Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
)
GPL je uzasna prave proto, ze kod GPL programu (a vsech programu ktere ho obsahuji) musi byt vzdy siren jako svobodny software pod GPL. Tak je to jen a jen spravne, protoze to zarucuje vyssi miru sireni svobodneho softwaru a ve svem dusledku tim paem i vyssi svobodu uzivatelu.
Ani knihovnu pod LGPL přitom nelze přibalit k distribuci produktu, aniž by se nakazil i zbytek aplikace licencí GPL.
Možnost distribuovat komerční aplikaci staticky slinkovanou a vyhnout se tak chaosu sdílených knihoven tedy pro tyto systémy neexistuje.
podle podmínek GPL není možné si za práci používající GPL kód, účtovat víc než náklady na dopravu k příjemci (tj. např. cenu za CD médium apod.). [...] Komerční programátor tedy nesmí použít žádný kód pod GPL, pokud chce za výsledek své práce dostat zaplaceno.Jestli tohle je pohled typického uživatele *BSD, tak to potěš...
Zapomíná se na jednu věc. Je výsostným právem autora, zvolit si, pod jakou licencí bude program šířit (zda to bude GPL, LGPL, BSD apod.), a zda přikládá větší váhu zcela svobodné volbě této licence (za cenu toho, že případně bude muset vykonat část práce navíc), nebo zda použije něco již hotového a podřídí se podmínkám, za kterých je to poskytováno.
Pokládat GPL za mor je stejně nesmyslné, jako zcela odmítat komerční licence. Chtějme tu maximální svobodu, tedy i svobodu autora zvolit si licenci. Tím, že někdo šíří svůj program pod komerční licencí, může mj. získávat prostředky na vývoj jiného (GPL) programu. Podobně i v případě, že je nějaký program šířen pod více licencemi.
Tiskni
Sdílej: