Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Nevím kdy jste to naposled zkoušel, ale mě funguje bez problémů na starších počítačích (je-li středně velký projekt 100k řádek a 3k revizí). Ve výkonu udělal bazaar hodně velký skok asi před rokem a teď mi přijde skvělý.Nezkoušel jsem ho několik let, protože už byl Git, takže asi tak. Každopádně díky za informaci.
good clanek , ale jeste mi chybi info o DARCS
git prune --expire all git gc --aggressive --prune
git i mercurial jedou bez problemu i na widlich .... m ale na usb flash bych nedaval nic duleziteho ..., a pozor co to ma za verzi fat ... omezeni na 512 souboru odpovida tak fat16:)
jak v cem ... gentoo jeste nepreslo z cvs na git protoze checkout portage pro 1 developera proste server nezvladl ... 16giga ram na 1 kompletni ceckout bylo proste malo ..
Zajímalo by mě, jak by to fungovalo s CVS, ale asi dobře, protože tam se verzuje každý soubor zvlášť + tagy.Hádal bych, že log pak musí být zákonitě daleko pomalejší než v gitu, právě proto, že jsou commit objekty dost minimalistické. Z jiných důvodů možná, ale z tohoto bych řekl, že by měl vyjít opačný výsledek.
jak v cem ... gentoo jeste nepreslo z cvs na git protoze checkout portage pro 1 developera proste server nezvladl ... 16giga ram na 1 kompletni ceckout bylo proste malo ..Otázka je, proč to ten vývojář checkoval do RAM :).
Těch 16GB nestačilo na serveru. To nemá s vývojářem nic společného.Můj osobní odhad je, že 16GB RAM na serveru k tomu checkoutu zdaleka nebylo potřeba. A chyba bude někde jinde, ať už v dezinformaci nebo že těch 16GB RAM nestačilo úplně něčemu jinému. Ono si to stačí představit, checkout od serverou vyžaduje pouze vydání všech packů, jednoho po druhém. Tzn pokud ten server zvládne ty packy nabídnout přes SCP/FTP/whatever, celkem logicky zvládnout i přes Git. Je to jen odesílání souborů přes buffer.
... V některých týmech se CVS používá dodnes a jsou za něj rádi. ...Vyznívá mi to, jako by CVS mělo být něco raritního. Přitom nemálo organizací CVS normálně používá a neberou to jako výrazný handicap (resp. to považují za nejlepší řešení). Ono to má několik důvodů. Zaprvé to je konzervatismus (klidně můžeme říct zkostnatělost) - zejména u větších organizací spravujících mnoho projektů je strach z negativních dopadů změn velký. A oprávněný. Zadruhé jsou to časové kapacity uživatelů. Projektů je hodně, často se nestíhá a zkrátka nebývá čas, aby se uživatelé učili něco nového (relativně nepotřebného), i kdyby to v konečném důsledku bylo zlepšení. Zatřetí jsou zde pragmatické důvody - starší VCS jako CVS mají širokou podporu jiných nástrojů (IDE atd.), kterou poměrně mladé projekty typu Git prostě nemají (nebo mají, ale méně kvalitní). Čtvrtým důvodem jsou problémy při spolupráci několika organizací. Obě organizace používají třeba CVS, protože ho používá i ta druhá. Aby jedna přešla na něco jiného, musela by se akceptovat rizika popsaná výše a navíc by to samé musela udělat i ta druhá, takže by se to celé muselo organizačně zastřešit, což opět vyžaduje finance... Do výpočtu pravděpodobnosti takové změny tedy vstupuje ochota jedné organizace, ochota druhé a ochota obou (nebo více) to koordinovat. Vyjmenoval jsem několik důvodů, co mě hned napadly, ale ve skutečnosti je jich daleko víc. Na CVS mě s*re několik věcí (a to jsem jen uživatel, nikoli admin), ale rozumím důvodům, proč u něj zůstat. Zavádět jiné VCS je snažší (nikoli snadné!) u vznikajících projektů než provádět změnu u starých - to bývá často cesta do p*dele.
Mezi gitem a cvs je jeste mezikrok subversion.Jenže mezi CVS a třeba Gitem je prakticky stejný rozdíl jako mezi SVN a Gitem. Jinými slovy: rozdíl mezi CVS a SVN je velmi malý - z pohledu problémů popsaných výše, ale i obecně. Co do běžného užívání je SVN skoro stejné jako CVS. SVN beru jako CVS, které pár věcí řeší lépe, ale pořád velmi, velmi podobně jako CVS. Nástroje DVCS by ideálně (chce-li člověk čerpat jejich výhody) měly být používány diametrálně odlišně. Jasně, i DVCS lze většinou používat úplně stejně jako CVS nebo SVN, ale pak je zde otázka, proč na ně vůbec přecházet... Z důvodu podobnosti s CVS se SVN (vzniklé kolem r. 2000) uchytilo poměrně rychle. Ale i tak to nebyla otázka krátké doby, pořád se bavíme o jednotkách let. Nechci jmenovat, ale např. jedna poměrně slušná česko-slovenská organizace (vývojářská firma, asi 300 lidí) používá v největší míře CVS a pomalinku teď začíná používat SVN - pro některé nové projekty... A jsou docela spokojeni.
Ale jinak mi prijde, ze jsi tutez vetu opsal podstatne vice slovy.Vždyť i vy jste můj komentář jen přepsal do jiné formy. ;)
jenže od dob CVS/SVN už má každej moula notebookNevím, s mouly se příliš nestýkám... Ale ani obecně bych netvrdil, že všichni uživatelé VCS (nebo i jen jejich většina) je v tomto smyslu mobilní.
takže s DVCS můžu čerpat výhody i když budu vyvíjet projekt sám a dostanu se s notebookem kamsi do offlajnuNo jasně! Vždyť já taky preferuju DVCS... Nahoře jsem jen zmínil důvody, které brání jeho rychlému nasazení u určitého typu organizací. U projektů, které vyvíjím sám (a jsou nekomerční), můžu střídat VCS třeba každý měsíc.
Nevím, s mouly se příliš nestýkám... Ale ani obecně bych netvrdil, že všichni uživatelé VCS (nebo i jen jejich většina) je v tomto smyslu mobilní.Oni nemusí být mobilní, bohatě stačí, když si admin hraje se sítí :). Jinak homeworking je už dneska taky docela rozšířený. Takže výpadky domácí sítě, či jakýkoli problém s VPN, nebo třeba jen expirované heslo... těch případů, kdy se DVCS hodí i na centralizovanou práci je spousta.
prechodu na lepsi technologie obvykle brani: ... idiotiNasazení tzv. lepších technologií je investice jako každá jiná. Může z ní plynout zisk, ale taky nese rizika, která mohou způsobit ztrátu. Někdy rizika hrozí víc, jindy míň a někdy se riskuje pořádný balík a jindy zase pakatel. Je na každém manažerovi, jak se k investici postaví. Někdo je opatrný investor, jiný riskuje. Pokud se někdo v určitou chvíli brání těm tzv. lepším technologiím, nutně to neznamená, že je dotyčný debil. Ano, byly doby, kdy jsem to viděl tak, že teď se prostě všichni sebereme a, hurá, nasadíme něco lepšího než to starobylé CVS. Když jsem byl odmítnut ("Bude se o tom jednat - někdy."), bral jsem to jako velkou hloupost "těch nahoře". Jenže jak jsem začal řešit i jiné problémy než čistě technické (např. organizační apod.), zjistil jsem, že opatrný postoj těch, co mě tehdy odmítli, je rozumný a daný zkušenostmi.
jenže od dob CVS/SVN už má každej moula notebook, takže s DVCS můžu čerpat výhody i když budu vyvíjet projekt sám a dostanu se s notebookem kamsi do offlajnuMy, co jezdíme hodně vlakem na pracovní cesty, to oceníme nejvíc :).
git-svn clone
vytvoří v gitu kopii SVN repozitáře (včetně logu a historie)
git-svn fetch
dotahá z SVN nové revize (asi jako GIT pull)
Nad tím můžu pak pracovat offline jako s gitem (rebase, vytvářet branche, atd ...)
git-svn dcommit
pak docpe moje commity jeden po druhém do SVN
Něco podobného má git i pro CVS.
no, co se týče různých neduhů, tak jsou si CVS a SVN podobné, nicméně SVN má o dost jednodušší a komfortnější interface; na menší projekty se hodí perfektně; tam, kde je ale potřeba pokročilejší branching apod, tak je Git daleko lepší volba.
WebDAV (automatické verzování bez další práce a bastlení), zamykání souborů, řízení práv (a ověření autorů commitů), podpora v IDE a dalších programech… (což tedy neznamená, že by Subversion byl obecně lepší než dnešní DVCS, ale fakt, že v některých případech může mít smysl si ho vybrat – i dnes)Jestli ty důvody byly před dvěma lety významné před rokem aktuální a dnes ještě jakž takž... tak pokud budu pro nový projet vybírat něco, co se má používat příštích 10 let... SVN to nebude. Spojení WebDAV a VCS mi obecně nezní jako dobrý nápad. Ale za uvedení důvodů každopádně děkuju, zajímá mě to.
Libi se mi na nem to, ze verzuje tak, jak si to predstavuji ja.Zeptám se tedy ještě jednou :). A co je na něm tak centralizovaného (pokud máš nainstalováno SCP či rsync)? Nebo jinak... z čeho usuzuješ, že tvé řešení je centralizované?
osobně používám Git na Githubu pro správu vlastního kódu; je to dobrý, kromě těch případů, kdy se chce zapojit nějaký developer a je na Windows. Potom nastavování klíčů a propojení s githubem je pro většinu těžší, klasický linuxový kommandlajnový klient funguje perfektně.
Potom nastavování klíčů a propojení s githubem je pro většinu těžší, klasický linuxový kommandlajnový klient funguje perfektně.Nastavování klíčů kvůli mě už zvládl i nějaký ten neprogramátor (než aby poslouchal vysvětlování, proč nechci FTP ani SFTP s hesly). Programátor by s tím neměl mít (s návodem) jediný problém. Jinak s klíči mívají lidé problém i na Linuxu, ale z toho bych spíše vinil chybějící UI a to nejlépe alespoň CLI a GUI, zatím jsem neviděl ve slušné kvalitě ani jedno.
ssh-keygen
(haló, BSA, používám keygen!!!), dvakrát entr a pak zkopírovat výsledek z ~/.ssh/id_*.pub
.
Jinak nějakou správu (i) SSH klíčů umí Seahorse.
aky mi přijde, že na tom není nic těžkého. A se Seahorsem zvládne generování klíčů i opravdová lama (a je to přímočařejší než s tím Putty ve Windows).Z čeho tedy usuzuješ, že Seahorse nebo ekvivalent nepůjde nikdy používat na Windows?
Co je na tom z uživatelského hlediska tak nepříjemného? Většinou stačí ssh-keygen (haló, BSA, používám keygen!!!), dvakrát entr a pak zkopírovat výsledek z ~/.ssh/id_*.pub.Vidíš, že se umíš nejen hezky zeptat, ale i si sám odpovědět. A aby toho nebylo málo, tak to ještě často nestačí (např. oprávnění). Ani to kopírování není pro začátečníka (ani začínajícího admina) zrovna jednoduchý.
např. oprávněníTo mají snad všechny distribuce defaultně dobře a člověk to musí ručně rozbít, aby to nefungovalo. A jak by sis to představoval ty?
Ani to kopírování není pro začátečníka (ani začínajícího admina) zrovna jednoduchý.Na to je příkaz
ssh-copy-id
.
Na to je příkaz ssh-copy-id.Který nefunguje (až na některé speciální případy).
Tiskni
Sdílej: