Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
21.8.2008 07:29
| Přečteno: 1883×
| blog
| 
Oblíbil jsem si sadu programů pro interaktivní monitorování zatížení systému. Všechny mají v názvu "top". A protože jsem nedávno svou sbírku doplnil o další užitečný kousek, sepsal jsem tento přehled.
Top je program běžící v okně terminálu a zobrazující v periodických intervalech zatížení systému.
Výhodou programů typu top je okamžitá odezva a jednoduché, přehledné
rozhraní.
Klasický top zobrazuje vytížení procesoru a obsazení paměti jednotlivými
programy. Spustím terminál a napíšu top. Jistě ho většina lidí zná a není
třeba více představovat. Ovládání je pomocí písmen, nápověda se získá pomocí
h. Jeho bratříčkem je program htop, který zobrazuje stejná data, ale
ještě interaktivnějším způsobem. Je možné se po seznamu procesů pohybovat
kurzororovými šipkami a používat funkční klávesy. Styl ovládání bych přirovnal k
mc a přijde mi pohodlnější než klasický top. Také na ABCLinuxu vyšla před časem jeho
recenze.
Pro monitorování práce s diskem je iotop. Jedná se program v pythonu, který umí jen zobrazovat IO operace podle procesů a případně je řadit podle různých sloupců, žádná větší interaktivita se nekoná. I tak je ale možné pohodlně zodpovědět otázku "co mi sakra sakra pořád chroupe na disku?".
Poslední z mnou používaných "topů" je prográmek iftop, který
zobrazuje zatížení na síťovém rozhraní. Na rozdíl od předchozích není vázán na
procesy (ačkoliv by se možná někdy i toto zobrazení hodilo), ale na IP adresy.
Zobrazuje přehled provozu mezi IP adresami na sledovaném rozhraní. Při spuštění
se "přilepí" na jedno rozhraní, volbu rozhraní lze provést na příkazovém řádku
při jeho spuštění. K tomu aby tak učinil, musí být spuštěn s právem uživatele
root (což je nevýhoda, takže sudo). Při spuštění lze zadat i dost složité
filtrovací podmínky a s jejich pomocí omezit sledovaný provoz. Po spuštění je
ovladatelnější než iotop. Ovládat jej lze pomocí písmen a seznam lze získat
pomocí klávesy h.
Ačkoliv je možný neinteraktivní výstup, není příliš vhodný k parsování a
dávkovému zpracování. Pro další zpracování výstupů, třeba pro statistiky, je
vhodnější sáhnout po jiných nástrojích. Balík procps se skládá z programů
formátujících informace z /proc, takže nemusí být spouštěny pod uživatelem
root, ale zase nepoběží jinde než na Linuxu (Linux má v /proc svou
specifickou strukturu). Univerzální balík je balík sysstat,
obsahující mimo jiné legendární sar, který jsem viděl portovaný na všechny
unix platformy s nimiž jsem měl tu čest (SCO, *BSD a Linux). Zajímavou
jednoduchou nadstavbou nad uvedenými nástroji je webminstat, který
umí generovat pěkné grafy pomocí rrdtool a prezentovat je v prostředí
webmin.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
innotop 
21.8.2008 10:50
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.8.2008 11:41
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.8.2008 11:58
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
Náhoda. Když se řekne přímotop, tohle je první co mě napadne.