Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
21.8.2008 07:29
| Přečteno: 1879×
| blog
| 
Oblíbil jsem si sadu programů pro interaktivní monitorování zatížení systému. Všechny mají v názvu "top". A protože jsem nedávno svou sbírku doplnil o další užitečný kousek, sepsal jsem tento přehled.
Top je program běžící v okně terminálu a zobrazující v periodických intervalech zatížení systému.
Výhodou programů typu top je okamžitá odezva a jednoduché, přehledné
rozhraní.
Klasický top zobrazuje vytížení procesoru a obsazení paměti jednotlivými
programy. Spustím terminál a napíšu top. Jistě ho většina lidí zná a není
třeba více představovat. Ovládání je pomocí písmen, nápověda se získá pomocí
h. Jeho bratříčkem je program htop, který zobrazuje stejná data, ale
ještě interaktivnějším způsobem. Je možné se po seznamu procesů pohybovat
kurzororovými šipkami a používat funkční klávesy. Styl ovládání bych přirovnal k
mc a přijde mi pohodlnější než klasický top. Také na ABCLinuxu vyšla před časem jeho
recenze.
Pro monitorování práce s diskem je iotop. Jedná se program v pythonu, který umí jen zobrazovat IO operace podle procesů a případně je řadit podle různých sloupců, žádná větší interaktivita se nekoná. I tak je ale možné pohodlně zodpovědět otázku "co mi sakra sakra pořád chroupe na disku?".
Poslední z mnou používaných "topů" je prográmek iftop, který
zobrazuje zatížení na síťovém rozhraní. Na rozdíl od předchozích není vázán na
procesy (ačkoliv by se možná někdy i toto zobrazení hodilo), ale na IP adresy.
Zobrazuje přehled provozu mezi IP adresami na sledovaném rozhraní. Při spuštění
se "přilepí" na jedno rozhraní, volbu rozhraní lze provést na příkazovém řádku
při jeho spuštění. K tomu aby tak učinil, musí být spuštěn s právem uživatele
root (což je nevýhoda, takže sudo). Při spuštění lze zadat i dost složité
filtrovací podmínky a s jejich pomocí omezit sledovaný provoz. Po spuštění je
ovladatelnější než iotop. Ovládat jej lze pomocí písmen a seznam lze získat
pomocí klávesy h.
Ačkoliv je možný neinteraktivní výstup, není příliš vhodný k parsování a
dávkovému zpracování. Pro další zpracování výstupů, třeba pro statistiky, je
vhodnější sáhnout po jiných nástrojích. Balík procps se skládá z programů
formátujících informace z /proc, takže nemusí být spouštěny pod uživatelem
root, ale zase nepoběží jinde než na Linuxu (Linux má v /proc svou
specifickou strukturu). Univerzální balík je balík sysstat,
obsahující mimo jiné legendární sar, který jsem viděl portovaný na všechny
unix platformy s nimiž jsem měl tu čest (SCO, *BSD a Linux). Zajímavou
jednoduchou nadstavbou nad uvedenými nástroji je webminstat, který
umí generovat pěkné grafy pomocí rrdtool a prezentovat je v prostředí
webmin.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
innotop 
21.8.2008 10:50
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.8.2008 11:41
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.8.2008 11:58
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
Náhoda. Když se řekne přímotop, tohle je první co mě napadne.