Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
Nevím, co si o tom myslet, až na korutiny mi to přijde úplně nesmyslné. A i korutiny jdou řešit lépe a v existujících jazycích (OpenMP, Boost Thread, ThreadWeaver, Scheduler/Linux Activations).
A i korutiny jdou řešit lépe a v existujících jazycích (OpenMP, Boost Thread, ThreadWeaver, Scheduler/Linux Activations)imho gorutiny maji byt neco jineho nez vlakna a v kombinaci s kanaly to muze byt docela mocne. i kdyz osobne by se mi libilo spis, kdyby zpravy zaslane kanalem definitivne neslo precist, jak to ma udelane treba sing#
Go je typově a paměťově bezpečný jazyk a to se s aritmetikou ukazatelů nedá snadno, tedy spíše v podstatě asi vůbec nijak, skloubit dohromady.Přijatelný kompromis je systém vlastních alokátorů, jak ho např. má C++ nebo Ada.
Go je typově a paměťově bezpečný jazyk a to se s aritmetikou ukazatelů nedá snadno, tedy spíše v podstatě asi vůbec nijak, skloubit dohromady.Jazyky se silnějším typovým systémem by s tím neměly mít problém. Viz třeba ATS.
. Na to se podívám.
Třeba tohle? http://yosefk.com/c++fqa/defective.html#defect-7
a to vznikne jednoduchým std::map<std::string, std::string> STL je hodně blbě navržená knihovna a kdykoliv musím s C++ dělat, tak se jí obloukem vyhýbám a využívám raději přímo Clib. (cstdlib, cstdio, c*)
nikoliv - třeba místo komplexních templates mohli naprogramovat opravdový dynamický arrays s měnitelnou délkou a tak mohly být dělaný i stringy - např. jako to dělá jazyk D. Btw, Dčkový string jako array je v benchmarku asi 3x rychlejší než std::string, daleko lépe navržený a mnohem elegantnější co se týče úprav, vyhledávání apod. (např: slicing: string a = "hello world"; string b = a[6 .. $]; /* b je "world" */)
co se týče std::map, D má asociativní arrays: int[string] x = [ "foo":5, "bar":10 ]; x["y"] = 143; který jsou opět efektivnější než std::map a mnohem lépe se s nimi pracuje.
Špatně, std::map není hashtable, ale binary search tree; hashtable v C++ je std::unordered_map, který je ale až součástí TR1.
Co se týče asociativní array v D, tak je to ve skutečnosti opravdu hashtable.
To s map není špatný návrh, to je naopak hodně propracovaný návrh.No, to se přece nevylučuje. A jestli je skutečný typ té StringToStringMapy opravdu takový, jak se v odkazovaném dokumentu píše (což nemám nejmenší chuť zjišťovat), pak je to skvělý příklad toho, jak mizerný může být takový propracovaný návrh.
Nemám nic proti templates ani metaprogrammingu, ale STL a Boost mi přijdou dost "overengineered" a rozvrstvené; asi je to tím, že pracuju hlavně s Cčkem, kde nic takového neexistuje - ale jako správně udělanou mid/high-level standardní knihovnu si představuju něco jako Phobos2 z jazyka D https://github.com/D-Programming-Language/phobos/tree/master/std - umí toho dost (včetně algorithm knihovny pro různý filtrování polí a takové věci) a přitom je srozumitelně a jednodušše naprogramovaná; Co se týče kontejnerů jako vector, map atd, nic takového není třeba, protože jsou podporovány dynamic arrays / hashtables na kterých je možno provádět bez problému slicing, vyhledávání apod a pro filtrování (např. odstraňování elementů, nebo nalezení největšího čísla v array apod) je možné využít algorithm knihovnu (např. template "reduce")
template<typename T>
class Something {
static void func(void)
{
T::tady bude asi problém
}
};
C++ je dobrý jazyk, ale vyžaduje praxi, protože půlka jeho vlastností je určena pro méně než jedno procento dobře navrženého kódu (např. pointerová aritmetika nebo private členové).Nebylo by pak lepsi rozdelit jej na 2 dobre spolupracujici jazyky, a tu pulku umistit do toho nizkourovnoveho? Ale ja to chapu. Podle me C++ melo sve misto v historii jako urcity meziclanek - jazyk na psani komplikovanych aplikaci v dobe, kdy kompilatory byly jeste v plenkach. Mista, kde se opravdu hodi nasadit C++ - slozity program, ktery musi byt zaroven rozumne rychly - dost ubyvaji, namatkou jeste treba herni enginy. (Na druhou stranu, Common Lisp tyto problemy resil taky. I kdyz ta nizka uroven mohla byt v nem trochu lepsi.)
GC v Go přináší stejné výhody, ale i pochopitelně i shodné nevýhody jako v cca každém jiném GC jazyku. Pocit, že na uvolňování paměti lze z hlediska programátora zapomenout, je oprávněný jen z velmi malé části.Ze statistik o tvorbě programů vyplývá něco jiného. GC se zavádí právě kvůli problémům programátorů s uvolňováním paměti.
Nedobře napsaný kód v libovolném GC jazyce generuje pro GC zbytečně mnoho práce (třeba alokace v cyklu, kterou ale přitom lze vytknout před něj). Za to se platí zpomalením/zpomalováním/přerušováním běhu aplikace a zvýšenými nároky na zdroje systému. Dva funkčně shodné programy v GC jazyce se mohou lišit až příliš snadno na škále od perfektně vyhovující aplikace až po program, který pro soustavný trashing není použitelný vůbec k ničemu, tedy pokud nepočítáme účinnou „výrobu“ frustrace jeho nešťastného uživatele.Tohle není věc specifická pro jazyky s GC. Tuhle chybu může udělat i vývojář v jazyku bez GC.
Tiskni
Sdílej: