Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Oblíbil jsem si sadu programů pro interaktivní monitorování zatížení systému. Všechny mají v názvu "top". A protože jsem nedávno svou sbírku doplnil o další užitečný kousek, sepsal jsem tento přehled.
Top je program běžící v okně terminálu a zobrazující v periodických intervalech zatížení systému.
Výhodou programů typu top je okamžitá odezva a jednoduché, přehledné
rozhraní.
Klasický top zobrazuje vytížení procesoru a obsazení paměti jednotlivými
programy. Spustím terminál a napíšu top. Jistě ho většina lidí zná a není
třeba více představovat. Ovládání je pomocí písmen, nápověda se získá pomocí
h. Jeho bratříčkem je program htop, který zobrazuje stejná data, ale
ještě interaktivnějším způsobem. Je možné se po seznamu procesů pohybovat
kurzororovými šipkami a používat funkční klávesy. Styl ovládání bych přirovnal k
mc a přijde mi pohodlnější než klasický top. Také na ABCLinuxu vyšla před časem jeho
recenze.
Pro monitorování práce s diskem je iotop. Jedná se program v pythonu, který umí jen zobrazovat IO operace podle procesů a případně je řadit podle různých sloupců, žádná větší interaktivita se nekoná. I tak je ale možné pohodlně zodpovědět otázku "co mi sakra sakra pořád chroupe na disku?".
Poslední z mnou používaných "topů" je prográmek iftop, který
zobrazuje zatížení na síťovém rozhraní. Na rozdíl od předchozích není vázán na
procesy (ačkoliv by se možná někdy i toto zobrazení hodilo), ale na IP adresy.
Zobrazuje přehled provozu mezi IP adresami na sledovaném rozhraní. Při spuštění
se "přilepí" na jedno rozhraní, volbu rozhraní lze provést na příkazovém řádku
při jeho spuštění. K tomu aby tak učinil, musí být spuštěn s právem uživatele
root (což je nevýhoda, takže sudo). Při spuštění lze zadat i dost složité
filtrovací podmínky a s jejich pomocí omezit sledovaný provoz. Po spuštění je
ovladatelnější než iotop. Ovládat jej lze pomocí písmen a seznam lze získat
pomocí klávesy h.
Ačkoliv je možný neinteraktivní výstup, není příliš vhodný k parsování a
dávkovému zpracování. Pro další zpracování výstupů, třeba pro statistiky, je
vhodnější sáhnout po jiných nástrojích. Balík procps se skládá z programů
formátujících informace z /proc, takže nemusí být spouštěny pod uživatelem
root, ale zase nepoběží jinde než na Linuxu (Linux má v /proc svou
specifickou strukturu). Univerzální balík je balík sysstat,
obsahující mimo jiné legendární sar, který jsem viděl portovaný na všechny
unix platformy s nimiž jsem měl tu čest (SCO, *BSD a Linux). Zajímavou
jednoduchou nadstavbou nad uvedenými nástroji je webminstat, který
umí generovat pěkné grafy pomocí rrdtool a prezentovat je v prostředí
webmin.
Tiskni
Sdílej:
innotop
Náhoda. Když se řekne přímotop, tohle je první co mě napadne.