, kterými byste mohl oponovat: 1) Proč volat framework dostupný pouze na jednom OS? 2) Proč si nenapsat obdobnou funkcionalitu v Javě? Moje zdůvodnění bylo prosté. Proč ne, když je to k dispozici. Lépe tam ta aplikace zapadá a nebudu znovu vynalézat kolo. Při pečlivém a správném napsání nativního kódu (bez použití JNA) nebyl jediný problém. Uznávám, daný kód byl vcelku jednoduchý a moc šancí na chybu v něm nebylo. Nicméně z části to bylo dáno také volbou nativního jazyka Objective-C.
Ja nemam nic proti spustaniu Javy z C/C++Pokud jsem to pochopil zprávně, ta JNI pracuje přesně opačně - umožňuje použít C/C++ kod v Javě.
Tiskni Sdílej: