Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Jako každý začátečník byli i moje začátky s Debianem obtížné, nejvíc se mi na něm nelíbilo to, že všechny konfigurační soubory "háže" do /etc (nevím jestli to jde nastavit, ale v té době jsem to neuměl), a tak, když jsem svůj problém s konfiguráky nastínil kamarádovi, řekl mi, proč nezkusím FreeBSD a pozval mě k sobě domu, že dneska instaluje jeden server a ukáže mi to, řekl jsem si:"Proč ne..."
Asi po 3/4 roku užívání FreeBSD musím říct, že je daleko lepší než Linux(můj subjektivní pocit, no flame :)
Výhody FreeBSD:
-čistčí systém (na instalačním cd jsou jen základní věci, tudíž máte jen to co opravdu chcete
-port systém (od BSD tento systém převzalo Gentoo)
-jednoznačně upgrade systému na novou verzi
-konfiguráky rozděluje na dvě části: 1)systémové v /etc a 2)od přidaných programů /usr/local/etc a vlastně ještě na /usr/X11R6/etc
-propracovaný souborový systém
-síťové funkce a na výběr hned několik FW (PF, IPF, IPFW) Nevýhody:
-prý podporuje menší škálu HW (zatím jsem žádné problémy neměl) -nelze vyměnit jiný souborový systém za jiný (to mně nevadí ;)) -pro někoho možná moc Hardcore -standardně není nainstalován BASH (TCSH/CSH je taky dobrej)-pridano -BSD licence (jak pro koho)- pridano -nic dalšího mě nenapadá, můžete přidat další v diskuzi...
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
17.2.2005 17:14
BSD se mi líbí, ale Linux pro mě bude asi lepší, těžko říct.
To je blbý vtip, ne? A kde by tak asi měli být konfiguráky jinde než v /etc? V /usr? Krom toho předpokládám, že FreeBSD má konfiguráky tam kde mají být a tedy v /etc. Krom toho se mi ještě nestalo, že by mi Debian nainstaloval nějaký program do /usr/local a konfiguráky hodil do /etc. Pokud jste takový balíček našel tak se rozhodně nemohlo jednat o oficiální balíček. Už proto, že takové balíčky jsou pochopitelně tam kde mají být a to v /usr. A pokud si sám něco zkompilujete do /usr a hodíte si konfiguráky do /etc, tak za to vám debian nemůže. Stejně tak Debian asi těžko může za balíčky mamlasů, kteří se narvou do /etc.
...ale dam tomu jeste sanci, mozna i tomu freebsd, ted mam jednu partition volnou ...konecne jsem po x letech nepouzivani smazal windows ...
Rozbalit
Rozbalit vše
Re: debian/freebsd
Jinými slovy tenhle argument nějak nechápu.
Co je v BSD licenci mě od podání žaloby nezastaví. Je přece jedno jakou licenci dá 'autor' ukradenému kódu.