Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Nevím, co si o tom myslet, až na korutiny mi to přijde úplně nesmyslné. A i korutiny jdou řešit lépe a v existujících jazycích (OpenMP, Boost Thread, ThreadWeaver, Scheduler/Linux Activations).
A i korutiny jdou řešit lépe a v existujících jazycích (OpenMP, Boost Thread, ThreadWeaver, Scheduler/Linux Activations)imho gorutiny maji byt neco jineho nez vlakna a v kombinaci s kanaly to muze byt docela mocne. i kdyz osobne by se mi libilo spis, kdyby zpravy zaslane kanalem definitivne neslo precist, jak to ma udelane treba sing#
Go je typově a paměťově bezpečný jazyk a to se s aritmetikou ukazatelů nedá snadno, tedy spíše v podstatě asi vůbec nijak, skloubit dohromady.Přijatelný kompromis je systém vlastních alokátorů, jak ho např. má C++ nebo Ada.
Go je typově a paměťově bezpečný jazyk a to se s aritmetikou ukazatelů nedá snadno, tedy spíše v podstatě asi vůbec nijak, skloubit dohromady.Jazyky se silnějším typovým systémem by s tím neměly mít problém. Viz třeba ATS.
. Na to se podívám.
Třeba tohle? http://yosefk.com/c++fqa/defective.html#defect-7
a to vznikne jednoduchým std::map<std::string, std::string> STL je hodně blbě navržená knihovna a kdykoliv musím s C++ dělat, tak se jí obloukem vyhýbám a využívám raději přímo Clib. (cstdlib, cstdio, c*)
nikoliv - třeba místo komplexních templates mohli naprogramovat opravdový dynamický arrays s měnitelnou délkou a tak mohly být dělaný i stringy - např. jako to dělá jazyk D. Btw, Dčkový string jako array je v benchmarku asi 3x rychlejší než std::string, daleko lépe navržený a mnohem elegantnější co se týče úprav, vyhledávání apod. (např: slicing: string a = "hello world"; string b = a[6 .. $]; /* b je "world" */)
co se týče std::map, D má asociativní arrays: int[string] x = [ "foo":5, "bar":10 ]; x["y"] = 143; který jsou opět efektivnější než std::map a mnohem lépe se s nimi pracuje.
Špatně, std::map není hashtable, ale binary search tree; hashtable v C++ je std::unordered_map, který je ale až součástí TR1.
Co se týče asociativní array v D, tak je to ve skutečnosti opravdu hashtable.
To s map není špatný návrh, to je naopak hodně propracovaný návrh.No, to se přece nevylučuje. A jestli je skutečný typ té StringToStringMapy opravdu takový, jak se v odkazovaném dokumentu píše (což nemám nejmenší chuť zjišťovat), pak je to skvělý příklad toho, jak mizerný může být takový propracovaný návrh.
Nemám nic proti templates ani metaprogrammingu, ale STL a Boost mi přijdou dost "overengineered" a rozvrstvené; asi je to tím, že pracuju hlavně s Cčkem, kde nic takového neexistuje - ale jako správně udělanou mid/high-level standardní knihovnu si představuju něco jako Phobos2 z jazyka D https://github.com/D-Programming-Language/phobos/tree/master/std - umí toho dost (včetně algorithm knihovny pro různý filtrování polí a takové věci) a přitom je srozumitelně a jednodušše naprogramovaná; Co se týče kontejnerů jako vector, map atd, nic takového není třeba, protože jsou podporovány dynamic arrays / hashtables na kterých je možno provádět bez problému slicing, vyhledávání apod a pro filtrování (např. odstraňování elementů, nebo nalezení největšího čísla v array apod) je možné využít algorithm knihovnu (např. template "reduce")
template<typename T>
class Something {
static void func(void)
{
T::tady bude asi problém
}
};
C++ je dobrý jazyk, ale vyžaduje praxi, protože půlka jeho vlastností je určena pro méně než jedno procento dobře navrženého kódu (např. pointerová aritmetika nebo private členové).Nebylo by pak lepsi rozdelit jej na 2 dobre spolupracujici jazyky, a tu pulku umistit do toho nizkourovnoveho? Ale ja to chapu. Podle me C++ melo sve misto v historii jako urcity meziclanek - jazyk na psani komplikovanych aplikaci v dobe, kdy kompilatory byly jeste v plenkach. Mista, kde se opravdu hodi nasadit C++ - slozity program, ktery musi byt zaroven rozumne rychly - dost ubyvaji, namatkou jeste treba herni enginy. (Na druhou stranu, Common Lisp tyto problemy resil taky. I kdyz ta nizka uroven mohla byt v nem trochu lepsi.)
GC v Go přináší stejné výhody, ale i pochopitelně i shodné nevýhody jako v cca každém jiném GC jazyku. Pocit, že na uvolňování paměti lze z hlediska programátora zapomenout, je oprávněný jen z velmi malé části.Ze statistik o tvorbě programů vyplývá něco jiného. GC se zavádí právě kvůli problémům programátorů s uvolňováním paměti.
Nedobře napsaný kód v libovolném GC jazyce generuje pro GC zbytečně mnoho práce (třeba alokace v cyklu, kterou ale přitom lze vytknout před něj). Za to se platí zpomalením/zpomalováním/přerušováním běhu aplikace a zvýšenými nároky na zdroje systému. Dva funkčně shodné programy v GC jazyce se mohou lišit až příliš snadno na škále od perfektně vyhovující aplikace až po program, který pro soustavný trashing není použitelný vůbec k ničemu, tedy pokud nepočítáme účinnou „výrobu“ frustrace jeho nešťastného uživatele.Tohle není věc specifická pro jazyky s GC. Tuhle chybu může udělat i vývojář v jazyku bez GC.
Tiskni
Sdílej: