Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
21.8.2008 07:29
| Přečteno: 1841×
| blog
| 
Oblíbil jsem si sadu programů pro interaktivní monitorování zatížení systému. Všechny mají v názvu "top". A protože jsem nedávno svou sbírku doplnil o další užitečný kousek, sepsal jsem tento přehled.
Top je program běžící v okně terminálu a zobrazující v periodických intervalech zatížení systému.
Výhodou programů typu top je okamžitá odezva a jednoduché, přehledné
rozhraní.
Klasický top zobrazuje vytížení procesoru a obsazení paměti jednotlivými
programy. Spustím terminál a napíšu top. Jistě ho většina lidí zná a není
třeba více představovat. Ovládání je pomocí písmen, nápověda se získá pomocí
h. Jeho bratříčkem je program htop, který zobrazuje stejná data, ale
ještě interaktivnějším způsobem. Je možné se po seznamu procesů pohybovat
kurzororovými šipkami a používat funkční klávesy. Styl ovládání bych přirovnal k
mc a přijde mi pohodlnější než klasický top. Také na ABCLinuxu vyšla před časem jeho
recenze.
Pro monitorování práce s diskem je iotop. Jedná se program v pythonu, který umí jen zobrazovat IO operace podle procesů a případně je řadit podle různých sloupců, žádná větší interaktivita se nekoná. I tak je ale možné pohodlně zodpovědět otázku "co mi sakra sakra pořád chroupe na disku?".
Poslední z mnou používaných "topů" je prográmek iftop, který
zobrazuje zatížení na síťovém rozhraní. Na rozdíl od předchozích není vázán na
procesy (ačkoliv by se možná někdy i toto zobrazení hodilo), ale na IP adresy.
Zobrazuje přehled provozu mezi IP adresami na sledovaném rozhraní. Při spuštění
se "přilepí" na jedno rozhraní, volbu rozhraní lze provést na příkazovém řádku
při jeho spuštění. K tomu aby tak učinil, musí být spuštěn s právem uživatele
root (což je nevýhoda, takže sudo). Při spuštění lze zadat i dost složité
filtrovací podmínky a s jejich pomocí omezit sledovaný provoz. Po spuštění je
ovladatelnější než iotop. Ovládat jej lze pomocí písmen a seznam lze získat
pomocí klávesy h.
Ačkoliv je možný neinteraktivní výstup, není příliš vhodný k parsování a
dávkovému zpracování. Pro další zpracování výstupů, třeba pro statistiky, je
vhodnější sáhnout po jiných nástrojích. Balík procps se skládá z programů
formátujících informace z /proc, takže nemusí být spouštěny pod uživatelem
root, ale zase nepoběží jinde než na Linuxu (Linux má v /proc svou
specifickou strukturu). Univerzální balík je balík sysstat,
obsahující mimo jiné legendární sar, který jsem viděl portovaný na všechny
unix platformy s nimiž jsem měl tu čest (SCO, *BSD a Linux). Zajímavou
jednoduchou nadstavbou nad uvedenými nástroji je webminstat, který
umí generovat pěkné grafy pomocí rrdtool a prezentovat je v prostředí
webmin.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
innotop 
21.8.2008 10:50
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.8.2008 11:41
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.8.2008 11:58
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
Náhoda. Když se řekne přímotop, tohle je první co mě napadne.