Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »
V ukázce v minulém díle jste si mohli všimnout, že se v nativním kódu místo typu int používalo jint. Situace je taková, že se velikost datových typů může mezi Javou a C/C++ lišit, a proto byla zavedena tato značení typů. V případě jint půjde typicky ve výsledku jen o #define na int, protože většina kompilátorů má int 32bitový, ale s javovským longem už je to o trochu složitější.
| Typ v Javě | Typ v JNI | Typ v C/C++ | Identifikátor | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| boolean | jboolean | unsigned char (bool) | Z | Pro kompatibilitu s C není použit bool z C++ |
| byte | jbyte | unsigned char | B | |
| char | jchar | unsigned short (wchar_t) | C | Java pro znaky používá kódování UTF-16 (dříve UCS-2) |
| short | jshort | short (int16_t) | S | |
| int | jint | int (int32_t) | I | Staré C kompilátory měly int 16bitový, definice typů je v C dosti vágní |
| long | jlong | long long (int64_t) | J | Pozor, velikost long se v C typicky liší podle velikosti ukazatele na platformě, proto long long |
| float | jfloat | float | F | 32bitové desetinné číslo |
| double | jdouble | double | D | 64bitové desetinné číslo |
Protože Java podporuje přetěžování metod, mají všechny datové typy v Javě svůj identifikátor, který se používá při "dekoraci" názvů metod o signaturu pro nalezení té správné přetížené varianty. Sami si s identifikátory budeme hrát až v dalších dílech. Do té doby můžeme tyto identifikátory zahlédnout v hlavičkových souborech generovaných programem javah.
Všechny javovské objekty jsou v JNI reprezentovány jako jobject nebo jako potomek této třídy. Samotný typ jobject je ve skutečnosti jen #definovaný ukazatel (_jobject*), proto se při kopírování jobjectu nevolají žádné konstruktory nebo něco podobného. Každý jobject přitom představuje z hlediska Javy pouze referenci na objekt, to znamená, že dva jobjecty s odlišnou adresou mohou ve skutečnosti zastupovat ten samý javovský objekt, který bude předmětem garbage collection, jakmile budou všechny reference na něj zrušeny.
Pro odchycení některých základních programátorských chyb obsahuje JNI potomky jobjectu. Především proto, aby bylo jasné, že daná funkce JNI požaduje objekt právě takového typu. Veškerá pole (i primitivních hodnot) jsou také objekt – castování pole na Object v Javě by sice člověka možná praštilo do očí, ale i zde se ukazuje, že je to skutečnost.
| Typ v JNI | Typ v Javě |
|---|---|
| jobject | java.lang.Object (instance libovolné třídy) |
| jstring | java.lang.String |
| jclass | java.lang.Class |
| jthrowable | java.lang.Throwable |
| jarray (a příbuzní jako jintArray) | type[] (pole primitivních hodnot nebo objektů) |
| jweak | speciální typ pro slabé globální reference, odpovídá java.lang.ref.WeakReference |
Konečně se dostáváme k vytvoření našeho prvního řetězce. Řetězce mají v Javě speciální postavení a není tomu naštěstí jinak ani v JNI. Díky tomu nemusíme vytvářet instance java.lang.String a ručně volat konstrukor, což by bylo poněkud pracné. Upravíme si tedy příklad z přechozího dílu a naprogramujeme si dvě nativní metody: jedna bude číslo převádět na řetězec a druhá zase naopak. Javovská třída:
package test;
public class TestNative {
public static native String intToString(int number);
public static native int stringToInt(String str);
public static void main(String[] args) {
System.loadLibrary("mynative");
int number = 567;
String str = "321";
System.out.println("intToString(): " + intToString(number));
System.out.println("stringToInt(): " + stringToInt(str));
}
}
Na straně nativního kódu se už konečně dostane ke slovu pomyslná brána k JNI, tedy JNIEnv*. Vygenerujeme si nový hlavičkový soubor pomocí javah a začneme implementovat. Nejprve se podíváme na odlišnost volání metod JNI mezi C a C++ – díky podpoře OOP v C++ je zde práce snazší. V mých příkladech budu i z tohoto důvodu používat styl C++.
/* Máme nějaký objekt env: extern JNIEnv* env; */ /* Takto voláme funkce JNI v jazyce C: */ (*env)->funkce(env, arg1, arg2); /* Takto voláme funkce JNI v jazyce C++: */ env->funkce(arg1, arg2);
Přejděme tedy k práci a podívejme se na implementaci intToString a stringToInt:
jstring Java_test_TestNative_intToString(JNIEnv* env, jclass myClass, jint num)
{
char buf[50];
snprintf(buf, 50, "%d", num);
jstring str = env->NewStringUTF(buf);
return str;
}
jint Java_test_TestNative_stringToInt(JNIEnv* env, jclass myClass, jstring str)
{
const char* cstr;
int num;
cstr = env->GetStringUTFChars(str, NULL);
num = atoi(cstr);
env->ReleaseStringUTFChars(str, cstr);
return num;
}
Použili jsme tři funkce JNI, které si popíšeme:
jstring NewStringUTF(const char* str)
Vrátí novou lokální referenci na instanci java.lang.String s obsahem UTF-8 řetězce, na který odkazuje str. Existuje také varianta NewString(const jchar*, jsize length), která pracuje s řetězci v UTF-16. Tato lokální reference bude v tomto příkladu zrušena při návratu funkce, respektive bude nahrazena jinou referencí ve volající metodě, pokud si vrácenou hodnotu uchovává.
const jbyte* GetStringUTFChars(jstring str, jboolean* isCopy)
Vrátí ukazatel na UTF-8 řetězec s obsahem předaného Stringu. Pokud isCopy není NULL, je nastaveno na JNI_TRUE, nebo JNI_FALSE podle toho, zda bylo nutné vytvořit kopii dat retězce. Dvě pravidla: do vráceného řetězce nesmíte zapisovat a musíte jej uvolnit pomocí ReleaseStringUTFChars. Existuje také varianta GetStringChars, která vrací řetězec v UTF-16.
void ReleaseStringUTFChars(jstring str, const jbyte* cstr)
Uvolní paměť daného C řetězce. Existuje také varianta ReleaseStringChars, která se používá spolu s GetStringChars.
Na Linuxu budeme chtít používat hlavně funkce spojené s UTF-8; na Windows může být výhodnější používat funkce vracející UTF-16, protože Unicode varianta WinAPI používá právě toto kódování. Na rozdíl od C/C++ jsou řetězce v Javě vždy konstantní, to znamená, že se jejich obsah nemůže od založení do zrušení objektu měnit. Tím pádem jen marně můžeme hledat takové funkce.
V dokumentaci najdeme ještě několik dalších funkcí pro práci s řetězci:
GetStringLength – vrátí délku Stringu v počtu Unicode znakůGetStringUTFLength – vrátí bajtovou délku UTF-8 reprezentace řetězceGetStringRegion a GetStringUTFRegion – zapíší určitou část řetězce do námi dodaného bufferuGetStringCritical a ReleaseStringCritical – slouží pro přímý přístup k UTF-16 bufferu daného Stringu. Vyplatí se při práci s dlouhými řetězci (obsah se typicky nemusí kopírovat), ale má přísnější pravidla: mezi Get a Release se nesmí volat funkce JNI a náš kód nesmí blokovat, neboť by mohl blokovat i další části JVM.Nyní zkompilujeme naší nativní knihovnu a pak spustíme javovský program:
$ java -Djava.library.path=/tmp -cp build/classes test.TestNative intToString(): 567 stringToInt(): 321
V příštím díle se naučíme pracovat s lokálními a globálními referencemi na javovské objekty.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na pristup k nejakym hroznym zdrojom ktore maju nepredvidatelne spravanie takze aj ten C/C++ bude mat nepredvidatelne (chybne) spravanie.Tak to ano, ale v takové situaci by se dělalo oddělení stranou i u nativních aplikací. Já využití vidím v přístupu k nativním knihovnám jako SQLite (bylo by hloupé to reimplementovat v Javě, ano, znám JDBC, je to jen příklad), Qt, GTK+, ffmpeg nebo různým platformně specifickým věcem (XVideo).
Take zamyslenie. Na co by som potreboval spustat nativny kod?Odpověď je naprosto triviální. Volitelná integrace s určitýma nativníma knihovnama/frameworkama. Konkrétní příklad z praxe? AddressBook.framework - volání jeho API z Javy je jednoduché a efektivní. Dvě otázky, kterými byste mohl oponovat: 1) Proč volat framework dostupný pouze na jednom OS? 2) Proč si nenapsat obdobnou funkcionalitu v Javě? Moje zdůvodnění bylo prosté. Proč ne, když je to k dispozici. Lépe tam ta aplikace zapadá a nebudu znovu vynalézat kolo. Při pečlivém a správném napsání nativního kódu (bez použití JNA) nebyl jediný problém. Uznávám, daný kód byl vcelku jednoduchý a moc šancí na chybu v něm nebylo. Nicméně z části to bylo dáno také volbou nativního jazyka Objective-C.
Ja nemam nic proti spustaniu Javy z C/C++Pokud jsem to pochopil zprávně, ta JNI pracuje přesně opačně - umožňuje použít C/C++ kod v Javě.