Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nevím, co si o tom myslet, až na korutiny mi to přijde úplně nesmyslné. A i korutiny jdou řešit lépe a v existujících jazycích (OpenMP, Boost Thread, ThreadWeaver, Scheduler/Linux Activations).
A i korutiny jdou řešit lépe a v existujících jazycích (OpenMP, Boost Thread, ThreadWeaver, Scheduler/Linux Activations)imho gorutiny maji byt neco jineho nez vlakna a v kombinaci s kanaly to muze byt docela mocne. i kdyz osobne by se mi libilo spis, kdyby zpravy zaslane kanalem definitivne neslo precist, jak to ma udelane treba sing#
Go je typově a paměťově bezpečný jazyk a to se s aritmetikou ukazatelů nedá snadno, tedy spíše v podstatě asi vůbec nijak, skloubit dohromady.Přijatelný kompromis je systém vlastních alokátorů, jak ho např. má C++ nebo Ada.
Go je typově a paměťově bezpečný jazyk a to se s aritmetikou ukazatelů nedá snadno, tedy spíše v podstatě asi vůbec nijak, skloubit dohromady.Jazyky se silnějším typovým systémem by s tím neměly mít problém. Viz třeba ATS.
. Na to se podívám.
Třeba tohle? http://yosefk.com/c++fqa/defective.html#defect-7
a to vznikne jednoduchým std::map<std::string, std::string> STL je hodně blbě navržená knihovna a kdykoliv musím s C++ dělat, tak se jí obloukem vyhýbám a využívám raději přímo Clib. (cstdlib, cstdio, c*)
nikoliv - třeba místo komplexních templates mohli naprogramovat opravdový dynamický arrays s měnitelnou délkou a tak mohly být dělaný i stringy - např. jako to dělá jazyk D. Btw, Dčkový string jako array je v benchmarku asi 3x rychlejší než std::string, daleko lépe navržený a mnohem elegantnější co se týče úprav, vyhledávání apod. (např: slicing: string a = "hello world"; string b = a[6 .. $]; /* b je "world" */)
co se týče std::map, D má asociativní arrays: int[string] x = [ "foo":5, "bar":10 ]; x["y"] = 143; který jsou opět efektivnější než std::map a mnohem lépe se s nimi pracuje.
Špatně, std::map není hashtable, ale binary search tree; hashtable v C++ je std::unordered_map, který je ale až součástí TR1.
Co se týče asociativní array v D, tak je to ve skutečnosti opravdu hashtable.
To s map není špatný návrh, to je naopak hodně propracovaný návrh.No, to se přece nevylučuje. A jestli je skutečný typ té StringToStringMapy opravdu takový, jak se v odkazovaném dokumentu píše (což nemám nejmenší chuť zjišťovat), pak je to skvělý příklad toho, jak mizerný může být takový propracovaný návrh.
Nemám nic proti templates ani metaprogrammingu, ale STL a Boost mi přijdou dost "overengineered" a rozvrstvené; asi je to tím, že pracuju hlavně s Cčkem, kde nic takového neexistuje - ale jako správně udělanou mid/high-level standardní knihovnu si představuju něco jako Phobos2 z jazyka D https://github.com/D-Programming-Language/phobos/tree/master/std - umí toho dost (včetně algorithm knihovny pro různý filtrování polí a takové věci) a přitom je srozumitelně a jednodušše naprogramovaná; Co se týče kontejnerů jako vector, map atd, nic takového není třeba, protože jsou podporovány dynamic arrays / hashtables na kterých je možno provádět bez problému slicing, vyhledávání apod a pro filtrování (např. odstraňování elementů, nebo nalezení největšího čísla v array apod) je možné využít algorithm knihovnu (např. template "reduce")
template<typename T>
class Something {
static void func(void)
{
T::tady bude asi problém
}
};
C++ je dobrý jazyk, ale vyžaduje praxi, protože půlka jeho vlastností je určena pro méně než jedno procento dobře navrženého kódu (např. pointerová aritmetika nebo private členové).Nebylo by pak lepsi rozdelit jej na 2 dobre spolupracujici jazyky, a tu pulku umistit do toho nizkourovnoveho? Ale ja to chapu. Podle me C++ melo sve misto v historii jako urcity meziclanek - jazyk na psani komplikovanych aplikaci v dobe, kdy kompilatory byly jeste v plenkach. Mista, kde se opravdu hodi nasadit C++ - slozity program, ktery musi byt zaroven rozumne rychly - dost ubyvaji, namatkou jeste treba herni enginy. (Na druhou stranu, Common Lisp tyto problemy resil taky. I kdyz ta nizka uroven mohla byt v nem trochu lepsi.)
GC v Go přináší stejné výhody, ale i pochopitelně i shodné nevýhody jako v cca každém jiném GC jazyku. Pocit, že na uvolňování paměti lze z hlediska programátora zapomenout, je oprávněný jen z velmi malé části.Ze statistik o tvorbě programů vyplývá něco jiného. GC se zavádí právě kvůli problémům programátorů s uvolňováním paměti.
Nedobře napsaný kód v libovolném GC jazyce generuje pro GC zbytečně mnoho práce (třeba alokace v cyklu, kterou ale přitom lze vytknout před něj). Za to se platí zpomalením/zpomalováním/přerušováním běhu aplikace a zvýšenými nároky na zdroje systému. Dva funkčně shodné programy v GC jazyce se mohou lišit až příliš snadno na škále od perfektně vyhovující aplikace až po program, který pro soustavný trashing není použitelný vůbec k ničemu, tedy pokud nepočítáme účinnou „výrobu“ frustrace jeho nešťastného uživatele.Tohle není věc specifická pro jazyky s GC. Tuhle chybu může udělat i vývojář v jazyku bez GC.
Tiskni
Sdílej: