Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Na pristup k nejakym hroznym zdrojom ktore maju nepredvidatelne spravanie takze aj ten C/C++ bude mat nepredvidatelne (chybne) spravanie.Tak to ano, ale v takové situaci by se dělalo oddělení stranou i u nativních aplikací. Já využití vidím v přístupu k nativním knihovnám jako SQLite (bylo by hloupé to reimplementovat v Javě, ano, znám JDBC, je to jen příklad), Qt, GTK+, ffmpeg nebo různým platformně specifickým věcem (XVideo).
Take zamyslenie. Na co by som potreboval spustat nativny kod?Odpověď je naprosto triviální. Volitelná integrace s určitýma nativníma knihovnama/frameworkama. Konkrétní příklad z praxe? AddressBook.framework - volání jeho API z Javy je jednoduché a efektivní. Dvě otázky, kterými byste mohl oponovat: 1) Proč volat framework dostupný pouze na jednom OS? 2) Proč si nenapsat obdobnou funkcionalitu v Javě? Moje zdůvodnění bylo prosté. Proč ne, když je to k dispozici. Lépe tam ta aplikace zapadá a nebudu znovu vynalézat kolo. Při pečlivém a správném napsání nativního kódu (bez použití JNA) nebyl jediný problém. Uznávám, daný kód byl vcelku jednoduchý a moc šancí na chybu v něm nebylo. Nicméně z části to bylo dáno také volbou nativního jazyka Objective-C.
Ja nemam nic proti spustaniu Javy z C/C++Pokud jsem to pochopil zprávně, ta JNI pracuje přesně opačně - umožňuje použít C/C++ kod v Javě.
Tiskni
Sdílej: